Ústavní soud

IV. ÚS 2794/23

I. ÚS 1573/23

II. ÚS 2541/23

II. ÚS 257/23

II. ÚS 2497/23

II. ÚS 2619/23

IV. ÚS 2594/23

IV. ÚS 2825/23

I. ÚS 2707/23

II. ÚS 2719/23

II. ÚS 2833/23

III. ÚS 2882/23

III. ÚS 1/23

III. ÚS 1503/23

II. ÚS 2808/23

IV. ÚS 1277/23

III. ÚS 3113/22

II. ÚS 1888/23

I. ÚS 2906/23

IV. ÚS 1976/23

II. ÚS 2745/23

III. ÚS 1430/23

IV. ÚS 2844/23

II. ÚS 1816/23

II. ÚS 1177/23

II. ÚS 2647/23

II. ÚS 1009/23

II. ÚS 2915/23

III. ÚS 1963/23

IV. ÚS 1362/23

I. ÚS 2907/23

I. ÚS 1615/23

IV. ÚS 2139/23

IV. ÚS 2697/23

IV. ÚS 2683/23

II. ÚS 2578/23

II. ÚS 2556/23

IV. ÚS 2814/23

Pl. ÚS 23/22

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým se stanovují výkupní ceny a zelené bonusy v tabulkách rozdělených podle druhů technologických postupů a roku uvedení výrobny elektřiny do provozu, je podzákonným právním předpisem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky. Při jeho posuzování není Ústavní soud v postavení instančně nadřízeného cenového orgánu, který by za konkrétní rok posuzoval přesnost matematických výpočtů a správnost jednotlivých měrných investičních nákladů. Energetický regulační úřad má při stanovení výše výkupních cen a zelených bonusů jistou míru správního uvážení, která však nesmí být zneužita, a musí v konečném důsledku zajistit naplnění zákonných záruk v podobě garance návratnosti a přiměřeného zisku nejpozději s koncem stanovených období. Zda k naplnění těchto zákonných záruk došlo či nedošlo, nelze posuzovat na základě cenového rozhodnutí pro jeden konkrétní rok, ale až v celém patnáctiletém období u požadavku na zajištění prosté návratnosti investice, resp. dvacetileté doby u požadavku přiměřeného zisku. Rozlišení druhově vymezených skupin adresátů cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle toho, kdy jimi provozované fotovoltaické elektrárny byly uvedeny do provozu, a jakou mají výši instalovaného výkonu, je morálně neutrální, nediskriminační a nelze je podřadit pod žádnou ze „zakázaných“ kategorií ani pod „jiné postavení“ podle čl. 3 odst. 1 in fine Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 2895/23

II. ÚS 2792/23

IV. ÚS 1393/23

III. ÚS 1786/22

Obecné soudy jsou povinny svůj právní závěr, že není v nejlepším zájmu dětí být ve střídavé (byť i nestejnoměrné) péči obou rodičů, přesvědčivě a srozumitelně odůvodnit. Pokud tak neučiní, poruší právo dotčeného rodiče na péči o děti a jejich výchovu podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 2592/23

II. ÚS 2780/23

II. ÚS 538/23

II. ÚS 2230/23

IV. ÚS 2215/23

IV. ÚS 2691/23

IV. ÚS 2726/23