Ústavní soud

IV. ÚS 461/07

Rozhodnutí, kterým soud úspěšnému účastníkovi nepřizná náhradu nákladů řízení, nesmí být zatíženo libovůlí. Nepřiznání náhrady nákladů zastoupení z důvodu jejich uhrazení v jiném řízení bylo v dané věci v rozporu s § 60 soudního řádu správního, i v rozporu s očekáváním, které svým postupem vyvolal u účastníka řízení soud. Tím zasáhl do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny.

I. ÚS 1908/07

III. ÚS 2876/07

III. ÚS 2756/07

IV. ÚS 1889/07

IV. ÚS 2666/07

IV. ÚS 1123/07

I. ÚS 2230/07

I. ÚS 2622/07

I. ÚS 384/05

IV. ÚS 2735/07

I. ÚS 635/05

I. ÚS 1697/07

I. ÚS 1827/07

I. ÚS 786/07

I. ÚS 2772/07

II. ÚS 2870/07

I. ÚS 324/06

I. ÚS 2006/07

I. ÚS 2566/07

IV. ÚS 2323/07

I. ÚS 805/06

IV. ÚS 629/06

IV. ÚS 100/07

IV. ÚS 301/05

Obecný soud je povinen respektovat vyložené a aplikované nosné právní pravidlo (rozhodovací důvod), o něž se opíral výrok nálezu Ú. soudu, při rozhodování následujících skutkově obdobných případů. Odmítnout respektovat právní názor vyjádřený v nálezu Ú. soudu může pouze v případě, že je z opodstatněných a důkladně vysvětlených důvodů přesvědčen o tom, že je nutno právní závěry prezentované Ústavním soudem revidovat. Uvedený postup obecného soudu není v rozporu s čl. 89 odst. 2 Ústavy. Tento postup ale již nelze použít v případě, že Ústavní soud navrhovanou konkurující úvahu odmítl.

IV. ÚS 2803/07

IV. ÚS 1011/07

IV. ÚS 275/06

IV. ÚS 669/06

Orgán veřejné moci je v případě nejasností výkladu zákonného pravidla povinen přihlížet k ustálené aplikační a interpretační praxi, včetně judikatury (zákon v materiálním smyslu). Změna aplikační praxe v oblasti veřejného práva nesmí v právním státě působit zpětně k újmě základních práv a svobod (zákaz retroaktivity). Clo je formou daně. Ručení bank za celní dluh je veřejnoprávním institutem, přičemž povolení ručení v jakékoliv formě představuje správní akt, se všemi nároky, které je na správní akt třeba klást. Uložení daňové povinnosti na základě interpretace zákonných ustanovení, jež by rozšiřovala daňovou povinnost na situace, na něž podle zákona daňová povinnost nedopadá, představuje porušení práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

IV. ÚS 624/06

Orgán veřejné moci je v případě nejasností výkladu zákonného pravidla povinen přihlížet k ustálené aplikační a interpretační praxi, včetně judikatury (zákon v materiálním smyslu). Změna aplikační praxe v oblasti veřejného práva nesmí v právním státě působit zpětně k újmě základních práv a svobod (zákaz retroaktivity). Clo je formou daně. Ručení bank za celní dluh je veřejnoprávním institutem, přičemž povolení ručení v jakékoliv formě představuje správní akt, se všemi nároky, které je na správní akt třeba klást. Uložení daňové povinnosti na základě interpretace zákonných ustanovení, jež by rozšiřovala daňovou povinnost na situace, na něž podle zákona daňová povinnost nedopadá, představuje porušení práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

Pl. ÚS 2/07

Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku ve správním soudnictví již není třeba doručovat i žalobci do vlastních rukou. V rozporu s právem na spravedlivý proces a na přístup k soudu, který má přezkoumat rozhodnutí orgánu veřejné správy (čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny), není, je-li výzva k zaplacení soudního poplatku doručena toliko právnímu zástupci žalobce s procesní plnou mocí.

IV. ÚS 1917/07

IV. ÚS 2632/07

IV. ÚS 2337/07

I. ÚS 1531/07

Porušením práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny je postup soudu, který je zcela zjevně chybnou aplikací § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, resp. je-li odůvodnění soudního rozhodnutí zcela nedostačující.

II. ÚS 1721/07

I. ÚS 2344/07

IV. ÚS 981/07

II. ÚS 747/06

III. ÚS 2428/07

II. ÚS 1710/07

Pokud obecné soudy vyloží § 39b odst. 6 trestního zákona tak, že se vazba nezapočítává do lhůt tam stanovených, je interpretací, která vybočuje z ústavních mezí a zasahuje tak do práva na spravedlivý proces chráněného čl. 36 Listiny.

II. ÚS 2490/07

I. ÚS 2008/07

II. ÚS 2241/07

III. ÚS 2013/07

II. ÚS 1594/07

Postup policie, která (ač jsou splněny zákonem stanovené náležitosti pro zadržení podezřelé osoby, tato se nachází v dispozici policie a policie je rozhodnuta ji zadržet) neprovede seznámení s důvody zadržení, aniž by pro odklad tohoto úkonu byly rozumné důvody, představuje nepřípustné prodlužování doby zadržení stanovené v čl. 8 odst. 3 Listiny Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatele V.E. zrušil II. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 8. listopadu 2007 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2007 sp. zn. 11 To 83/2007. Ve zbývající části odmítl ústavní stížnost pro nepřípustnost.

I. ÚS 2385/07

II. ÚS 2784/07

III. ÚS 2671/07

II. ÚS 439/06

Pokud se obecný soud nezabývá argumentací účastníka řízení a důkazy navrhovanými k jejímu prokázání, představuje výklad § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. interpretaci, která vybočuje z ústavních mezí a zasahuje do práva stěžovatele na spravedlivý proces chráněného čl. 36 Listiny.