Ústavní soud

IV. ÚS 2139/23

III. ÚS 2832/23

IV. ÚS 2251/23

IV. ÚS 2814/23

II. ÚS 2524/23

Pl. ÚS 23/22

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým se stanovují výkupní ceny a zelené bonusy v tabulkách rozdělených podle druhů technologických postupů a roku uvedení výrobny elektřiny do provozu, je podzákonným právním předpisem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky. Při jeho posuzování není Ústavní soud v postavení instančně nadřízeného cenového orgánu, který by za konkrétní rok posuzoval přesnost matematických výpočtů a správnost jednotlivých měrných investičních nákladů. Energetický regulační úřad má při stanovení výše výkupních cen a zelených bonusů jistou míru správního uvážení, která však nesmí být zneužita, a musí v konečném důsledku zajistit naplnění zákonných záruk v podobě garance návratnosti a přiměřeného zisku nejpozději s koncem stanovených období. Zda k naplnění těchto zákonných záruk došlo či nedošlo, nelze posuzovat na základě cenového rozhodnutí pro jeden konkrétní rok, ale až v celém patnáctiletém období u požadavku na zajištění prosté návratnosti investice, resp. dvacetileté doby u požadavku přiměřeného zisku. Rozlišení druhově vymezených skupin adresátů cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle toho, kdy jimi provozované fotovoltaické elektrárny byly uvedeny do provozu, a jakou mají výši instalovaného výkonu, je morálně neutrální, nediskriminační a nelze je podřadit pod žádnou ze „zakázaných“ kategorií ani pod „jiné postavení“ podle čl. 3 odst. 1 in fine Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2907/23

III. ÚS 1786/22

Obecné soudy jsou povinny svůj právní závěr, že není v nejlepším zájmu dětí být ve střídavé (byť i nestejnoměrné) péči obou rodičů, přesvědčivě a srozumitelně odůvodnit. Pokud tak neučiní, poruší právo dotčeného rodiče na péči o děti a jejich výchovu podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 2807/23

IV. ÚS 2683/23

IV. ÚS 2697/23

II. ÚS 2146/23

I. ÚS 2826/23

I. ÚS 2893/23

I. ÚS 2843/23

IV. ÚS 1414/23

II. ÚS 2845/23

II. ÚS 2662/23

IV. ÚS 652/22

Trvání předběžné vazby je vázáno na účel, kterým je zajištění vydání vyžádané osoby. Její délka může být ovlivněna řízením o vydání do cizího státu, ale také souběžně vedeným řízením o udělení mezinárodní ochrany. Tuto skutečnost musí obecné soudy při rozhodování o dalším trvání předběžné vazby vzít v potaz. Pokud soudy nesprávně vyhodnotí opakované významné překročení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany, může předběžná vazba představovat nepřiměřený zásah do ústavně zaručené osobní svobody podle čl. 8 odst. 1, odst. 2 věty první a odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2691/23

IV. ÚS 2121/23

III. ÚS 2782/23

IV. ÚS 2875/23

II. ÚS 2769/23

I. ÚS 2801/23

I. ÚS 1750/23

Pokud je předmětem řízení věc penězi ocenitelná, je třeba pro výpočet odměny použít primárně § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nikoli § 9 odst. 1 advokátního tarifu, který se pro výpočet odměny použije ve všech ostatních případech, kdy předmět právní pomoci není možno podřadit pod jiné ustanovení advokátního tarifu. Nepostupuje-li obecný soud podle výše uvedených pravidel, porušuje právo účastníka řízení na ochranu vlastnictví podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 2851/23

I. ÚS 2863/23

II. ÚS 2595/23

II. ÚS 2767/23

II. ÚS 2365/23

I. ÚS 2353/23

II. ÚS 2392/23

II. ÚS 2659/23

II. ÚS 2202/23

II. ÚS 1967/23

II. ÚS 1112/23

IV. ÚS 1971/23

O překvapivé rozhodnutí se jedná, pokud poškozený v trestním řízení nedostane příležitost vyjádřit se k hodnocení důkazů nebo odlišnému právnímu názoru, jakož i v případě, kdy není informován o podaném dovolání odsouzeným, přičemž soud rozhoduje o jeho nároku na náhradu škody. Takovým postupem poruší soud právo poškozeného na soudní ochranu a právo na rovnost účastníků řízení.

II. ÚS 3314/22

II. ÚS 2225/23

V řízení o předběžném opatření ve věci umístění nezletilého (věku blízkého dosažení zletilosti) do zařízení poskytujícího ústavní výchovu mají soudy povinnost umožnit nezletilému se vyjádřit. Jiný postup je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, odepřením možnosti využití participačních práv, ale i výrazem svévole při aplikaci práva.

II. ÚS 2727/23

II. ÚS 1871/23

II. ÚS 3442/22

II. ÚS 2664/23

IV. ÚS 1650/23

III. ÚS 2708/23

III. ÚS 2492/23

IV. ÚS 2486/23

III. ÚS 1325/23

IV. ÚS 1641/23

Abstrakt Analytická právní věta Pokud správní soud dospěje k závěru, že navrhovatel nesplnil povinnost tvrzení konkrétní újmy pro přiznání odkladného účinku žalobě, je jeho povinností tento závěr odpovídajícím způsobem odůvodnit. Absence náležitého odůvodnění má za následek porušení základního práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jestliže navrhovatel žádost o odkladný účinek a správní žalobu spojí v jednom společném podání, mají obecné soudy při posuzování žádosti o odkladný účinek povinnost vycházet z celého obsahu podání.