Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 1. 2007. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem

439/2000 Sb.
Znění k 1. 2. 2004historické

4 znění

    439
    VYHLÁŠKA
    Ministerstva zdravotnictví
    ze dne 6. prosince 2000
    o očkování proti infekčním nemocem
    § 1
    Rozsah úpravy
    Tato vyhláška upravuje členění očkování a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění, jakož i stanoví podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na tato pracoviště.
    § 2
    Očkování
    (1)Očkování proti infekčním nemocem se provádí jako
    a)pravidelné očkování, kterým se rozumí očkování všech fyzických osob určitých věkových skupin nebo očkování skupin fyzických osob vymezených vyšším rizikem infekce z důvodů jiných než pracovních,
    b)zvláštní očkování, kterým se rozumí očkování fyzických osob činných na pracovištích s vyšším rizikem vzniku infekce,
    c)mimořádné očkování, kterým se rozumí očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích,
    d)očkování při úrazech, poraněních a nehojících se ranách, jakož i před některými léčebnými výkony, zejména operacemi na konečníku a tlustém střevě, s cílem prevence vzniku ranných infekcí,
    e)očkování před cestou do zahraničí, kterým se rozumí očkování fyzických osob k prevenci infekcí během pobytu těchto osob v zahraničí, především v oblastech s vyšším rizikem nákazy,
    f)další očkování na žádost, kterými se rozumí očkování fyzických osob, které nepatří do skupiny uvedené v písmenech a) až e) a které si přejí být očkováním chráněny proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka.
    (2)Základním očkováním se rozumí podání jedné nebo více dávek očkovací látky potřebných k dosažení specifické odolnosti proti dané infekci. Přeočkováním se rozumí podání obvykle jedné dávky očkovací látky, která po základním očkování opět navodí požadovaný stav odolnosti proti dané infekci.
    § 3
    Pravidelné očkování proti tuberkulóze
    (1)Základní očkování se provede nejdříve čtvrtý den a nejpozději do konce šestého týdne po narození dítěte. Po třech až čtyřech měsících po očkování se provede přešetření místa vpichu a regionálních uzlin. Pokud nebude zjištěna žádná lokální reakce, provede se přeočkování zpravidla po skončení základního očkování proti ostatním infekčním nemocem, a to v případě negativního tuberkulinového testu.
    (2)Pokud nelze základní očkování provést v daném termínu, odloží se až po provedení všech ostatních základních očkování prováděných v rámci pravidelného očkování dětí, s výjimkou kojenců patřících do dispenzární skupiny kontaktů s aktivní tuberkulózou, kteří se očkují přednostně před ostatním očkováním. Očkují se jen děti s negativním tuberkulinovým testem.
    (3)Přeočkování se provede v době od dovršení jedenáctého do dovršení dvanáctého roku věku dítěte po předchozím provedení tuberkulinového testu u dětí tuberkulin negativních.
    § 4
    Pravidelné očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a invazivnímu onemocnění vyvolanému Haemophilem influenzae b
    (1)Základní očkování se provádí v době od započatého devátého týdne po narození, vždy však až po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze, a to třemi dávkami podanými v intervalech 1 až 2 měsíců mezi sebou tak, aby třetí dávka byla podána do konce prvního roku života, a čtvrtou dávkou v osmnáctém až dvacátém měsíci života.
    (2)Přeočkování se provede očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku dítěte.
    (3)Další přeočkování proti tetanu se provede očkovací látkou proti tetanu v době od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku dítěte a pak u osob, které byly očkovány podle tohoto a předchozích odstavců vždy po každých 10 až 15 letech.
    (4)Základní očkování proti tetanu u zletilých se provede třemi dávkami podanými v intervalech druhá dávka za 6 týdnů po první dávce a třetí dávka za 6 měsíců po druhé dávce.
    § 5
    Pravidelné očkování proti přenosné dětské obrně
    (1)Základní očkování se provede dvěma dávkami živé očkovací látky podanými odděleně ve dvou etapách (březen, květen) u dětí, které se narodily v předcházejícím roce.
