Ústavní soud

I. ÚS 1337/20

II. ÚS 1416/20

I. ÚS 1621/20

I. ÚS 1014/20

III. ÚS 1494/20

I. ÚS 1474/20

Pl. ÚS 25/17

Vycházejí-li obecné soudy při zjišťování dobového vlastnictví pro určení restitučního nároku podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích z dobových dokumentů osvědčujících právní vztahy k majetku, jsou povinny provést veškeré (listinné) důkazy řádným způsobem – tj. umožnit účastníkům řízení se s jejich obsahem seznámit a vyjádřit se k jejich obsahu. Odchýlí-li se odvolací soud od skutkových zjištění plynoucích z provedeného dokazování prvostupňovým soudem, učiní tak pouze po provedeném dokazování v odvolacím řízení. Umožní přitom účastníkům řízení, aby se s prováděnými důkazy a úvahami soudu seznámili a reagovali na ně. Jen tak obecné soudy dostojí právům zaručeným účastníkům řízení v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 1325/20

II. ÚS 1414/20

IV. ÚS 2257/18

Bylo by ústavně nepřijatelné, kdyby v některých situacích mediální právo ochranu poskytovalo, a v jiných srovnatelných (obdobných) situacích, s ještě závažnějšími důsledky pro dotčené nositele základních práv a svobod nikoli, ačkoli je zde závazek státu poskytovat jim ochranu plynoucí z přímo použitelných ustanovení Listiny základních práv a svobod, jakými jsou v posuzované věci její čl. 10 a 17. Neexistuje-li proto dosud v mediálním právu výslovná konkrétní úprava chránící tato práva a svobody v prostředí internetu, lze analogicky využít právních institutů, které mají obecnou povahu, nejsou vázány výlučně na určitý typ informačního média a jsou způsobilé takovou ochranu poskytnout.

II. ÚS 1389/20

IV. ÚS 1565/20

III. ÚS 1574/20

II. ÚS 3790/19

Neposoudí-li náležitě obecný soud náklady účastníka řízení, kterým je Česká republika jednající prostřednictvím své organizační složky, na zastoupení advokátem z hlediska účelnosti jejich vynaložení, porušuje tak právo protistrany na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jakož i její právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny).

II. ÚS 1289/20

III. ÚS 1030/20

III. ÚS 1028/20

III. ÚS 1650/20

I. ÚS 756/20

I. ÚS 1690/20

I. ÚS 1583/20

IV. ÚS 1464/20

I. ÚS 4107/18

II. ÚS 1429/20

I. ÚS 1649/20

Pl. ÚS 20/19

III. ÚS 536/20

IV. ÚS 738/20

IV. ÚS 2853/19

II. ÚS 1668/20

Pl. ÚS 85/20

I. ÚS 3911/19

I. ÚS 4005/19

IV. ÚS 937/20

IV. ÚS 1159/20

III. ÚS 1496/20

II. ÚS 807/20

IV. ÚS 1526/20

II. ÚS 1551/20

I. ÚS 1487/20

I. ÚS 2638/19

Je-li jediná osoba, která je oprávněna za obviněnou právnickou osobu v trestním řízení jednat, vyloučena dle § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, z toho důvodu, že je v téže trestní věci sama obviněnou, nevztahuje se uvedená zákonná výluka na volbu zmocněnce k vykonávání úkonů za takovou právnickou osobu v trestním řízení dle § 34 odst. 1 téhož zákona, ledaže je z konkrétních okolností zřejmé, že se jedná o zjevné zneužití práva. Pouze v takových případech je možné právnické osobě přesto, že jí byl zvolen zmocněnec, ustanovit opatrovníka postupem dle § 34 odst. 5 téhož zákona. V opačném případě porušují orgány činné v trestním řízení právo obviněné právnické osoby na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 125/20

III. ÚS 2377/19

II. ÚS 1627/20

II. ÚS 1037/20

II. ÚS 1614/20

II. ÚS 598/20

IV. ÚS 947/20

III. ÚS 4121/18

Samotný výklad je nutno provádět "objektivně", tedy na základě odůvodněných a přezkoumatelných hledisek - zejména znění a historie vzniku právní úpravy, systematiky s jinými ustanoveními a právními předpisy a také celkového smyslu se zřetelem k hodnotám chráněným ústavním pořádkem.

II. ÚS 1600/20