52.
Obchodní úmluva
mezi republikou Československou a Francií.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
A
JMÉNEM REPUBLIKY FRANCOUZSKÉ
BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA SE SEZNAMY A, B, C, D, PODPISOVÝM PROTOKOLEM A PROHLÁŠENÍM, JAKOŽ I VÝMĚNA NOT:
(Překlad.)
Obchodní úmluva
mezi republikou Československou a Francií.
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ a PRESIDENT REPUBLIKY FRANCOUZSKÉ, uznavše, že k rozvoji výměny zboží a hospodářské součinnosti mezi oběma zeměmi je užitečno nahraditi obchodní úmluvu, uzavřenou 17. srpna 1923 a doplněnou 18. srpna 1924, úmluvou novou, jmenovali svými plnomocníky:
s jedné strany,
president republiky Československé,
pana Štefana Osuského,
zplnomocněného ministra a mimořádného vyslance republiky Československé,
a
pana Vojtěcha Vaníčka,
generálního konsula,
s druhé strany,
president republiky Francouzské,
pana Aristida Brianda,
ministra zahraničních věcí,
a
pana Bokanowského,
ministra obchodu, průmyslu, pošt, telegrafů, telefonů a letectví,
kteří, předloživše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:
Článek I.
Plodiny nebo výrobky z celního území francouzského budou při dovozu do celního území republiky Československé požívati nejnižších celních sazeb, které republika Československá přiznává nebo v budoucnosti přizná kterékoli jiné mocnosti.
Aniž tím bude dotčeno výše zmíněné ustanovení, plodiny nebo výrobky, vyjmenované v seznamu A, budou požívati při dovozu do celního území republiky Československé smluvních celních sazeb v řečeném seznamu stanovených.
Cla československého sazebníku jsou vyjádřena v československých korunách, jejichž poměr k zlatým měnám je stanoven zákonem.
Kdyby tento zákonem stanovený poměr byl změněn tak, že by se posunul kurs československé koruny k dolaru nebo libře šterlinků, aneb ke střednímu kursu těchto měn v měsíčním průměru nejméně o 10 ze 100, zavede československá vláda součinitele tak, aby jimi bylo odčiněno uvedené posunutí poměru nynějšího zákonem stabilisovaného kursu československé koruny ke střednímu kursu zmíněných měn. V tomto případě změní československá vláda součinitele nejméně jednou za měsíc podle kursovního poměru pravidelně zaúčtovaného Národní bankou Československou.
Za základ pro stanovení měnových kursů bude brán záznam bursy pražské, nebo newyorkské nebo londýnské.
Článek II.
Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé s výjimkou těch, které jsou vyjmenovány v seznamu B, budou při dovozu do celního území francouzského požívati bez omezení sazeb minimálního tarifu a nejvyšších výhod.
Kromě toho plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, vyjmenované v seznamu C, budou při dovozu do celního území francouzského požívati sazeb minimálního tarifu uvedených v řečeném seznamu.
Platnost sazeb stanovených v seznamu C potrvá, dokud úřední index velkoobchodních cen nevykáže rozdíl větší než 20% proti indexu v měsíci červenci 1928.
Kdyby takový rozdíl nastal, cla mohou býti zvýšena a musí býti snížena v poměru k indexu, při čemž však příslušná oprava může nastati teprve koncem čtvrtletí. Stejný postup bude zachován v témž poměru a za týchž podmínek při každé pozdější změně indexu velkoobchodních cen.
Provedená snížení nesmí však překročiti 60% celních sazeb uvedených v tarifu.
Článek III.
Každá z vysokých smluvních stran bude přiznávati zboží z celního území druhé strany, pokud jde o zboží vyjmenované v seznamech A a C, výhody plynoucí ze změn celního názvosloví nebo ze způsobů tarifikace, zavedených v tarifech na základě správních nebo zákonných opatření nebo na základě úmluv uzavřených s jinými mocnostmi.
Zmíněné změny nesmějí v žádném případě míti v zápětí ani zvýšení průměrného zatížení u příslušných celních sazeb, ani rozlišování na úkor výrobků z celního území druhé smluvní strany.
Článek IV.
Hodnotou, kterou dlužno prohlásiti při celním projednání československého zboží, požívajícího při dovozu do Francie výhod předchozích článků a podrobeného clům ad valorem, bude ona hodnota, kterou má zboží v místě a v době dodání celnímu úřadu. Tuto hodnotu tvoří kupní hodnota (fakturovaná cena) zboží, zvýšená o veškeré výdaje, jež jsou spojeny s dovozem až na místo celního projednání (přeprava, dopravné, vývozní clo, pojistné, obstarávání, cena obalů nepodléhajících oddělenému vyclení, atd.), vyjímajíc dovozní cla.
Hodnotu takto vypočtenou dlužno však příslušně upraviti podle změny cen, nastavší po koupi.
Prohlášku dlužno doložiti fakturou vidovanou francouzským diplomatickým nebo konsulárním úřadem, a kde takových není, povolanými k tomu organisacemi, poskytujícími potřebných záruk a uznanými předem francouzskou vládou. Toto uznání může býti odňato, zjistí-li se, že tyto organisace již potřebných záruk neposkytují.
Francouzská celní správa může požadovati předložení uzávěrek, smluv, dopisů a jiných dokladů, týkajících se příslušných obchodních jednání, aniž však tyto doklady, neb i faktura, jsou závazné pro ocenění celními úřady.
Co do různých produktů nebo zboží, jež budou uvedeny v dekretech vydaných podle posudku meziministerské poradní komise při francouzském ministerstvu obchodu a průmyslu, může hodnota, sloužící za základ vyclení, býti stanovena podle úředních tržních záznamů nebo směrných cen, ujednaných se zúčastněnými průmyslovými a obchodními svazy a schválených příslušnými ministerstvy.
Československá vláda zařídí vyclívání zboží, podrobeného v republice Československé clu podle ceny, na podkladě ceny fakturované, zvýšené podle československých zákonů o výlohy za obal, za dopravu až na hranici československou, za pojistné a obstarávání. Co se však týká automobilových vozidel, vysoké smluvní strany určily zvláštním ustanovením základnu k použití tarifikace a k celnímu projednání.
Obě vlády, nevzdávajíce se svého oprávnění k ocenění, zavazují se vzíti v úvahu veškeré odhadové podklady předložené s tím, že pocházejí od průmyslových organisací, oprávněných k jejich vydávání a hodných důvěry, při čemž řečených podkladů bude použito zejména v případě, kdy domněnka podvodu při fakturování cen mohla by míti v zápětí uložení pokut nebo trestů.
Článek V.
Mezi územími obou smluvních stran bude vzájemná svoboda obchodu a plavby.
Obě smluvní strany si však vyhrazují právo činiti z této zásady výjimky z níže vyjmenovaných důvodů, jestliže tyto zákazy neb omezení budou platiti současně pro všechny ostatní země stejně postavené:
1. zákazy neb omezení týkající se veřejné bezpečnosti;
2. zákazy neb omezení vydané z důvodů mravnosti nebo lidskosti;
3. zákazy neb omezení obchodu zbraněmi, municí a válečným materiálem nebo za mimořádných okolností veškerými jinými válečnými potřebami;
4. zákazy neb omezení vydaná v zájmu veřejného zdravotnictví nebo k zajištění ochrany zvířat nebo rostlin před chorobami, hmyzem a škodlivými příživníky;
5. vývozní zákazy neb omezení na ochranu národního majetku uměleckého, historického nebo archeologického;
6. zákazy neb omezení týkající se zlata, stříbra, mincí, papírových peněz a cenných papírů;
7. zákazy neb omezení, jimiž má býti na cizozemské produkty rozšířen režim platný v tuzemsku pro produkci, obchod, přepravu a spotřebu produktů stejného druhu;
8. zákazy neb omezení platné pro produkty, jež jsou nebo budou v tuzemsku produkovány nebo uváděny do prodeje státním monopolem nebo monopoly provozovanými pod státní kontrolou.
Článek VI.
Plodiny nebo výrobky, vyvážené z celního území jedné vysoké smluvní strany do celního území strany druhé, budou požívati, pokud jde o vývozní cla a poplatky, nejpříznivějšího režimu, který každá z vysokých smluvních stran přiznává nebo případně přizná kterékoli třetí mocnosti.
Článek VII.
Nejvyšší výhody, sjednané v předchozích článcích, se netýkají:
a) výhod, které byly nebo budou přiznány jednou vysokou smluvní stranou sousedním zemím k usnadnění pohraničního styku v pásmu, které zpravidla nemá přesahovati šíři 15 kilometrů po každé straně společné hranice;
b) zvláštního režimu, který by Francie zavedla v oboru tarifním pro dovoz určený k usnadnění finančních úprav se zeměmi, které s ní byly od r. 1914 do r. 1918 ve válečném stavu.
Článek VIII.
Vnitřní dávky, jež zatěžují ve prospěch kohokoli na území jedné vysoké smluvní strany produkci, oběh, zpracování nebo spotřebu některé plodiny nebo některého výrobku, nesmějí pod žádnou záminkou postihnouti produkty druhé smluvní strany vyšší mírou nebo za těžších podmínek než produkty domácí stejného druhu.
Francouzské produkty, podléhající při dovozu do republiky Československé t. zv. manipulačnímu poplatku, budou podrobeny sazbám nejpříznivějším, při čemž tyto poplatky pro zboží, vyjmenované v seznamu D, nesmějí překročiti uvedené tam sazby. Veškeré produkty, jež nyní nepodléhají manipulačnímu poplatku, nesmějí napříště býti zatíženy poplatkem vyšším než 1% z hodnoty.
Článek IX.
Při úpravě volného obchodu a zejména při prodeji, uvádění do prodeje, oběhu, spotřebě zboží nebude činěno rozdílu mezi zbožím domácím a zbožím druhé smluvní strany, kromě opatření, jichž by kterákoli z obou vlád musela použíti na potírání nekalé soutěže.
Článek X.
Vysoké smluvní strany si vzájemně zaručují nejvyšší výhody v provádění celních formalit při průvozu, uskladnění, zpětném vývozu, překládání zboží a při jakýchkoli jiných úkonech, kterým je podrobeno zboží dovážené, vyvážené nebo provážené, stejně jako u poplatků, spojených s těmito různými úkony.
Článek XI.
Při posuzování původu zboží, dováženého z území jedné smluvní strany na území strany druhé, přiznávati bude tato nejvyšší výhody v mezích svého vlastního zákonodárství.
Článek XII.
Při dovozu nebudou podléhati celním sazbám ani poplatkům jiným nebo vyšším, než jako kdyby byly dovezeny přímo ze země původu:
československé plodiny půdy nebo výrobky průmyslové dovezené do Francie přes území jedné nebo několika zemí třetích, stejně jako plodiny zemské nebo výrobky průmyslové třetích zemí, dovezené do francouzského území přes území československé, jestliže jejich přeprava se bude díti přímo a nikoli po moři;
francouzské plodiny zemské nebo výrobky průmyslové dovezené do Československa přes území jedné nebo několika zemí třetích, stejně jako plodiny zemské nebo výrobky průmyslové třetích zemí, dovezené do československého území přes území francouzské.
Článek XIII.
Se zřetelem na zvláštní zeměpisnou polohu republiky Československé svoluje Francie k přiznání výhod z přímého dovozu zboží pocházejícího a přicházejícího z republiky Československé, byť i bylo dovezeno po moři, s podmínkou, že přichází z jednoho z těchto evropských přístavů: Gdyně, Gdansko, Štětín, Lubek, Hamburk, Brémy, Rotterdam, Antverpy, Janov, Benátky, Terst, Rjeka, Sušak, Split, Braila, Galac a že toto zboží bude doprovázeno na doklad této přepravy všemi průkazními listinami (nákladním listem o dopravě železniční nebo říční v originále nebo duplikátu a námořním konosamentem) a k průkazu původu, kdyby tento nebyl přepravními listinami dostatečně prokázán, osvědčením původu, předepsaným pro druhy zboží, vyjmenované v Předběžných poznámkách k francouzskému celnímu sazebníku, a vyhotoveným podle níže uvedených ustanovení článku XIV.
Článek XIV.
U provádění článků I., II. a XXX. vysoké smluvní strany mohou požadovati, aby produkty a zboží dovezené do jejich území byly doprovázeny osvědčením původu prokazujícím:
1. jde-li o suroviny ve vlastním slova smyslu nebo o plodiny, že pocházejí z druhé země,
2. jde-li o zpracovaný výrobek, že při něm splněny jsou podmínky, buď co do obsahu suroviny nebo co do zpracování, na které dovozní země váže uznání původu, o čemž jedná hořejší článek XI.
Osvědčení původu budou vydávána buď celními úřady nebo příslušnými obchodními komorami každé vysoké smluvní strany; vyhotovována budou podle vzorů přijatých celní správou nebo úředně uznanými obchodními komorami země, odkud zásilka přichází, a to buď v jazyce země původu nebo v jazyce země určení. V prvém případě obě země vyhrazují si požadovati překlad.
Osvědčení původu vydaná celními úřady budou sproštěna konsulárního visa.
Osvědčení původu vydaná úředně uznanými obchodními komorami budou vidována konsulárními úřady země určení bezplatně.
Bude-li osvědčení původu, vidované konsulárním úřadem, obsahovati udání hodnoty zboží, může takovéto osvědčení původu nahraditi konsulární fakturu. V tomto případě nebude konsulárním úřadem vybírán za ověření hodnoty zboží žádný dodatečný poplatek.
Poštovní balíčky a poštovní zásilky, dále balíčky o váze 5 kg a méně, dovezené letadlem, stejně jako vzorky obchodních cestujících budou zproštěny osvědčení původu.
Nebude-li zboží, pocházející z třetí země, dovezeno ze země původu do území jedné vysoké smluvní strany přímo, nýbrž přes území strany druhé, vysoké smluvní strany přijmou, ku průkazu původu, osvědčení vydaná příslušnými úřady druhé smluvní strany jako rovnoprávná s osvědčeními vyhotovenými v zemích původu, jestliže předložená osvědčení budou souhlasiti s předpisy a nebude-li podezření, že jde o podvod neb o zneužití.
Ve všech případech, kdy jedna z obou vlád oznámí druhé vládě, že došlo při vydávání řečených osvědčení k podvodným manipulacím, zavede ihned vláda, jíž byla stížnost předložena, zvláštní šetření o činech, kladených za vinu, uvědomí o výsledku šetření stěžující si vládu a učiní, bude-li třeba, veškerá opatření, která jsou v její moci, aby předešla dalším zmíněným podvodným praktikám.
Článek XV.
Každá z vysokých smluvních stran se zavazuje, že učiní veškerá potřebná opatření, aby účinně zabezpečila plodiny nebo výrobky, pocházející z území druhé smluvní strany, proti nekalé soutěži při obchodních jednáních a zejména, že potlačí a zamezí zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu s vlastním zákonodárstvím dovoz, uskladnění, prodej a uvádění do prodeje ve vnitrozemí všech produktů, opatřených přímo neb na jejich bezprostřední úpravě nebo vnějším obalu, na fakturách, na nákladních listech a obchodních tiskopisech, známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli značkami udávajícími, přímo či nepřímo, nesprávně původ, druh, podstatu nebo specifické vlastnosti těchto produktů nebo zboží.
Článek XVI.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou prováděti mezinárodní úmluvu z 20. března 1883 o ochraně živnostenského vlastnictví, revidovanou ve Washingtoně 2. června 1911, stejně jako i ostatní dodatkové dohody týkající se živnostenského vlastnictví, jež byly podepsány v Haagu 5. listopadu 1925.
Článek XVII.
Každá z vysokých smluvních stran se zavazuje učiniti veškerá potřebná opatření k potlačení používání nesprávných zeměpisných označení původu výrobků vinařských, jestliže tyto pocházejí z území té nebo oné vysoké smluvní strany a jestliže označení původu je v zemi výroby náležitě chráněno a druhé straně hlášeno. Ve hlášení musí býti vymezena území, na která se tato označení původu vztahují, a stanoveno řízení, na základě kterého se osvědčení původu vydávají.
Zejména bude zabavením nebo zákazem nebo jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu se zákonodárstvím každé země potlačen dovoz a vývoz, uskladnění, výroba, oběh, prodej nebo uvádění do prodeje zmíněných výrobků, budou-li sudy, láhve, obaly nebo bedny je obsahující opatřeny známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli značkami s nesprávným označením původu, vědomě použitým.
Zabavení výrobků označených za závadné nebo jiná trestní opatření budou provedena buď na zákrok úřadů správních nebo na žádost státního zastupitelství nebo zúčastněné strany — jednotlivce, sdružení nebo syndikátu — podle příslušného zákonodárství každé z vysokých smluvních stran.
Zákaz používání zeměpisných označení původu k označení jiných vinařských výrobků než těch, jež jsou k tomu skutečně oprávněny, platí i kdyby byl uveden pravý původ výrobků nebo kdyby nesprávná označení byla doprovázena opravnými dodatky jako: „druh“, „způsob“, „typ“ nebo jinými.
Žádné zeměpisné označení původu vinařských výrobků jedné z vysokých smluvních stran nemůže být pokládáno za označení rázu druhového, je-li náležitě chráněno v zemi výroby a bylo-li řádně hlášeno druhé straně. Stejně budou uznána i vymezení a specifikace, vztahující se k těmto označením.
Vysoké smluvní strany se kromě toho zavazují používati od nynějška ustanovení tohoto článku ve prospěch Francie u sýrů Roquefort a ve prospěch republiky Československé u chmele a u plzeňského piva.
Vysoké smluvní strany se zavazují provésti v nejkratší době hlášení, o nichž jedná prvý odstavec tohoto článku.
Vysoké smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny zkoumati později možnost rozšíření předchozích ustanovení i na jiné výrobky, které odvozují své specifické vlastnosti z půdy nebo z podnebí.
Článek XVIII.
Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jedné z obou zemí, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané úřady své země, že tam jsou oprávněni provozovati svůj obchod nebo živnost a že tam platí dávky a daně předepsané zákonem, mají právo buď osobně nebo svými cestujícími uzavírati koupě v druhé zemi u obchodníků nebo ve veřejných prodejnách nebo u osob, jež zboží vyrábějí. Rovněž mohou přijímati zakázky i podle vzorků nebo modelů od obchodníků, v jejich obchodních místnostech, nebo od osob, které zboží nabízeného druhu používají při provozování živnosti. Z činností, uvedených v tomto odstavci, nebudou podrobeni žádné dávce ani poplatku.
Osoby, vybavené živnostenskou legitimací, jsou oprávněny bráti s sebou vzorky nebo modely, nikoli však zboží.
Při tom musí zachovávati předpisy platné v každé z obou zemí.
Živnostenské legitimace musí souhlasiti se vzorem přijatým Mezinárodní úmluvou o zjednodušení celních formalit, podepsanou v Ženevě 3. listopadu 1923. Legitimace tyto budou sproštěny konsulárního nebo jiného visa.
Článek XIX.
Ve věci vzorků a modelů použijí vysoké smluvní strany ustanovení Mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě 3. listopadu 1923.
Lhůta pro zpětný vývoz jest stanovena, s výhradou prodloužení, na dobu šesti měsíců.
Článek XX.
Ustanovení článků XVIII. a XIX. nejsou na újmu předpisům upravujícím v obou zemích kočovná zaměstnání a podomní obchod, při čemž každá z vysokých smluvních stran si v tomto směru vyhrazuje úplnou volnost svého zákonodárství.
Článek XXI.
1. Příslušníci každé z obou vysokých smluvních stran budou požívati na území strany druhé nejvyšších výhod při cestování, pobytu, usazování, jakož i při provozování obchodu, živnosti nebo jakéhokoliv jiného zaměstnání a při veškerých právech a zájmech z toho plynoucích.
2. Příslušníci každé z obou vysokých smluvních stran budou míti na území strany druhé plnou volnost držeti, najímati majetek movitý i nemovitý nebo uvazovati se v jeho držení a nabývati vlastnictví tohoto majetku koupí, darováním, zákonnou posloupností, posledním pořízením nebo jakýmkoli jiným způsobem za podmínek, stanovených pro příslušníky kteréhokoli státu třetího v zákonech onoho státu, v němž majetek je. Tímto majetkem mohou nakládati za stejných podmínek.
3. Každá z vysokých smluvních stran nebude zacházeti s příslušníky strany druhé méně příznivě než s příslušníky domácími nebo s příslušníky států, požívajících nejvyšších výhod, při rekvisicích nebo plněních, s výhradou ustanovení bodu 4., týkajícího se rekvisic a vojenských plnění osobních.
4. Příslušníci každé z vysokých smluvních stran jsou zproštěni na území strany druhé vší povinné služby vojenské, ať ve vojsku nebo v národní gardě nebo v milici. Jsou zproštěni jakýchkoli dávek, ukládaných náhradou za osobní vojenskou službu, stejně jako všech vojenských plnění nebo rekvisic osobních.
5. Vysoké smluvní strany neučiní žádných opatření ve příčině omezení, nakládání, restrikce nebo vyvlastnění z důvodu obecného prospěchu nebo všeobecného zájmu, postihujících vlastnictví nebo užívání majetku, práv nebo zájmů příslušníků strany druhé, jestliže by za stejných podmínek nepodrobovaly týmž opatřením majetek, práva nebo zájmy příslušníků domácích nebo příslušníků států požívajících nejvyšších výhod. Použití těchto opatření bude podmíněno zaplacením spravedlivé náhrady, bude-li tato ovšem přiznávána příslušníkům domácím nebo příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.
6. U daní a dávek všeho druhu, stejně jako u veškerých jiných břemen rázu fiskálního, pokud mohou míti povahu daní, nehledě v čí prospěch jsou vybírány, příslušníci každé vysoké smluvní strany budou požívati v každém směru na území strany druhé, jak pro své osoby, tak pro svůj majetek, práva a zájmy, včetně svého obchodu, živnosti nebo zaměstnání, stejného zacházení a stejné ochrany u finančních úřadů a soudů jako příslušníci domácí. Jestliže zákony jednoho z obou států nyní přiznávají nebo v budoucnosti budou přiznávati stejné zacházení s cizinci jako s domácími příslušníky za podmínky vzájemnosti ve věcech daňových, vysoké smluvní strany prohlašují tímto článkem, že tuto podmínku vzájemnosti pokládají za splněnou.
Ustanovení bodu 6. nepřekáží případnému vybírání buď t. zv. poplatků pobytových nebo poplatků souvisejících s plněním policejních formalit, při čemž se rozumí, že příslušníci obou zemí budou v tomto směru postaveni na roveň s příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod.
Nejvyšší výhody, uvedené v předchozích odstavcích, nevztahují se na ony výhody, které jedna z vysokých smluvních stran přiznala neb přizná třetímu státu, aby dosáhla rovnováhy mezi svým vlastním zdaněním a zdaněním v tomto třetím státě a zejména, aby předešla dvojímu zdanění, nebo aby zajistila vzájemně ochranu a právní pomoc ve věcech daňových povinností neb finančních trestů.
Článek XXII.
1. Akciové společnosti a jiné společnosti podle občanského práva, společnosti obchodní, finanční, pojišťovací, společnosti dopravní i zasilatelské a vůbec veškeré společnosti hospodářské povahy, jež jsou ustaveny podle zákonů jednoho z obou států a mají sídlo na jejich území, budou uznány druhou stranou za řádně zřízené.
2. Pravoplatnost jejich zřízení a jejich způsobilost vystupovati před soudy bude posuzována podle jejich stanov a podle zákonodárství jejich země původu.
3. Řečené společnosti zřízené na území jedné z vysokých smluvních stran, podvolí-li se zákonům druhého státu, mohou na území tohoto státu vykonávati svou činnost, usazovati se tam a zřizovati tam filiálky, odbočky a jednatelství.
4. Vysoké smluvní strany budou zacházeti s řečenými společnostmi stejně jako s jejich jednatelstvími, odbočkami a filiálkami podle ustanovení článku XXI., platných pro příslušníky, jestliže jde o právo držeti, najímati, uvazovati se v držení, nabývati vlastnictví jakéhokoli majetku movitého i nemovitého a o právo nakládati s ním, jakož i ve věcech rekvisic a plnění, nebo co do opatření ve příčině omezení, nakládání, restrikce nebo vyvlastnění z důvodu obecného prospěchu nebo všeobecného zájmu.
5. Vysoké smluvní strany budou zacházeti s řečenými společnostmi stejně jako s jejich jednatelstvími, odbočkami a filiálkami podle ustanovení článku XXI., platných pro příslušníky, při daních a ochraně ve věcech fiskálních. Avšak co se týče daní z majetku, z důchodů a ze zisků, každá z obou vysokých smluvních stran zdaní společnosti strany druhé, podle povahy daní, toliko ze společnostního kapitálu, který společnosti investovaly na jejím území, z majetku, jejž tam společnosti mají ve vlastnictví, z cenných papírů, jež tam obíhají, ze zisků, jichž tam společnosti dosahují a z obchodů, jež tam uskutečňují.
Článek XXIII.
Ve všech otázkách, týkajících se mezinárodní přepravy, vysoké smluvní strany se odvolávají na Úmluvu a Statut barcelonský z 20. dubna 1921 o svobodě transitu. Jejich vzájemné styky se budou nadále říditi ustanoveními těchto ujednání.
Článek XXIV.
Vysoké smluvní strany použijí ve vzájemném styku ve všech otázkách, týkajících se mezinárodního režimu železničního, ustanovení Úmluvy a Statutu o mezinárodním režimu na železnicích, sjednaných v Ženevě 9. prosince 1923.
Článek XXV.
U plavby na mezinárodních řekách se vysoké smluvní strany odvolávají na ujednání upravující tuto plavbu a zejména na Úmluvu a Statut barcelonský z 20. dubna 1921 o režimu vodních cest mezinárodního významu a na Mezinárodní Úmluvu pařížskou z 23. července 1921, stanovící definitivní mezinárodní statut dunajský. Jejich vzájemné styky se budou nadále říditi ustanoveními těchto ujednání.
Článek XXVI.
Vysoké smluvní strany se dohodly, že ve vzájemném styku uvedou bezodkladně v účinnost ustanovení Úmluvy a Statutu ženevského z 9. prosince 1923 o mezinárodním režimu námořních přístavů s výhradou doplňujících ustanovení, uvedených níže.
Lodi československé mohou vplouti do jednoho nebo do několika přístavů francouzských, aby zplna nebo z části buď vylodily cestující nebo náklady přicházející z ciziny, anebo nalodily cestující nebo náklady do ciziny určené.
Vláda československá se zavazuje, že neučiní žádných opatření aniž připustí, aby organisace jí kontrolované učinily jakákoli opatření a že nesjedná s cizími vládami nebo organisacemi jakoukoli dohodu, které by ve svém účinku vylučovaly francouzské lodi a námořní obchod nebo zacházely s nimi v kterémkoli směru méně příznivě než s vlajkou československou neb s vlajkou státu třetího, zejména jestliže jde o přepravu statků, cestujících a vystěhovalců z Československa neb z některého státu cizího, kteří by projížděli částí území československého kteroukoli cestou nebo do kteréhokoli přístavu nebo z něho. Vláda francouzská přijímá se své strany tentýž závazek, co se týče československých lodí a námořního obchodu.
Článek XXVII.
Vysoké smluvní strany budou zacházeti s loďmi, s plavebními společnostmi nebo s vystěhovaleckými podniky druhé smluvní strany stejně jako s loďmi, společnostmi a podniky domácími nebo kteréhokoli státu třetího, požívajícího nejvyšších výhod, při přepravě vystěhovalců, kteří přicházejí z jejich území, nebo jimi projeli a nalodí se v kterémkoli přístavu.
Tímto článkem nejsou však nikterak dotčena ustanovení zákonů a předpisů o podmínkách, kterým jest podrobeno buďto oprávnění k přepravě vystěhovalců nebo zřizování jednatelství těmito společnostmi nebo podniky.
Článek XXVIII.
Vysoké smluvní strany budou uznávati národnost lodí podle vlastních zákonů a předpisů a zjistí ji podle dokumentů a listin, chovaných na palubě a vyhotovených příslušnými úřady země, které loď patří.
S každou československou lodí, která by byla donucena nepohodou nebo vyšší mocí uchýliti se do některého francouzského přístavu, bude se ve všech směrech zacházeti jako s loďmi státu, požívajícího nejvyšších výhod. Stejně tomu bude, uvázne-li nebo ztroskotá-li československá loď na pobřeží francouzského území.
Článek XXIX.
Vysoké smluvní strany budou zacházeti ve vodách vnitrozemských, stejně jako ve svých vnitrozemských přístavech otevřených obchodu, s loďmi druhé smluvní strany a s jejich posádkami i náklady stejně jako s loďmi, s posádkami i s náklady státu požívajícího nejvyšších výhod.
Při veškerých poplatcích a dávkách spojených s vnitrozemskou plavbou, vysoké smluvní strany nebudou ve svých vnitrozemských vodách nebo ve svých vnitrozemských přístavech, otevřených obchodu, zacházeti s loďmi druhé strany, s jejich posádkami i náklady méně příznivě než se svými vlastními loďmi, posádkami i náklady nebo s loďmi, s posádkami i s náklady státu, požívajícího nejvyšších výhod.
Ustanovení, obsažená v obou předchozích odstavcích, se netýkají přepravy mezi dvěma přístavy téže domácí vnitrozemské plavební sítě.
Veškeré lodi náležející Čechoslovákům nebo některé československé společnosti, rovněž lodi náležející Francouzům nebo lodi, které podle francouzského práva jsou uznány za lodi francouzské, pokládají se v duchu této úmluvy za lodi vysokých smluvních stran.
Článek XXX.
Pro všechny produkty požívající nejvyšších výhod, budou plodiny nebo výrobky přicházející a pocházející z republiky Československé požívati při dovozu do francouzských osad, zvaných assimilovanými, t. j. těch, jež mají v zásadě tentýž celní režim jako země mateřská, sazeb minimálního tarifu, ať již to jest tarif mateřské země, nebo ať jde o tarif zvláštní.
Při dovozu do celního území československého budou požívati plodiny nebo výrobky z francouzských osad, zvaných assimilovanými, jsou-li vyjmenovány v seznamu C, celních sazeb a výhod uvedených v řečeném seznamu, a ať již jsou v seznamu C vyjmenovány nebo nikoli, budou požívati nejvyšších výhod.
V osadách tak zvaných neassimilovaných, t. j. těch, jež mají zvláštní celní režim, a v Tunisu, budou požívati produkty pocházející a přicházející z republiky Československé nejnižších celních sazeb, jež tam jsou nebo budou přiznávány kterékoli jiné mocnosti v důsledku tarifních opatření nebo obchodních úmluv.
Produkty z francouzských osad, zvaných neassimilovanými, z protektorátů a z mandátových území budou při dovozu do Československa požívati nejvyšších výhod.
Článek XXXI.
Ustanovení článků III., VI., VII., VIII., IX., X., XI., XII., XIII. a XIV. o výměně zboží mezi oběma zeměmi, platí též pro francouzské osady a Tunis.
Článek XXXII.
V přístavech francouzských osad budou požívati obchodní lodi československé nejvyšších výhod, podvolí-li se ustanovením veřejného pořádku a bezpečnosti, jakož i místním zákonům a předpisům.
Článek XXXIII.
Přiznání nejvyšších výhod neopravňuje Československo, aby požadovalo přednostních výhod, jež Francie přiznává nebo přizná francouzským osadám, protektorátům a mandátním územím na svém celním území, nebo výhod, které osady a protektoráty přiznávají neb přiznají Francii, francouzským osadám, protektorátům a mandátním územím.
Článek XXXIV.
Jestliže by nastaly v jejich režimu celním, obchodním nebo měnovém změny, které by rušivě působily na provádění této úmluvy, vysoké smluvní strany přiznávají si podle vzájemné dohody právo předložiti kdykoliv jakoukoli žádost, směřující k dosažení změny nebo přizpůsobení této úmluvy, aniž by byly povinny napřed ji vypověděti.
Kdyby jednání o této žádosti neměla do dvou měsíců výsledku, může postižená strana vypověděti tuto úmluvu s tím, že pozbude platnosti po dvou měsících.
Článek XXXV.
Neshody, jež by vznikly mezi vysokými smluvními stranami o výklad nebo provádění této úmluvy a nemohly býti vyřešeny cestou diplomatickou, budou předloženy, podle vzájemné dohody, kompromisní cestou buď Stálému mezinárodnímu soudnímu dvoru za podmínek a podle řízení stanoveného jeho statutem, anebo soudu arbitrážnímu za podmínek a podle řízení stanoveného haagskou úmluvou z 18. října 1907 pro smírné řešení mezinárodních sporů.
Nedohodnou-li se obě strany na kompromisu, jedna i druhá strana bude míti po předběžném měsíčním ohlášení právo přednésti spor přímo cestou žádosti Stálému mezinárodnímu soudnímu dvoru.
Článek XXXVI.
Tato úmluva bude ratifikována a výměna ratifikací provedena bude v Paříži. Úmluva vstoupí v platnost dnem, o němž se obě vlády dohodnou.
Vysoké smluvní strany budou moci vypověděti tuto úmluvu počínajíc 1. dubnem 1929 tak, aby pozbyla platnosti po třech měsících.
ČEMUŽ NA SVĚDOMÍ příslušní plnomocníci, náležitě k tomu cíli oprávnění, podepsali tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti.
DÁNO V PAŘÍŽI, dvojmo, dne 2. července 1928.
L. S. ŠTEFAN OSUSKÝ m. p.
L. S. VANÍČEK m. p.
L S. A. BRIAND m. p.
L. S. M. BOKANOWSKI m. p.
Seznam A.
| Číslo celního sazebníku československého | Označení zboží | Clo za 100 kg. |
|---|---|---|
| II. Koření. | ||
| ex 4 | Pepř (černý, bílý a červený [španělský, též paprika], dlouhý pepř; pepřový prach); nové koření; zázvor: | |
| pepř (černý, bílý a dlouhý) | 144˙— | |
| ex 8 | Kardamony, šafrán, vanilka: | |
| šafrán, vanilka | 600˙— | |
| III. Jižní ovoce. | ||
| ex 9 | Fíky: | |
| b) sušené: | ||
| 1. v krabicích, bedničkách nebo košíčkách | 200˙— | |
| 2. ve věncích nebo jinak balené | 120˙— | |
| ex 12 | Pomeranče: | |
| mandarinky | 90˙— | |
| ex 14 | Datle, pistacie, banany (pisang): | |
| datle | 200˙— | |
| 16 | Mandle: | |
| a) suché, nevyloupané nebo vyloupané | 200˙— | |
| b) nezralé ve skořápce | 112˙50 | |
| ex 17 | Piniová (limbová) jádra, nevyloupaná; svatojánský chléb, nazaroly, jedlé kaštany; kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné; olivy čerstvé, sušené neb solené: | |
| olivy čerstvé, sušené neb solené | 28˙— | |
| VII. Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin. | ||
| Ovoce: | ||
| ex 35 | vinné hrozny, čerstvé; vinný rmut: | |
| stolní hrozny, čerstvé: | ||
| od 1. března do 31. července | 240˙— | |
| v ostatní době | 300 — | |
| ex 37 | Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé: | |
| ex a) jemné ovoce stolní: | ||
| meruňky, broskve, nektarinky od 1. března do 31. května | 100˙— | |
| Zelenina: | ||
| 40 | Lanýže | 150˙— |
| ex 43 | Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé: | |
| ex a) jemná zelenina stolní: | ||
| artičoky | 65˙— | |
| lilek jedlý (aubergines) od 1. listopadu do 30. září | 65˙— | |
| květák od 1. listopadu do 30. dubna | 52˙— | |
| fazole zelené a hrách zelený, štěrbák, endivie, štěrbák kadeřavý od 1. listopadu do 31. května | 65˙— | |
| karotky ve svazečcích, špenát od 1. listopadu do 31. března | 156˙— | |
| hříbky čerstvé | 65˙— | |
| chřest od 1. listopadu do 31. března | 130˙— | |
| brambory ranné od 15. února do 31. března | 130˙— | |
| salát hlávkový od 1. listopadu do 30. dubna | 156˙— | |
| Rostliny a části rostlin: | ||
| Semena: | ||
| ex 49 | Semeno jetelové: | |
| a) vičenec | 35˙— | |
| ex b) jiné: | ||
| vojtěška | 50˙— | |
| červený jetel | 168˙— | |
| ex 52 | Semena výslovně nejmenovaná: | |
| semena výslovně nejmenovaná mimo semena řepy cukrové, řepy krmné a jehličnatých stromů | 60˙— | |
| Okrasné květiny a okrasné listoví, pak živoucí rostliny: | ||
| ex 54 | Okrasné květiny (také ratolesti s ozdobnými plody), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě: | |
| a) čerstvé: | ||
| od 1. prosince do 31. března | 500˙— | |
| v ostatní době | 750˙— | |
| ex 56 | Živoucí rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelíkách a podobných nádobách): | |
| c) květinové cibule, hlízy a odenky (rhizomy, bulvy) | 48˙— | |
| IX. Jiná zvířata. | ||
| 76 | Mořská zvířata lasturová, nebo korýši (na př. ústřice, mořští raci, mořští pavouci, krabi, želvy), čerstvá, též uvařená, nikoli však vyloupaná | 240˙— |
| XI. Tuky. | ||
| Technické tuky a mastné kyseliny: | ||
| ex 94 | Vosk rostlinný: | |
| ex b) vosk karnaubový a jiný rostlinný vosk výslovně nejmenovaný: | ||
| 2. připravovaný (bílený, barvený, v tabulkách nebo v koulích), též s přísadou jiných látek | 420˙— | |
| ex 95 | Kyselina stearová (stearin), kyselina palmitová (palmitin): | |
| kyselina stearová (stearin) | 210˙— | |
| ex 97 | Dégras a kyselina olejová: | |
| a) kyselina olejová (olein) | 90˙— | |
| XII. Mastné oleje. | ||
| ex 104 | Olej olivový, kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový v sudech, měchách a měchýřích: | |
| olej olivový v sudech, je-li doprovázen vysvědčením o čistotě, vydaným francouzským úřadem k tomu oprávněným | 30˙— | |
| Olej podzemnicový (arachový), doprovázený osvědčením, vydaným laboratořemi k tomu oprávněnými o tom, že olej byl vskutku vyroben z jader a slupek arachidových | 36˙— | |
| ex 106 | Oleje mastné, v láhvích, džbánech a podobných nádobách pod 25 kg: | |
| ex b) oleje čís. 104: | ||
| olej olivový, je-li doprovázen vysvědčením o čistotě, vydaným francouzským úřadem k tomu oprávněným: | ||
| v lahvích | 54˙— | |
| v plechovkách | 81˙— | |
| olej podzemnicový, doprovázený osvědčením, vydaným laboratořemi k tomu oprávněnými o tom, že olej byl vskutku vyroben z jader a slupek arachidových | 129˙60 | |
| ostatní oleje čís. 104, v lahvích | 144˙— | |
| XIII. Nápoje. | ||
| ex 108 | Lihové tekutiny pálené: | |
| a) cognac: | ||
| cognac a armagnac v lahvích, pocházející a přicházející z Francie, je-li provázen osvědčením, vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tyto lihoviny mají právo na uvedené označení původu podle francouzského zákonodárství | 1.000˙— | |
| cognac a armagnac v sudech, pocházející a přicházející z Francie, je-li provázen osvědčením, vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tyto lihoviny mají právo na uvedené označení původu podle francouzského zákonodárství | 3.000˙— | |
| jiné vinné destiláty, pocházející a přicházející z Francie, které mají právo na označení původu, jsou-li provázeny osvědčením vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tyto lihoviny mají právo na uvedené označení původu podle francouzského zákonodárství | 3.000˙— | |
| ex b) likéry, punšové tresti a jiné lihové tekutiny pálené, s přísadou cukru nebo jiných látek, francovka: | ||
| likéry, punšové tresti a jiné lihové tekutiny pálené, s přísadou cukru nebo jiných látek | 2.200˙— | |
| ovocné konservy s přísadou alkoholu | 1.530˙— | |
| ex c) arak, rum: | ||
| rum | 1.196˙— | |
| ex d) jiné lihové tekutiny pálené: | ||
| přírodní ovocné lihoviny pálené | 1.640˙— | |
| ex 109 | Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina: | |
| ex a) v sudech: | ||
| vína bordeauxská a všechna ostatní vína pocházející a přicházející z Francie, jež mají právo na označení původu, jsou-li provázena osvědčením, vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tato vína mají právo na uvedené označení původu podle francouzského zákonodárství | 210˙— | |
| ex b) v lahvích: | ||
| vína bordeauxská a všechna ostatní vína pocházející a přicházející z Francie, jež mají právo na označení původu, jsou-li provázena osvědčením, vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tato vína mají právo na uvedené označení původu podle francouzského zákonodárství | 420˙— | |
| ex 110 | Víno šumivé: | |
| vína champagneská a všechna ostatní vína pocházející a přicházející z Francie, jež mají právo na označení původu, jsou-li provázena osvědčením, vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tato vína mají právo na uvedené označení původu podle francouzského zákonodárství | 1.100˙— | |
| XIV. Potraviny. | ||
| ex 114 | Pečivo (suchary, kakes, koláče, oplatky atd.): | |
| suchary s přísadou cukru | 385˙— | |
| ex 119 | Sýry: | |
| ex a) jemné stolní: | ||
| Camembert, Brie, Coulommiers, Pont-l’Évêque, Mont-ďOr, Munster, Géromé, Livarot, Roquefort, Bleu-ďAuvergne, Port-Salut, sýry zvané à la crème nebo double crème, jako demi-sel, bondons, petits carrés | 294˙— | |
| ex 127 | Kakaová hmota; čokoláda, čokoládové náhražky a výrobky: | |
| výživné moučky s přísadou čokolády | 720˙— | |
| čokoláda v cihlách nebo v tabulkách | 1.050˙— | |
| ex 128 | Konservy rybí, masové a korýšové: | |
| paštiky játrové, galantina z drůbeže | 600˙— | |
| 129 | Konservy zeleninové (mimo zeleninu sušenou čís. 44a) | 420˙— |
| ex 130 | Konservy ovocné, zahuštěný mošt, zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí; tamarindy: | |
| zahuštěná šťáva pektinová | 200˙— | |
| ex 131 | Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod čís. 114, 126 a 127): | |
| sardinky, makrely a tuňák v oleji | 360˙— | |
| konservy lanýžové a zeleninové | 420˙— | |
| konservy rybí a zvěřinové | 600˙— | |
| ex 132 | Poživatiny výslovně nejmenované: | |
| výživné moučky | 480˙— | |
| bonbony a koření (condiments) | 720˙— | |
| XVII. Nerosty. | ||
| ex 148 | Barevné hlinky: | |
| b) pálené, mleté, plavené, lisované | 30˙— | |
| XVIII. Látky lékárnické a voňavkářské. | ||
| 151 | Šťáva lekořicová (ze sladkého dřeva), zahuštěná, v bednách nebo v kusech | 150˙— |
| ex 154 | Vonné vodičky (lihuprosté), jako: vodička z květů pomerančových, vodička růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné, millefleurová a podobné vodičky: | |
| b) v nádobách lehčích než 10 kg hrubé váhy | 97˙50 | |
| ex 155 | Silice (etherické oleje): | |
| ex b) silice výslovně nejmenované: | ||
| silice přírodní | 600˙— | |
| XIX. Barviva a třísliva. | ||
| 163 | Výtažky barvířské výslovně nejmenované: | |
| a) tekuté | 60˙— | |
| b) pevné | 100˙— | |
| XXII. Bavlna, příze a zboží z ní, též pomísené jinými předivy rostlinnými, nikoli však vlnou nebo hedvábím. | ||
| Bavlněná příze: | ||
| 183 | jednoduchá, surová: | |
| a) do čís. 12 po anglicku | 126˙— | |
| b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku | 171˙— | |
| c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku | 297˙— | |
| d) přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku | 306˙— | |
| e) přes čís. 70 až čís. 90 po anglicku | 342˙— | |
| f) přes čís. 90 po anglicku | 279˙50 | |
| 184 | dvojpramenná, surová: | |
| a) do čís. 12 po anglicku | 171˙— | |
| b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku | 216˙— | |
| c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku | 342˙— | |
| d) přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku | 351˙— | |
| e) přes čís. 70 po anglicku | 387˙— | |
| 185 | troj- nebo vícepramenná, jednou skaná, surová: | |
| a) do čís. 12 po anglicku | 216˙— | |
| b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku | 261˙— | |
| c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku | 387˙— | |
| d) přes čís. 50 po anglicku | 450˙— | |
| 186 | troj- nebo vícepramenná, opětovně skaná, surová: | |
| a) do čís. 12 po anglicku | 261˙— | |
| b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku | 297˙— | |
| c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku | 450˙— | |
| d) přes čís. 50 po anglicku | 513˙— | |
| 188 | Příze pro drobný prodej upravená: | |
| a) jednoduchá nebo dvojpramenná; troj- nebo vícepramenná, jednou skaná | 830˙— | |
| b) troj- nebo vícepramenná, opětovně skaná | 900˙— | |
| Bavlněné zboží: | ||
| ex 189 | obyčejné, t. j. tkaniny z příze čís. 50 a nižšího, čítající ve čtverci o straně 5 mm 38 nebo méně nití, mimo t. zv. tkaniny bagdadské a madrasové: | |
| ex a) hladké, též jednoduše vyrážené (keprované): | ||
| 4. jednou až čtyřmi barvami potištěné neb ve dvou barvách pestře tkané | 1.420˙— | |
| 5. pěti nebo více barvami potištěné neb ve více než ve dvou barvách pestře tkané | 1.520˙— | |
| ex b) vzorkované: | ||
| 3. barvené | 1.420˙— | |
| 4. jednou až čtyřmi barvami potištěné neb ve dvou barvách pestře tkané | 1.660˙— | |
| 5. pěti nebo více barvami potištěné neb ve více než ve dvou barvách pestře tkané | 1.760˙— | |
| ex 191 | jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 50 až včetně čís. 100, mimo t. zv. tkaniny bagdadské a madrasové: | |
| ex a) hladké, též jednoduše vyrážené (keprované): | ||
| 2. bílené | 2.600˙— | |
| 3. barvené | 2.800˙— | |
| 4. potištěné, pestře tkané | 3.000˙— | |
| 193 | Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitů, též aksamitové stuhy | 3.800˙— |
| 199 | Zboží prýmkářské a knoflíkářské | 2.203˙50 |
| ex 200 | Zboží stávkové a pletené: | |
| a) stávkované a pletené látky v celých kusech (zboží metrové): | ||
| 1. surové | 2.640˙— | |
| 2. bílené, barvené, potištěné, pestře stávkované nebo pletené | 2.880˙— | |
| XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná, výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich, nikoli však promísené bavlnou, vlnou nebo hedvábím. | ||
| Příze: | ||
| ex 204 | Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z čínské kopřivy): | |
| c) skaná: | ||
| surová | 516˙— | |
| ostatní | 645˙— | |
| d) pro drobný prodej upravená: | ||
| 1. jednoduchá: | ||
| surová | 516˙— | |
| ostatní | 645˙— | |
| 2. skaná: | ||
| surová | 996˙— | |
| ostatní | 1.245˙— | |
| 213 | Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným florem) | 3.000˙— |
| XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží, | ||
| též promísené jinými předivy, kromě hedvábím. | ||
| Příze: | ||
| 225 | Příze česaná, výslovně nejmenovaná: | |
| a) surová, jednoduchá: | ||
| 1. až čís. 45 metricky | 156˙— | |
| 2. přes čís. 45 metricky | 274˙— | |
| b) surová, dvoj- nebo vícepramenná: | ||
| 1. až čís. 45 metricky | 220˙— | |
| 2. přes čís. 45 metricky | 376˙— | |
| c) bílená, barvená, potištěná, jednoduchá: | ||
| 1. až čís. 45 metricky | 406˙— | |
| 2. přes čís. 45 metricky | 532˙— | |
| d) bílená, barvená, potištěná, dvojpramenná nebo vícepramenná: | ||
| 1. až čís. 45 metricky | 532˙— | |
| 2. přes čís. 45 metricky | 672˙— | |
| e) melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, jakož i vlnou nebarvenou (přírodně bílou): | ||
| 1. jednoduchá | 462˙— | |
| 2. dvoj- nebo vícepramenná, též takováto příze z praménků různé barvy | 532˙— | |
| 226 | Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená: | |
| a) surová, jednoduchá | 195˙— | |
| b) surová, dvoj- nebo vícepramenná | 300˙— | |
| c) bílená, barvená, potištěná: | ||
| 1. jednoduchá | 348˙— | |
| 2. dvoj- nebo vícepramenná | 456˙— | |
| Vlněné zboží: | ||
| 229 | Vlněné zboží tkané, výslovně nejmenované, též potištěné: | |
| a) váží-li čtvereční metr více než 700 g | 1.700˙— | |
| b) váží-li čtvereční metr více než 200—700 g | 2.500˙— | |
| c) váží-li čtvereční metr 200 g nebo méně | 3.000˙— | |
| 230 | Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným florem), též potištěné | 4.000˙— |
| ex 233 | Zboží stávkové a pletené: | |
| a) stávkované a pletené látky v celých kusech (zboží metrové) | 3.600˙— | |
| ex 238 | Plsť a plstěné zboží (kromě koberců na podlahu): | |
| ex b) jiná plsť a plstěné zboží: | ||
| 1. nepotištěné: | ||
| plstěné desky pravoúhlé; fasonované plstí k technickým účelům | 1.440˙— | |
| ostatní zboží | 1.800˙— | |
| XXV. Hedvábí a hedvábné zboží, | ||
| též promísené jinými předivy. | ||
| ex 242 | Hedvábí (smotané nebo niťované [filované]), též skané: | |
| c) barvené: | ||
| 1. na černo | 741˙— | |
| 2. jinak barvené | 936˙— | |
| 246 | Niti z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej | 1.248˙— |
| Zboží celohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého): | ||
| 247 | Celohedvábné zboží, vyšívané | 14.000˙— |
| 248 | Tyl a síťovité látky, tkané na způsob tylu; gázy (též tkané krepy a flory); krajky a krajkové šátky: | |
| tyl a síťovité látky, tkané na způsob tylu | 13.200˙— | |
| gázy (též tkané krepy a flory): | ||
| a) surové: | ||
| 1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 7.500˙— | |
| 2. jiné | 9.500˙— | |
| b) barvené: | ||
| 1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 9.500˙— | |
| 2. jiné | 11.500˙— | |
| c) ostatní: | ||
| 1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 10.500˙— | |
| 2. jiné | 12.500˙— | |
| Krajky a krajkové šátky: | ||
| a) vzdušné (leptané) | 9.450˙— | |
| b) jiné | 11.500˙— | |
| 249 | Hedvábná mlýnská plátýnka | 6.000˙— |
| 250 | Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované: | |
| a) surové: | ||
| 1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 6.000˙— | |
| 2. jiné | 8.000˙— | |
| b) barvené: | ||
| 1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 6.500˙— | |
| 2. jiné | 9.000˙— | |
| c) potištěné, pestře tkané: | ||
| 1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 7.000˙— | |
| 2. jiné | 10.000˙— | |
| 251 | Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným florem) | 14.000˙— |
| 252 | Zboží stávkové a pletené: | |
| a) stávkované nebo pletené látky v celých kusech (zboží metrové) | 19.500˙— | |
| b) punčochy a ponožky | 22.750˙— | |
| c) rukavice | 18.200˙— | |
| d) výslovně nejmenované: | ||
| 1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 9.000˙— | |
| 2. jiné | 15.000˙— | |
| 253 | Stuhové zboží: | |
| a) vyšívané nebo z tylu, gázu nebo jiných tkanin čís. 248 | 14.000˙— | |
| b) stuhy aksamitové a stuhy s aksamitovými vzorky | 13.000˙— | |
| c) jiné: | ||
| 1. nefasonované: | ||
| z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 10.000˙— | |
| jiné | 12.000˙— | |
| 2. fasonované: | ||
| z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 11.000˙— | |
| jiné | 13.000˙— | |
| 254 | Zboží prýmkářské a knoflikářské: | |
| z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí nebo hedvábí floretového | 12.000˙— | |
| jiné | 15.000˙— | |
| Zboží polohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy): | ||
| 255 | Polohedvábné zboží vyšívané; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu, gázy (též tkané krepy a flory); krajky a krajkové šátky: | |
| polohedvábné zboží vyšívané; gázy (též tkané krepy a flory) | 9.000˙— | |
| tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu | 18.000˙— | |
| krajky a krajkové šátky | 6.875˙— | |
| 256 | Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované | 5.600˙— |
| 257 | Aksamity a tkaniny na způsob aksamitů (s rozřezaným nebo nerozřezaným florem) | 14.400˙— |
| 258 | Zboží stávkové a pletené: | |
| a) stávkované a pletené látky v celých kusech (zboží metrové) | 9.000˙— | |
| b) punčochy a ponožky | 10.550˙— | |
| c) rukavice | 8.450˙— | |
| d) výslovně nejmenované | 6.000˙— | |
| 259 | Stuhové zboží: | |
| a) vyšívané nebo z tylu, gázu nebo z jiných tkanin čís. 255 | 15.000˙— | |
| b) stuhy aksamitové a stuhy s aksamitovými vzorky | 12.000˙— | |
| c) jiné: | ||
| 1. polohedvábné stuhy tkané na způsob rypsu, 6 cm široké nebo užší, barvené na černo, na šedo nebo na hnědo (stuhy na klobouky) | 5.850˙— | |
| 2. nefasonované jiné | 7.000˙— | |
| 3. fasonované | 8.450˙— | |
| 260 | Zboží prýmkářské a knoflikářské | 5.070˙— |
| XXVI. Zboží konfekční. | ||
| 261 | Umělé květiny, hotové, zcela nebo částečně z látek textilních | 13.200˙— |
| 263 | Péra ozdobná, upravená a práce z těchto per | 13.750˙— |
| 264 | Umělá kožešina z peří: | |
| a) pštrosího a podobného jemného peří | 16.500˙— | |
| b) z jiného peří: | ||
| 1. konfekcionovaná, také nášivkové pruhy | 9.300˙— | |
| 2. výslovně nejmenovaná | 7.200˙— | |
| 265 | Práce vlásenkářské a jiné práce z vlasů | 4.500˙— |
| 268 | Klobouky ženské a dívčí všeho druhu: | za kus |
| a) negarnované | 6˙40 | |
| b) garnované | 10˙40 | |
| 271 | Vějíře všech druhů: | za 100 kg |
| a) z obyčejných hmot | 2.250˙— | |
| b) z jemných hmot nebo s nimi | 3.750˙— | |
| c) z velmi jemných hmot nebo s nimi | 7.875˙— | |
| d) vystrojené drahými kovy: | ||
| 1. zlatem | 15.875˙— | |
| 2. stříbrem | 11.250˙— | |
| 272 | Deštníky a slunečníky, povlečené látkami: | |
| a) nevystrojené drahými kovy: | za kus | |
| 1. ozdobené nebo z krajek, z výšivek | 50˙— | |
| 2. z hedvábí | 34˙— | |
| 3. z polohedvábí | 17˙— | |
| 4. z jiných látek | 10˙— | |
| b) vystrojené drahými kovy: | ||
| 1. zlatem | 92˙50 | |
| 2. stříbrem | 57˙50 | |
| 273 | Nášivky ze šňůr, bíz, ženilek a podobných prýmků, i dále konfekcionované (nikoli však krajkami nebo výšivkami), zhotovené: | |
| a) zcela nebo částečně z hedvábí, hedvábí floretového nebo umělého | 19.500˙— | |
| b) z jiného přediva | 5.200˙— | |
| XXVII. Zboží kartáčnické a řešetářské. | ||
| 276 | Kartáčnické zboží, výslovně nejmenované (mimo drátěné kartáče k technickým účelům), vystrojené: | |
| a) obyčejnými hmotami | 756˙— | |
| b) jemnými hmotami | 840˙— | |
| c) velmi jemnými hmotami | 2.184˙— | |
| d) drahými kovy: | ||
| 1. zlatem | 9.520˙— | |
| 2. stříbrem | 6.720˙— | |
| XXIX. Papír a papírové zboží. | ||
| Papír: | ||
| ex 292 | Papír připravený k účelům fotografickým: | |
| b) citlivý | 600˙— | |
| 295 | Čalouny | 200˙— |
| XXX. Kaučuk, gutaperča a zboží z nich. | ||
| 311 | Obuv, též spojená se zbožím textilním všeho druhu nebo s jinými hmotami: | |
| podpatky | 720˙— | |
| ostatní | 600˙— | |
| ex 312 | Zboží z měkkého kaučuku, výslovně nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami: | |
| plné obruče pro automobily | 507˙— | |
| 315 | Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené, napuštěné, potřené nebo vrstvami kaučuku mezi sebou spojené, z těchto přediv: | |
| a) z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, zcela nebo z části | 2.100˙— | |
| b) z jiných látek textilních, též plsti | 910˙— | |
| 316 | Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské z těchto přediv: | |
| a) z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, zcela nebo z části | 2.100˙— | |
| b) z jiných látek textilních: | ||
| 1. péra do bot | 1.190˙— | |
| 2. jiné předměty | 1.300˙— | |
| ex 320 | Technické potřeby: | |
| a) tkaniny na mykací povlaky, dovážené na dovolovací list pro továrny, které tyto povlaky vyrábějí, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením | 24˙50 | |
| e) pneumatiky (duše a pláště): | ||
| 1. pro velocipedy | 1.000˙— | |
| 2. ostatní | 1.100˙— | |
| XXXII. Kůže vydělaná a kožené zboží. | ||
| Kůže: | ||
| 328 | Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny): | |
| a) hřbety (croupons): | ||
| 1. činěné tříslem | 493˙— | |
| 2. činěné minerální solí | 714˙— | |
| b) jiná (mimo kůži odpadkovou): | ||
| 1. činěná tříslem: | ||
| umělá kůže | 178˙50 | |
| ostatní | 390˙— | |
| 2. činěná minerální solí: | ||
| umělá kůže | 178˙50 | |
| ostatní | 595˙— | |
| c) kůže odpadková | 245˙— | |
| 333 | Kůže kozlí (kozlovice), kozí (kozina) a kozlečí (kozletina), upravená, mimo kůži rukavičkářskou a kůži lakovanou | 1.350˙— |
| 335 | Všeliká kůže rukavičkářská | 620˙— |
| 336 | Kůže lakovaná všeho druhu | 800˙— |
| ex 337 | Kůže výslovně nejmenovaná; pergamen: | |
| kůže výslovně nejmenovaná, mimo napodobeniny exotických koží; pergamen | 450˙— | |
| XXXIII. Zboží kožešnické. | ||
| 346 | Kožešina konfekcionovaná: | |
| a) z koží obyčejných | 5.400˙— | |
| b) z koží jemných | 12.960˙— | |
| XXXIV. Zboží dřevěné; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských. | ||
| ex 361 | Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva: | |
| ex c) z mořské pěny, lávy, celluloidu a z podobných umělých surovin řezbářských (mimo zboží z napodobenin látek jmenovaných pod položkou d) a e)), též spojené s obyčejnými nebo s jinými jemnými hmotami: | ||
| filmy kinematografické | 1.200˙— | |
| hřebeny, jehlice a sponky do vlasů | 1.800˙— | |
| ex e) z pravé nebo napodobené slonoviny, perleti, želvoviny, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo s jinými velmi jemnými hmotami: | ||
| hřebeny, jehlice a sponky do vlasů, z napodobenin | 1.800˙— | |
| 366 | Korkové zátky, podešve a pod. zboží, též spojené s obyčejnými hmotami: | |
| korkové zátky | 480˙— | |
| ostatní | 360˙— | |
| XXXV. Sklo a skleněné zboží. | ||
| Sklo tabulové: | ||
| 380 | Suché desky fotografické, citlivé | 585˙— |
| XXXVIII. Železo a železné zboží. | ||
| Železo a železné polotovary: | ||
| ex 428 | Surové železo; železo a ocel, obojí staré ve zlomcích a odpadcích k tavení a sváření: | |
| a) železo surové | 9˙50 | |
| 429 | Vlková kujnina (železo kryčné); výlitky (ingoty) | 21˙20 |
| 430 | Housky (brusky) z plávkového železa a housky svařené ze železa svarného, vývalky (balvany), plaštiny | 30˙15 |
| 431 | Železo a ocel v tyčích, kované, válcované nebo tažené: | |
| a) nefasonované | 39˙— | |
| b) fasonované | 45˙50 | |
| c) okrasné, ornamentované | 58˙50 | |
| d) upravené, nepatří-li pod e) | 75˙60 | |
| e) niklované, platované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo leštěné | 98˙— | |
| 432 | Plechy a plotny: | |
| a) neopracované (surové) [černé plechy]: | ||
| 1. silné 2 mm nebo silnější: | ||
| silné 5 mm nebo silnější | 58˙50 | |
| slabší 5 mm až 2 mm | 61˙75 | |
| 2. slabší 2 mm až 1 mm | 65˙— | |
| 3. slabší 1 mm až 0·6 mm | 71˙50 | |
| 4. slabší 0·6 mm až 0·4 mm | 78˙— | |
| 5. slabší 0·4 mm až 0·25 mm | 84˙50 | |
| 6. slabší 0·25 mm | 91˙— | |
| b) hlazené (dresované) nebo mořené (dekapované): | ||
| 1. silné 1 mm nebo silnější | 78˙— | |
| 2. slabší 1 mm až 0·6 mm | 84˙50 | |
| 3. slabší 0·6 mm až 0·4 mm | 91˙— | |
| 4. slabší 0·4 mm | 100˙80 | |
| c) pocínované, pozinkované, poolovněné, poměděněné, pomosazněné, pokostované, broušené: | ||
| 1. silné 1 mm nebo silnější: | ||
| α) pocínované, pozinkované, poolovněné | 117˙— | |
| β) jiné | 133˙— | |
| 2. slabší 1 mm až 0·6 mm: | ||
| α) pocínované, pozinkované, poolovněné | 123˙50 | |
| β) jiné | 140˙— | |
| 3. slabší 0·6 mm až 0·4 mm: | ||
| α) pocínované, pozinkované, poolovněné | 130˙— | |
| β) jiné | 150˙— | |
| 4. slabší 0·4 mm: | ||
| α) pocínované, pozinkované, poolovněné | 201˙60 | |
| β) jiné | 168˙— | |
| d) poniklované, platované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo leštěné | 168˙— | |
| e) vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované, lakované | 182 70 | |
| 433 | Plechy a plotny prorážené, dirkované, hloubené nebo přistřižené: | |
| a) černé plechy | 238˙— | |
| b) hlazené nebo mořené (dekapované) | 235˙20 | |
| c) ostatní | 403˙20 | |
| 434 | Drát: | |
| a) drát: | ||
| válcovaný | 61˙20 | |
| ostatní: | ||
| 1. silný 1·5 mm nebo silnější | 79˙80 | |
| 2. slabší než 1·5 mm až 0·5 mm | 105˙— | |
| 3. slabší než 0·5 mm | 126˙— | |
| b) pocínovaný, pozinkovaný, poolovněný, poměděněný, pomosazněný, pokostovaný: | ||
| 1. silný 1·5 mm nebo silnější | 120˙— | |
| 2. slabší 1·5 mm až 0·5 mm | 151˙20 | |
| 3. slabší 0·5 mm | 176˙40 | |
| c) poniklovaný, platovaný mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo leštěný | 201˙60 | |
| 435 | Kalený drát: | |
| a) neopracovaný (surový) | 134˙40 | |
| b) leštěný nebo jinak dále opracovaný | 319˙20 | |
| Železné zboží: | ||
| 437 | Válce z nekujné litiny: | |
| a) neopracované (surové), též odrhnuté | 42˙— | |
| b jinak obyčejně nebo jemně opracované | 126˙— | |
| 438 | Trouby a jich spojky z nekujné litiny: | |
| a) neopracované (surové), též odrhnuté, též asfaltem nebo dehtem natřené; při síle stěny: | ||
| 1. 7 mm nebo větší | 50˙— | |
| 2. slabší než 7 mm | 95˙55 | |
| b) jinak obyčejně opracované; při síle stěny: | ||
| 1. 7 mm nebo větší | 109˙20 | |
| 2. slabší 7 mm | 172˙90 | |
| c) jemně opracované; při síle stěny: | ||
| 1. 7 mm nebo větší | 195˙— | |
| 2. slabší 7 mm | 222˙95 | |
| 439 | Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené, nebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité: | |
| a) neopracované (surové), též odrhnuté, se závity nebo s přírubami vrtanými nebo soustruhovanými | 173˙60 | |
| b) jinak obyčejně opracované | 224˙— | |
| c) jemně opracované | 324˙80 | |
| 440 | Trouby z ploten a z plechu nýtované, letované nebo sdrápkované: | |
| a) neopracované (surové) neb obyčejně opracované: | ||
| 1. kouřové trouby ke kamnům, též kolena z černého plechu | 238˙— | |
| 2. jiné | 294˙— | |
| b) jemně opracované | 406˙— | |
| 441 | Spojky trub (fittings) a příruby z kujného železa: | |
| a) neopracované (surové) neb obyčejně opracované: | ||
| 1. spojky trub (fittings) | 280˙— | |
| 2. příruby | 215˙60 | |
| b) jemně opracované: | ||
| 1. spojky trub (fittings) | 380˙— | |
| 2. příruby | 294˙— | |
| ex 445 | Plechové zboží výslovně nejmenované: | |
| ex a) z neopracovaného (surového) černého plechu: | ||
| holá kola pro letadla a automobily | 50˙— | |
| ex b) z černého plechu, zhruba natřené, nebo z hladkého (dresovaného) plechu, též zhruba natřené: | ||
| holá kola pro letadla a automobily | 50˙— | |
| ex c) obroušené, jemně natřené nebo pokostované, poolovněné, pozinkované, pocínované (též z bílého plechu); též spojené s obyčejnými hmotami: | ||
| holá kola pro letadla a automobily | 80˙— | |
| ex d) malované, potištěné, bronzované, lakované; smaltované nebo ze vzorkovaných plechů; též spojené s obyčejnými hmotami: | ||
| ex 2. ostatní: | ||
| holá kola pro letadla a automobily | 130˙— | |
| ex e) leštěné, poměděněné, pomosazněné, niklované, platované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo postříbřené; též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami: | ||
| holá kola pro letadla a automobily | 200·— | |
| 447 | Předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky | 126˙— |
| 449 | Železniční kola a dvojkolí, hotová, o průměru: | |
| a) 36 cm nebo více | 174˙40 | |
| b) menším 36 cm | 240˙— | |
| 450 | Výhybková zařízení, křížovky, posunovadla, výhybky, zařízení brzd, nárazníky a podobné těžké železniční hmotiny: | |
| a) neopracované (surové), též odrhnuté | 168˙— | |
| b) jinak obyčejně opracované | 240˙— | |
| Nástroje a náčiní: | ||
| 453 | Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní nebozezy, též na ostří nebo na hraně broušené; duté skalní nebozezy | 144˙— |
| 457 | Pilníky a rašple, o délce seku (tahu): | |
| a) přes 250 mm | 450˙— | |
| b) 150 mm až 250 mm | 760˙— | |
| c) menším 150 mm | 950˙— | |
| 458 | Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované: | |
| a) lupenky | 462˙50 | |
| b) ostatní | 900˙— | |
| 459 | Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a spirální vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všecky tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované; váží-li kus: | |
| a) 250 g nebo více | 1.125˙— | |
| b) méně než 250 g | 1.593˙75 | |
| ex 460 | Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované nebozezy, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všecky tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo poniklované: | |
| želízka do hoblíků a dláta | 1.125˙— | |
| 461 | Hřebíky a drátěnky: | |
| a) cvočky a cvoky; podkováky; hřebíky sekané, výslovně nejmenované | 288˙— | |
| b) hřebíky drátěné, též odrhnuté | 128˙— | |
| c) jiné hřebíky: | ||
| 1. neopracované (surové), též odrhnuté | 216˙— | |
| 2. jinak obyčejně opracované, s jinými hmotami však nespojené | 240˙— | |
| d) jemně opracované, pak všecky hřebíky s hlavičkami z jiných hmot obyčejných: | ||
| nábytkové hřebíky a závlačky | 344˙— | |
| ostatní | 432˙— | |
| 462 | Šroubové matice a svorníky, bez závitů; nýty: | |
| a) neopracované (surové), o průměru dříku nebo otvoru: | ||
| 1. 14 mm nebo větším | 120˙— | |
| 2. menším 14 mm až 7 mm | 190˙— | |
| 3. menším 7 mm | 240˙— | |
| b) obyčejně nebo jemně opracované, o průměru dříku nebo otvoru: | ||
| 1. 14 mm nebo větším | 190˙— | |
| 2. menším 14 mm až 7 mm | 240˙— | |
| 3. menším 7 mm | 290˙— | |
| 463 | Šrouby, šroubové matice a svorníky, se závitem: | |
| a) neopracované (surové), o průměru dříku nebo otvoru: | ||
| 1. 14 mm nebo větším | 215˙— | |
| 2. menším 14 mm až 7 mm | 290˙— | |
| 3. menším 7 mm až 4 mm | 360˙— | |
| 4. menším 4 mm | 430˙— | |
| b) obyčejně nebo jemně opracované, o průměru dříku nebo otvoru: | ||
| 1. 14 mm nebo větším | 290˙— | |
| 2. menším 14 mm až 7 mm | 360˙— | |
| 3. menším 7 mm až 4 mm | 430˙— | |
| 4. menším 4 mm | 500˙— | |
| 470 | Pružinová ocel (ocel sploštěná na pásy ve svazcích nebo v kotoučích na pružno kalená), též leštěná: | |
| a) silná 0˙5 mm nebo silnější | 270˙— | |
| b) slabší 0˙5 mm | 630˙— | |
| ex 479 | Nožířské zboží a jeho součástky: | |
| c) nůžky (mimo hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou a zemědělskou), též velmi jemně opracované | 2.100˙— | |
| d) nože kapesní a zavěráky všeho druhu, též velmi jemně opracované | 1.800˙— | |
| e) všecko ostatní zboží nožířské, též velmi jemně opracované | 2.100˙— | |
| XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich. | ||
| Kovové zboží: | ||
| ex 517 | Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami: | |
| ex a) obyčejně opracované: | ||
| bronzové snímače proudu, nemontované | 550˙— | |
| ex 520 | Veškeré zboží hliníkové nebo ze slitin hliníku podobných, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami: | |
| b) ostatní: | ||
| konve na mléko | 1.200˙— | |
| hliníkové listy (folie) | 1.500˙— | |
| ostatní zboží | 1.600˙— | |
| ex 521 | Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin, spojené s jemnými hmotami: | |
| houkačky pro velocipedy, motorová kola (motocykly) a automobily | 1.050˙— | |
| ex 522 | Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin, úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem platované nebo spojené s velmi jemnými hmotami: | |
| reflektory a svítilny elektrické pro motocykly a automobily | 4.995˙— | |
| XL. Stroje, přístroje a jich součásti ze dřeva, železa neb obecných kovů, vyjma ty, které patří do třídy XLI. a XLII. | ||
| ex 529 | Stroje obráběcí: | |
| stroje k obrábění dřeva | 360˙— | |
| 537 | Stroje a přístroje výslovně nejmenované z obecných kovů (t. j. více než 50% obecných kovů) | 400˙— |
| XLI. Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické potřeby. | ||
| ex 543 | Elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení (regulátory, odpory, napáječe a pod.), výslovně nejmenované: | |
| elektrické spouštěcí, osvětlovací a signální příslušenství pro motorová vozidla a letadla; akumulátory; uhlíkové kartáčky montované | 1.200˙— | |
| ex 545 | Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové: | |
| akumulátory | 432˙— | |
| XLII. Vozidla. | ||
| Vozidla silniční: | ||
| ex 553 | Motorová kola, též s přívěsným vozíkem, přívěsné vozíky zvláště dovážené, automobily (též motorové tříkolky), chasis s motorem nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené: | |
| b) osobní automobily (též motorové tříkolky), chasis s motorem nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené | 43% z ceny | |
| c) nákladní automobily, autobusy, automobily nerozlučně spojené s pracovním zařízením, chasis s motorem nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené | 43% z ceny | |
| 554 | Motory automobilové a letadlové: | |
| a) automobilové, váží-li kus: | za 100 kg | |
| 1. nejvýše 50 kg | 4.800˙— | |
| 2. více než 50 kg až 250 kg | 3.300˙— | |
| 3. více než 250 kg: | ||
| více než 250 až 500 kg | 3.000˙— | |
| více než 500 kg | 2.700˙— | |
| b) letadlové | 12.000˙— | |
| XLIII. Drahé (vzácné) kovy, drahokamy a polodrahokamy a zboží z nich; mince. | ||
| ex 568 | Výrobky stříbrné a jiné zboží výslovně nejmenované, atd.: | |
| a) příbory a lžíce, též rukověti na příbory, váží-li kus více než 10 g | 300˙— | |
| b) příbory a lžíce, též rukověti na příbory, váží-li kus 10 g nebo méně | 390˙— | |
| XLIV. Přístroje a nástroje (instrumenty), hodiny. | ||
| Přístroje a nástroje [instrumenty] (mimo ony, jež patří do třídy XLI., a mimo hudební nástroje): | ||
| ex 574 | Přístroje matematické a fysikální: | za 1 kg |
| počítadla pro automobily a motorová kola | 10˙50 | |
| vodoměry | 12˙75 | |
| ex 575 | Přístroje optické: | |
| ex b) divadelní kukátka, dalekohledy a jiné optické přístroje: | ||
| ex 1. s obrubami jinými než z drahých kovů nebo z hliníku: | ||
| kukátka divadelní a dalekohledy | 36˙— | |
| ex 2. s obrubami stříbrnými nebo hliníkovými: | ||
| kukátka divadelní a dalekohledy | 45˙— | |
| ex 3. s obrubami zlatými nebo platinovými: | ||
| kukátka divadelní a dalekohledy | 75˙— | |
| Hodiny: | ||
| ex 589 | Hodiny a hodinové stroje, výslovně nejmenované; hodinové kostry; pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky: | |
| hodiny a hodinové stroje pro automobily | 1.435˙— | |
| XLVI. Chemické látky pomocné a chemické výrobky. | ||
| Soli a jiné sloučeniny výslovně jmenované: | ||
| ex 599 | Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované: | |
| ex i) kyselý uhličitan draselný a sodný (bikarbonát, soda bicarbonata); borax čištěný; siřičitan sodný, pevný; kyselý siřičitan sodný, pevný; sirnatan sodný, pevný: | ||
| ex 2. sirnatan sodný, pevný (antichlor) | 100˙— | |
| ex o) sirník draselný a sodný, též sirná játra; sirník amonný; chlorečnan draselný a sodný; fosforečnan sodný: | ||
| chlorečnan sodný | 192˙— | |
| ex 600 | Sloučeniny vápníků, strontia, barya a hořčíku, výslovně jmenované: | |
| ex c) chlorid vápenatý, nečistý; annalin (umělý síran vápenatý); sirník barnatý, surový; umělý uhličitan barnatý: | ||
| umělý uhličitan barnatý | 25˙— | |
| ex 1) uhličitan vápenatý, umělý; fosforečnan vápenatý, umělý; karbid vápníku (calciumcarbid); dusičnan strontnatý; chlorid barnatý; dusičnan barnatý: | ||
| chlorid barnatý a dusičnan barnatý | 144˙— | |
| uhličitan vápenatý, srážený | 120˙— | |
| ex 602 | Sloučeniny mědi, olova, zinku a cínu, výslovně jmenované: | |
| a) modrá skalice; admontská skalice (směs zelené a modré skalice) | 90˙— | |
| 608 | Leštidla na boty: | |
| a) černá, nikoliv tekutá | 135˙— | |
| b) jiná, též t. zv. krémy | 675˙— | |
| 611 | Klih všeho druhu, též vyzina (vyzí klíh): | |
| rybí klih, tekutý, v sudech | 130˙— | |
| ostatní | 175˙50 | |
| ex 619 | Kolodium, chloroform, alkohol methylnatý (dřevný líh), aceton, sehnaná kyselina octová: | |
| ex b) ostatní: | ||
| chloroform | 1.200˙— | |
| ex 620 | Éther: | |
| ex b) jiné éthery jednoduché, jakož i všecky složené, též éther oenantový: | ||
| chlorid ethylnatý: | ||
| 2. v jiných nádobách | 4.500˙— | |
| ex 622 | Pomocné látky a výrobky chemické výslovně nejmenované: | |
| acetylcellulosa | 8% z ceny | |
| XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské. | ||
| Pokosty: | ||
| 623 | Pokosty olejové (bez přísady pryskyřice, terpentýnu nebo minerálních olejů): | za 100 kg |
| a) v sudech | 270˙— | |
| b) v plechovkách, lahvích a podobných nádobách | 540˙— | |
| Barvy: | ||
| ex 626 | Barvy výslovně nejmenované: | |
| výtažky ze dřeva kampeškového | 180˙— | |
| ultramarin modrý | 493˙20 | |
| ex 628 | Inkousty, inkoustové prášky, pečetní vosk: | |
| inkousty | 360˙— | |
| Zboží lékárnické a voňavkářské: | ||
| ex 630 | Lékárnické zboží upravené, jakož i všecky látky svými nápisy, štítky, obaly a pod. označené jako léky, i léky pro zvířata; vaty a obvazy upravené k účelům léčivým: | |
| mýdla medicinální | 684˙— | |
| 631 | Octy, tuky a oleje, navoněné: | |
| a) ve schránách váhy 5 kg nebo větší | 360˙— | |
| b) ve schránách pod 5 kg | 1.350˙— | |
| 632 | Alkoholické aromatické tresti | 2.700˙— |
| 633 | Zboží voňavkářské (jakož i všecky voňavé látky a směsi označené úpravou, štítky, návody a pod. jako voňavky); kosmetické prostředky: | |
| a) prosté lihu (líčidla, pudry navoněné, oleje na vlasy, pomády, pasty na zuby, františky) | 2.700˙— | |
| b) obsahující alkohol | 4.500˙— | |
| 637 | Mýdlo: | |
| a) obyčejné | 120˙— | |
| b) jemné, t. j. navoněné nebo v tabulkách, koulích, krabicích, hrnečkách | 648˙— |
Seznam B.