    (2)Přeočkování se provede v kalendářním roce následujícím po roce, v němž bylo provedeno základní očkování, a to opět ve dvou etapách v březnu a květnu, a dále u dětí od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku ve druhé etapě v květnu.
    (3)Za úplné očkování se považuje aplikace pěti dávek očkovací látky.
    § 6
    Pravidelné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím
    (1)Základní očkování se provede živou očkovací látkou, a to nejdříve první den 15. měsíce života.
    (2)Přeočkování se provede za 6 až 10 měsíců po provedeném základním očkování, v odůvodněných případech i později.
    § 7
    Pravidelné očkování proti virové hepatitidě B
    (1)První dávka očkovací látky se podá dětem v prvních měsících života podle typu očkovací látky, třetí dávka očkovací látky se podá nejpozději do konce tří let věku dítěte. Jde-li o novorozence HBsAg pozitivních matek, očkování se provede ještě před podáním očkovací látky proti tuberkulóze (§ 3 odst. 1), a to nejpozději do 24 hodin po narození.
    (2)V případě dětí, které nebyly proti virové hepatitidě B očkovány podle odstavce 1, se provede očkování v době od dovršení dvanáctého do dovršení třináctého roku věku dítěte.
    (3)Očkování se provede i u fyzických osob
    a)které mají být zařazeny do pravidelných dialyzačních programů,
    b)nově přijatých do ústavů sociální péče s výjimkou domovů důchodců a domovů-penziónů pro důchodce,
    c)v případech sexuálních kontaktů s fyzickými osobami s onemocněním virovou hepatitidou B nebo nosičstvím HBsAg,
    d)žijících ve společné domácnosti s fyzickými osobami s onemocněním virovou hepatitidou B nebo nosičstvím HBsAg, je-li provedení tohoto očkování uloženo orgánem ochrany veřejného zdraví.
    § 8
    Pravidelné očkování proti chřipce a nákazám vyvolaným Streptokokem pneumoniae
    (1)Očkování proti chřipce se provede každý rok u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, domovech důchodců a domovech-pensionech pro důchodce. Očkování se provede též u fyzických osob umístěných v ústavech sociální péče, pokud tyto osoby trpí chronickými nespecifickými onemocněními dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév a ledvin nebo diabetem.
    (2)U fyzických osob uvedených v odstavci 1 se provede též očkování proti nákazám vyvolaným Streptokokem pneumoniae jen jedenkrát a dále se postupuje podle schváleného souhrnu údajů o přípravku.2)
    § 9
    Pravidelné očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B při poranění injekční jehlou
    Očkování proti virové hepatitidě A aplikací 1 dávky a virové hepatitidě B aplikací 3 dávek se provede po poranění injekční jehlou po ověření stavu imunity u těch poraněných fyzických osob, u kterých vyšetření imunity neprokáže protilátky proti virové hepatitidě A nebo hladina antiHBs protilátek bude nižší než 10 IU/litr. Očkování proti virové hepatitidě B se neprovede, pokud byla fyzická osoba očkována v rozsahu podle § 7, 11 a 11a.
    § 11
    Zvláštní očkování proti virové hepatitidě B
    (1)Zvláštní očkování proti virové hepatitidě B se provede u fyzických osob pracujících na pracovištích uvedených v § 20 odst. 2, pokud jsou činné při vyšetřování a ošetřování osob, o něž mají pečovat, při manipulaci se zdravotnickým odpadem a u osob činných v nízkoprahových programech pro uživatele drog a to ještě před započetím jejich činnosti na uvedených pracovištích. Dále se provede u studujících lékařských fakult a zdravotnických škol a dále u studentů připravovaných na jiných vysokých školách, než jsou lékařské fakulty, pro činnosti ve zdravotnických zařízeních při vyšetřování a ošetřování nemocných a u studujících na středních a vyšších odborných sociálních školách připravovaných pro činnosti v ústavech sociální péče při vyšetřování a ošetřování fyzických osob přijatých do těchto zařízení.
