Ústavní soud

III. ÚS 3620/14

III. ÚS 3354/14

III. ÚS 788/12

Při řešení otázky výše bezdůvodného obohacení, vznikajícího užíváním pronajatých prostor, a s tím spjaté otázky, zda nájemcem užívaný prostor má povahu bytu nebo nebytového prostoru, je rozhodný skutečný stav užívání. Jestliže obecné soudy při stanovení výše bezdůvodného obohacení nepřihlédnou ke skutečnému stavu užívání, posoudí věc v rozporu s principy spravedlivého procesu, zakotvenými v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 3519/14

III. ÚS 3508/14

III. ÚS 3010/14

IV. ÚS 3798/14

II. ÚS 2828/14

II. ÚS 1499/14

I. ÚS 3540/14

II. ÚS 3440/14

II. ÚS 3715/14

IV. ÚS 3758/14

II. ÚS 3223/14

I. ÚS 3351/14

IV. ÚS 3494/14

II. ÚS 3804/14

III. ÚS 3821/14

II. ÚS 3079/14

II. ÚS 3475/14

Pl. ÚS 34/13

II. ÚS 2612/14

II. ÚS 3839/14

II. ÚS 3485/14

II. ÚS 2830/14

II. ÚS 2208/14

IV. ÚS 3140/14

IV. ÚS 2253/14

IV. ÚS 2899/14

I. ÚS 1554/14

Pokud oba rodiče projevují o dítě skutečný zájem a chtějí jej mít v péči a zároveň oba naplňují relevantní objektivní kritéria ve zhruba stejné míře, čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 32 odst. 4 Listiny a čl. 3 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte vytváří presumpci ve prospěch střídavé péče. Tuto presumpci lze vyvrátit, nicméně jsou k tomu zapotřebí pádné důvody, mající oporu v ochraně nejlepšího zájmu dítěte. Mezi tyto důvody patří například specifický zdravotní či psychický stav dítěte, v jehož důsledku by střídavá péče představovala pro dítě nepřiměřenou zátěž, velmi velká vzdálenost bydlišť rodičů, a to zejména v případech, kdy by tato velká vzdálenost mohla zásadním způsobit narušit školní docházku dítěte."

IV. ÚS 3178/14

III. ÚS 3875/14

III. ÚS 3787/14

II. ÚS 3841/14

IV. ÚS 3391/14

I. ÚS 3626/14

I. ÚS 3815/14

III. ÚS 1784/14

IV. ÚS 3328/14

II. ÚS 2573/14

I. ÚS 3866/14

III. ÚS 3238/14

III. ÚS 3557/14

III. ÚS 3367/14

III. ÚS 1422/14

III. ÚS 1856/13

Ústavní soud je vázán stanoviskem pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 39/14 ze dne 25. 11. 2014, týkajícím se náhrady nemajetkové újmy za protiprávní zbavení svobody dle čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, rovněž co do jeho intertemporálních účinků. Pokud došlo k protiprávnímu zbavení svobody během komunistického režimu, tedy v době, kdy Úmluva nebyla pro Českou republiku závazná, v rámci rehabilitačního řízení došlo k zastavení trestního stíhání dotčené osoby a ta se nemohla domáhat odškodnění nemateriální újmy na základě vnitrostátních předpisů, má nárok na náhradu nemajetkové újmy dle čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

III. ÚS 3137/14

III. ÚS 1247/14

IV. ÚS 3404/14

II. ÚS 3029/14