Ústavní soud

III. ÚS 905/13

Orgány činné v trestním řízení mají kromě povinnosti stíhat trestnou činnost také povinnost chránit jednotlivce před negativními dopady účelově vyprovokovaných trestních řízení, z níž plyne i jejich povinnost s dostatečnou péčí prověřovat alespoň v základních rysech věrohodnost informací, které získaly z trestních oznámení či podnětů, a nikoliv na základě vlastního šetření. Této povinnosti se nemohou zprostit s odvoláním na neznalost prošetřované problematiky.

II. ÚS 3219/15

Přiznání náhrady za nucené omezení vlastnického práva, na kterou vznikl nárok v důsledku regulace nájemného (resp. absence zákonné úpravy jednostranného zvyšování nájemného) v období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2006 nebo v jeho části, nejvýše v takovém rozsahu, který nebude přesahovat rozdíl mezi nájemným, na které by měl dotčený pronajímatel nárok k 1. 1. 2007 podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a nájemným, na které měl stěžovatel nárok podle předchozí regulace, není v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 900/16

IV. ÚS 1734/15

III. ÚS 1169/16

I. ÚS 1453/16

IV. ÚS 1297/16

II. ÚS 1111/16

II. ÚS 599/15

IV. ÚS 514/16

I. ÚS 1247/16

IV. ÚS 3156/15

I. ÚS 3248/15

II. ÚS 552/16

III. ÚS 993/16

IV. ÚS 596/16

III. ÚS 1667/16

IV. ÚS 830/16

III. ÚS 1675/16

III. ÚS 3739/15

IV. ÚS 2384/15

IV. ÚS 3559/15

Při rozhodování o nákladech řízení v situaci, kdy do řízení strany sporu vstoupily za účinnosti tzv. přísudkové vyhlášky č. 484/2000 Sb., přičemž o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto až po jejím zrušení Ústavním soudem, musí obecné soudy zvážit také stránku legitimního očekávání účastníků. V odůvodněných případech, kdy by určení výše nákladů právního zastoupení v souladu s následně zavedenou praxí podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) znamenalo nezanedbatelné zvýšení těchto nákladů oproti výši, s níž mohl účastník pro případ neúspěchu ve sporu počítat, je namístě poskytnout takovému legitimnímu očekávání účastníka řízení ochranu a rozhodnout o nákladech řízení v intencích § 136 o. s. ř., tedy na základě volné úvahy soudu.

II. ÚS 3339/15

IV. ÚS 994/16

III. ÚS 486/16

III. ÚS 1134/16

II. ÚS 2179/15

IV. ÚS 651/16

IV. ÚS 2777/15

IV. ÚS 901/16

I. ÚS 2609/15

IV. ÚS 1133/16

IV. ÚS 1744/16

IV. ÚS 3167/15

IV. ÚS 3131/15

Pl. ÚS 4/16

Vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší než stanoví zákon, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná. Toto vymezení musí být určeno jasným a předvídatelným způsobem.

II. ÚS 1638/16

IV. ÚS 3161/15

IV. ÚS 3661/15

IV. ÚS 912/16

III. ÚS 732/16

IV. ÚS 1294/16

III. ÚS 3729/15

I. ÚS 1480/16

I. ÚS 427/16

I. ÚS 797/16

IV. ÚS 30/16

III. ÚS 3630/15

III. ÚS 2848/15

III. ÚS 1344/15