Ústavní soud

IV. ÚS 1365/16

IV. ÚS 1049/15

IV. ÚS 3116/15

IV. ÚS 3137/15

IV. ÚS 3613/15

II. ÚS 716/16

IV. ÚS 3121/15

IV. ÚS 546/16

II. ÚS 921/16

IV. ÚS 423/16

IV. ÚS 788/16

IV. ÚS 2640/15

II. ÚS 763/16

II. ÚS 1099/16

IV. ÚS 436/16

II. ÚS 621/16

IV. ÚS 3155/15

IV. ÚS 928/16

II. ÚS 1331/16

II. ÚS 2401/15

I. ÚS 1883/15

II. ÚS 675/16

III. ÚS 1271/16

IV. ÚS 2741/15

Uplatňuje-li účastník řízení svůj nárok v řízení před soudem za situace, kdy o části tohoto nároku již bylo pravomocně rozhodnuto zamítavým rozsudkem, znamená to, že i kdyby bylo dodatečně prokázáno, že jej tento účastník důvodně uplatnil v celém žalovaném rozsahu, jeho žalobě bude možné vyhovět jen ve zbývající – tj. doposud nerozhodnuté – části. Nad její rámec takovémuto rozhodnutí brání překážka věci rozsouzené (§ 159a odst. 4 občanského soudního řádu). Uvedená překážka však již sama o sobě nemá vliv na to, v jakém rozsahu lze uplatněný nárok v mezích stávajícího předmětu řízení přiznat. Snížení výsledné částky, která má být přiznána, o část, o které již bylo rozhodnuto, by přicházelo v úvahu jen v případě, jestliže by rozsudkem, jenž ji měl založit, bylo žalobě vyhověno, k čemuž však v dané věci nedošlo. V opačném případě by pro takovéto snížení nebyl dán žádný důvod a jeho provedení by vedlo k porušení práva dotčeného účastníka řízení na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 480/16

II. ÚS 2867/15

IV. ÚS 1010/16

IV. ÚS 3647/15

IV. ÚS 1174/16

IV. ÚS 1952/15

II. ÚS 115/16

IV. ÚS 3117/15

III. ÚS 9/16

III. ÚS 758/16

III. ÚS 3737/15

III. ÚS 336/16

II. ÚS 1085/16

III. ÚS 1222/16

III. ÚS 1312/16

II. ÚS 685/16

III. ÚS 594/16

I. ÚS 1026/16

II. ÚS 767/16

IV. ÚS 3151/15

IV. ÚS 3112/15

II. ÚS 3353/15

II. ÚS 907/16

II. ÚS 2718/15

IV. ÚS 966/16

III. ÚS 731/16