| Číslo celního sazebníku francouzského | Pojmenování zboží | |
|---|---|---|
| 3 | Osli a oslice. | |
| 16 B | Maso mražené. | |
| 17 quater | Hovězí tlamy krájené atd. | |
| 18 quater | Mrtvé želvy. | |
| 20 ter | Sušené maso ke krmení zvířat atd. | |
| 29 | Mesinský vlas. | |
| 34 bis | Vajíčka bource. | |
| 40 | Kosti do běla vypálené. | |
| 42 | Klihovka. | |
| 43 | Ostatní výrobky a odpadky surové. | |
| 44 | Produkty francouzského rybolovu. | |
| Ex-45 | Čerstvé mořské ryby. | |
| 48 | Ústřice. | |
| 49 | Humři a langusty. | |
| 50 | Slavka jedlá a ostatní lastury, plné. | |
| 51 | Rybí tuk. | |
| 52 | Vorvanina. | |
| 53 | Jikry, tresky a makrely. | |
| 54 | Velrybí kostice neopracované. | |
| 55 | Kůže tulení a kytovců, surové. | |
| 56 | Surové korále. | |
| 57 | Jemné perly. | |
| 58 | Rybí měchýře atd. | |
| 59 | Houby všeho druhu, surové. | |
| 60 | Houby všeho druhu, upravené. | |
| 62 | Kly sloní. | |
| 63 | Želvovina. | |
| 65 | Lastury. | |
| 66 | Dobytčí kosti a kopyta, surová. | |
| 75 | Lodní suchary a chléb. | |
| 75 bis | Diabetický a lepkový chléb. | |
| 75 ter | Macesy. | |
| 78 | Manioka surová neb sušená. | |
| 78 bis | Sago, salep, arrow-root atd. | |
| 82 | Medyněk atd. | |
| Ex-85 | Mandle, banány, datle, fíky. | |
| 90 | Cukr z osad a držav francouzských. | |
| ex 94 | Suchary sladké z osad a držav francouzských. | |
| 96 | Káva. | |
| 99 | Pepř. | |
| 100 | Nové koření. | |
| 101 | Amomy a kardamony. | |
| 102 | Skořice. | |
| 103 | Skořice dřevnatá. | |
| 104 | Muškátové ořechy. | |
| 105 | Muškátový květ. | |
| 106 | Hřebíček. | |
| 107 | Vanilka. | |
| 108 | Čaj. | |
| ex 109 | Tabák v listech nebo žilách. | |
| ex 110 | Olej olivový, tulukunový, illipový a z palmových jader. | |
| 114 | Přírodní gumy. | |
| 115 quater | Pryskyřice a ostatní exotické produkty pryskyřicové, jiné než z borovice a jedle atd. | |
| 117 | Balsámy. | |
| 118 | Kafr. | |
| 119 | Kaučuk, balata, gutaperča atd. | |
| 120 | Ptačí lep. | |
| 121 | Manna. | |
| 122 | Aloe. | |
| 123 | Opium. | |
| 125 | Rybí klí (sarcacolla), kino a jiné rostlinné šťávy sušené. | |
| ex 126 | Kořeny ibiškové, proskurníkové atd. (čerstvé nebo sušené). | |
| 126 ter | Kůry. | |
| 126 quater | Lišejníky k účelům léčebným. | |
| 134 | Surový korek atd. | |
| 138 | Jemná dřeva nebo dřeva exotická. | |
| 139 | Dřeva vonná. | |
| 140 | Dřeva barvířská. | |
| ex 141 | Bavlna nevyzrněná, hromadně vyzrněná. | |
| 142 bis | Konopí atd. | |
| 143 | Juta atd. | |
| 144 | Phormium tenax, abaka atd. | |
| 144 bis | Ramie nebo čínská tráva. | |
| 145 | Rákos a třtina surová, pýr, piasava, istle, esparto, kokosová vlákna. | |
| ex 145 bis | Pýr, piasava, istle česané a řezané. | |
| 147 | Lípové kůry k výrobě lanoví. | |
| 148 | Kokosové skořápky a prázdné kalabasy. | |
| 149 | Soustružnická tvrdá jádra. | |
| 150 | Garancin. | |
| 151 | Curcumin. | |
| 152 | Quercitrin. | |
| 153 | Lišejníky barvířské orseilové. | |
| 154 | Kůry tříslové atd. | |
| 155 | Škumpa, fiset, épine-vinette atd. | |
| 156 | Duběnky, valonky atd. | |
| 156 bis | Šafran. | |
| 159 | Lanýže atd. | |
| 164 bis | Kvasnice atd. | |
| 177 bis | Sádrové odlitky, nebarvené. | |
| 188 | Slín. | |
| 188 bis | Led. | |
| 189 | Síra. | |
| 195 | Gagat. | |
| 196 | Jantar. | |
| 200 | Zlato a platina. | |
| 201 | Stříbro (s výjimkou lístkového stříbra). | |
| 204 | Železná ruda. | |
| 205 bis | Slitiny železa atd. | |
| 212 bis | Železné hobliny atd. | |
| 219 | Staré železo v odpadcích a zlomcích k tavení. | |
| 219 bis | Železné odpadky atd. | |
| 220 | Železné okuje atd. | |
| 222 | Olovo. | |
| 223 | Cín. | |
| 225 | Nikl (vyjma niklu tepaného a válcovaného). | |
| 226 | Rtuť. | |
| 227 | Antimon. | |
| 228 | Arsen. | |
| 229 | Kadmium surové. | |
| 230 | Vismut. | |
| 231 | Manganová ruda. | |
| 232 | Kobaltová ruda. | |
| 07 | } | Kyselina dusičná. |
| 07 bis | ||
| 08 | ||
| 09 | ||
| 010 | Kyselina nitrosulfonová (Acide-sulfonitrique). | |
| 013 bis | Plynárenská voda čpavková. | |
| 015 | Čpavek technicky čistý atd. | |
| 016 | Čpavek zkapalněný bezvodý. | |
| 018 | Chlorid zinečnato-amonný. | |
| 035 | Oxychlorid uhlíku. | |
| 054 | Komprimovaný vodík. | |
| 059 | Kyslík komprimovaný a zkapalněný. | |
| 059 bis | Komprimovaný dusík. | |
| 059 ter | Acetylen atd. | |
| 0137 bis | Louhy ze zpracování karnalitu. | |
| 0268 bis | Resorcin atd. | |
| 0318 | Chinaldin, chinolin. | |
| 0319 | Methylchinolin, atd. | |
| 0321 bis | Parakresidin. | |
| 0331 | Nitrosoanalgesin. | |
| 0332 | Bromoanalgesin. | |
| 0334 | Benzyliden, aminoanalgesin. | |
| 0336 bis | Diamidodifenylmočovina atd. | |
| 0350 | Kokain čistý a jeho soli. | |
| 0356 | Glycyrrhicin nebo jeho sůl amonná. | |
| 283 | Košenila. | |
| 284 | Kermesová zrna živočišná. | |
| 285 | Přírodní lak barvířský též v tročiskách. | |
| 286 | Indigo. | |
| 288 | Borytová modř. | |
| 289 | Katechu neformované. | |
| 290 | Orleán. | |
| 292 | Lakmus. | |
| 319 bis | Tapioka (vyjma výrobky tuzemské). | |
| 324 | Rybí klih atd. | |
| 333 | Trativodné trubky. | |
| 335 | Hliněné dýmky. | |
| 400 | Vnitřní podešve z jutové příze. | |
| 403 | Tkaniny z přediv zvaných phormiumtenax, z abaky a ostatních rostlinných přediv nejmenovaných. | |
| 495 bis | Mince. | |
| ex 521 quater | Linotypy. | |
| 629 | Korále broušené, nemontované. | |
| 631 | Velrybí kostice. | |
| 631 bis | Nepravá kostice. | |
Seznam C.
| Číslo francouzského sazebníku | Pojmenování zboží | Jednotka pro výměru cla | Clo včetně násobku |
|---|---|---|---|
| ex 26 | Peří do peřin: | ||
| nedrané | 100 kg | beze cla | |
| drané a prach draný neb nedraný | „ | 85˙00 | |
| 69 | Oves: | ||
| v zrnu | „ | 15˙00 | |
| šrot, neobsahující více než 10% mouky | „ | 22˙50 | |
| mouka | „ | 25˙00 | |
| 70 | Ječmen: | ||
| v zrnu | „ | 15˙00 | |
| šrot, neobsahující více než 10% mouky | „ | 22˙50 | |
| mouka | „ | 25˙00 | |
| ex 74 | Slad, ječmen klíčený: | ||
| v zrnu | hodnota | 15% | |
| 80 | Suchá zelenina: | ||
| boby: | |||
| v nati nebo v luskách | 100 kg | 3˙00 | |
| v zrnu | „ | 7˙00 | |
| loupané, šrotované | „ | 20˙00 | |
| cizerna (pois chiches) (1) | „ | beze cla | |
| fazole: | |||
| v zrnu (2) | „ | 15˙00 | |
| v zrnu tříděném, stejnozrnném (2) | „ | 25˙00 | |
| loupané, zlomkové nebo drcené | „ | 30˙00 | |
| čočka: | |||
| v zrnu | 100 kg | 20˙00 | |
| loupaná, zlomková neb drcená | „ | 35˙00 | |
| hrách: | |||
| v zrnu | „ | 15˙00 | |
| loupaný, zlomkový, neb drcený | „ | 30˙00 | |
| ostatní: | |||
| v zrnu | „ | 10˙00 | |
| loupaný, zlomkový neb drcený | „ | 20˙00 | |
| ex 115 | Smůla pivovarská, obsahující: | ||
| do 15% parafinu, ozokeritu atd. | „ | 8˙00 | |
| ex 126 bis | Traviny, květy a listy léčivé: | ||
| květy římského heřmánku, bezu a lípy, melisa v listech nebo v nati, komonice lékařská | „ | 80˙00 | |
| 128 bis | Dříví obyčejné, otesané nebo řezané: | ||
| železniční pražce, z měkkého nebo tvrdého dřeva, silné: | |||
| 80 milimetrů a silnější | „ | 1˙90 | |
| slabší 80ti milimetrů | „ | 2˙25 | |
| ostatní, silné: | |||
| 80 milimetrů a silnější | „ | 3˙25 | |
| 35 milimetrů excl. do 80 milimetrů excl. | „ | 3˙50 | |
| 2 milimetry excl. do 35 milimetrů incl., vyjma dyhy | „ | 4˙50 | |
| 136 bis | Sláma nebo vlna dřevěná: | ||
| nebarvená, nepřipravená, nekližená | „ | 7˙00 | |
| barvená, chemicky připravená anebo kližená | „ | 10˙00 | |
| ex 141 | Bavlna hydrofilní: | ||
| nenapuštěná a nesloužící k léčebným účelům | „ | 120˙00 | |
| též napuštěná nebo upravená k léčebným účelům | „ | 125˙00 | |
| Vata buničitá: | |||
| neaseptická, nebarvená, nelisovaná, propustná | „ | 140˙00 | |
| aseptická, barvená, lisovaná nebo nepropustná | „ | 150˙00 | |
| 160 | Chmel, včetně chmelových odpadků | „ | 125˙00 |
| ex 163 | Kořen čekankový: | ||
| sušený, nepražený | „ | 17˙00 | |
| 168 | Papírovina: | ||
| mechanicky rozemletá: | |||
| suchá | 100 kg | 6˙50(1) | |
| vlhká | „ | 3˙25(1) | |
| vyrobená způsobem chemickým: | |||
| suchá | „ | 13˙00(1) | |
| vlhká | „ | 6˙50(1) | |
| 172 ter | Pivo | 100 kg hrubé váhy | 64˙00(2) |
| 174 quater | Vody minerální | 100 kg | 15˙00 |
| 176 ter | Pomníky náhrobní a části náhrobních pomníků ze žuly (porfýru podobné nebo jiné, vyjma leštitelný vápenec): | ||
| A. neleštěné, nehlazené: | |||
| a) řezané nebo tesané s povrchem rovným, silné: | |||
| 20 centimetrů a silnější | „ | 20˙00 | |
| 4 centimetry do 20 centimetrů excl. | „ | 25˙00 | |
| slabší 4 centimetrů | „ | 30˙00 | |
| b) s římsami a s výzdobou soustružnickou | „ | 70˙00 | |
| c) se sochařskou výzdobou | „ | 140˙00 | |
| B. Leštěné nebo hlazené (t. j. mdle leštěné): | |||
| a) hladké, t. j. bez římsy a bez výzdoby soustružnické a sochařské, silné: | |||
| do 6 centimetrů | „ | 100˙00 | |
| více než 6 centimetrů | „ | 60˙00 | |
| b) s římsami a s výzdobou soustružnickou | „ | 150˙00 | |
| c) s výzdobou sochařskou | „ | 300˙00 | |
| ex 178 bis | Brousky: | ||
| zcela z umělých brusidel nebo stmelené z brusidel přírodních nebo z jiných hmot: | |||
| karborundum nebo karborandum (karbid křemíku) rozmělněné nebo v zrnech | „ | 70˙00 | |
| ex 178 quater B | Brusy a lešticí kotouče a ostatní brousky setmelené, též s obručemi kovovými: | ||
| zcela z umělých brusidel nebo spojené z přírodních brusidel nebo z jiných hmot, váží-li: | |||
| 500 gramů a méně | 100 kg | 220˙00 | |
| od 500 gramů do 10 kg | „ | 190˙00 | |
| 10 kg a více | „ | 170˙00 | |
| ex 194 | Vosk minerální nebo ozokerit: | ||
| rafinovaný | „ | 254˙00 | |
| 207 ter | Ocel jemná, nástrojová | „ | 75˙00 |
| 207 quater | Ocel speciální, obsahující (1): | ||
| nejméně 0˙5% niklu, vyjma plechy | „ | 75˙00 | |
| 0˙5% do 6% chromu | „ | 75˙00 | |
| 0˙5% do 6% wolframu | „ | 75˙00 | |
| 0˙2% do 2% molybdenu | „ | 75˙00 | |
| 0˙1% do 0˙5% vanadia | „ | 75˙00 | |
| 0˙1% do 0˙5% titanu | „ | 75˙00 | |
| 207 quinquies | Ocel speciální, obsahující: | ||
| více než 6% chromu | „ | 300˙00 | |
| více než 6% wolframu | „ | 300˙00 | |
| více než 2% molybdenu | „ | 300˙00 | |
| více než 0˙5% vanadia | „ | 300˙00 | |
| více než 0˙5% titanu nebo ostatních vzácných prvků | „ | 300˙00 | |
| ex 221 | Prášek bronzový | „ | 500˙00 |
| 0135 | Kysličník hořečnatý (magnesie): | ||
| pálený přírodní | „ | beze cla | |
| pálený čistý | hodnota | 5% | |
| 0144 | Chloridy a kysličníky rtuti | „ | 5% |
| 0157 | Uhličitan draselný | 100 kg | 28˙00 |
| 0175 | Kysličník zinečnatý | „ | 60˙00 |
| 0194 | Alkohol methylnatý surový (líh dřevný) | „ | 60˙00 |
| 0195 | Alkohol methylnatý rektifikovaný | „ | 120˙00 |
| 0195 bis | Alkohol methylnatý čistý, s méně než 1% acetonu | „ | 140˙00 |
| 0200 | Aceton | „ | 100˙00 |
| 0202 | Rozpustidla acetonová a methylacetatová | „ | 90˙00 |
| ex 301 | Tužky, tuhy do tužek a pastelky: | ||
| zasazené, t. j. s obložením: | |||
| z jiného dřeva než ze dřeva bílého, ve hmotě nebarveného, z náhražek dřeva, z papíru atd., s vložkou tuhovou nebo břidlicovou, tvaru kulatého, t. j. s průřezem kruhovým: | |||
| lakované | 1 kg | 11˙25 | |
| tytéž jako v odstavci předcházejícím, avšak tvaru jiného než kulatého, t. j. čtverhranného, šestihranného, trojhranného, ploché nebo s jakýmkoli jiným průřezem než kruhovým; lakované nebo nelakované | „ | 12˙00 | |
| s vložkou barevnou (z červené hlinky, indiga, rumělky atd.) a s obložením ze dřeva bílého nebo jiného, z náhražek dřeva, z papíru atd.: | |||
| kulaté nebo s průřezem kruhovým: | |||
| nelakované | „ | 10˙50 | |
| lakované | „ | 11˙50 | |
| jakýchkoli jiných tvarů nebo průřezů: | |||
| lakované nebo nelakované | „ | 14˙00 | |
| s vložkou snímkovou a s vložkou obsahující přísadu tuku, vosku, kakaového másla, křídy atd., sazí nebo jiných hmot barevných, k psaní na skle, kovu, porculánu, kůži atd. (tužky vitrografické, keramografické, dermografické atd), jakéhokoli obložení a tvaru | „ | 18˙00 | |
| Tužky do zápisníků nebo tobolek (portefeuillů) o průměru do 6½ milimetru u tužek kulatých nebo 19 milimetrů u ostatních tvarů: | |||
| bez hlavičky | „ | 12˙50 | |
| s hlavičkou nebo ozdobou z kosti, kovu, celluloidu, umělé rohoviny nebo z jakékoliv jiné hmoty | „ | 20˙00 | |
| Tuhy do tužek, tuhy ke psaní a kreslení na hmotách všeho druhu, tuhy kamenotiskařské, pastelky, hlinkové tyčinky, barevné křídy suché, jiné než v předchozím uvedené, křídy barevné a s příměsí mastných látek a jiných hmot toho druhu, o průměru: | |||
| do 3½ milimetru | „ | 60˙00 | |
| více než 3½ milimetru do 7 milimetrů | „ | 45˙00 | |
| více než 7 milimetrů | „ | 32˙00 | |
| 308 quater | Barvy keramické; přípravky k barvení skla a smalty jiné než obsahující kysličníky nebo soli kovů, výslovně uvedené | hodnota | 15% |
| 317 | Čekanka, pražená nebo mletá, a náhražky čekanky, sušené v zrně nebo mleté | 100 kg | 34˙10 |
| 318 | Škrob nenavoněný: | ||
| pšeničný, ze špaldy nebo směsky | „ | 180˙00 | |
| jiný obilný | „ | 150˙00 | |
| ex 331 | Zboží hrnčířské, ohnivzdorné, z obyčejné hlíny: | ||
| křivule, kelímky, retorty, vypalovačky, mufle | „ | 9˙00 | |
| ostatní výrobky, vyhloubené nebo duté, jiné než cihly | „ | 8˙00 | |
| 341 | Ostatní z jemných hmot s ozdobami neb bez ozdob, s reliefy nebo polévané | „ | cla a násobky jemné fajanse podle druhu |
| 341 bis | Fajanse nebo kameniny k účelům zdravotním (ex 340, ex 341, ex 345, ex 346): | ||
| z hlíny obyčejné nebo jemné: | |||
| a) bílá, jakož i s odstínem nažloutlým a slonoviny | „ | 56˙00 | |
| b) zdobená | „ | 110˙00 | |
| ex 342 | Obkládačky a dlaždice keramické, pálené z kamenin: | ||
| jednobarevné bez ozdob | „ | 18˙00 | |
| zdobené více barvami neb prorážené | „ | 26˙00 | |
| 345 | Fajanse jemná a majolika: | ||
| zboží hrnčířské z jemné hmoty: | |||
| nezdobené: | |||
| bez polevy | „ | 42˙00 | |
| s polevou jednobarevnou | „ | 54˙00 | |
| 346 | Zdobené: | ||
| bez polevy | „ | 72˙00 | |
| s polevou | „ | 96˙00 | |
| 346 bis | Předměty z fajanse stolní nebo pro potřebu toaletní k zařízení a výzdobě obydlí, potřeby pro kanceláře (vázy, žardiniery, misky, vázičky na květiny atd.) ve spojení s částmi z kovů obecných, poniklovaných, jestliže váha kovu nepřesahuje 15% celkové váhy (ex 343 až 346) | hodnota | 18% |
| 347 A | Porculán zdobený: | ||
| bílý | 100 kg | 100˙00 | |
| zdobený | 100 kg | 300˙00 | |
| zdobený, zesílený | „ | 250˙00 | |
| porculán pro laboratoře | hodnota | 20% | |
| sošky novější výroby | „ | 20% | |
| parian a porculán bez polévy | „ | 18% | |
| 347 B | Porculán zdobený: | ||
| příbory čajové a kávové (1) (2): | |||
| a) s jednoduchým proužkem jednobarevrevným, jiným než zlaceným | 100 kg | 260˙00 | |
| b) s jednoduchým proužkem zlaceným nebo dvojnásobným proužkem barevným nebo zlatým | „ | 280˙00 | |
| c) s jakýmkoli jiným vzorkem | „ | 300˙00 | |
| Předměty k účelům elektrotechnickým z fajanse, z porculánu, bílé nebo barevné kameniny, hliněné, skleněné, ze skla křišťálového atd.: | |||
| 347 bis A | Bez součástek z kovů nebo jiných hmot: | ||
| zvonkové isolátory: | |||
| 1. o průměru 90 milimetrů a méně | „ | 75˙00 | |
| 2. o průměru 90 milimetrů až 200 milimetrů | „ | 140˙00 | |
| 3. o průměru 200 milimetrů a více | „ | 180˙00 | |
| Jiné než zvonkové isolátory, vážící: | |||
| 1. více než 10 gramů | „ | 210˙00 | |
| 2. 10 gramů a lehčí | „ | 300˙00 | |
| ex 347 bis B | Se součástkami nebo příslušenstvím: | ||
| z litiny nebo kujného železa, oceli, železného nebo ocelového plechu, z mědi, olova, cínu nebo zinku nebo slitin | „ | Cla s. č. 347 bis A s přirážkou 65% | |
| 347 quater | Předměty porculánové stolní nebo pro potřebu toaletní, předměty k zařízení nebo k výzdobě obydlí, potřeby pro kanceláře (vázy, žardiniery, misky, vázičky na květiny atd.) ve spojení s částmi z kovů obecných, poniklovaných, jestliže váha kovu nepřesahuje 17% celkové váhy (ex 347) | „ | 18% |
| ex 348 | Sklo zrcadlové: | ||
| sklo zrcadlové leštěné nebo broušené, méně než 10 milimetrů silné, o ploše ½ m2 nebo větší: | |||
| A. čtverhranné nebo pravoúhlé s hrubě přiříznutými okraji o ploše: ½ m2 do 1 m2 | m2 | 14˙00 | |
| více než 1 m2 do 2 m2 | „ | 16˙00 | |
| více než 2 m2 | „ | 19˙00 | |
| B. čtverhranné nebo pravoúhlé, s okraji opracovanými jinak než do čtverhranu nebo pravoúhelníku, vyříznuté, šikmo seříznuté, šikmo obroušené, ryté nebo matované, smaltované nebo zdobené | „ | clo jako výše s přirážkou 20% | |
| 348 quinquies | Sklo v tabulích nebo kusech nebo dlaždičky leštěné, neprůhledné nebo barevné, o ploše menší než ½ m2: | ||
| čtverhranné nebo pravoúhlé, s hrubými okraji | 100 kg | 50˙00 | |
| ostatní, včetně ochranných desek a tabulí do rámů nebo jiných tabulí, se šikmo obroušenými hranami, fasetované, ryté nebo zdobené, všech rozměrů | „ | 150˙00 | |
| ex 350 | Sklo duté a křišťálové: | ||
| A. osvětlovací předměty jiné než lampy, lustry, součásti lustrů, ověsky atd.: | |||
| skla nebo cylindry osvětlovací: | |||
| dírkované nebo se zářezy na předmětu samém | „ | 200˙00 | |
| ostatní | „ | 120˙00 | |
| reflektory, lampová stinidla, zvony, skleněné tulipány, ochranná skla nebo skleněné skříňky: | |||
| 1. bílé nebo ve hmotě zbarvené a jednobarevné: | |||
| a) též otřené, na okrajích obroušené neb dírkované, hladké neb s reliefy neb ozdobami, vzniklými jen jediným lisováním | „ | 90˙00 | |
| b) tytéž s okraji tavením zaoblenými | „ | 130˙00 | |
| c) též matované, vzorkované, ručně nebo dalším lisováním předmětů po skončeném lisování kostry předmětů (1) | 100 kg | 230˙00 | |
| 2. ostatní (s otřenými vrchními plochami neb s broušenými, rytými nebo matovanými částmi, různobarevné, podjímané vrstvou jinobarevného skla, zdobené nebo opatřené inkrustacemi nebo aplikacemi, obecnými kovy posázené nebo zasazené atd.) | hodnota | 20% | |
| ex 351 | Sklo tabulové: | ||
| obyčejné: | |||
| skla o ploše do ½ m2 | 100 kg | 60˙00 | |
| skla o ploše větší než ½ m2 | „ | 70˙00 | |
| Tabulové sklo tažené, silné: | |||
| 3½ milimetru a slabší | „ | clo tabulového skla okenního | |
| více než 3½ milimetru | „ | clo tabulového skla obyčejného s přirážkou 30% | |
| 352 | Sklíčka hodinková: | ||
| surová, též sklíčka do nepravých hodin | „ | 120˙00 | |
| ex 357 | Sklo optické surové: | ||
| sklo optické obyčejné, lité, jako jsou kondensátory, skla pro svítilny čočkovitého tvaru — po jedné neb obou stranách —, svítilny k vozům (phares), elektrické kapesní svítilny tvaru okrouhlého, oválného, pravoúhlého atd.: zrcadla Manginova a sférická, okuláry, mířidla, zpětná zrcadla | hodnota | 18% | |
| ex 359 | Láhve, fioly a flakony obyčejné, naplněné nebo prázdné o obsahu: | ||
| ½ litru a více | 100 kg | 23˙80 | |
| 1½ decilitru do ½ litru excl. | „ | 38˙00 | |
| 359 quinquies | Láhve s navrtaným ústím | „ | clo jako u lahví, podle druhu, s přirážkou 5 frs. na 100 kg |
| 361 quater | Roury skleněné, jednoduše řezané | „ | 190˙00 |
| 367 B | Příze leštěná, motouzy, provazy z papíru, celulosy atd. | clo leštěné příze, motouzů, provazů konopných, podle druhu, se srážkou 20% | |
| ex 382 | Tkaniny celolněné: | ||
| hladké nebo vzorkované, vykazující v osnově a útku ve čtverci o straně 5 milimetrů, po dělení součtu nití dělitelem 2 a váží-li 100 m2: (1) (2) | |||
| surové: | |||
| 40 kg a více: | |||
| o 6 nitích a méně | 1 kg | 1˙60 | |
| o 7 a 8 nitích | „ | 2˙25 | |
| o 9 a 10 nitích | „ | 3˙00 | |
| o 11 a 12 nitích | „ | 3˙50 | |
| o více než 12 nitích | „ | 4˙50 | |
| 25 kg incl. do 40 kg excl.: | |||
| o 6 nitích a méně | „ | 3˙00 | |
| o 7 a 8 nitích | „ | 4˙25 | |
| o 9 a 10 nitích | „ | 5˙20 | |
| o 11 a 12 nitích | „ | 6˙50 | |
| o 13 a 14 nitích | „ | 8˙00 | |
| o 15, 16 a 17 nitích | „ | 9˙00 | |
| o 18, 19 a 20 nitích | „ | 13˙00 | |
| o 21, 22 a 23 nitích | „ | 15˙00 | |
| o více než 23 nitích | „ | 17˙50 | |
| 15 kg incl. do 25 kg excl.: | |||
| o 7 a 8 nitích a méně | „ | 4˙50 | |
| o 9 a 10 nitích | „ | 5˙25 | |
| o 11 a 12 nitích | „ | 6˙50 | |
| o 13 a 14 nitích | „ | 8˙00 | |
| o 15, 16 a 17 nitích | „ | 9˙00 | |
| o 18, 19 a 20 nitích | „ | 14˙00 | |
| o 21, 22 a 23 nitích | „ | 20˙00 | |
| o více než 23 nitích | „ | 25˙00 | |
| 10 kg incl. do 15 kg excl.: | |||
| o 14 nitích a méně | 1 kg | 18˙00 | |
| o 15 a 16 nitích | „ | 20˙00 | |
| o 17 a 18 nitích | „ | 25˙00 | |
| o 19 a 20 nitích | „ | 30˙00 | |
| o 21 a 22 nitích | „ | 40˙00 | |
| o 23 nitích a více | „ | 45˙00 | |
| 7 kg incl. do 10 kg excl.: | |||
| o 14 nitích a méně | „ | 25˙00 | |
| o 15 a 16 nitích | „ | 30˙00 | |
| o 17 a 18 nitích | „ | 40˙00 | |
| o 19 a 20 nitích | 45˙00 | ||
| o 21 a 22 nitích | „ | 60˙00 | |
| o 23 nitích a více | „ | 70˙00 | |
| lehčí než 7 kg: | |||
| o 14 nitích a méně | „ | 30˙00 | |
| o 15 a 16 nitích | „ | 35˙00 | |
| o 17 a 18 nitích | „ | 40˙00 | |
| o 19 a 20 nitích | „ | 50˙00 | |
| o 21 a 22 nitích | „ | 65˙00 | |
| o 23 nitích a více | „ | 75˙00 | |
| ex 382 bis | Plátna speciální na sýr, lněná nebo konopná, hladká, surová, šlichtovaná nebo nešlichtovaná, rozměrů nejvýše 2½ m ×1½ m nebo čtvercová o straně 2 m, vykazující v základní tkanině v osnově a útku ve čtverci o straně 5 milimetrů, po dělení součtu nití dělitelem 2, nejvýše 6 nití podle vzorků uložených u vstupních celních úřadů | „ | 1˙00 |
| ex 383 | Tkaniny celolněné, hladké nebo vzorkované, bílené, kremované, prané, v louhu močené, nebo apretované | cla tkanin surových příslušných kategorií, s přirážkou 40% | |
| ex 384 | Tytéž potištěné, barvené, pestře tkané (brochés ou ouvragés) | cla tkanin hladkých nebo vzorkovaných, bílených, kremovaných atd., s přirážkou 15% | |
| 404 | Tkaniny celobavlněné: | ||
| hladké, keprované a cvilinkové, surové, vykazující v osnově a útku ve čtverci o straně 5 milimetrů a váží-li 100 m2: | |||
| 13 kg a více: | |||
| o 27 nitích a méně | 1 kg | 4˙00 | |
| o 28 až 35 nitích | „ | 5˙00 | |
| o 36 až 43 nitích | „ | 6˙00 | |
| o 44 nitích a více | „ | 7˙50 | |
| 11 kg incl. do 13 kg excl.: | |||
| o 27 nitích a méně | „ | 4˙50 | |
| o 28 až 35 nitích | „ | 5˙50 | |
| o 36 až 43 nitích | „ | 6˙50 | |
| o 44 nitích a více | „ | 8˙50 | |
| 9 kg incl. do 11 kg excl.: | |||
| o 27 nitích a méně | „ | 5˙50 | |
| o 28 až 35 nitích | „ | 7˙00 | |
| o 36 až 43 nitích | „ | 9˙00 | |
| o 44 nitích a více | „ | 11˙00 | |
| 7 kg incl. do 9 kg excl.: | |||
| o 27 nitích a méně | „ | 7˙00 | |
| o 28 až 35 nitích | „ | 8˙50 | |
| o 36 až 43 nitích | „ | 10˙50 | |
| o 44 nitích a více | „ | 15˙00 | |
| 5 kg incl. do 7 kg excl.: | |||
| o 27 nitích a méně | „ | 8˙50 | |
| o 28 až 35 nitích | „ | 9˙00 | |
| o 36 až 43 nitích | „ | 11˙00 | |
| o 44 nitích a více | „ | 17˙00 | |
| 3 kg incl. do 5 kg excl.: | |||
| o 27 nitích a méně | „ | 15˙00 | |
| o 28 až 35 nitích | „ | 16˙00 | |
| o 36 až 43 nitích | „ | 20˙00 | |
| o 44 nitích a více | „ | 30˙00 | |
| méně než 3 kg | „ | 35˙00 | |
| 405 | Tkaniny bavlněné všeho druhu, loužené nebo bílené | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 20% | |
| 406 | Tkaniny bavlněné všeho druhu, barvené | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 2 frs. za kilogram | |
| 406 bis | Tkaniny bavlněné všeho druhu, mercerované (1) | cla tkanin surových, bílených, barvených nebo potištěných, s přirážkou 0 70 frs. za kilogram | |
| 406 ter | Tkaniny bavlněné gumované, apretované, škrobené pro kloboukové vložky | 1 kg | 8˙50 |
| 407 | Tkaniny bavlněné všeho druhu, potištěné: | ||
| šátky kapesní, nákrční, šátky zvané cache-nez a fichus, bavlněné šály, hladké nebo keprované, též moarované, lisované nebo se vzorky vytlačenými, v kusech tkané nebo přistřižené, také s třásněmi tkanými nebo navázanými, s obrubou jednoduchou, potištěnou, za tisk: | |||
| jednou a dvěma barvami | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 20 frs. za 100 m2 | ||
| třemi barvami | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 22˙50 frs. za 100 m2 | ||
| čtyřmi až šesti barvami | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 35 frs. za 100 m2 | ||
| sedmi barvami a více | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 55 frs. za 100 m2 | ||
| ostatní za tisk: | |||
| jednou a dvěma barvami | cla tkanin surových, podle druhu. s přirážkou 26 frs. za 100 m2 | ||
| třemi až šesti barvami | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 38 frs. za 100 m2 | ||
| sedmi barvami a více | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 60 frs. za 100 m2 | ||
| 408 | Tkaniny celobavlněné: | ||
| knihařské plátno (perkál) na vazby a kartonážní práce atd.: | |||
| nelisované | 1 kg | 12˙50 | |
| lisované | „ | 14˙00 | |
| plátno k obkreslování nebo průsvitavé | „ | 12˙00 | |
| 408 bis | Tkaniny pokryté povlakem atd. | „ | 11˙00 |
| 411 | Tkaniny všeho druhu, celobavlněné nebo ze smíšené bavlny, vyrobené zcela nebo z části: | ||
| z příze bílené | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 50% a připočtením příslušného cla za bílení a po případě za mercerování nebo lisování a za tisk. | ||
| z příze barvené | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 50% a s připočtením příslušného cla za barvení a po případě za mercerování nebo lisování a za tisk. | ||
| z příze hlazené nebo mercerované (surové, bílené nebo barvené) | cla tkanin surových, podle druhu, s přirážkou 50%, po případě s připočtením příslušného cla za bílení, barvení nebo potištění a vždy s přirážkou za hlazení nebo mercerování. | ||
| 412 | Tkaniny celobavlněné, leštěné nebo fasonované; surové | cla bavlněných tkanin hladkých, surových, s přirážkou 30% | |
| 412 bis | Tkaniny smyčkové na způsob smyčkových ubrousků nebo jiné tkaniny s vazbou vaflovou (nádůrkovou), s vazbou zvanou „oeils de perdrix“ a podobnou | cla tkanin z příze leštěné, vzorkované, podle druhu a třídy, s přirážkou 20% | |
| Tytéž tkané na stavu Jacquardově | cla jak výše uvedeno, s přirážkou 30% | ||
| 413, 406 bis a 411 | Piqués, přikrývky a pokrývky z piqué a ripsu, váží-li 100 m2: | ||
| více než 18 kilogramů surové | 1 kg | 11˙05 | |
| 18 kilogramů a méně, surové | „ | 15˙30 | |
| 414, 406 bis a 411 | Barchenty damaškové a stolní prádlo vážící 14 kilogramů a více na 100 m2: | ||
| surové | „ | 10˙20 | |
| Tkaniny celobavlněné: | |||
| Tyly na způsob bobinetu pro záclony, ložní pokrývky, poduškové potahy, lenoškové přehozy atd. (vyjma vložky): | |||
| 415, 406 bis a 411 | A. obyčejné, t. j. s rovnou osnovou a jediným útkem, vykazující v osnovní šířce 25 milimetrů (a): | ||
| surové: | |||
| až 8 nití incl. | „ | 10˙20 | |
| od 8 až 10 nití incl. | „ | 14˙45 | |
| od 10 až 12 nití incl. | „ | 18˙70 | |
| více než 12 nití | „ | 25˙50 | |
| 416, 406 bis a 411 | B. Jiné než obyčejné (s osnovou tkanou na stavu Jacquardově, se dvěma nebo více útky (a): | ||
| surové: | |||
| až 8 nití incl. | „ | 13˙26 | |
| od 8 až 10 nití incl. | „ | 18˙79 | |
| od 10 až 12 nití incl. | „ | 24˙31 | |
| více než 12 nití | „ | 33˙15 | |
| 417, 406 bis a 411 | C. Zboží s krajovým vzorem (a): | ||
| 1. obyčejné: | |||
| surové: | |||
| až 8 nití incl. | „ | 11˙73 | |
| od 8 až 10 nití incl. | 1 kg | 16˙66 | |
| od 10 až 12 nití incl. | „ | 21˙50 | |
| více než 12 nití | „ | 29˙32 | |
| 2. jiné než obyčejné: | |||
| surové: | |||
| až 8 nití incl. | „ | 15˙21 | |
| od 8 až 10 nití incl. | „ | 21˙59 | |
| od 10 až 12 nití | „ | 27˙96 | |
| více než 12 nití | „ | 38˙16 | |
| 418, 406 bis a 411 | Tkaniny celobavlněné: | ||
| přikrývky surové | „ | 3˙32 | |
| 419 | Zboží bavlněné stávkové, včetně zboží stávkového z příze zvané „fil de Perse“ nebo „fil d’Ecosse“ (z bavlněné příze skané) a z příze zvané „béraudine“: | ||
| 1. Tkaniny v kusech, váží-li m2: | |||
| s jednoduchými oky: | |||
| a) bez výstroje: | |||
| méně než 100 gramů | „ | 26˙00 | |
| 100 gramů do 140 gramů | „ | 19˙00 | |
| více než 140 gramů | „ | 12˙00 | |
| b) s výstrojí ruční nebo strojní: | |||
| kategorie A. | cla tkanin s jednoduchými oky, podle kategorie, s přirážkou 25% | ||
| kategorie B. | cla tkanin s jednoduchými oky, podle kategorie, s přirážkou 50% | ||
| s oky složenými: | |||
| a) jednostranné tkaniny | cla tkanin s jednoduchými oky, podle kategorie, s přirážkou 60% ní | ||
| b) oboustranné tkaniny | cla tkanin jednostranných, podle druhu, s přirážkou 40% | ||
| 2. Rukavice: | |||
| a) bez výstroje | 1 kg | 80˙00 | |
| b) s výstrojí | „ | cla, jak výše uvedeno, s přirážkou 18% | |
| 3. Punčochy a ponožky | hodnota | 20% | |
| 4. Ostatní zboží všeho druhu, včetně oděvů nebo částí oděvů, zcela upravené nebo neupravené: | |||
| a) bez výstroje | 1 kg | 25˙00 | |
| b) s výstrojí ruční nebo strojní: | |||
| kategorie A. | „ | 31˙25 | |
| kategorie B. | „ | 37˙50 | |
| 430 | Plátno voskované: | ||
| a) balicí | „ | 1˙80 | |
| 431 | b) ostatní: | ||
| na tkanině surové, vyvařené a bílené | „ | 4˙25 | |
| na tkanině zcela nebo z části barvené, potištěné nebo také z příze barvené nebo pestře tkané | „ | 5˙00 | |
| ex 433 | Tkaniny ze smíšené bavlny, při nichž bavlna převládá ve váze: | ||
| ostatní tkaniny: | |||
| krepy zdravotní, bavlněné, s příměsí vlny, při nichž převládá bavlna ve váze | „ | 5˙50 | |
| 435 | Zboží prýmkářské s příměsí hedvábí | „ | 50˙00 |
| 438 | Tkaniny celovlněné: | ||
| nábytkové látky (jiné než uvedené v saz. čísle 438 bis) vážící více než 400 gramů na m2 | „ | 15˙00 | |
| ex 440 až 441 | Látky vlněné na oděvy, záclony a jiné, váží-li m2, včetně obrub, nejvíce 250 gramů | „ | 15˙00 |
| 442 | Koberce: | ||
| A. s uzlíky vázanými nebo zatočenými, jakéhokoli původu, včetně napodobenin: | |||
| do 120 řad | m2 | 80˙00 | |
| 121 až 200 řad | „ | 100˙00 | |
| 201 až 300 řad | „ | 125˙00 | |
| 301 až 400 řad | „ | 160˙00 | |
| 401 až 500 řad | „ | 260˙00 | |
| 501 řad a více | „ | 340˙00 | |
| B. tkané na stavu Jacquardově, s nerozstřiženým florem (bouclé) nebo na způsob aksamitu | „ | 8˙00 | |
| C. hladké nebo potištěné na způsob aksamitu | „ | 6˙00 | |
| s nerozstřiženým florem | „ | 4˙50 | |
| D. Žinýlkové a axminster | m2 | 9˙50 | |
| E. ostatní | „ | 8˙00 | |
| 444 | Fezy neb červené čepice (ex 445) | kus | 3˙50 |
| 451 | Přikrývky tkané: | ||
| tkané na stavu Jacquardově | 100 kg | 800˙00 | |
| ostatní | „ | 400˙00 | |
| 453 bis | Aksamity nábytkové: | ||
| hladké | 1 kg | 15˙00 | |
| jacquardované | „ | 20˙00 | |
| 456 bis | Tkaniny z chlupů mohérových, čistých nebo smíšených atd. | „ | 30˙00 |
| ex 460 | Oděvy, prádlo, jinde nejmenované atd. | hodnota | 15% |
| 460.sexiès | Zboží konfekcionované, ostatní | 100 kg | cla tkaniny, zatížené nejvyšší sazbou, s přirážkou 10% |
| ex 461 | Papír nebo kartony jiné než zv. „de fantaisie“: | ||
| b) papír pergamenový a náhražky jeho | 100 kg | 100˙00 | |
| papír pergamenový atd. | „ | 110˙00 | |
| c) papír zvaný „Kraft“ a podobné | „ | 80˙00 | |
| f) papír výše nejmenovaný atd. | „ | 100˙00 | |
| g) papír nejmenovaný atd.: | |||
| vážící více než 35 gramů | „ | 65˙00 | |
| 35 gramů nebo méně: | |||
| papír pro kondensátory | hodnota | 11% | |
| ostatní | 100 kg | 100˙00 | |
| Papír neb kartony zvané „de fantaisie“: | |||
| m) papír ostatní atd. | „ | 180˙00 | |
| 462 | Lepenka v arších, deskách atd.: | ||
| a) surová lepenka přírodní barvy atd. | „ | 56˙00 | |
| 464 bis | Cívky a kuželovité roury atd.: | ||
| z obyčejné nebo kližené lepenky | „ | 100˙00 | |
| z lisované nebo tvrzené lepenky atd. | „ | 250˙00 | |
| 465 bis | Zboží z lepenky atd.: | ||
| lakované atd. | „ | 390˙00 | |
| 477 bis | Kůže umělá atd. | hodnota | 6% |
| 481 | Botky nebo polobotky šněrovací: | ||
| z vlněných, bavlněných nebo konopných tkanin, též s koženými podrážkami (de cuir ou de peau) | „ | 15% | |
| z vlněných nebo bavlněných nebo konopných tkanin, zdobené jakoukoli kůží ovčí, černou kozí, nebo hovězí štípenkou | hodnota | 15% | |
| s koženou podrážkou, svrškem z hovězí štípenky leštěné (cirée), nelícované, nelakované | „ | 12% | |
| z barvené kůže kozí, kozlečí nebo napodobeniny kozlečí kůže, z marokinu, z kůže hříběcí, z teletiny zamišové leštěné (ciré), přírodní, lakované, hlazené nebo z jakékoliv jiné kůže nejmenované, z tkanin celohedvábných nebo ze smíšeného hedvábí | „ | 15% | |
| 482 A | Polobotky vykrojené (střevíce): | ||
| z vlněných, bavlněných, nebo konopných tkanin bez ozdobné výstroje neb vyšívání, s koženou podrážkou (de cuir ou de peau) | „ | 15% | |
| z vlněných, bavlněných nebo konopných tkanin s ozdobnou výstrojí nebo vyšíváním, z kůže ovčí, z černé kůže kozí | „ | 15% | |
| s podrážkou koženou se svrškem z leštěné (cirée) hovězí štípenky, nelícované, nelakované | „ | 12% | |
| z barvené kůže kozí, kozlečí nebo napodobeniny kozlečí kůže, z marokinu, z kůže hříběcí, z teletiny zamišové, přírodní leštěné (ciré naturel), lakované, hlazené nebo z jakékoliv jiné kůže nejmenované, z celohedvábných nebo polohedvábných tkanin | „ | 15% | |
| 482 B | Polobotky sahající ke kotníkům: | ||
| s koženou podrážkou, se svrškem z leštěné (cirée) hovězí štípenky, nelícované, nelakované | „ | 12% | |
| z ostatních kůží | „ | 15% | |
| 482 bis | Obuv dětská všeho druhu a ostatní z kožešiny nebo zdobená kožešinou | „ | 18% |
| 483 | Obuv dětská s koženou (de cuir ou de peau) podrážkou o délce méně než 17 centimetrů: | ||
| zcela nebo z části z kůže nebo z tkanin celohedvábných nebo ze smíšeného hedvábí, šitá | „ | 15% | |
| ostatní | „ | 15% | |
| 484 | Rukavice: | ||
| z kožešiny, podšité kožešinou, s částmi kůže, tkanin, též tkanin stávkových atd. nebo bez nich | „ | 20% | |
| z kůže všeho druhu s částmi tkanin, též tkanin stávkových atd. nebo bez nich | „ | 20% | |
| 496 bis | Bižuterie nepravá atd.: | ||
| z hliníku atd. | hodnota | 20% | |
| z mědi atd. | „ | 20% | |
| ze zinku, z olova atd. | „ | 20% | |
| 510 A | Stroje a mechanická zařízení (a). | ||
| Parní stroje stabilní a stroje lodní, vždy bez kotlů, parní pumpy, kompresory na vzduch a na různé plyny a všechny motory jinde nejmenované: | |||
| s pístem, váží-li kus: | |||
| 100.000 kg a více | 100 kilogr. | 70˙00 | |
| 50.000 kg do 100.000 kg excl. | „ | 85˙00 | |
| 25.000 kg do 50.000 kg | „ | 95˙00 | |
| 5.000 kg do 25.000 kg | „ | 125˙00 | |
| 1.000 kg do 5.000 kg | „ | 140˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg | „ | 160˙00 | |
| méně než 250 kg | „ | 180˙00 | |
| 510 A | bez pístu: | ||
| parní turbiny, váží-li kus: | |||
| 100.000 kg a více | 100 kg | 87˙50 | |
| 50.000 kg do 100.000 kg excl. | „ | 106˙25 | |
| 25.000 kg do 50.000 kg | „ | 118˙75 | |
| 5.000 kg do 25.000 kg | „ | 156˙25 | |
| 1.000 kg do 5.000 kg | „ | 175˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg | „ | 380˙00 | |
| 50 kg do 250 kg | „ | 600˙00 | |
| méně než 50 kg | hodnota | 20% | |
| ostatní, váží-li kus: | |||
| 100.000 kg a více | 100 kg | 145˙00 | |
| 50.000 kg do 100.000 kg excl. | „ | 175˙00 | |
| 10.000 kg do 50.000 kg | „ | 225˙00 | |
| 1.000 kg do 10.000 kg | „ | 275˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg | „ | 380˙00 | |
| 50 kg do 250 kg | „ | 600˙00 | |
| méně než 50 kg | hodnota | 20% | |
| 510 B | Pumpy bez pístu (pumpy odstředivé )a kompresory bez pístu, váží-li kus: | ||
| 100.000 kg a více | 100 kg | 108˙75 | |
| 50.000 kg do 100.000 kg excl. | „ | 131˙25 | |
| 10.000 kg do 50.000 kg | „ | 168˙75 | |
| 1.000 kg do 10.000 kg | „ | 206˙25 | |
| 250 kg do 1.000 kg | |||
| pumpy odstředivé | „ | 250˙00 | |
| kompresory | „ | 285˙00 | |
| 50 kg do 250 kg excl.: | |||
| pumpy odstředivé | „ | 325˙00 | |
| kompresory | „ | 450˙00 | |
| méně než 50 kg | hodnota | 15% | |
| 510 C | Kompresory více než dvoustupňové, váží-li kus: | ||
| 100.000 kg a více | 100 kg | 70˙00 | |
| 50.000 kg do 100.000 kg excl. | „ | 85˙00 | |
| 25.000 kg do 50.000 kg excl. | „ | 95˙00 | |
| 5.000 kg do 25.000 kg excl. | „ | 125˙00 | |
| 1.000 kg do 5.000 kg excl. | „ | 147˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg excl. | „ | 175˙00 | |
| méně než 250 kg | „ | 200˙00 | |
| 510 D | Motory spalovací a výbušné na plyn, benzin, petrolej, alkohol atd., váží-li kus: | ||
| Dieselovy motory a motory plynové: | |||
| 100.000 kg a více: | |||
| Motory plynové: | |||
| více než 700.000 kg | 100 kg | 100˙00 | |
| od 400.000 kg do 700.000 kg incl. | „ | 110˙00 | |
| od 100.000 kg do 400.000 kg incl. | „ | 125˙00 | |
| Motory Dieselovy | „ | 135˙00 | |
| 50.000 kg do 100.000 kg excl. | „ | 150˙00 | |
| 10.000 kg do 50.000 kg excl. | „ | 160˙00 | |
| 5.000 kg do 10.000 kg excl. | „ | 165˙00 | |
| 2.500 kg do 5.000 kg excl. | „ | 170˙00 | |
| 1.000 kg do 2.500 kg excl. | „ | 180˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg excl. | „ | 250˙00 | |
| méně než 250 kg | „ | 325˙00 | |
| Ostatní: | |||
| 100.000 kg a více | „ | 135˙00 | |
| 50.000 kg do 100.000 kg excl. | „ | 150˙00 | |
| 10.000 kg do 50.000 kg excl. | „ | 170˙00 | |
| 5.000 kg do 10.000 kg excl. | „ | 180˙00 | |
| 2.500 kg do 5.000 kg excl. | „ | 190˙00 | |
| 1.000 kg do 2.500 kg excl. | „ | 200˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg excl. | „ | 250˙00 | |
| méně než 250 kg | „ | 325˙00 | |
| 511 bis | Stroje parní polostabilní, včetně kotlů, váží-li kus: | ||
| 50 tun a více | „ | 105˙00 | |
| méně než 60 tun | „ | 125˙00 | |
| 512 bis A | Pumpy, váží-li kus: | ||
| 10.000 kg a více | „ | 80˙00 | |
| 1.000 kg do 10.000 kg excl. | „ | 90˙00 | |
| 500 kg do 1.000 kg excl. | „ | 100˙00 | |
| 150 kg do 500 kg excl. | „ | 110˙00 | |
| méně než 150 kg | „ | 140˙00 | |
| 516 | Stroje k přípravě a zpracování textilních surovin a výrobků: | ||
| stroje na čištění, rozvolňování, připravování, sušení, karbonisování textilních přediv a jejich odpadků; pomocné stroje skací, soukací, navíjecí a přípravné stroje tkací; stroje na barvení, bílení, apretování, dohotovení a s tím spojené obdobné pracovní postupy textilní výroby v kterémkoli stadiu | „ | 140˙00 | |
| stroje pro bělírny, barvírny a čistírny | „ | 115˙00 | |
| Ostatní stroje nejmenované, pro průmysl textilní | „ | 135˙00 | |
| 518 | Stavy tkalcovské: | ||
| stavy tkalcovské na hedvábí: | |||
