245
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 2. října 1995,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky stanoví podle § 45 odst. 6 se zřetelem na § 32 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje:
a)pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,
b)pravidla pro rozdělení nákladů, které se rozúčtovávají na objekty a mezi konečné spotřebitele (dále jen „spotřebitel“), za teplo k vytápění a jinému využití a dodávku teplé užitkové vody.
§ 2
Pravidla pro vytápění
(1)Otopné období, není-li mezi odběratelem a dodavatelem dohodnuto jinak, začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.
(2)Dodávka tepla se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušné lokalitě poklesne pod + 13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad + 13 °C pro následující den.
(3)Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních stěn v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.
(4)Vytápění se omezí nebo přeruší v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad + 13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den.
(5)V průběhu otopného období byty v době od 6.00 do 22.00 hod., nebytové a společné prostory podle potřeby jsou vytápěny tak, aby byla zabezpečena vnitřní teplota stanovená projektem, která pro obytné místnosti je 20 °C. Od 22.00 hod. do 6.00 hod. se vytápění omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky na tepelnou stabilitu místnosti.
(6)Pro účely této vyhlášky je požadavek odstavce 5 splněn, jestliže v místnosti s otopným tělesem teplota vzduchu naměřená teploměrem uprostřed půdorysu ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy, bez vlivu oslunění, je proti číselné hodnotě teploty stanovené projektem
- vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou,
- vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami,
- vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.
(7)Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla k vytápění pro zajištění vnitřní teploty podle odstavce 5 jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.
(8)Minimální účinnosti výroby tepla jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.
(9)Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit omezení či přerušení dodávky tepla k vytápění, se provádějí v mimotopném období.
§ 3
Pravidla pro dodávku teplé užitkové vody
(1)Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 °C až 60 °C, s výjimkou odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce.
(2)Zúčtovací jednotkou je část objektu, objekt nebo soubor objektů, ve kterých se odběrným tepelným zařízením rozvádí teplo k vytápění a teplá užitková voda spotřebitelům z rozvodného zařízení dodavatele.
(3)Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 do 22.00 hod.
(4)Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla potřebného k přípravě odebrané teplé užitkové vody spotřebiteli jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.
§ 4
Regulace vytápění
(1)Regulace parametrů teplonosného média v závislosti na klimatických podmínkách, která umožňuje zabezpečení vnitřní teploty podle § 2 odst. 5, je zajištěna, pokud je to technicky možné, ve výrobním a rozvodném zařízení.
(2)Regulace vytápění v zúčtovací jednotce je prováděna:
a)regulací parametrů teplonosné látky v závislosti na klimatických podmínkách, pokud není zajišťována dodavatelem,
b)individuálním automatickým regulačním zařízením jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění,
c)regulací diferenčního tlaku v odběrném tepelném zařízení zúčtovací jednotky, pokud to zařízení pro vnitřní rozvod tepla vybavené individuální regulací podle písmene b) vyžaduje,
d)samostatnou automatickou regulací vytápění části zúčtovací jednotky.
(3)Regulace vytápění podle odstavce 2 se provádí za účelem zajištění teploty místností podle § 2 odst. 5 při nepřekročení přípustných hodnot měrných ukazatelů spotřeby tepla podle § 2 odst. 7.
§ 5
Rozúčtování dodávky tepla k vytápění a dodávky teplé užitkové vody na zúčtovací jednotky
Dodávka tepla je účtována dodavatelem podle vlastního měřicího zařízení zvlášť pro každé odběrné místo v závislosti na způsobu připojení zúčtovací jednotky:
a)společně pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody,
b)samostatně pro vytápění,
c)samostatně pro přípravu teplé užitkové vody.
§ 6
Rozúčtování nákladů na teplo k vytápění a jinému využití v zúčtovací jednotce
(1)Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů,1) které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období,2) které začíná 1. lednem nebo 1. červnem nebo 1. červencem anebo 1. září.
(2)Náklady na teplo k vytápění v rámci zúčtovací jednotky se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž na základní složku připadně 30 % až 50 %, na spotřební složku 50 % až 70 % nákladů.
(3)Jsou-li v zúčtovací jednotce nebytové prostory, spotřební složka se rozdělí na byty a na nebytové prostory podle jejich zjištěného podílu na celkové spotřebě tepla v zúčtovací jednotce.
(4)Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.
(5)Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen „podlahová plocha“) bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místností kromě lodžií a balkónů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce.
(6)Je-li odebíráno teplo k jinému využití, základní složka se rozdělí na příslušné spotřebiče a na vytápění podle příkonu, spotřební složka podle jejich podílu na celkové spotřebě tepla v objektu.