    (2)Očkování se nemusí podrobit osoby uvedené v odstavci 1 s prokazatelně prožitým onemocněním hepatitidou B a osoby s titrem protilátek proti HBsAg přesahujícím 10 IU/litr.
    § 11a
    Zvláštní očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B
    Zvláštní očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B se provede u zaměstnanců základních složek integrovaného záchranného systému3) přijatých do pracovního nebo služebního poměru ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
    § 12
    Zvláštní očkování proti vzteklině
    Zvláštní očkování proti vzteklině se provede u fyzických osob určených k činnosti na pracovištích uvedených v § 20 odst. 3, a to ještě před započetím jejich činnosti na uvedených pracovištích.
    § 13
    Zvláštní očkování proti chřipce a nákazám vyvolaným Streptokokem pneumoniae
    Zvláštní očkování proti chřipce a nákazám vyvolaným Streptokokem pneumoniae se provede u fyzických osob pracujících na pracovištích uvedených v § 20 odst. 3, a to v případě očkování proti chřipce každý rok, v případě očkování proti nákazám vyvolaným Streptokokem pneumoniae se postupuje podle schváleného souhrnu údajů o přípravku.2)
    § 14
    Očkování proti vzteklině a proti tetanu při úrazech, poraněních a nehojících se ranách
    (1)Očkování proti tetanu se provede při úrazech, poraněních a nehojících se ranách, u nichž je nebezpečí onemocnění tetanem, a v indikovaných případech v předoperační přípravě. Očkování se provede podle schématu uvedeného v příloze.
    (2)Očkování proti vzteklině se provede při pokousání nebo poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou.
    § 15
    Provádění očkování
    (1)Parenterální aplikace očkovací látky se provádí vždy u každé fyzické osoby za aseptických podmínek, samostatnou sterilní injekční stříkačkou a samostatnou sterilní injekční jehlou.
    (2)Současně lze očkovat na různá místa těla živé i neživé očkovací látky. Pokud není provedeno podání různých očkovacích látek současně, dodržuje se po podání živých látek interval 1 měsíc a po podání neživých očkovacích látek 14 dní, po očkování proti tuberkulóze lze očkovat nejdříve za dva měsíce, avšak vždy až po zhojení prvotní reakce. Ve výjimečných případech lze uvedené intervaly zkrátit.
    § 16
    Kontraindikace očkování
    (1)Posouzení, zda je u očkované osoby očkování indikováno či kontraindikováno, přísluší očkujícímu lékaři, v případě trvalé kontraindikace příslušnému odbornému lékaři. Dokladem o trvalé kontraindikaci, který musí být součástí zdravotnické dokumentace, je písemné vyjádření odborného lékaře nebo záznam očkujícího lékaře o zjištění stanoviska odborného lékaře s uvedením jeho jména, příjmení a data sdělení stanoviska. Za odborného lékaře se považuje odborník v oboru neurologie, nebo v oborech imunologie, alergologie, neonatologie a infekce.
    (2)Kontraindikace použití očkovací látky jsou uvedeny ve schváleném údaji o přípravku, případně v příbalové informaci.1)
    (3)Osoby s prokázanými trvalými kontraindikacemi očkování proti
    a)dávivému kašli lze očkovat acelulární (nebuněčnou) vakcínou,
    b)přenosné dětské obrně lze očkovat neživou očkovací látkou.
    (4)Kontraindikacemi podání očkovací látky proti dávivému kašli se rozumí:
    a)závažné alergické reakce a hyperreakce po předchozí aplikaci vakcíny,
    b)encefalopatie, epilepsie nebo epileptický záchvat vyprovokovaný předchozí aplikací očkovací látky proti dávivému kašli,
    c)závažná onemocnění centrálního nebo periferního nervového systému s nejistou prognózou,
    d)progredující neurologické onemocnění.
    § 17
    Postup při výskytu nežádoucího účinku a závady očkovací látky
    Definici a systém hlášení nežádoucího, závažného nežádoucího a neočekávaného nežádoucího účinku a závady v jakosti očkovací látky stanoví zvláštní právní předpis.1)
    § 18
    Případy, kdy je třeba provést vyšetření imunity a způsoby jejího vyšetřování
    Před přeočkováním dětí proti tuberkulóze podle § 3 odst. 1 a 3 se provede vyšetření imunity tuberkulinovým testem, přeočkování se provede jen u tuberkulin negativních.