| Automatické | 100 kg | 130˙00 | |
| s více člunky | „ | 110˙00 | |
| ostatní | „ | 90˙00 | |
| stavy tkalcovské ostatní: | |||
| Automatické | „ | 110˙00 | |
| s více člunky | „ | 90˙00 | |
| ostatní | „ | 85˙00 | |
| 522 | Stroje hospodářské a zahradnické (vyjma motory): | ||
| odstředivky a podobné přístroje odstředivé | |||
| (b), váží-li kus: | |||
| více než 35 kg | „ (f) | 260˙00 | |
| 35 kg a lehčí | „ (f) | 320˙00 | |
| pluhy zvané brabantské | „ (f) | 90˙00 | |
| lisy na víno, na ovocné šťávy, na olej, váží-li 400 kg a více, nepřetržité | „ (f) | 75˙00 | |
| kultivátory, pérové brány, pojízdné pohrabovače, pohrabovače spojené s obraceči, obraceče, jednoradlicové pluhy (c) | „ (f) | 70˙00 | |
| žací stroje travní a obilní, žací stroje samovázací, nahrabovače (c) | „ (f) | 60˙00 | |
| ostatní, váží-li kus (c): | |||
| 400 kg a více | „ (f) | 80˙00 | |
| méně než 400 kg | „ (f) | 100˙00 | |
| 523 | Šicí stroje: | ||
| podstavce a převody | „ | 55˙20 | |
| Hlavy šicích strojů včetně částí poniklovaných: | |||
| ke zvláštním účelům s jednou nebo více jehlami nebo háčky, s člunky nebo řetízky k jiným pracem než jednoduchým nebo souběžným stehům, jako na vyšívání, prýmkování, prolamování (ažurování), kroužkování, obdírkování, přišívání háčků a kroužků, stehy pilovité a ozdobné, kryté stehy, prošívání ložních pokrývek, přišívání knoflíků atd., váží-li kus: | |||
| 50 kg a více | 100 kg | 700˙00 | |
| 25 kg do 50 kg excl. | „ | 750˙00 | |
| méně než 25 kg | „ | 800˙00 | |
| ostatní | „ | 500˙00 | |
| 523 bis | Šicí stroje: | ||
| stoly, stolky, lavice, skříňky, zásuvky, poličky, nástavce atd., ze dřeva, se součástkami z jiných hmot neb bez nich | „ | cla nábytku jiného než z ohýbaného dřeva a jiného než sedadel, podle případu, s přirážkou 20% (č. 592—592 bis) | |
| skříňky ze železného neb ocelového plechu s příslušenstvím z jiných hmot nebo bez příslušenství | „ | cla předmětů nejmenovaných ze železného neb ocelového plechu, podle druhu (č. 568) | |
| 525 bis A | Stroje mlýnské a mlýnské válcové stolice: | ||
| drtiče na obilí a semena vážící: | |||
| více než 1.000 kg | „ | 90˙00 | |
| ostatní | „ | 105˙00 | |
| ostatní přístroje | „ | 105˙00 | |
| 525 octiès B | Větrníky, zdvihadla na vodu, váží-li kus: | ||
| 25.000 kg a více | „ | 60˙00 | |
| 15.000 kg do 25.000 kg excl. | „ | 65˙00 | |
| 10.000 kg do 15.000 kg | „ | 70˙00 | |
| 7.500 kg do 10.000 kg | „ | 75˙00 | |
| 5.000 kg do 7.500 kg | „ | 80˙00 | |
| 1.000 kg do 5.000 kg | „ | 80˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg | „ | 100˙00 | |
| 100 kg do 250 kg | „ | 110˙00 | |
| méně než 100 kg | „ | 140˙00 | |
| Přístroje destilační a rektifikační, na alkohol, petrolej, glycerin atd., s obsahem méně než 5% mědi, váží-li kus: | |||
| 25.000 kg a více | „ | 54˙00 | |
| 15.000 kg do 25.000 kg excl. | „ | 60˙00 | |
| 10.000 kg do 15.000 kg | „ | 65˙00 | |
| 7.500 kg do 10.000 kg excl. | 100 kg | 75˙00 | |
| 5.000 kg do 7.500 kg | „ | 80˙00 | |
| 1.000 kg do 5.000 kg | „ | 90˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg | „ | 120˙00 | |
| 100 kg do 250 kg | „ | 130˙00 | |
| méně než 100 kg | „ | 140˙00 | |
| Přístroje pro průmysl chemický, poolověné uvnitř nebo zevně, s obsahem olova, přesahujícím 33% celkové váhy, váží-li kus: | |||
| 25.000 kg a více | „ | 60˙00 | |
| 15.000 kg do 25.000 kg excl. | „ | 65˙00 | |
| 10.000 kg do 15.000 kg excl. | „ | 70˙00 | |
| 7.500 kg do 10.000 kg excl. | „ | 75˙00 | |
| 5.000 kg do 7.500 kg excl. | „ | 80˙00 | |
| 1.000 kg do 5.000 kg excl. | „ | 80˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg excl. | „ | 120˙00 | |
| 100 kg do 250 kg excl. | „ | 130˙00 | |
| méně než 100 kg | „ | 140˙00 | |
| 525 noniès | Přístroje pro výrobu a rafinaci cukru: | ||
| 25.000 kg a více | „ | 90˙00 | |
| 15.000 kg do 25.000 kg excl. | „ | 98˙00 | |
| 10.000 kg do 15.000 kg | „ | 105˙00 | |
| 7.500 kg do 10.000 kg | „ | 112˙50 | |
| 5.000 kg do 7.500 kg | „ | 120˙00 | |
| 1.000 kg do 5.000 kg | „ | 135˙00 | |
| 250 kg do 1.000 kg | „ | 180˙00 | |
| 100 kg do 250 kg | „ | 195˙00 | |
| méně než 100 kg | „ | 210˙00 | |
| 527 | Přístroje cukrovarnické, varná zařízení pro pivovary, lihovary, továrny na voňavky, lékárny, kuchyně, při nichž měď a bronz převládají ve váze, váží-li kus: | ||
| 5.000 kg a více | „ | 185˙00 | |
| 250 kg do 5.000 kg excl. | „ | 250˙00 | |
| méně než 250 kg | „ | 295˙00 | |
| 527 bis | Přístroje chladicí, váží-li kus: | ||
| 10.000 kg a více | „ | 85˙00 | |
| 500 kg do 10.000 kg excl. | „ | 120˙00 | |
| méně než 500 kg | „ | 175˙00 | |
| 533 A | Strojní součásti, zařízení řídicí, brzdicí a transmise z kovaného neb lisovaného železa nebo oceli, z litiny neb z ocelolitiny, z kujné litiny, váží-li kus: | ||
| neopracované: | |||
| z kovaného neb lisovaného železa nebo ocele, z litiny nebo z ocelolitiny, váží-li kus: | |||
| více než 1.000 kg | 100 kg | 60˙00 | |
| více než 300 kg do 1.000 kg incl. | „ | 80˙00 | |
| více než 100 kg do 300 kg incl. | „ | 95˙00 | |
| více než 15 kg do 100 kg incl. | „ | 120˙00 | |
| více než 1 kg do 15 kg incl. | „ | 150˙00 | |
| více než 500 gr do 1 kg incl. | „ | 190˙00 | |
| více než 200 gr do 500 gr incl. | „ | 230˙00 | |
| 200 gr a méně | „ | 250˙00 | |
| z kujné litiny, váží-li kus: | |||
| více než 1.000 kg | stejná cla jako na součásti ze železa neb ocele tohoto saz. čísla | ||
| více než 300 kg do 1.000 kg incl. | |||
| více než 100 kg do 300 kg incl. | „ | ||
| více než 15 kg do 100 kg incl. | „ | ||
| více než 1 kg do 15 kg incl. | „ | „ | |
| více než 500 gr do 1 kg incl. | 100 kg | 160˙00 | |
| více než 200 gr do 500 gr incl. | „ | 180˙00 | |
| 200 gr a méně | ” | 200˙00 | |
| opracované: | |||
| Podstavce plynových motorů, motorů Dieselových a parních strojů, váží-li kus: | |||
| 5.000 kg a více | „ | 85˙00 | |
| 2.500 kg do 5.000 kg excl. | „ | 100˙00 | |
| 1.000 kg do 2.500 kg excl. | „ | 115˙00 | |
| 1.000 kg a méně | cla ostatních opracovaných součástí, podle třídy, v tomto saz. čísle | ||
| Válce válcovacích stolic, váží-li kus: | |||
| z ocelolitiny: | |||
| 5.000 kg a více | 100 kg | 80˙00 | |
| 2.500 kg do 5.000 kg excl. | „ | 90˙00 | |
| 1.000 kg do 2.500 kg excl. | „ | 100˙00 | |
| 300 kg do 1.000 kg excl. | „ (čisté váhy) | 135˙00 | |
| 300 kg a méně | cla ostatních opracovaných součástí podle třídy, v tomto saz. čísle | ||
| z ocele kované: | |||
| 5.000 kg a více | 100 kg | 96˙00 | |
| 2.500 kg do 5.000 kg excl. | „ | 108˙00 | |
| 1.000 kg do 2.500 kg excl. | „ | 120˙00 | |
| 300 kg do 1.000 kg excl. | „ | 162˙00 | |
| 300 kg a méně | cla ostatních opracovaných součástí tohoto sazeb. čísla, podle třídy | ||
| Součástky strojů, zařízení řídicí, brzdicí a transmise z kovaného nebo lisovaného železa nebo oceli, z litiny neb z ocelolitiny, z kujné litiny, váží-li kus (A), (E): | |||
| opracované: | |||
| písty plynových motorů, pastorky pro pohon válcovacích stolic, váží-li kus: | |||
| více než 5000 kg | 100 kg | 110˙00 | |
| 1.000 kg do 5.000 kg incl. | „ | 120˙00 | |
| 1.000 kg a méně | cla ostatních opracovaných součástí tohoto sazeb. čísla, podle třídy | ||
| desky pro konvertory, rámy válcovacích stolic, podvozky pro dráhy válcovacích stolic, váží-li kus: | |||
| více než 5.000 kg | 100 kg | 75˙00 | |
| 2.500 kg do 5.000 kg incl. | „ | 95˙00 | |
| 1.000 kg do 2.500 kg incl. | „ | 115˙00 | |
| 1.000 kg a méně | cla ostatních opracovaných součástí tohoto sazeb. čísla, podle třídy | ||
| válce plynových motorů, váží-li kus: | |||
| více než 1.000 kg | 100 kg | 120˙00 | |
| 1.000 kg a méně | cla ostatních opracovaných součástí tohoto sazeb. čísla, podle třídy | ||
| kotlové výstuhy, váží-li kus: | |||
| od 1 kg do 15 kg | 100 kg | 180˙00 | |
| ostatní (méně než 1 kg nebo více než 15 kg) | cla ostatních opracovaných součástí tohoto sazeb. čísla, podle třídy | ||
| rýhované válce pro textilní stroje: | |||
| více než 1.000 kg | 100 kg | 130˙00 | |
| více než 300 kg až do 1.000 kg incl. | „ | 200˙00 | |
| více než 100 kg až do 300 kg incl. | „ | 225˙00 | |
| více než 15 kg až do 100 kg incl. | „ | 250˙00 | |
| více než 1 kg až do 15 kg incl. | „ | 200˙00 | |
| více než 500 gr až do 1 kg incl. | „ | 350˙00 | |
| více než 200 gr až do 500 gr incl. | „ | 375˙00 | |
| 200 gr a méně | „ | 400˙00 | |
| lamely pro automatická měřidla pevnosti nití a osnov | „ | clo saz. č. 531 | |
| ostatní: | |||
| více než 1.000 kg | „ | 130˙00 | |
| více než 300 kg až do 1.000 kg incl. | „ | 200˙00 | |
| více než 100 kg až do 300 kg incl. | „ | 225˙00 | |
| více než 15 kg až do 100 kg incl. | „ | 250˙00 | |
| více než 1 kg až do 15 kg incl. | „ | 300˙00 | |
| více než 500 gr až do 1 kg incl. | „ | 350˙00 | |
| více než 200 gr až do 500 gr incl. | „ | 375˙00 | |
| 200 gr a méně | „ | 400˙00 | |
| 533 quinquiès | Součásti parních turbín atd.: | ||
| lopatky | 1 kg | 10˙00 | |
| ostatní | hodnota | 17% | |
| 533 sexiès | Součásti kotlů atd.: | ||
| neopracované | 100 kg | 80˙00 | |
| opracované | „ | 110˙00 | |
| Válcová topeniště pro kotly atd.: | |||
| neopracovaná | „ | 40˙00 | |
| opracovaná | „ | 55˙00 | |
| ex 549 | Zboží nožířské: | ||
| nože kuchyňské a řeznické | „ | 500˙00 | |
| Břitvy: | |||
| jemné s jednou čepelí a se značkou nebo ozdobou zlacenou nebo pokovověnou atd. | „ | 3.000˙00 | |
| zavírací nože: | |||
| s jedním želízkem | „ | 1.800˙00 | |
| s více želízky, váží-li tucet: | |||
| 500 gramů a více | „ | 2.200˙00 | |
| méně než 500 gramů | „ | 2.700˙00 | |
| Nůžky: | |||
| ostatní o délce: | |||
| méně než 12 centimetrů | „ | 1.800˙00 | |
| 12 centimetrů do 25 centimetrů excl. | „ | 1.500˙00 | |
| 25 centimetrů a více | „ | 1.000˙00 | |
| Nože stolní: | |||
| s rukojetí z jemného dřeva, kosti, černého rohu, celuloidu atd. | „ | 2.000˙00 | |
| s rukojetí ze dřeva obyčejného, nebo z kovu obecného | „ | 750˙00 | |
| z jednoho kusu, zcela ze železa nebo z ocele | „ | 400˙00 | |
| Strojky na stříhání vlasů; váží-li kus: | |||
| méně než 110 gramů | „ | 2.500˙00 | |
| 110 gramů a více | „ | 1.500˙00 | |
| součástky | „ | 2.200˙00 | |
| Obyčejné zboží nožířské ostatní: | |||
| nůžky na drůbež, kapesní vývrtky s pákou, kleště na lámání a řezání cukru atd. | „ | 1.800˙00 | |
| 566 quater | Mechanické zátky: | ||
| skládající se z knoflíku porculánového bílého nebo barevného, fajansového, hliněného nebo skleněného a zařízení ze drátu železného, ocelového, měděného nebo zinkového. Speciální uzávěrky celně na roveň postavené. | |||
| bez kaučukového kroužku: | |||
| nepotištěné | 100 kg | 100˙00 | |
| potištěné | „ | 125˙00 | |
| s kaučukovými kroužky: | |||
| nepotištěné | „ | 125˙00 | |
| potištěné | „ | 156˙25 | |
| části a součásti mechanických zátek: | |||
| knoflíky porculánové, fajansové, hliněné nebo skleněné: | |||
| nepotištěné | „ | 40˙00 | |
| potištěné | „ | 60˙00 | |
| zařízení ze železného, ocelového, měděného nebo zinkového drátu | „ | 50˙00 | |
| ex 568 | Předměty pro domácnost a ostatní zboží, výslovně nejmenované, ze železa, ocele nebo černého plechu: | ||
| Lakované bez ozdob a tisku, vytvořených obtiskováním neb jiným způsobem: | |||
| jednou nebo dvěma barvami | „ | 90˙00 | |
| pocínované neb z bílého plechu, bez vzorku | „ | 145˙00 | |
| smaltované jednobarevně, též odstínované, též barvy žulové | „ | 145˙00 | |
| smaltované na způsob mramoru bez zlata neb jiných kovů, bez tisku nebo ozdob, vytvořených obtiskováním nebo jinak | „ | 170˙00 | |
| ex 573 | Předměty umělecké nebo ozdobné z mědi nebo bronzu: | ||
| Stolní náčiní: | |||
| neciselované, neryté, nezdobené ražením, lisováním nebo jinak | 1 kg | 8˙00 | |
| ostatní | „ | 13˙00 | |
| ex 574 | Zboží z ryzí mědi nebo ze slitin mědi se zinkem nebo cínem: | ||
| Výrobky lampařské a klempířské: | |||
| hořáky lampové a plynové z ryzí mědi nebo ze slitin mědi, ve spojení s bílým plechem neb bez něj (jiné než pro acetylen) a jejich součástky bez ohledu, zda jsou leštěné, vraněné, lakované nebo pocínované | 100 kg | 550˙00 | |
| výrobky lampařské: svítilny, svítilny chráněné (lanternes-tempête), osvětlovací předměty závěsné a jiné, než hořáky do lamp a hořáky plynové a předměty umělecké a ozdobné ze železa, zinku, cínu nebo z ryzí mědi nebo ze slitin mědi, nebo zhotovené spojením těchto kovů, jakož i části a součástky bez ohledu, zda jsou leštěné, vraněné, lakované, pocínované, poolověné nebo galvanisované: | |||
| důlní lampy olejové nebo benzinové | „ | 350˙00 | |
| ostatní předměty | „ | 430˙00 | |
| Výrobky klempířské (jiné než lampařské) zhotovené z ryzí mědi nebo ze slitin mědi a bílého plechu, jinde nezařaděné | „ | 310˙00 | |
| ex 579 | Zboží z čistého niklu nebo ze slitin platované niklem nebo z poniklovaných kovů: | ||
| ostatní předměty: | |||
| z čistého niklu neb slitin, též z niklového železa neb oceli nebo platované čistým niklem nebo slitinami niklu, jinde nejmenované a nezařaděné: | |||
| části jednoduše kované, tlačené nebo tepané, váží-li kus: | |||
| 50 kg a více | 1 kg | 1˙25 | |
| 25 kg incl. do 50 kg excl. | „ | 1˙40 | |
| 10 kg incl. do 25 kg excl. | „ | 1˙60 | |
| 1 kg incl. do 10 kg excl. | „ | 1˙90 | |
| méně než 1 kg | „ | 2˙05 | |
| části lité, ražené nebo kované surové | „ | 3˙10 | |
| kuchyňské nádobí | „ | 5˙00 | |
| ostatní předměty: | |||
| k účelům technickým | „ | 6˙50 | |
| ostatní | „ | 7˙50 | |
| z kovů obecných, vyjma hliník a kovy stejně zařaděné, včetně zinku, poniklovaných, jinde nejmenovaných a nezařaděných : | |||
| kuchyňské nádobí | 1 kg | 5˙00 | |
| ostatní předměty: | |||
| k účelům technickým | „ | 6˙50 | |
| ostatní | „ | 7˙50 | |
| 590 | Nábytek: | ||
| nábytek z ohýbaného dřeva, sestavený nebo nesestavený: | |||
| sedadla, oddělené kusy a části sedadel, vyjma opěradla, palmety atd.: | |||
| barvené, pokostované, voskované, lakované nebo s vypálenými neb s jinými ozdobami | 100 kg | 180˙00 | |
| ostatní | „ | 115˙00 | |
| nábytek jiný než sedadla, oddělené kusy a části tohoto nábytku: | |||
| barvené, pokostované, voskované, lakované nebo s vypálenými neb s jinými ozdobami | „ | 140˙00 | |
| ostatní | „ | 100˙00 | |
| 602 bis | Zboží soustružnické: | ||
| pokostované nebo voskované atd. | „ | 100˙00 | |
| ostatní | „ | 60˙00 | |
| ex 604 | Housle bez pouzder, bez smyčců nebo jiného příslušenství, hotové nebo nedohotovené, lakované nebo nelakované: | ||
| z doby před r. 1801: | |||
| bez ozdobného proužku (1) | kus | 2˙55 | |
| s ozdobným proužkem | „ | 6˙80 | |
| ostatní: | |||
| bez ozdobného proužku (1) | hodnota | 35% | |
| s ozdobným proužkem | „ | 35% | |
| citery, banža a Aeolovy harfy | kus | 15˙00 | |
| kytary všeho druhu, bez smyčců, bez pouzder nebo jiného příslušenství, hotové nebo nedohotovené, lakované nebo nelakované: | |||
| z doby před r. 1801 | „ | 6˙80 | |
| ostatní | hodnota | 35% | |
| serinety | kus | 13˙00 | |
| kolovrátky | „ | 40˙00 | |
| harfy | „ | 550˙00 | |
| čela atd. | hodnota | 45% | |
| dřevěné basy atd. | „ | 45% | |
| mandoliny atd. | „ | 45% | |
| akordeony, koncertiny a podobné nástroje: s jednou řadou klapek s basem neb bez basu | kus | 5˙00 | |
| s dvěma řadami klapek: | |||
| se 16 basy nebo méně | „ | 10˙00 | |
| s více než 16 basy | „ | 17˙00 | |
| s třemi řadami klapek: | |||
| se 16 basy nebo méně | „ | 24˙00 | |
| s více než 16 basy | „ | 36˙00 | |
| s více než třemi řadami klapek: | |||
| se 48 basy nebo méně | „ | 48˙00 | |
| s více než 48 basy | „ | 60˙00 | |
| harmoniky dechové atd. | 100 kg | 294˙00 | |
| 626 | Klobouky plstěné ze srsti nebo z vlny a srsti: | ||
| kloboukové šišáky, též desky a plstě neapretované, neupravené, neopracované na kloboučnické formě | hodnota | 12% | |
| ostatní: | |||
| negarnované | „ | 14% | |
| částečně garnované nebo garnované po kloboučnicku s podšívkou nebo bez podšívky | „ | 14% | |
| 627 | Klobouky plstěné z vlny: | ||
| kloboukové šišáky, též desky a plstě neapretované, neupravené, neopracované na klouboučnické formě | „ | 12% | |
| ostatní: | |||
| negarnované | „ | 14% | |
| částečně garnované nebo garnované po kloboučnicku s podšívkou nebo bez podšívky | „ | 14% | |
| 636 | Tužky plnicí, držátka na tužky atd. | „ | 20% |
| 641 | Dýmky, troubele atd. | 1 kg | 30˙00 |
| 641 bis | Zboží soustružnické ozdobné z celluloidu (slonoviny a želvoviny napodobené atd.) z umělé rohoviny, bakelitu, albertolu, plastosy, celofanu, acetylcelulosy a podobných řezbářských hmot, též hřebínky a hřebeny (peignes et démêloirs) atd. | „ | 20˙00 |
| Prádlo zvané americké (límce, manžety, náprsenky atd.) z celluloidu nebo podobných látek, s tkaninami neb bez tkanin | hodnota | 18% | |
| Zboží řezbářské z tvrdé gumy | „ | Viz: Předměty z tvrdé gumy (z ebonitu) | |
| Zboží řezbářské z kosti, rohu, bambusové třtiny, kamenáče nebo z jiných hmot | 1 kg | 20˙00 | |
| Zboží řezbářské ze želatiny, potištěné neb nepotištěné | hodnota | 20% | |
| Zboží řezbářské z jiných hmot: | |||
| Dýmky, násadce (špičky) na doutníky i cigarety a troubele z celluloidu, bakelitu, umělé rohoviny a podobných hmot, nevystrojené neb vystrojené jinak než jantarem, kopalem, perletí, želvovinou, slonovinou, ambroidem, nebo posázené obecnými kovy nebo bez nich. Tytéž ze dřeva nebo rákosu, vystrojené nebo posázené jinak než jantarem, kopalem, perletí, želvovinou, slonovinou, ambroidem, nebo posázené obecnými kovy | „ | 18% | |
| 644 | Zboží kartáčnické: | ||
| obyčejné, vystrojené dřevem: | |||
| s vlákny rostlinnými atd. | 100 kg | 273˙00 | |
| se štětinami atd. | „ | 546˙00 | |
| s látkami rostlinnými i nerostnými atd. | „ | 409˙50 | |
| jemné: | |||
| vystrojené dřevem, kostí atd. | „ | 1.200˙00 | |
| ostatní | hodnota | 20% | |
| 644 bis | Štětce a štětky k malování a kreslení: | ||
| ze štětin vepřových neb kančích, ze žíní neb rostlinných látek: | |||
| s násadcem z obyčejného dřeva nemalovaným, nebarveným, nelakovaným, neleštěným, bez kroužku neb s kovovým kroužkem, též poniklovaným | 1 kg | 3˙00 | |
| s násadci jinými | „ | 5˙00 | |
| ostatní | hodnota | 15% | |
| smetáky z per a oprašovače | „ | 20% | |
| ex 645 | Knoflíky: | ||
| s ozdobami, kovové atd. | 1 kg | 10˙00 | |
| tak zvané stiskací atd.: | |||
| knoflíky k přišívání | 9˙50 | ||
| knoflíky s nýtkem | 1 kg | 12˙50 | |
| tytéž potažené celuloidem nebo podobnými hmotami | „ | 18˙50 | |
| z umělé rohoviny atd. | „ | 23˙00 | |
| kamenáčové: | |||
| kalhotové | „ | 6˙00 | |
| ostatní | „ | 14˙00 | |
| ex 646 | Zboží hračkářské atd.: | ||
| 1 c) kovové hračky atd. | „ | 7˙00 | |
| e) zvířata, loutky atd. | „ | 10˙50 | |
| 2 sportovní nářadí s mechanickými stroji atd.: | |||
| e) předměty nejmenované atd. | „ | 7˙50 | |
| 646 bis | Hry a hračky atd.: | ||
| hry a hračky kovové atd. | „ | 11˙50 | |
| jemné automatické hračky všeho druhu atd. | „ | 36˙00 |
(1) Mouka z cizerny vyclívá se stejně jako mouka z hrachu obyčejného. Cizerna, konservovaná podle způsobu Chevallier-Appertova nebo jakýmkoli jiným obdobným způsobem, vyclívá se jako zelenina konservovaná.
(2) Ministerským nařízením stanoveny budou znaky fazolí v zrnech netříděných a fazolí tříděných a stejnozrnných.
(1) S výhradou kontrolních opatření, stanovených příslušnými ministry, papírovina dovezená k výrobě papíru jiného než zv. „de fantaisie“, strojně vyrobeného, váží-li čtverečný metr více než 35 gramů, a k výrobě papíru zv. „de fantaisie“, bíle natřeného, určeného k tisku novin, periodických publikací a knih, podléhá papírovina těmto clům:
| Papírovina | mechanicky | rozemletá, | suchá | 100 kg | 1˙50 | |
| „ | „ | „ | vlhká | „ | 0˙75 | |
| „ | vyrobená | chemickým | způsobem, | suchá | „ | 3˙00 |
| „ | „ | „ | „ | vlhká | „ | 1˙50 |
(2) Včetně výrobní dávky.
(1) Saz. číslu 207 quater podléhá speciální ocel pouze, obsahuje-li jeden nebo nejvýše dva z výše uvedených prvků a jestliže v tomto druhém případu obsah každého z těchto dvou prvků nepřesahuje hranici stanovenou pro každý z nich.
(1) Čajovým nebo kávovým příborem se rozumí:
a) příbor 15dílný (12 koflíků s talířky, 1 konvice na čaj nebo kávu s obsahem 12ti koflíků, 1 cukřenka, 1 konvice na mléko);
b) příbor 9dílný (6 koflíků s talířky, 1 konvice na čaj nebo kávu s obsahem 6ti koflíků, 1 cukřenka, 1 konvice na mléko).
(2) Příbory jednotlivých výše uvedených tří kategorií mají býti předloženy k vyclení, podle možnosti, v zásilkách oddělených, aby jejich celní projednání bylo usnadněno.
(1) Předměty nematované, hladké, s krajem okrouhlým, bez pletenců, bez vlnovek, bez vyřezávání, jednoduše ručně otevřené, nebudou pokládány za „vzorkované“.
(1) Při sčítání nití útkových a osnovních nečítají se zlomky nití; součet obou čísel dělí se dvěma; jestliže podíl jest zlomkový, počítá se zlomek nití za nit celou, vyjma kategorie s počtem nití více než 20. Není-li stanoveno jinak, niti skané, jakož i niti vláčené nebo sdružené počítají se tolika jednotkami, kolik obsahují nití jednoduchých.
(2) Tkaniny s obrubou tkanou ze skaných nití, ze silných nití nebo z jednoduchých nití, silněji kroucených než nitě tkaniny základní, podléhají clu tkanin podle kategorie s přirážkou 5%.
(1) Tkaniny s vylisovaným vzorkem, vykazující 30 čárek (hachures) a více ve čtverci o straně 5 milimetrů, platí stejné clo jako tkaniny mercerované. Tkaniny mercerované a zároveň lisované platí přirážku pouze jednou.
(a) Výpočet nití provádí se v husté části osnovy. Každá nit osnovní počítá se za jednotku, ať jde o nit jednoduchou nebo skanou.
(a) Dovozce jest povinen uvésti v prohlášení pojmenování, váhu a druh součástí, z nichž stroj jest složen, a předložiti plán neb vyobrazení tohoto stroje. Není-li jinak stanoveno, každý neúplný stroj vyclí se bez ohledu na to, zda tvoří jednotku či nikoli, podle sazeb na strojní součásti, není-li takto vypočtené clo nižší než clo na úplný stroj téže váhy, jako jest dovezená součást; jinak dlužno vyclíti součásti stroje podle sazeb na úplné stroje.
Stroje dovezené bez setrvačníků nejsou pokládány za neúplné. Setrvačník podléhá vždy clu pro něj stanovenému. Totéž platí pro litinová ohniště.
Ustanovení o strojích bez setrvačníků netýká se však spalovacích a výbušných motorů, vážících 500 kg a méně.
Není-li jinak stanoveno, elektrické motory, přístroje a strojní zařízení do strojů montované nebo s nimi mechanicky spojené, podléhají clu, pro ně stanovenému, jestliže jest vyšší než clo na stroje a části strojů. Taktéž roury tažené nebo nesvařené ze železa nebo ocele vyclívají se, podle druhu, jako roury, jestliže clo jest vyšší než clo na stroje, kotie, jakož i části strojů a kotlů.
Kovy, jichž používá se povětšině při stavbě strojů a parních kotlů, jsou: litina, kujné železo, kujná litina, litá ocel, kujná ocel, jakož i ryzí měď a slitiny mědi. Zinek, cín, hořčík, ryzí nikl a slitiny niklu, poniklované kovy, hliník nebo jemu celně na roveň postavené kovy používají se v omezeném rozsahu. Podíl ostatních látek na strojích, jako dřevo, osinek, kaučuk atd. nemění ničeho na zařadění strojů, leč by tak bylo výslovně stanoveno zákonným nebo správním předpisem. Není-li jinak stanoveno, kusy a části hliníkové neb z kovů, hliníku celně na roveň postavené, z ryzího niklu nebo ze slitiny niklu, a poniklované nebo poniklovaným celně na roveň postavené, s nižším clem než stroje neb jich části, podléhají odděleně clu podle sazeb pro ně stanovených, leč by k tomu byl vzat již zřetel v tarifikaci, nebo že by podíl dotyčných předmětů nepřesahoval 5% celkové váhy.
Zprostředkující transmise od strojů zcela oddělené vyclívají se, není-li jinak stanoveno, podle sazeb pro ně stanovených; traktory, podvozky, truks, vozy, pontony atd., na nichž jsou tyto stroje namontovány, podrobeny jsou clu rozdílně podle sazeb pro ně stanovených.
Není-li jinak stanoveno, stroje nebo kotle, při nichž ryzí měď nebo slitina mědi převládá ve váze, vyclívají se podle saz. čís. 527, není-li clo nižší než clo na tyto přístroje. Za stejných předpokladů topné a kuchyňské přístroje vyclívají se rovněž podle saz. čís. 527, dosahuje-li u těchto přístrojů podíl mědi 25% celkové váhy.
Přístroje zajišťovací a k obsluze sloužící vyclívají se podle sazeb pro ně stanovených, leč by byly na strojích neb parních kotlech pevně a trvale připevněny.
Stroje a kotle, určené pro lodi, jakož i jejich příslušenství, jsou sproštěny násobku, byly-li objednány v cizině před vydáním nařízení ze 30. srpna 1927 na podkladě stavebních smluv lodí, byly-li tyto smlouvy před tímto datem registrovány.
Stroje dovezené bez setrvačníků nejsou pokládány za neúplné. Setrvačník podléhá vždy clu pro něj stanovenému. Totéž platí pro litinová ohniště.
Ustanovení o strojích bez setrvačníků netýká se však spalovacích a výbušných motorů, vážících 500 kg a méně.
Není-li jinak stanoveno, elektrické motory, přístroje a strojní zařízení do strojů montované nebo s nimi mechanicky spojené, podléhají clu, pro ně stanovenému, jestliže jest vyšší než clo na stroje a části strojů. Taktéž roury tažené nebo nesvařené ze železa nebo ocele vyclívají se, podle druhu, jako roury, jestliže clo jest vyšší než clo na stroje, kotie, jakož i části strojů a kotlů.
Kovy, jichž používá se povětšině při stavbě strojů a parních kotlů, jsou: litina, kujné železo, kujná litina, litá ocel, kujná ocel, jakož i ryzí měď a slitiny mědi. Zinek, cín, hořčík, ryzí nikl a slitiny niklu, poniklované kovy, hliník nebo jemu celně na roveň postavené kovy používají se v omezeném rozsahu. Podíl ostatních látek na strojích, jako dřevo, osinek, kaučuk atd. nemění ničeho na zařadění strojů, leč by tak bylo výslovně stanoveno zákonným nebo správním předpisem. Není-li jinak stanoveno, kusy a části hliníkové neb z kovů, hliníku celně na roveň postavené, z ryzího niklu nebo ze slitiny niklu, a poniklované nebo poniklovaným celně na roveň postavené, s nižším clem než stroje neb jich části, podléhají odděleně clu podle sazeb pro ně stanovených, leč by k tomu byl vzat již zřetel v tarifikaci, nebo že by podíl dotyčných předmětů nepřesahoval 5% celkové váhy.
Zprostředkující transmise od strojů zcela oddělené vyclívají se, není-li jinak stanoveno, podle sazeb pro ně stanovených; traktory, podvozky, truks, vozy, pontony atd., na nichž jsou tyto stroje namontovány, podrobeny jsou clu rozdílně podle sazeb pro ně stanovených.
Není-li jinak stanoveno, stroje nebo kotle, při nichž ryzí měď nebo slitina mědi převládá ve váze, vyclívají se podle saz. čís. 527, není-li clo nižší než clo na tyto přístroje. Za stejných předpokladů topné a kuchyňské přístroje vyclívají se rovněž podle saz. čís. 527, dosahuje-li u těchto přístrojů podíl mědi 25% celkové váhy.
Přístroje zajišťovací a k obsluze sloužící vyclívají se podle sazeb pro ně stanovených, leč by byly na strojích neb parních kotlech pevně a trvale připevněny.
Stroje a kotle, určené pro lodi, jakož i jejich příslušenství, jsou sproštěny násobku, byly-li objednány v cizině před vydáním nařízení ze 30. srpna 1927 na podkladě stavebních smluv lodí, byly-li tyto smlouvy před tímto datem registrovány.
(b) U strojů s podstavcem z litiny, nerozlučně spojeným, sráží se 25% z čisté váhy.
(c) Součástky opracované, dovážené za účelem opravy a udržování strojů cizího původu (vyjma odstředivky) a zařazené do saz. čís. 532, 533 a 535 bis A (vyjma kohouty), platí 50% z cel na součástky opracované, zmíněných saz. čísel. Prováděcí předpisy k tomuto ustanovení dány budou ministerským nařízením.
(f) U strojů hospodářských a zahradnických vybírají se cla podle zákonné váhy odhadní, zjištěné násobením hrubé váhy násobkem, stanoveným nařízením ministrů zemědělství, obchodu a financí podle obalu a podle druhu stroje.
(A) Součásti rámů automobilových podvozků vyclívají se jako součásti automobilů (čís. 614ter).
(E) Co do částí traktorů a strojů hospodářských a zahradnických (vyjma odstředivky a podobné přístroje odstředivé), viz poznámku k saz. čís. 522.
(1) Nástroje s ozdobným proužkem jsou takové, jež mají na horní nebo spodní desce proužek obkládaný nebo vykládaný. Nástroje s proužkem pouze malovaným nebo černě taženým pokládají se za nástroje bez ozdobného proužku.
Seznam D.
| Číslo celního sazebníku československého | Pojmenování zboží | Poplatková sazba |
|---|---|---|
| ex 10 | Hrozny suché Malaga | 5% |
| Hrozny ostatní | ½% | |
| ex 52 | Semeno řepy cukrovkové | ¼% |
| Semena jehličnatá | ½% | |
| ex 108 | ex 1. | |
| a) Cognac | 1% | |
| ex b) Likéry, vyjma třešňovka | 1% | |
| c) Arak, rum | ½% | |
| ex 2. Jiné lihoviny pálené | 2% | |
| ex 109 | Mošt vinný, šťávy z ovoce nezahuštěné, medovina | ½% |
| ex 134 | Řezivo (podle druhů dřeva) | 1 neb 5% |
| ex 150 | Zeminy a hmoty nerostné, pálené, vápno pálené | ½% |
| ex 164 | Dehet jiný než dřevný | ½% |
| ex 169 | Vosk montanní | ½% |
| ex 173 | Terpentýn, olej terpentýnový atd., vyjma olej smolný | ½% |
| ex 369 | Tyčinky a trubičky skleněné pod 8 mm | ½% |
| ex 380 | Desky suché fotografické | ½% |
| ex 519 | Zboží výslovně nejmenované z kovu britania atd., jiné než stolní příbory z pocínované ocele | ½% |
| ex 531 | Stroje válcové na potiskování látek, vyjma válce na potiskování hedvábí | ½% |
| 540 | Přístroje pro telegrafii bez drátu a součástky | 5% |
| ex 553 | Vozidla automobilová atd., jiná než motorová kola a karoserie automobilové, odděleně dovážené | ½% |
| ex 597 | Klejt v šupinách a v kusech | ½% |
| ex 604 | Nitrobenzol, anthracen surový, naftalin surový, kyselina karbolová surová | ½% |
| 620 a | Ether ethylnatý | ½% |
| 640 | Zápalky | ½% |
| 643 | Nábojnice | ½% |
| 644 | Náboje | ½% |
Závěrečný protokol.
Při podpisu dohody, uzavřené dnešního dne, VLÁDA REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A VLÁDA REPUBLIKY FRANCOUZSKÉ se rozhodly uvésti v tomto protokolu přesněji podmínky provedení úmluvy podle níže uvedených ustanovení:
K číslům 108 a, ex 109 a 110 čsl. sazebníku. — Československo může stanoviti dvojí podmínku a to původu a provenience pro přiznání smluvních sazeb stanovených v seznamu A. u těchto výrobků: cognac, armagnac a jiné vinné destiláty (čís. 108 a), víno (ex čís. 109) a víno šumivé (čís. 110 čsl. sazebníku), jakož i u všeho jiného zboží, u kterého tato dvojí podmínka bude vyžadována ode všech zemí požívajících nejvyšších výhod.
K číslu 127 čsl. sazebníku. — Výživné moučky s obdobným obsahem kakaa jako výrobek zvaný „Phosphatine Falières“ budou vyclívány sazbou Kč 720˙—, stanovenou v seznamu A.
K číslu 155 b čsl. sazebníku. — Bude-li požadováno osvědčení o povaze výrobků, uvedených v této sazební položce (etherické oleje jiné, výslovně nejmenované), postačí osvědčení vývozce, ověřené příslušnou obchodní komorou, o tom, že jde o silici přírodní, původu rostlinného, neobsahující alkohol.
K číslu 163 čsl. sazebníku. — Za tekuté výtažky budou pokládány výtažky ze dřeva kampeškového, které obsahují nejvýše 30% popela.
K číslu 229 čsl. sazebníku. — Nekonečně tkané plsti k účelům technickým budou vyclívány s 30%ní slevou s autonomních sazeb nyní platných.
K číslu 237 čsl. sazebníku: Koberce vázané. — Jestliže Československo změní u tohoto zboží nynější sazbu (Kč 3375˙— za 100 kg), nebude ji moci zvýšiti o více než o 50% této sazby.
Ke třídě XXV čsl. sazebníku: Hedvábí. — Jestliže by se Československo buď z důvodů vnitřních nebo následkem změny své hospodářské výměny s některými státy rozhodlo zavésti u výrobků hedvábných nové názvosloví nebo novou tarifikaci, může tak učiniti jen za souhlasu francouzské vlády. Tato se zavazuje vstoupiti o tom v jednání na kteroukoli žádost, jež jí bude československou vládou předložena. Neměla-li by tato jednání do čtyř měsíců od předložení žádosti výsledku, může každá z vysokých smluvních stran vypověděti tuto úmluvu s tím, že pozbude platnosti po dvou měsících.
K číslům 298 až 300 čsl. sazebníku. — Patřící do těchto sazebních čísel tiskopisy ve francouzském jazyce, jimiž se výhradně doporučují výrobky francouzského průmyslu, a návody k jejich upotřebení, budou vyclívány s 50%ní slevou sazeb příslušných položek.
K číslu 299 čsl. sazebníku. — Bezcelnost bude přiznána takovým módním časopisům, které vycházejí periodicky nejméně čtyřikráte do roka ve formě časopisu, je-li udána redakce (vydavatel) a předplatné nebo cena jednotlivého sešitu a mají-li tyto časopisy kromě toho obsah literární (román, feuilleton) nebo odborný (módní zprávu nebo podobné pojednání nebo delší popisy vyobrazených modelů). Tento režim bude platiti i tehdy, když časopisy nebudou sešity, nýbrž budou se skládati z listů volně vložených, avšak stránkovaných.
K číslu 334 čsl. sazebníku: Kůže ovčí, jehněčí atd. — Jestliže by nynější sazby byly zvýšeny, mohlo by zvýšení nastati jen u kůže černé a nemohlo by býti větší než o 50% nynější sazby. Současně byla by poskytnuta náhradou sleva u kůže barvy přírodní.
K číslu 445 čsl. sazebníku. — Vodoměry budou vyclívány podle druhů třemi pětinami příslušné celní sazby.
K číslům 483 a 484 čsl. sazebníku. — Holá kola k automobilům a k letadlům budou vyclívána podle druhů jednou čtvrtinou celních sazeb stanovených sazebními čísly 483 a 484.
K číslům 528 a 554 čsl. sazebníku. — Karburátory, zařaděné do těchto sazebních čísel, budou podléhati clu, kterému jsou podrobeny karburátory, patřící do sazebního čísla 537.
K číslu 630 čsl. sazebníku: Lékárnické zboží upravené ve formě syrobů a roztoků. — Jestliže by Československo zavedlo clo podle váhy, které by u některých výrobků, zařaděných do této sazební položky, převyšovalo 15% z hodnoty, jest shoda v tom, že dovozce, prokáže-li hodnotu, může požadovati odbavení 15%ním clem z této hodnoty místo cla podle váhy.
K číslu 637 a čsl. sazebníku. — Do této sazební položky se clem Kč 120˙— za 100 kg bude zařaděno mýdlo, zvané marseilleským, nenavoněné, v kusech, vážících nejméně 500 gramů, s vylisovanou známkou, jménem výrobcovým, označením složení nebo s jinými podobnými údaji, nebudou-li kusy baleny jednotlivě.
K článku II.
Z výhod, stanovených článkem II., budou vyňaty jenom produkty, u nichž není vývozního zájmu, vyjmenované v seznamu B., vyhotoveném československou vládou; jestliže však československá vláda dodatečně prokáže u kteréhokoli z těchto produktů zájem, bude tento produkt ihned a bezpodmínečně požívati ve Francii minimálního tarifu a nejvyšších výhod.
Minimálního tarifu bude použito u materiálů všeho druhu, sloužících za obaly u zboží, požívajícího minimálního tarifu, jestliže tyto materiály jsou podle celních předpisů vyclívány odděleně.
U produktů, pocházejících a přicházejících z Československa, jež požívají výhod této úmluvy, bude použito, co se týče přirážky skladištní a původové, sazeb, kterým podléhá totéž zboží, pocházející a přicházející z kterékoli jiné země.
K číslu 211 franc. sazebníku. — Železné bílé plechy, zdobené stříkáním, nesmaltované, budou vyclívány sazbami čísla 211 (železo pocínované).
K číslu 350 B franc. sazebníku. — Duté a křišťálové sklo: Předměty stolní nebo pro potřebu toaletní, k zařízení a k výzdobě obydlí, potřeby kancelářské, vázy, žardiniéry, misky, vázičky na kytice atd., patřící do položky „ostatní“, podléhají clu 20% z hodnoty, jsou-li posázeny nebo vystrojeny obecnými kovy, nechť je poměr kovové části k celku jakýkoli.