(7)V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány indikátory nebo měřiče tepla, se náklady na vytápění rozdělí podle podlahové plochy vynásobené koeficientem podle údajů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.
(8)Odečty měřičů tepla a indikátorů se provádějí nejméně jednou ročně.
(9)Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1m2 plochy místnosti o 30 % až 50 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací.
§ 7
Rozúčtování nákladů na dodávku teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
(1)Náklady na přípravu a dodávku teplé užitkové vody zahrnují účtované platby, které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období v místě připojení odběrného tepelného zařízení, a to v cenách podle platných cenových předpisů.1)
(2)Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 10 % až 30 %, spotřební složka 70 % až 90 % nákladů.
(3)Náklady na dodávku teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 5 % a spotřební 95 % nákladů.
(4)Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele podle podlahové plochy.
(5)Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele podle údajů vodoměrů. K této složce se připočte podíl nákladů spotřeby podle vodoměrů ve společných prostorech.
(6)V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka nákladů na dodávku teplé užitkové vody rozdělí podle průměrného počtu osob bydlících v bytech v zúčtovacím období; v nebytových prostorech se průměrný počet osob stanoví odborným posouzením podle způsobu využívání teplé užitkové vody.
(7)Odečty vodoměrů se provádějí nejméně jednou ročně.
(8)Spotřební složka neměřených odběrů připadající na 1 m2 podlahové plochy je až o 300 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky s měřenou spotřebou.
§ 8
Rozúčtování nákladů na teplou užitkovou vodu dodávanou pro více zúčtovacích jednotek
(1)Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody se dělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební 70 % nákladů.
(2)Náklady na dodávku teplé užitkové vody se dělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 5 % a spotřební 95 % nákladů.
(3)Základní složka se rozdělí na zúčtovací jednotky podle podlahové plochy jednotlivých zúčtovacích jednotek.
(4)Spotřební složka se rozdělí podle součtů údajů vodoměrů v zúčtovacích jednotkách; pokud je instalováno měření na vstupu do zúčtovací jednotky, použije se údaj tohoto měření.
(5)Jsou-li známy údaje vodoměrů podle odstavce 4 pouze za některé zúčtovací jednotky, spotřební složka nákladů, která připadne na soubor zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření a na soubor zúčtovacích jednotek bez známých údajů z měření, se vypočte podle přílohy č. 4 této vyhlášky. Potom se spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle odstavce 4 a spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek, kde nejsou známy údaje z měření, se rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle podlahové plochy.
§ 9
Zvláštní způsob rozúčtování nákladů na teplo k vytápění a dodávku teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
(1)Není-li možno v zúčtovací jednotce s vlastní předávací stanicí nebo s vlastním zdrojem tepla určit náklady na vytápění a na přípravu teplé užitkové vody odděleně podle měření, lze stanovit náklady na teplo pro ohřev užitkové vody, popř. množství paliva k tomu potřebné a rozdělit celkové náklady podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Nelze-li z důvodu poruchy vodoměrů stanovit objem teplé užitkové vody V (m3), rozdělí se celkové náklady na teplo podle srovnatelného předchozího období nebo v poměru 70 % na vytápění a 30 % na přípravu teplé užitkové vody.
(2)Pokud není možno zjistit spotřebu tepla pro nebytové prostory pro poruchu měřiče tepla, určí se stejným podílem ze spotřeby zúčtovací jednotky jako ve srovnatelném období, není-li to možné, technickým výpočtem.
(3)Na byty a nebytové prostory nenapojené na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění zúčtovací jednotky se rozúčtovává základní složka nákladů. Spotřebitelům, kteří se odpojili od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, se rozúčtovává základní složka nákladů na teplo k přípravě teplé užitkové vody.
§ 10
(1)Náklady za vytápění a dodávku teplé užitkové vody připadající na spotřebitele se rozúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
(2)Vyúčtování obsahuje:
a)spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla pro přípravu teplé užitkové vody v GJ, spotřebu studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v m3, která připadá na zúčtovací jednotku,
b)jednotkové ceny tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v Kč/GJ a studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v Kč/m3, které připadají na zúčtovací jednotku,
c)celkové náklady zúčtovací jednotky v Kč odděleně na vytápění, na teplo v teplé užitkové vodě a na studenou vodu v teplé užitkové vodě, které jsou rozúčtovány mezi spotřebitele, a rozdělení těchto nákladů na základní a spotřební složku,
d)podlahovou plochu (§ 6 odst. 5) zúčtovací jednotky a podlahovou plochu spotřebitelova bytu či nebytového prostoru v m2, součet přepočtených náměrů spotřeby v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu či nebytovém prostoru v náměrných a přepočtených jednotkách, je-li v zúčtovací jednotce instalováno u spotřebitelů příslušné měření, případně průměrný počet osob bydlících v zúčtovacím období v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu,
e)podíl nákladů základní složky, spotřební složky a celkový náklad v Kč, který připadá k úhradě spotřebiteli (uživateli bytu či nebytového prostoru) zvlášť za službu vytápění, dodávky tepla v teplé užitkové vodě a studené vody v teplé užitkové vodě včetně způsobu výpočtu.
