Ustanovení § 11 odst. 2 zákona o potravinách (ve znění zákona č. 180/2016 Sb.) nelze považovat za vyvlastňující opatření podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, nýbrž za ústavně přípustné omezení vlastníka potravin podle čl. 11 odst. 3 ve spojení s čl. 4 odst. 2 Listiny v jeho dispozičním právu k potravinám, které jsou podle předpisů potravinového práva Evropské unie a zákona o potravinách bezpečné, avšak nelze je uvádět na trh. Poskytnout potraviny podle § 11 odst. 2 zákona o potravinách je státem uloženou povinností, kterou nelze vykládat rozšiřujícím způsobem, nýbrž právě jen jako omezení práva vlastníka ve způsobu, jak může s takovými potravinami naložit; další s tím nutně související podmínky musí být upraveny dohodou s neziskovou organizací, která je nositelem oprávnění, plynoucích pro ni z takové povinnosti provozovatele potravinářského podniku. A protože povinnost poskytnout takové potraviny nelze vykládat rozšiřujícím způsobem, není ani stanovením tzv. naturální daně, a tato povinnost tudíž není v rozporu s čl. 11 odst. 5 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny.

Usnesení2018-12-18

IV. ÚS 1396/18

Usnesení2018-12-18

IV. ÚS 3230/18

III. ÚS 3676/18

II. ÚS 4023/18

IV. ÚS 2579/17

IV. ÚS 2527/18

IV. ÚS 2755/18

II. ÚS 2078/18

IV. ÚS 2584/18

IV. ÚS 3473/18

III. ÚS 3576/18

II. ÚS 3760/18

III. ÚS 1411/18

III. ÚS 3990/18

II. ÚS 2303/15

Nezabývá-li se obecný soud náležitě otázkou, zda ztráta aktivní věcné legitimace bývalého společníka obchodní společnosti k podání návrhu ve smyslu § 131 odst. 1 obchodního zákoníku není důsledkem jednání přičitatelného předmětné obchodní společnosti, resp. ji ovládajících společníků, jemuž nelze přiznat právní ochranu, neboť nese znaky zneužití práva, představuje takový postup odepření práva na přístup k soudu a je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 3619/17

III. ÚS 2100/18

III. ÚS 2032/18

IV. ÚS 4006/18

II. ÚS 4003/18

III. ÚS 437/16