Ústavní soud k hluku z autodromu: civilní soud smí nařídit přísnější limity, než jaké povolily úřady
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Manželé sousedící s mosteckým závodním okruhem se domohli zákazu nadměrného hluku, přestože areál má úřední povolení i kolaudaci. Ústavní soud stížnost provozovatele zamítl a potvrdil, že míra hluku přiměřená místním poměrům podle občanského zákoníku může být přísnější než veřejnoprávní limity. Rozebíráme, co nález znamená pro sousedy hlučných provozů i pro podnikatele.
Bydlet vedle závodního okruhu znamená žít s hlukem. Manželé z Mostu se proti hluku z autodromu bránili žalobou a uspěli přes všechny instance. Spor uzavřel Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 143/26 ze 17. června 2026, vyhlášeným 7. července 2026: ústavní stížnost provozovatele okruhu, společnosti AUTODROM MOST a.s., zamítl. Souhrn nálezů za 28. týden zveřejnil soud tento týden; podívali jsme se na odůvodnění podrobně, protože pravidla, která potvrzuje, dopadají na každý hlučný provoz se sousedy.
Jak spor probíhal?
Sousedé se žalobou domáhali, aby se autodrom zdržel jejich obtěžování hlukem z provozu motocyklů a aut. Okresní soud v Mostě žalobu dvakrát zamítl, napoprvé s tím, že sousedé mají právo jen na náhradu újmy v penězích, ne na zákaz. Krajský soud v Ústí nad Labem ale rozsudkem z 20. března 2025 rozhodnutí změnil a žalobě vyhověl: hluk z okruhu je vyšší než v druhově srovnatelné lokalitě, provoz běží po většinu dnů sezóny přibližně od dubna do října a sousedy podstatně omezuje v obvyklém užívání pozemku, zejména při odpočinku a rekreaci. Konkrétní hlukové hodnoty, které už přiměřené nejsou, krajský soud vymezil v odůvodnění. Nejvyšší soud dovolání autodromu odmítl usnesením sp. zn. 22 Cdo 1494/2025 z 29. října 2025 a Ústavní soud nyní zamítl i ústavní stížnost.
Co říká zákon dnes?
Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se vlastník zdrží všeho, co působí, že hluk a jiné imise vnikají na pozemek souseda "v míře nepřiměřené místním poměrům" a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Pro úředně schválené provozy platí výjimka v § 1013 odst. 2: soused má zpravidla právo jen na peněžitou náhradu újmy, ne na zákaz.
Právě o tuto výjimku se autodrom opíral. Areál byl podle něj úředně povolen a kolaudován už v 70. a 80. letech minulého století. Soudy ale výjimku nepoužily: sousedé ani jejich právní předchůdci tehdy neměli možnost se ke schválení provozu vyjádřit a jakkoliv ho ovlivnit.
Smí soud zpřísnit, co úřady povolily?
Ano, a to je jádro nálezu. Veřejnoprávní hlukové limity jsou podle Ústavního soudu plošná regulace, která nedokáže vždy reagovat na poměry konkrétního místa; ustálená judikatura je bere jen jako pomocný, byť významný ukazatel. Civilní soud proto může v odůvodnění rozsudku konkrétními hodnotami stanovit, jaká míra hluku je ještě přiměřená místním poměrům, a tato míra smí být přísnější než limity plynoucí z úředních povolení včetně kolaudačního rozhodnutí. Právo podnikat tím podle nálezu porušeno není.
Platí to ovšem jen tehdy, když lze po provozovateli spravedlivě požadovat opatření, kterými hluk na stanovenou míru sníží. Krajský soud si pomohl srovnáním s německým okruhem Sachsenring, kde je obytná zástavba ještě blíže než v Mostě a kde taková opatření fungují bez likvidačního efektu.
Co nález znamená prakticky?
Pro lidi bydlící u hlučného provozu nález potvrzuje, že zdržovací žaloba podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. je průchodná cesta i tehdy, když provozovatel plní úřední limity a má všechna povolení. Pro provozovatele naopak platí, že kolaudace není trvalý štít: vlastnictví zavazuje a z práva podnikat podle Ústavního soudu neplyne právo mít zisk, stát jen musí vytvářet podmínky, aby o něj bylo možné reálně usilovat. Soud také poznamenal, že jádrem obtěžování byly komerční soukromé jízdy v průběhu týdne, a veřejný zájem na provozu autodromu neshledal.
Plné znění nálezu včetně odůvodnění najdete v naší databázi: nález I. ÚS 143/26.