Ústavní soud

II. ÚS 641/06

II. ÚS 706/06

II. ÚS 712/06

III. ÚS 25/06

III. ÚS 254/06

Pl. ÚS 49/06

II. ÚS 421/04

II. ÚS 688/06

II. ÚS 430/06

III. ÚS 874/06

Pl. ÚS 79/06

III. ÚS 104/06

II. ÚS 63/06

II. ÚS 562/06

II. ÚS 453/06

II. ÚS 433/06

II. ÚS 714/04

II. ÚS 389/06

II. ÚS 420/06

II. ÚS 538/06

II. ÚS 581/06

II. ÚS 612/06

II. ÚS 704/06

II. ÚS 305/05

II. ÚS 441/05

III. ÚS 517/05

II. ÚS 295/06

III. ÚS 438/05

Pl. ÚS 74/04

Pl. ÚS 34/03

II. ÚS 765/06

IV. ÚS 195/06

I. ÚS 640/06

IV. ÚS 438/06

IV. ÚS 165/06

IV. ÚS 97/06

III. ÚS 464/06

I. ÚS 768/06

I. ÚS 682/06

IV. ÚS 668/06

Pl. ÚS 17/06

O kompetenční spor ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) se jedná i v případě, kdy státní orgán napadá výkon pravomoci, spočívající ve vydání rozhodnutí, jiného státního orgánu z důvodu, že její výkon (vydání rozhodnutí) byl podmíněn aktem navrhujícího státního orgánu. Návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu před Ústavním soudem je přípustný v situaci, v níž by závažný kompetenční spor mezi dvěma významnými orgány státní moci, reprezentujícími na jedné straně moc soudní a na druhé straně moc výkonnou, zůstal nerozřešen jen proto, že by tu jakoby nebyl nikdo k jeho rozhodnutí povolaný. V demokratickém právním státě není možné, aby nějaký svévolný akt byl nepřezkoumatelný, a tudíž vzdor jeho zjevné nezákonnosti ba protiústavnosti, nezrušitelný. Předseda Nejvyššího soudu je oprávněným státním orgánem k podání návrhu na zahájení řízení v kompetenčním sporu, jehož předmětem je jemu svěřená výlučná kompetence. Dlouhodobou nemožností výkonu funkce předsedy Nejvyššího soudu (čl. 26 odst. 1 jednacího řádu Nejvyššího soudu), jež podmiňuje jeho zastupování v plném rozsahu místopředsedou Nejvyššího soudu, lze rozumět nepřítomnost, jež jde nad obvyklou nepřítomnost předsedy spojenou s běžným výkonem jeho funkce. Odvolání předsedy Nejvyššího soudu nezakládá bez dalšího tuto dlouhodobou nemožnost. Nelze říci, že souhlas s přidělením soudce k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu byl udělen, je-li v době od jeho původního udělení do rozhodnutí ministra spravedlnosti o přidělení tento souhlas předsedou Nejvyššího soudu dodatečně výslovně odepřen. Okruh účastníků ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy kogentně vymezují ustanovení § 120 odst. 2 a § 121 zákona o Ústavním soudu. Vedlejší účastenství (s mimořádnou výjimkou vyplývající z jeho ustanovení § 35 odst. 2, jejíž aplikace však v projednávané věci nepřichází do úvahy) pak zákon o Ústavní soudu v těchto sporech nezná vůbec.

I. ÚS 90/06

IV. ÚS 741/06

IV. ÚS 735/06

IV. ÚS 607/06

IV. ÚS 186/06

III. ÚS 675/06

I. ÚS 773/06

IV. ÚS 90/05

IV. ÚS 390/05