Ústavní soud

I. ÚS 1072/21

I. ÚS 625/21

III. ÚS 3547/20

III. ÚS 888/21

II. ÚS 2972/20

III. ÚS 501/20

III. ÚS 1117/21

IV. ÚS 1151/21

II. ÚS 1200/21

II. ÚS 903/21

III. ÚS 350/21

III. ÚS 1158/21

IV. ÚS 665/21

Pokud obecný soud žalovanému nepřizná náhradu nákladů řízení proti žalobci, který vzal žalobu zpět z důvodu pro něj nepříznivé důkazní situace, nikoli pro pozdější chování žalovaného, porušuje tím právo žalovaného na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1099/21

III. ÚS 1131/21

III. ÚS 1079/21

IV. ÚS 872/21

I. ÚS 1073/21

III. ÚS 561/21

I. ÚS 222/21

II. ÚS 606/21

Pl. ÚS 97/20

Právní úprava daňového osvobození je věcí daňové politiky, do níž Ústavní soud zasahuje výjimečně. Posuzování vhodnosti jednotlivých komponent daňové politiky je ponecháno na úvaze demokraticky zvoleného zákonodárce, nemá-li dopad daně „rdousící účinek“ a neporuší-li princip akcesorické a neakcesorické rovnosti. Obce se mohou dovolávat výhradně zásahu do akcesorické rovnosti podle čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Osvobození části pozemků, staveb a jednotek ve vlastnictví státu od daně z nemovitých věcí nemůže již s ohledem na nízký podíl výnosu této daně na celkových příjmech rozpočtů obcí zasáhnout do práva obcí na samosprávu podle čl. 8 Ústavy České republiky způsobem, který by fakticky znemožňoval jejich samosprávnou existenci. Stát není ve věcech daní zpravidla v plně srovnatelném postavení s jinými subjekty. Osvobození části pozemků, staveb a jednotek ve vlastnictví státu od daně z nemovitých věcí není v rozporu s principem rovnosti a s právem na provozování hospodářské činnosti podle čl. 26 odst. 1 Listiny, a to tím spíše, je-li daňové osvobození vyloučeno u nemovitých věcí ve vlastnictví státu, které jsou užívány k podnikání.

I. ÚS 558/21

III. ÚS 952/21

IV. ÚS 1001/21

IV. ÚS 1096/21

I. ÚS 786/21

IV. ÚS 1150/21

II. ÚS 1085/21

I. ÚS 855/21

II. ÚS 1170/21

II. ÚS 878/21

II. ÚS 851/21

II. ÚS 918/21

IV. ÚS 150/21

I. ÚS 825/21

II. ÚS 457/21

III. ÚS 1012/21

IV. ÚS 1028/21

IV. ÚS 3542/20

Účelové odstoupení od smlouvy představuje výkon práva, který vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak v postavení některého z nich navenek a je tedy v rozporu s dobrými mravy. Pokud obecné soudy rozhodnou v rozporu s touto zásadou, porušují právo na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

III. ÚS 982/21

II. ÚS 1143/21

III. ÚS 3261/20

III. ÚS 1077/21

III. ÚS 996/21

Pl. ÚS 23/21

III. ÚS 1009/21

III. ÚS 1104/21

III. ÚS 709/21

III. ÚS 661/21