Ústavní soud

I. ÚS 2031/21

I. ÚS 3165/21

I. ÚS 2753/21

IV. ÚS 3048/21

I. ÚS 3061/21

I. ÚS 2610/21

III. ÚS 3069/21

I. ÚS 2825/21

I. ÚS 3090/21

III. ÚS 3019/21

III. ÚS 3181/21

II. ÚS 3108/21

IV. ÚS 2762/21

IV. ÚS 3205/21

III. ÚS 2946/21

I. ÚS 2801/21

III. ÚS 3156/21

III. ÚS 3206/21

I. ÚS 1996/20

II. ÚS 2986/21

IV. ÚS 2887/21

IV. ÚS 3180/21

I. ÚS 3015/21

I. ÚS 2840/21

I. ÚS 3039/21

III. ÚS 3119/21

I. ÚS 1329/21

I. ÚS 3126/21

IV. ÚS 2195/21

I. ÚS 3016/21

IV. ÚS 3093/21

III. ÚS 1687/21

III. ÚS 2746/21

IV. ÚS 2943/21

III. ÚS 2834/21

III. ÚS 2144/21

III. ÚS 2959/21

I. ÚS 2976/21

I. ÚS 1924/20

Za státní orgán ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, ve znění účinném po 1. 1. 1993, je třeba považovat i nestátní subjekt, přenesl-li na něj stát výkon své pravomoci. Jiný výklad by popíral smysl čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod i principy materiálního právního státu, vyvěrající z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.

I. ÚS 3200/21

IV. ÚS 3087/21

III. ÚS 1172/21

IV. ÚS 2474/21

IV. ÚS 2923/21

III. ÚS 2996/21

I. ÚS 3039/20

Při posuzování liknavosti Státního pozemkového úřadu je třeba vzít v potaz jakoukoli aktivitu právního předchůdce oprávněné osoby při uspokojování jejího restitučního nároku. Uplatní-li oprávněné osoby jejich restituční nárok společně, nelze při posuzování liknavosti Státního pozemkového úřadu vyžadovat v každém jednotlivém případě stejnou míru aktivního přístupu všech oprávněných osob; ve snaze o napravení křivd spáchaných jejich společným právním předchůdcům je podstatný jejich projev vůle postupovat společně.

I. ÚS 3190/21

I. ÚS 3040/21

Pl. ÚS 1/20

Pojmovým znakem sociálních práv je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a lze se jich domáhat pouze v mezích platných zákonů (čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Esenciální obsah práva rodičů pečujících o děti na pomoc ze strany státu podle čl. 32 odst. 5 Listiny definuje Ústavní soud ustáleně jako zajištění minimálního sociálního standardu, resp. garancí minimálního standardu lidské důstojnosti. Rodičovský příspěvek je pouze jednou z forem pomoci státu rodičům pečujícím o děti. Výše rodičovského příspěvku před napadenou novelou nepochybně nepředstavovala zásah do esenciálního obsahu práva garantovaného čl. 32 odst. 5 Listiny. Došlo-li následně ke zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku jen pro část rodičů, aniž by u ostatních (s nárokem již zaniklým podle ústavně aprobovaného intertemporálního kritéria) došlo ke změně, pak nelze nezvýšení rodičovského příspěvku považovat za zásah do esenciálního obsahu základního práva. Napadená právní úprava je racionální, nevykazuje známky svévole a za novelou nastoleného právního stavu nelze dovodit, že by byl porušen princip právní jistoty v aspektech důvěry v právo a legitimního očekávání.

I. ÚS 2826/21