Ústavní soud

I. ÚS 1349/15

I. ÚS 1314/17

II. ÚS 1151/17

I. ÚS 74/17

I. ÚS 3643/16

III. ÚS 1862/16

Vydá-li stát pozemky, které byly ve prospěch historických vlastníků blokovány, bez ohledu na zákonný zákaz plynoucí z § 29 zákona o půdě jiným restituentům jako pozemky náhradní, prohloubí trvající zásah do práv těchto historických vlastníků.

III. ÚS 604/17

I. ÚS 1504/17

I. ÚS 2819/16

I. ÚS 632/17

I. ÚS 2696/15

II. ÚS 477/17

I. ÚS 756/17

III. ÚS 1740/17

III. ÚS 1673/17

I. ÚS 1625/17

I. ÚS 1760/16

Závažnost právních důsledků usnesení, jímž je rozhodnuto podle § 330 trestního řádu o tom, že se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu, ve spojení s krátkou lhůtou pro podání řádného opravného prostředku proti takovému usnesení a s přihlédnutím k tomu, že právní fikce má být nástrojem výjimečným, představují důležitý důvod pro to, aby předseda senátu vždy nařídil podle § 64 odst. 5 písm. b) trestního řádu, že usnesení o nařízení výkonu podmíněně odloženého trestu nelze doručovat náhradním způsobem. Jiný postup je porušením práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod.

I. ÚS 1530/17

II. ÚS 581/17

I. ÚS 1497/17

II. ÚS 1462/17

I. ÚS 1415/17

III. ÚS 3452/16

IV. ÚS 1200/17

IV. ÚS 1146/16

Pod neurčitý pojem veřejné instituce dle zákona o svobodném přístupu k informacím nelze vztáhnout soukromoprávní subjekty jinak než podle zákonem vymezených kritérií, neboť soukromoprávním subjektům na rozdíl od těch veřejnoprávních nevyplývá informační povinnost přímo z čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobod. Absenci stanovení dostatečně srozumitelných a určitých kritérií zákonem nelze doplnit rozhodovací činností soudů, takovým postupem dochází k porušení požadavku výhrady zákona ve smyslu čl. 4 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 505/17

III. ÚS 1995/16

III. ÚS 1592/17

III. ÚS 1392/17

III. ÚS 822/17

I. ÚS 1051/17

I. ÚS 1680/17

I. ÚS 1689/17

I. ÚS 1475/17

I. ÚS 2456/16

Pokud obecné soudy nezohlední postižení účastníka řízení a další dokumenty, které mají k dispozici, a nezastaví exekuci pro existenci „jiného důvodu“, nesprávně aplikují § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, čímž porušují právo účastníka na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a také jeho právo vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny.

III. ÚS 3171/16

III. ÚS 1720/17

II. ÚS 682/17

II. ÚS 3562/16

III. ÚS 1624/17

III. ÚS 369/16

II. ÚS 2370/14

Zklamaná důvěra může být uplatňována jen tam, kde byla zklamána. Účastník horizontálního soukromoprávního vztahu nemůže být zkrácen na svých právech tím, že státní podnik postupuje v důvěře ve stanovisko orgánu veřejné moci, který své stanovisko později přehodnotí a v důsledku toho dojde k absolutní neplatnosti uzavřených soukromoprávních smluv. Takovým jednáním státní podnik nedodržuje jeden ze základních principů, na nichž je soukromoprávní jednání vystavěno, a sice princip předcházení škod.

III. ÚS 1796/17

IV. ÚS 1118/17

III. ÚS 1140/17

II. ÚS 1382/17

I. ÚS 1420/17

II. ÚS 780/17

I. ÚS 1430/17

III. ÚS 380/17