Zárukou proti oslabení práva obhajoby na dostatečnou možnost odůvodnění své stížnosti je omezení, které soudu druhého stupně brání v rozhodnutí o podané stížnosti dříve, než má obviněná osoba možnost se zcela seznámit s odůvodněním napadeného rozhodnutí.

Usnesení2020-10-20

III. ÚS 2758/20

Usnesení2020-10-20

III. ÚS 2369/20

III. ÚS 2583/20

III. ÚS 895/20

III. ÚS 2339/20

I. ÚS 2288/20

II. ÚS 2828/20

II. ÚS 2909/20

II. ÚS 2693/20

I. ÚS 2837/20

I. ÚS 2823/20

II. ÚS 2855/20

III. ÚS 2845/20

IV. ÚS 2929/20

II. ÚS 2895/20

II. ÚS 2882/20

IV. ÚS 2465/20

II. ÚS 2708/20

IV. ÚS 2365/20

I. ÚS 2312/20

II. ÚS 570/20

Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo „občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů.

Usnesení2020-10-14

III. ÚS 2262/20

Nález2020-10-14

II. ÚS 4071/19

Vyžaduje-li účinná obhajoba advokáta prolomení povinnosti mlčenlivosti advokáta dle § 21 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, pak právo advokáta na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nad touto povinností převáží. I v takových případech však advokát musí dbát oprávněných zájmů svého klienta a z povinnosti mlčenlivosti je vyňat jen v rozsahu nutném pro svou účinnou obhajobu. Tento rozsah je zásadně advokát oprávněn posoudit sám, a odpovědnost za porušení povinnosti mlčenlivosti proto nese jen tehdy, jestliže zjevně zneužil svého práva k účelu nezpůsobilému k jeho účinné obhajobě přispět.

II. ÚS 2814/20

II. ÚS 2574/20

I. ÚS 2743/20

I. ÚS 2716/20

IV. ÚS 2725/20

IV. ÚS 2551/20