    § 19
    Podmínky provedení pasivní imunizace
    (1)U osob očkovaných podle § 14 odst. 1 se v případech uvedených v příloze provede i pasivní imunizace podáním lidského hyperimunního antitetanického globulinu.
    (2)U osob očkovaných podle § 14 odst. 2 v případech, kdy to doporučuje schválená příbalová informace výrobce k použití očkovací látky proti vzteklině, se podá také hyperimunní antirabický globulin.
    (3)U novorozenců matek HbsAg pozitivních očkovaných podle § 7 odst. 2 se podá též hyperimunní globulin proti virové hepatitidě B.
    § 20
    Pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění
    (1)Pracovišti s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B jsou pracoviště chirurgických oborů, oddělení hemodialyzační a infekční, lůžková interní oddělení včetně léčeben dlouhodobě nemocných a interní pracoviště provádějící invazivní výkony, oddělení anesteziologicko-resuscitační, jednotky intenzívní péče, laboratoře mikrobiologických, hematologických, biochemických a imunologických pracovišť, laboratoře transfuzních stanic, pracoviště stomatologická, patologicko-anatomická, soudního lékařství, psychiatrická a pracoviště zdravotnické záchranné služby jakož i domovy důchodců, domovy-pensiony pro důchodce a ústavy sociální péče.
    (2)Pracovišti s vyšším rizikem vzniku vztekliny jsou laboratoře, kde se pracuje s virulentními kmeny vztekliny.
    (3)Pracovišti s vyšším rizikem vzniku chřipky a nákaz vyvolaných Streptokokem pneumoniae jsou léčebny dlouhodobě nemocných, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců, domovy-pensiony pro důchodce a ústavy sociální péče.
    § 21
    Podmínky, za nichž smějí být fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění
    Na pracoviště uvedená v § 20 odst. 2 smějí být fyzické osoby, které na nich nebyly dosud činné, zařazeny v souvislosti se zvláštním očkováním nejdříve po podání druhé dávky očkovací látky za předpokladu, že další očkování bude ukončeno v předepsaném termínu.
    § 22
    Náležitosti záznamu o očkování
    V záznamu se uvede druh očkovací látky, datum podání, číslo šarže, podpis a razítko očkujícího lékaře a dále údaje o provedeném očkování, hrazeném fyzickou osobou, která požádala o provedení pravidelného, zvláštního nebo mimořádného očkování jinou očkovací látkou, než zajistil příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
    Přechodná a závěrečná ustanovení
    § 23
    Očkování proti invazivnímu onemocnění vyvolanému Haemophilem influenzae b podle § 4 a očkování proti virové hepatitidě B podle § 7 odst. 2 a 3 se zahajuje za 6 měsíců po nabytí účinnosti této vyhlášky.
    § 25
    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
    Ministr:
    prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
    Příloha k vyhlášce č. 439/2000 Sb.
    Imunoprofylaxe tetanu při poranění
    SkupinaAnatoxinHyperimunní lidský
    antitetanický
    imunoglobulin
    Řádně očkovaní do 15 let věku - -
    Řádně očkovaní nad 15 let věku
    do 5 let po očkování
    nad 5 let po očkování
    -
    0,5 ml
    -
    -
    Neúplné očkování
    - 1 dávkou v době 3 - 6 týdnů před poraněním
    - 2 dávkami v době 3 týdnů - 10 měsíců před poraněním
    0,5 ml


    0,5 ml
    -

    -
    Neočkovaní nebo neúplně očkovaní s intervaly jinými
    než uvedenými výše
    0,5 ml*dávka dle
    příbal. informace
    Osoby nad 60 let věku
    s dokladem o očkování v posledních 10 letech
    bez takového dokladu
    0,5 ml

    0,5 ml*
    -
    dávka dle
    příbal. informace
    * Pozn.: A dále se pokračuje v základním očkování podle § 4.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací