Ústavní soud

II. ÚS 1845/20

IV. ÚS 1865/20

II. ÚS 2738/20

IV. ÚS 2672/20

IV. ÚS 1998/20

IV. ÚS 2633/20

II. ÚS 2332/20

I. ÚS 2385/20

II. ÚS 1138/20

IV. ÚS 2779/20

IV. ÚS 2725/20

II. ÚS 2547/20

I. ÚS 3836/19

II. ÚS 2628/20

I. ÚS 2276/20

II. ÚS 2774/20

II. ÚS 2641/20

II. ÚS 2470/20

Pl. ÚS 95/20

III. ÚS 1571/20

I. ÚS 1205/20

IV. ÚS 2551/20

III. ÚS 2883/20

IV. ÚS 2762/20

IV. ÚS 2497/20

II. ÚS 2736/19

Rozhodující soud není povinen provést všechny navržené důkazy, musí však o vznesených návrzích rozhodnout, a pokud účastníky řízení vzneseným důkazním návrhům nevyhoví, musí ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů je neprovedl, resp. proč je nepřevzal pro základ svých skutkových zjištění. Opačným postupem poruší právo účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásadu kontradiktornosti (důkazního) řízení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny.

I. ÚS 2863/20

I. ÚS 2743/20

I. ÚS 4162/18

IV. ÚS 2687/20

I. ÚS 2836/20

IV. ÚS 2552/20

IV. ÚS 1378/20

II. ÚS 1497/20

I. ÚS 2838/20

III. ÚS 2613/20

III. ÚS 2788/20

IV. ÚS 2428/20

III. ÚS 2869/20

II. ÚS 2857/20

III. ÚS 2507/20

IV. ÚS 2702/20

I. ÚS 2852/20

III. ÚS 2599/20

III. ÚS 2062/20

II. ÚS 2137/20

III. ÚS 2783/20

I. ÚS 2012/20

II. ÚS 2016/20

Je-li rekognice rozhodujícím usvědčujícím důkazem, je třeba při jejím provádění přijmout taková opatření, která zvyšují její důkazní sílu, aby bylo předejito pochybnostem, zda byl pachatel správně identifikován. V opačném případě se zvyšuje možnost mylné identifikace, což může vést k porušení zásady presumpce neviny zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 2589/20