(3)Vyšší náklady než ty, které odpovídají měrným ukazatelům podle přílohy č. 3 a účinnosti výroby tepla podle přílohy č. 5 této vyhlášky, se na spotřebitele v zúčtovací jednotce rozúčtovávají, když jejich překročení je i při provedené regulaci podle § 4 této vyhlášky způsobeno
a)časově delším otopným obdobím nebo vyšší vnitřní teplotou, než stanoví ustanovení § 2 vyhlášky, nebo
b)do 31. prosince 2000 před účinností vyhlášky provedeným koncepčním a projektovým řešením systému zásobování teplem a teplé užitkové vody nebo
c)nedodržením dohody mezi pronajímatelem a nájemníky o racionálním hospodaření spotřebitelů s teplem a teplou užitkovou vodou nebo
d)v případě teplé užitkové vody jejím neomezeným zajišťováním v noci.
§ 11
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
a)vyhláška Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky č. 186/1991 Sb., o hospodaření s teplem, řízení soustav centralizovaného zásobování teplem a o ochranných pásmech,
b)vyhláška Ministerstva místního hospodářství č. 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Ministr:
Ing. Dlouhý CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů
a)místnosti, které se liší způsobem jejich užívání a v nichž je umístěno otopné těleso
| koeficient | |
|---|---|
| v bytě | 1,0 |
| ve skladě s občasným pobytem osob | 1,0 |
| v mateřské školce | 1,2 |
| ve zdravotním středisku | 1,2 |
| v kanceláři | 1,2 |
| ve výstavním sále | 1,2 |
| v prodejně | 1,3 |
| ve skladě s trvalým pobytem osob | 1,2 |
| v učebně | 1,2 |
| v dílně | 1,2 |
| v provozovně s prodejem | 1,2 |
| v restauraci, kavárně | 1,3 |
| v temperované garáži | 0,5 |
b)místnosti, v nichž není umístěno otopné těleso, začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí
| jednou stěnou | 0,1 |
| dvěma stěnami | 0,2 |
| třemi stěnami | 0,35 |
| čtyřmi stěnami | 0,5 |
| pěti a více stěnami | 0,75 – 1,0 |
| Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. |
Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla, zvýší se tyto koeficienty podle velikosti potrubí až o 0,25 bodu podle vzorce
k = 5 × St/A, kde St je povrch trubky (v m2), A je plocha místnosti (v m2), k je koeficient navýšení. Součet tohoto koeficientu a koeficientu podle odstavce b) nemůže být vyšší než 1,0.
Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. Koeficienty k výpočtu podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení nákladů na teplou užitkovou vodu jsou stanovovány podle charakteru odběru ve smyslu příslušných hygienických a provozních předpisů.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
a)Rozdělení tepla na ohřev užitkové vody a na vytápění v objektu s vlastní předávací stanicí
Teplo k ohřevu užitkové vody se stanoví z tepla naměřeného pro tento účel v měřeném období (např. mimotopném) podle vzorce:
Qt=QtmVm.V[GJ]
Teplo pro vytápění:
Qv = Qc - Qt [GJ],
kde:
Qv [GJ] - teplo pro vytápění
Qt [GJ] - teplo k ohřevu užitkové vody
V [m3] - objem užitkové vody měřený na vstupu do ohřívače (studená voda) nebo jako součet objemů naměřených na vodoměrech u všech spotřebitelů a ve společných prostorech
Qtm [GJ] - teplo k ohřevu užitkové vody v měřeném období
Vm [m3] - objem užitkové vody naměřený ve stejném období
Qc [GJ] - celkové množství tepla podle měření
Náklady se rozdělí v poměru: Qv : Qt
Je-li věrohodně k dispozici jen hodnota měřeného objemu vody, lze stanovit přibližně:
Qt = 0,3.V [GJ]
b)Rozdělení spotřeby paliva na ohřev užitkové vody a na vytápění v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla
Spotřeba paliva pro ohřev užitkové vody se stanoví ze spotřeby paliva pro tento účel v měřeném (mimotopném) období:
Mpt=MptmVm.V[kg;m3]
Spotřeba paliva jen pro vytápění:
Mpv = Mpc - Mpt [kg; m3],
kde:
Mpv [kg;m3] - spotřeba paliva pro vytápění
Mpt [kg;m3] - spotřeba paliva pro ohřev užitkové vody
Mptm [kg;m3] - spotřeba paliva v měřeném (mimotopném) období
Mpc [kg;m3] - celková spotřeba paliva
Náklady se rozdělí v poměru: Mpv: Mpt
Je-li věrohodně k dispozici jen hodnota měřeného objemu vody, lze stanovit přibližně pro:
| hnědé tříděné uhlí | Mpt = 26.V | [kg] |
| koks | Mpt = 15.V | [kg] |
| LTO | Mpt = 9.V | [kg] |
| zemní plyn | M pt = 11.V | [m3] |
| svítiplyn | Mpt = 25.V | [m3] |
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
Měrné ukazatele spotřeby tepla
Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla
a)na vytápění 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky:
| – při vytápění z domovní kotelny na tuhá paliva | 1 GJ/m2 × rok nebo 0,294 MJ/m2 × D0 × rok |
| – při vytápění z ostatních zdrojů tepla | 0,8 GJ/m2 × rok nebo 0,235 MJ/m2 × D0 × rok |
b)k dodávce teplé užitkové vody spotřebitelům na 1 m3 odebrané vody v zúčtovací jednotce:
| – při přípravě v zúčtovací jednotce | 0,3 GJ/m3 |
| – při přípravě společně pro více zúčtovacích jednotek | 0,4 GJ/m3 |
c)souhrnné – na vytápění a teplou užitkovou vodu:
| – při zajišťování tepla z domovní kotelny na tuhá paliva | do 1,25 GJ/m2 × rok |
| – při zajišťování tepla z jiných zdrojů | do 1,05 GJ/m2 × rok |
Nejsou-li dodrženy ukazatele podle písmen a) a b), postačí dodržení ukazatelů podle písmene c), pokud je v zúčtovací jednotce poskytována služba vytápění i dodávky teplé užitkové vody.
D0 je počet denostupňů v topném období, který je určen vztahem
n (tv - tzp),
kde
n je počet dnů v topném období,
tv je průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěném objektu v °C,
tzp je průměrná venkovní teplota v topném období v °C.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
Výpočet spotřebních složek nákladů na dodávku teplé užitkové vody z její společné přípravy pro zúčtovací jednotky
Spotřební složky nákladů, které připadají na zúčtovací jednotky, kde se měří spotřeba teplé užitkové vody a kde se neměří spotřeba teplé užitkové vody, se vypočte podle vzorců:
Sm = Sc.K/(K+1)
Sn = Sc - Sm
K = Mm/Mn
Mn = Mc - Mm,
kde
| Mc | je množství dodané TUV změřené ve společné přípravně TUV obchodním měřidlem, |
| Mm | je množství odebrané TUV zjištěné měřením spotřeby v zúčtovacích jednotkách za stejný časový úsek jako Mc, |
| Mn | je množství odebrané TUV, které připadá na zúčtovací jednotky, kde se neměří nebo údaj o spotřebě není znám, |
| Sc, Sm, Sn | jsou spotřební složky nákladů odpovídající množství Mc, Mm, Mn. |
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
Minimální účinnosti výroby tepla
| Kat. zdroje | Výkon kotle na zdroji | Účinnost při použití paliva (%) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| koks | č. uhlí | brikety | hn. uhlí tř. | hn. uhlí netř. | top. olej LTO | top. olej TTO | plyn ZP | el. akum. | el. přím. top. | ||
| A | do 0,5 MW | 69 | 68 | 67 | 66 | 62 | 80 | – | 85 | 96 | 98 |
| B | 0,51-3 MW | – | 70 | 69 | 68 | 63 | 83 | – | 86 | 97 | 99 |
| C | 3,1-6 MW | – | 75 | – | 72 | 65 | 84 | – | 87 | – | – |
| D | 6,1-20 MW | – | 77 | – | – | 70 | 85 | 82 | 90 | – | – |
| E | 20,1-50 MW | – | 80 | – | – | 77 | 87 | 85 | 92 | – | – |
| F | nad 50 MW | – | 82 | – | – | 82 | 89 | 86 | 93 | – | – |
Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2 % nižší.
Tabulky se použije v případě, že vlastník zdroje tepla a vlastník zúčtovací jednotky je tatáž právnická či fyzická osoba a není-li instalováno měření množství tepla dodávaného z tohoto zdroje tepla.
1) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
2) Například od 1. 6. do 31. 5. následujícího roku.