Ústavní soud

I. ÚS 2912/16

III. ÚS 1543/15

I. ÚS 2748/16

III. ÚS 3280/16

I. ÚS 2494/15

IV. ÚS 2510/16

IV. ÚS 2482/16

I. ÚS 2019/16

III. ÚS 1895/16

I. ÚS 3035/16

I. ÚS 2830/16

I. ÚS 2914/16

III. ÚS 3239/16

IV. ÚS 637/15

IV. ÚS 2937/16

IV. ÚS 1106/16

III. ÚS 2194/16

IV. ÚS 2924/16

IV. ÚS 104/16

I. ÚS 2292/16

I. ÚS 2975/16

II. ÚS 3091/16

II. ÚS 2038/16

II. ÚS 2380/16

II. ÚS 2394/16

II. ÚS 1724/16

II. ÚS 3022/16

II. ÚS 2667/16

II. ÚS 3050/16

I. ÚS 1261/15

Při aplikaci ustanovení § 114b o.s.ř. musí soud vždy pečlivě zvážit, zda žaloba poskytuje dostatečný základ pro vydání rozsudku pro uznání za situace, kdy se žalovaný na kvalifikovanou výzvu řádně a včas nevyjádří. Na žalobu je tedy v případě, že soud zvažuje využití kvalifikované výzvy, nutné klást zvýšené nároky a požadovat, aby obsahovala všechny právně významné skutečnosti. S ohledem na okruh podle zákona nezbytně dokazovaných skutečností je užití kvalifikované výzvy v řízení o stanovení výživného zletilé osobě obvykle již z povahy věci vyloučeno.

II. ÚS 1221/16

Nedostatky odůvodnění příkazu k prohlídce nemusí představovat ústavněprávní pochybení, pokud ze všech okolností případu přesvědčivě vyplývá, že podmínky pro jeho nařízení, navíc v podobě neodkladného a neopakovatelného úkonu, jsou skutečně dány.

III. ÚS 1589/15

Předloží-li dlužník v insolvenčním řízení tvrzení, která směřují k domněnce, že existence podmínek pro jeho úpadek byla vytvořena uměle se záměrem využít insolvenční řízení k takovým účelům, ke kterým nebylo vytvořeno, a které se jeví být zneužitím práva v rozporu s dobrými mravy, je insolvenční soud povinen se s těmito argumenty v odůvodnění svého rozhodnutí dostatečně vypořádat; k tomu může provádět důkazy. Opačný postup je porušením práva na spravedlivý proces.

II. ÚS 771/16

Neumožní-li soud účastníkovi řízení vyjádřit se k neočekávanému záměru soudu uložit mu povinnost k náhradě nákladů řízení, poruší právo tohoto účastníka na spravedlivý proces, resp. jeho dílčí zásadu kontradiktornosti řízení.

III. ÚS 2919/16

III. ÚS 2824/16

I. ÚS 2449/16

I. ÚS 2832/16

I. ÚS 2409/16

IV. ÚS 2444/16

IV. ÚS 2500/16

II. ÚS 2476/16

IV. ÚS 1780/16

II. ÚS 2927/16

IV. ÚS 2022/16

IV. ÚS 2869/16

IV. ÚS 2008/16

III. ÚS 1075/16

II. ÚS 2831/16

IV. ÚS 2691/16

IV. ÚS 899/15

Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost soudu vytvořit pro účastníky řízení procesní prostor k tomu, aby se mohli vyjádřit k soudem zamýšlenému uplatnění moderačního práva podle § 150 o. s. ř. a účinně uplatňovat námitky a argumenty, které by mohly aplikaci tohoto ustanovení ovlivnit. Ještě naléhavější je tato povinnost v odvolacím řízení, kdy po přijetí rozhodnutí již účastník řízení nemá – na rozdíl od rozhodnutí nalézacího soudu – procesní nástroj, jak své námitky uplatnit.