Ústavní soud

I. ÚS 2603/22

IV. ÚS 2723/22

I. ÚS 2638/22

I. ÚS 2150/22

II. ÚS 1778/22

III. ÚS 1130/22

II. ÚS 2433/22

I. ÚS 2649/22

IV. ÚS 2046/22

I. ÚS 1892/22

IV. ÚS 1789/22

IV. ÚS 2553/22

IV. ÚS 2682/22

I. ÚS 2626/22

IV. ÚS 2010/22

IV. ÚS 2711/22

I. ÚS 2564/22

III. ÚS 2706/22

IV. ÚS 2689/22

I. ÚS 2246/22

I. ÚS 2507/22

I. ÚS 2911/22

II. ÚS 2714/22

III. ÚS 2831/22

II. ÚS 29/19

IV. ÚS 2119/22

III. ÚS 2743/22

II. ÚS 1742/22

II. ÚS 2756/22

IV. ÚS 2602/22

III. ÚS 2721/22

III. ÚS 2349/22

III. ÚS 2755/22

III. ÚS 2275/22

IV. ÚS 1524/22

IV. ÚS 834/22

III. ÚS 2592/22

II. ÚS 2788/22

II. ÚS 2367/22

IV. ÚS 2598/22

II. ÚS 2428/22

II. ÚS 2657/22

I. ÚS 2717/22

IV. ÚS 256/22

IV. ÚS 1016/22

I. ÚS 2550/22

I. ÚS 2668/22

III. ÚS 2782/22

III. ÚS 2481/22

IV. ÚS 579/22

Pokud obecné soudy rozhodnou, že orgán veřejné moci postupující podle ustanovení zákona prohlášených Ústavním soudem za neústavní v situaci, kdy byla vykonatelnost zrušujícího výroku odložena, se nedopouští nesprávného úředního postupu a žalobce nemá nárok na náhradu újmy resp. na přiměřené zadostiučinění dle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, porušují právo žalobce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.