Ústavní soud

I. ÚS 368/22

II. ÚS 842/22

III. ÚS 2462/20

IV. ÚS 809/22

I. ÚS 628/22

IV. ÚS 417/22

III. ÚS 360/22

I. ÚS 468/22

IV. ÚS 3136/21

I. ÚS 664/22

I. ÚS 680/22

I. ÚS 693/22

I. ÚS 555/22

III. ÚS 38/22

IV. ÚS 1864/21

IV. ÚS 623/22

I. ÚS 3225/21

II. ÚS 106/22

III. ÚS 647/22

IV. ÚS 208/22

III. ÚS 1573/21

IV. ÚS 574/22

III. ÚS 610/22

II. ÚS 2174/21

III. ÚS 3234/21

II. ÚS 37/22

II. ÚS 695/22

III. ÚS 656/22

I. ÚS 609/21

III. ÚS 484/22

I. ÚS 800/22

IV. ÚS 216/22

I. ÚS 3261/21

II. ÚS 2511/21

IV. ÚS 2095/21

IV. ÚS 77/22

IV. ÚS 1642/21

Domáhá-li se žalobce zrušení rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochraně pouze v části o neudělení azylu, lze rozhodnutí o neudělení azylu a udělení doplňkové ochrany ve správním soudnictví posuzovat a rozhodnout o něm samostatně. Jiný postup založený na doktríně tzv. neoddělitelnosti rozhodnutí o neudělení azylu a udělení doplňkové ochrany odporuje principu in dubio pro libertate, poněvadž opomíjí jiný výklad, který je šetrnější k základním právům a svobodám jednotlivce, a odporuje zásadě zákazu reformationis in peius ve spojení s právem na účinný opravný prostředek, protože bez náležitého důvodu mění právní postavení žalobce k horšímu. Takový postup správních soudů porušuje právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy dle čl. 36 odst. 2 Listiny.

IV. ÚS 462/22

III. ÚS 471/22

III. ÚS 681/22

III. ÚS 669/22

III. ÚS 621/22

I. ÚS 400/22

I. ÚS 825/22

III. ÚS 1997/21

I. ÚS 179/22

I. ÚS 1881/21

Každý má právo, aby trestní řízení vedené proti němu bylo projednáno a ukončeno v přiměřené lhůtě, a to bez ohledu na překážky, které orgánům činným v trestním řízení klade stát příslušnými právními předpisy.

III. ÚS 694/22

III. ÚS 3046/21

III. ÚS 644/22