K číslu 362 franc. sazebníku. — Předměty jiné než z foukaného skla, s rourkou, přifoukanou na kahanu, zkumavky, baňky (ampule) na serum a chladiče (refrigeranty) budou zařaděny mezi předměty ze skla nejmenované.
K číslu 362 franc. sazebníku. — Tabulové a zrcadlové sklo druhu „Triplex“, t. j. složené z tabulí skla okenního nebo zrcadlového, oddělených vrstvou celluloidu nebo podobných látek, vyclívají se podle čísla 362 (předměty ze skla nejmenované).
K číslu 533 A franc. sazebníku. — Kruhy nebo prstence elektrických generátorů s obsahem do 8% niklu vyclívají se jako součásti strojů, zařízení řídících atd., opracované, patřící do čísla 533 A.
K číslu 568 franc. sazebníku. — Pouzdra na kapesní elektrické svítilny z obecných kovů vyclívají se jako zboží železné, ocelové atd., i když jsou opatřena spojkami a částmi isolovanými, používanými obyčejně v běžné výrobě.
K číslům 573, 577, 578, 579, 579 bis franc. sazebníku. — Nářadí kuchyňské a domácí poniklované nebude v žádném případě podrobeno clu, stanovenému na náčiní poniklované stolní.
K číslu 635 quater franc. sazebníku. — Sklo a nářadí k vědeckým nástrojům a pro laboratoře. — 1. Předměty jiné než z foukaného skla s rourkou, přitavenou nebo přifoukanou na kahanu, budou zařazeny do čísla 362 „Předměty ze skla nejmenované“.
2. Třecí misky a paličky do moždířů, zařaděné do čísla 362, budou přeřaděny do čísla 350 c (duté sklo ostatní).
K článku IV.
Co se týče provádění pátého odstavce hořejšího článku IV., francouzská vláda prohlašuje, že není účelem tohoto článku, aby skutečné ceny cizozemské byly nahrazeny cenami tuzemskými, jakožto podkladem k vyměření cla, nýbrž aby jenom u výrobků, jejichž hodnotu by nebylo možno určiti jiným způsobem, byla stanovena hodnota odhadní, k jejímuž zjištění dlužno současně vzíti v úvahu ceny tuzemské a skutečné ceny na hlavních cizozemských trzích.
Na druhé straně je shoda v tom, že v případě, kdyby úřední trhové záznamy a zvláštní směrné ceny, o nichž je zmínka v článku IV. a podle nichž by byly upraveny fakturované ceny, byly podle mínění československé vlády založeny na sporném hodnocení, může tato požadovati od francouzské vlády veškerá vysvětlení, týkající se tohoto podkladu hodnocení.
Vysoké smluvní strany se dohodly o tom, že ustanovení článku IV. nebudou uplatňována u automobilových vozidel, patřících do položky čísla 614 ter francouzského a do čísla 553 československého sazebníku.
V souhlase se zvláštním ustanovením, pojatým do článku IV. budou se automobilová vozidla, podrobená (číslo 553 československého sazebníku) clům podle ceny, v republice Československé vyclívati na základě skutečných cen v zemi původu, zvýšených podle československých zákonných předpisů o výlohy za obal, za dopravu až na československou hranici, za pojistné a za obstarávání.
K tomu účelu, aniž se při tom vzdává svého práva na ocenění, československá vláda se zavazuje vzíti v úvahu kromě faktur předložených dovozci veškeré odhadové podklady, předané jí francouzskou vládou s tím, že pocházejí od průmyslových korporací, oprávněných k jejich vydávání a hodných důvěry.
Tento režim bude zachován a způsob jeho provádění zůstane nezměněn, dokud potrvá povolovací řízení. Vysoké smluvní strany se však dohodly, že čtyři měsíce před datem, stanoveným v tomto protokolu (k článku V.) pro zahájení jednání o kontingentech, přikročí k vyjednávání o nahrazení celního režimu, stanoveného touto úmluvou, režimem cel specifických. Dojde-li k dohodě, bude se cly specifickými zaveden opětně volný dovoz automobilových vozidel. Kdyby naproti tomu k dohodě o tarifikaci nedošlo, bude o ní a o kontingentech, o nichž je řeč v článku V., jednáno bez újmy výpovědního práva, stanoveného tímto závěrečným protokolem (k článku V.) pro případ neúspěchu těchto jednání.
K článku V.
Výjimkou ze svého nynějšího dovozního režimu, Československo povoluje Francii u níže uvedených výrobků tyto roční dovozní kontingenty:
| Číslo čsl. sazebníku | |||
|---|---|---|---|
| 49. b) | 2. semeno vojtěškové | 7.000 | q |
| 49. b) | 3. semeno červeného jetele | 1.000 | q |
| 109. a 110. | víno a víno šumivé | 120.000 | hl |
| 553. | vozidla automobilová všeho druhu | 1.000 | vozů |
Přihlížejíce k výhradám učiněným republikou Československou podle článku 6. Mezinárodní úmluvy o zrušení dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsané v Ženevě 8. listopadu 1927, co se týče vína, semen červeného jetele, jakož i automobilových vozidel, jimiž se bude zabývati mezinárodní konference, svolaná pod ochranou Společnosti národů na 3. červenec 1928, a očekávajíce výsledků této mezinárodní akce, vysoké smluvní strany se zavazují zahájiti jednání, jestliže na území jedné z nich potrvají čtyři měsíce po uvedení v platnost řečené mezinárodní úmluvy dovozní nebo vývozní zákazy nebo omezení, dotýkající se druhé vysoké smluvní strany, jestliže tato o to požádá.
Kdyby tato jednání neměla do jednoho měsíce výsledku, každá z vysokých smluvních stran může vypověděti tuto obchodní úmluvu s tím, že pozbude platnosti po dvou měsících.
K článku VIII.
Ustanovení prvého odstavce článku VIII. se týkají rovněž obratové daně.
Co se týče náhradní daně z uhlí, rozumí se, že bude vypočítávána z ceny dovezeného zboží podle postupu a způsobu, užívaného u produktů států, požívajících nejvyšších výhod.
K článku XI.
Při provádění článku XI. francouzská vláda rozšíří na níže uvedené produkty, pocházející a přicházející z Československa, při určování jejich původu, ustanovení předpisu, podle něhož zboží a produkty, které ve třetím státě, požívajícím příznivějšího celního tarifu než jejich země původu, byly podrobeny úplnému zpracování, budou pokládány za pocházející z řečeného třetího státu, aniž bude ostatně činěn rozdíl, zda zpracování bylo provedeno pod celní kontrolou nebo nikoli:
| Čísla celního sazebníku francouzského | Pojmenování zboží |
|---|---|
| ex 34 | Žloutek. |
| 74 | Slad. |
| ex 96 | Káva pražená nebo náhražky kávové. |
| 110 bis | Oleje vařené nebo okysličené. |
| ex 128, ex 133 bis | Dříví otesané nebo řezané, napouštěné nebo jakýmkoli jiným chemickým způsobem připravované. |
| 136 bis | Sláma a vlna dřevěná. |
| ex 175 | Mramor řezaný, leštěný, s římsami nebo jinak opracovaný. |
| ex 175 bis | Úběl se sochařskou výzdobou nebo jinak opracovaný. |
| ex 177 | Kameny opracované, se sochařskou výzdobou neb římsami. |
| 178 bis | Smirek v prášku. Korund v zrnech. |
| 178 ter | Papír a plátno smirkové, smirek setmelený v kotoučích atd. |
| 178 quater | Brousky k broušení a ostření nástrojů. |
| ex 180 | Břidlice bez rámce nebo s rámcem, zvláště ke kreslení a psaní. |
| 180 bis | Břidlice v rámcích ze dřeva pokostovaného nebo ze dřeva přírodního vzhledu (bílého), opatřených počitadlem nebo kovovou schránkou na pisátko. |
| ex 200 | Zlato lístkové nebo v prášku. |
| ex 201 | Stříbro lístkové. |
| ex 203 | Hliník lístkový nebo v prášku, válcovaný, kovaný nebo litý. |
| ex 221 | Měď nebo slitiny mědi se zinkem, válcované nebo kované; v deskách a drátech leštěných nebo neleštěných; měď pozlacená nebo postříbřená: v cihelkách nebo ingotech, kovaná, tažená, válcovaná nebo na přízi či hedvábí ovinutá, bronzový prášek |
| ex 223 | Cín ryzí nebo slitiny cínu, kované nebo válcované, tažené v drát a cínové folie. |
| ex 224 | Zinek válcovaný. |
| ex 225 | Nikl, výrobky prvého tavení, ryzí, čištěný, kovaný, válcovaný, v drátech; slitiny niklu s mědí s přísadou zinku nebo bez ní, v ingotech nebo cihelkách, kované, válcované a v drátech. |
| ex 298 | Laky a barvy stejně zařazené, kromě laků surových. |
| 301 | Tužky. |
| ex 301 bis | Tuhy do tužek. |
| 317 | Čekanka, pražená nebo mletá, a náhražky čekanky v zrně nebo mleté. |
| 380, 381 bis | Příze hedvábná. |
| 476 | Kůže vydělaná. |
| ex 493 | Kožišiny zvláště nejmenované, přikrojené nebo v sešitých kusech. |
| 494 | Kožišiny zpracované nebo konfekcionované. |
| 577 | Nádobí nebo jiné zboží z ryzího cínu nebo ze slitiny cínu s antimonem, se zinkem aneb s olovem. |
| 578 | Zboží ze zinku všeho druhu. |
| 579 bis | Zboží z hliníku vyjma bižuterii a zboží z hliníkového bronzu. |
| ex 585 | Kapsle zápalné. |
| 594 | Dřevěné tyče a lišty. |
| 594 bis | Rámce ze dřeva všech velikostí. |
| 603 quater | Zboží dřevěné: dyhy, překližované desky a ostatní zboží (výhoda se omezuje na druhy dřeva, vyskytující se v Československu). |
| ex 620 ter | Slída v listech nebo v deskách. |
K článku XIII.
Při provádění článků I. a II., každá z vysokých smluvních stran nebude pokládati za přerušení přímé dopravy po souši vykládání a nové nakládání po cestě na území druhé strany, i když došlo na tomto území:
1. k změně způsobu dopravy,
nebo pod kontrolou celní správy průvozní země:
2. k pozměnění vnější úpravy zboží,
3. k rozdělení na několik částí,
4. k roztřídění.
Aby prokázali přímou dopravu, musí prohlašující předložiti celnímu úřadu země určení:
a) v prvém případě, nahoře uvedeném, původní faktury, soupisy zásilky, nákladní listy a veškeré listiny týkající se dopravy, které dosvědčují, že v době vypravení ze země původu bylo zboží skutečně určeno do země dovozní a že neprodlévalo na průvozních místech déle, než bylo třeba k překládání a změně způsobu dopravy;
b) v dalších třech případech, osvědčení celní správy průvozní země, potvrzující:
totožnost zboží,
zpracování,
že v době vypravení z místa původu bylo zboží skutečně určeno do země dovozní,
že neprodlévalo v průvozních místech déle než bylo třeba k pozměnění jeho vnější úpravy, k rozdělení zboží na několik částí anebo k jeho roztřídění.
Různé tyto doklady mohou býti odmítnuty celní správou dovozní země, jde-li o podezření z podvodu nebo z podvržení.
K článku XIV.
Dokud nevstoupí v platnost úprava francouzských předpisů o průkazu původu, jež se nyní projednává, budou osvobozeny od průkazu původu tyto produkty dovezené do Francie z Československa:
Kulatina surová, řezivo a dříví otesané, cihly, vápno, cement, dolomit, vápenec leštitelný surový nebo opracovaný, břidlice pokryvačská, dlaždice a plotny, uhlí, vlna, kvasnice pivní, mramory, kameny dlažební přírodní, stavební kameny surové neb zpracované, kameny drcené ku štěrkování cest, sádra, dřeváky, tašky krycí, ryby a korýši ulovené v republice Československé.
Škrob, ovoce konservované v krabicích nebo ve skleněných nádobách s bezprostředními obaly, opatřenými nezničitelně československými známkami.
Zbraně, automobily, ohřivače lité a plechové, tlačené obkládačky cementové, krby lité a plechové, ohnivzdorné pokladny, sporáky lité a plechové, pece kuchyňské lité a plechové, kamna litá a plechová (osvobození od osvědčení původu týká se ohřivačů, krbů, sporáků, kamen a pecí kuchyňských ze smaltovaného plechu nebo zdobených fajansí), hudební nástroje, stroje a mechanická zařízení, motocykly, kolejnice, přívěsné vozíky, opatřené nezničitelně československou tovární známkou.
Superfosfáty a strusky v pytlích, opatřených československými továrními známkami.
Chmel doprovázený zvláštním osvědčením původu, vydaným některou z veřejných známkoven chmele.
Je shoda v tom, že celní správa podrží v každém případě možnost vyžádati si zákonný znatelský posudek, bude-li se jí původ zásilek zdáti pochybným.
K článku XVII.
Při provádění článku XVII. se rozumí:
1. že odstavec čtvrtý se týká zeměpisných označení původu ve formě substantivní; jiná použití, která mohou zavdati příčinu k nejasnostem, podléhají příslušnému zákonodárství každé z obou zemí;
2. že výraz „výrobky vinařské“ platí výslovně pro víno a jeho deriváty a nikterak se netýká sazenic a vinných keřů, plodících vinné hrozny; že
3. a) francouzská vína, pocházející z oblastí, vymezených francouzským zákonodárstvím,
b) veškerá francouzská vína, požívající přihlášeného označení, proti němuž nebylo do roka podáno odvolání,
c) veškerá ostatní vína, pocházející a přicházející z Francie, Alžíru, francouzských osad a protektorátů, která jsou prosta vší příměsi, nejsou řezána s víny cizího původu a mohou dosáhnouti později výhod označení původu podle francouzského zákonodárství,
budou požívati výhod smluvního cla nebo cel příznivějších, jichž by republika Československá poskytla třetí mocnosti.
Vína uvedená v odstavci a) musí býti doprovázena potvrzením původu podle přiloženého vzoru (1); totéž potvrzení původu bude doprovázeti vína uvedená v odstavci b), jakmile francouzská vláda ohlásí československé vládě označení původu, o nichž jedná zmíněný odstavec, a jakmile tato učiní nutná správní opatření; ve všech ostatních případech musí býti vína doprovázena osvědčením původu podle přiloženého vzoru (2).
* * *
Vysoké smluvní strany se zavazují, že učiní příslušná opatření, aby do dvou měsíců od uvedení v platnost této úmluvy byla zahájena jednání o zvláštní úmluvě, určené k všemožnému usnadnění vzájemného obchodu předměty rostlinnými a živočišnými mezi oběma zeměmi, zajišťujíce si však ochranu svých životních zájmů v této věci.
Vzor čís. 1.
Příloha k článku XVII.
Potvrzení označení původu pro výrobky vinařské, vyvážené do Československa.
Vzor čís. 2.
Příloha k článku XVII.
Osvědčení původu pro vína vyvážená do Československa.
K článku XXI.
Vysoké smluvní strany souhlasí, aby ustanovení této úmluvy, ve věci zacházení s cizinci, platila pro dělníky, zaměstnance a jiné osoby, pracující za mzdu, vpuštěné na jejich území, stejně jako pro všecky jiné cizince. Ustanoveními této úmluvy vysoké smluvní strany nezamýšlely však upraviti podmínky a zajištění ve věci dočasného pobytu a trvalého usazování cizích dělníků, zaměstnanců a jiných osob, pracujících za mzdu, aniž se vyslovily o opatřeních, ke kterým jsou některé státy nuceny na ochranu domácího pracovního trhu.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou blahovolně zkoumati, jak zacházeti s dělníky a zaměstnanci jedné strany na území strany druhé, ve věci ochrany dělníků i zaměstnanců a sociálního pojištění, aby příslušnými úpravami oboustranně zaručily těmto dělníkům a zaměstnancům zacházení, poskytující jim výhody pokud možno rovnocenné. Tyto úpravy budou stanoveny zvláštní úmluvou.
K článku XXII.
Obě vysoké smluvní strany se však dohodly, že nebudou požadováním předběžného povolení klásti překážky při zřizování společností, provozujících činnost, všeobecně dovolovanou společnostem všech ostatních zemí.
Jestliže zákon jedné z vysokých smluvních stran činí zřízení společnosti druhé strany na svém území závislým na předběžném a odvolatelném povolení, má tato druhá strana právo žádati o takové použití zákona, aby při zřízení jejich společností zajistilo jim možnosti a záruky rovnocenné skutečně s těmi, jichž poskytuje sama. Kdyby tato spravedlivá vzájemnost se jí nezdála uskutečněnou, může žádati o bezodkladné zahájení jednání, aby tato vzájemnost byla patřičnými opatřeními zajištěna na základě nejliberálnějšího režimu. Kdyby tato jednání neměla výsledku do jednoho měsíce od předložení žádosti, může žádající stát vypověděti tuto úmluvu s tím, že pozbude platnosti po dvou měsících.
Kdyby změnami, nastalými po podpisu této úmluvy v zákonech a předpisech jedné z vysokých smluvních stran, zacházení, plynoucí z doložky nejvyšších výhod, se stalo v jednom státě v celku méně příznivým než v druhém, budou zahájena jednání, aby byla stanovena patřičná opatření k zajištění řádné vzájemnosti na základě nejliberálnějšího režimu. Jakmile tato opatření budou ujednána, uvedou je vlády vysokých smluvních stran v platnost na území každé z nich.
K článkům XXI. a XXII.
Ustanovení této úmluvy o oprávnění k usazování nemění ničeho na zvláštních smlouvách, uzavřených mezi oběma vysokými smluvními stranami.
K článku XXVI.
Do tří měsíců od uvedení v platnost této úmluvy, vysoké smluvní strany prozkoumají společně stav svých zákonodárství o cejchování obchodních lodí, jakož i o bezpečnosti plavby a o zdravotnictví na palubě řečených lodí, aby, bude-li možno, dosáhly vzájemného uznání osvědčení, vydaných na základě těchto zákonodárství.
Ustanovení článku XXVI. ve věci úplné rovnosti zacházení s plavebními podniky obou zemí, s jejich loďmi a s jejich majetkem, budou platiti rovněž pro československé pásmo v přístavech hamburském a štětínském, o němž jednají články 363 a 364 versailleské smlouvy.
K článku XXVII.
Co se týče provádění článku XXVII., československá vláda, přihlížejíc k svému zákonodárství, činícímu ve věcech vystěhovalectví činnost námořních společností a vystěhovaleckých jednatelství, jak domácích tak cizích, závislým na předběžném povolení a státní kontrole, prohlašuje, že přistoupila k Statutu a Úmluvě ženevské o mezinárodním režimu námořních přístavů, toliko s výhradou ve věcech vystěhovalectví podle článku 12. zmíněného statutu.
Československá vláda však prohlašuje, že francouzské plavební podniky, kterým bylo již uděleno povolení k dopravě vystěhovalců, budou ho moci užívati, dokud se budou podvolovati podmínkám, jimiž je vázáno udělení tohoto povolení. Případným žádostem o udělení povolení, předloženým jinými francouzskými plavebními podniky, bude tato vláda rovněž blahovolně vyhovovati, podvolí-li se tyto podniky platným zákonným předpisům.
Francouzská vláda, berouc na vědomí prohlášení, obsažená v předchozích odstavcích, prohlašuje, že nepoužije práva, plynoucího z její výhrady, kterou učinila při podpisu zmíněného Statutu a Úmluvy ženevské, dokud francouzské společnosti nebudou dotčeny ve vykonávání povolení, která již mají, a dokud československá vláda bude stejně zacházeti s francouzskými společnostmi, jež by se o povolení k vystěhovalecké přepravě později ucházely.
Francouzská vláda je rovněž ochotna nepoužíti hned vyrovnávacích opatření, kdyby se domnívala, že její zájmy jsou ohroženy, a hodlá, aby těmto zájmům bylo učiněno zadost, vstoupiti s československou vládou v jednání, jež má býti zahájeno bezodkladně a skončiti dohodou do jednoho měsíce od předložení žádosti francouzskou vládou. Nebude-li po uplynutí této lhůty dosaženo dohody, bude se Francie moci prohlásiti za sproštěnou závazků článků XXVI. a XXVIII. této úmluvy, po čemž budou styky smluvních stran v námořních věcech podrobeny toliko vnitřním zákonům každé z nich a mezinárodním úmluvám, ke kterým obě přistoupily.
Francouzská vláda bude však moci učiniti výše zmíněná vyrovnávací opatření teprve za dva měsíce po skončení jednání. Totéž platí pro odvetná opatření, k nimž by se pokládala za nucenou přikročiti vláda československá.
K článkům XXX. a XXXI.
Co se týče přístupu a pobytu československých příslušníků ve francouzských osadách, francouzská vláda neučiní rozlišujících opatření na jejich úkor.
Při usazování francouzská vláda zabezpečí zacházení podle nejvyšších výhod československým příslušníkům, fysickým osobám a společnostem, které jsou nebo budou vpuštěny na území francouzských osad, s podmínkou, že budou šetřiti zákonných předpisů o veřejném pořádku a bezpečnosti, stejně jako i místního zákonodárství.
Francouzská vláda doporučí tunisské vládě, aby proti československým příslušníkům, ve věci jejich přístupu a pobytu v Tunisu, nečinila žádných rozlišujících opatření a aby přiznávala také československým příslušníkům, fysickým osobám a společnostem, usazeným na území tunisském, práva, jichž požívají příslušníci jiných mocností, s podmínkou, že budou šetřiti zákonných předpisů o veřejném pořádku a bezpečnosti, stejně jako i místního zákonodárství.
Francouzská vláda doporučí tunisské vládě, aby rozšířila ustanovení článku XXVI. na tunisské přístavy, s výjimkou rybolovu a pobřežní plavby.
Co se týče zacházení s obchodními cestujícími a režimu u vzorků a modelů, francouzská vláda se zavazuje, že v koloniích a v Tunisu neučiní žádných rozlišujících opatření, namířených zvláště proti zájmům československým.
K článku XXXIV.
Je shoda v tom, že možnost požadovati změny nebo přizpůsobení této úmluvy, daná článkem XXXIV. každé vysoké smluvní straně, neplatí nikterak pro snížení cel, jež by jedna nebo druhá vysoká smluvní strana provedla autonomně anebo jež by smluvně poskytla třetí mocnosti, ježto okamžité a bezpodmínečné získání těchto slev je zajištěno doložkou o nejvyšších výhodách.
ŠTEFAN OSUSKÝ m. p.
VANÍČEK m. p.
A. BRIAND m. p.
M. BOKANOWSKI m. p.
Dodatečné prohlášení.
Majíce na zřeteli co nejrychlejší zlepšení nynějšího stavu své hospodářské výměny, vysoké smluvní strany se dohodnou o možnosti uvésti ihned v platnost co největší část oněch ustanovení této úmluvy, jež podle jejich příslušných zákonodárství nevyžadují předběžného schválení parlamentu.
Na žádost jedné z nich budou obě smluvní strany zkoumati způsob, jak by oné straně, která podle svého zákonodárství je s to uvésti v platnost co největší část ustanovení úmluvy, byla dána buď záruka rychlého projednání úmluvy parlamentem druhé strany anebo lhůta ke splnění ústupků, ke kterým se sama uvolila, až do ratifikace celé úmluvy druhou stranou.
V Paříži, dne 2. července 1928.
Pane ministře,
Při jednáních, jichž výsledkem jest obchodní smlouva z dnešního dne, francouzská delegace žádala, aby jí byly dány níže uvedené záruky o používání úpravy, zavedené Československem pro kosmetické prostředky čísla 633 československého celního sazebníku:
1. Zdravotní osvědčení, zavedená zmíněnou úpravou, byla by požadována jenom pro barviva, prostředky k odstraňování vlasů, líčidla, červeň na rty, krémy na obličej a pasty na zuby.
2. Zdravotní osvědčení byla by vydávána buď veřejnými laboratořemi, nebo přísežnými znalci, jichž seznam by francouzská vláda oznámila vládě československé.
3. Uvedená osvědčení, jež by byla odevzdána příslušnému československému konsulátu, byla by platna na dobu tří let, budou-li se týkati určitých výrobních známek.
4. Vláda francouzská dodá vládě československé na její žádost seznam odborných výrobních a obchodních firem z oboru kosmetických prostředků.
Rozumí se, že u kosmetických prostředků, jež jsou v kovovém obalu, množství olova v tomto obalu nebude větší než 1%, jestliže tento předpis platí také pro výrobky domácí.
Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty.
A. BRIAND v. r.
Jeho Excellenci
panu ŠTEFANU OSUSKÉMU,
zplnomocněnému ministru a mimořádnému vyslanci republiky Československé
v Paříži.
V Paříži, dne 2. července 1928.
Pane ministře,
Na rozkaz své vlády a odpovídaje na dopis, který mi Vaše Excellence laskavě zaslala dnešního dne, mám čest Vám dáti tato ujištění o používání úpravy, zavedené Československem pro kosmetické prostředky, uvedené v čísle 633 československého celního sazebníku:
1. Zdravotní osvědčení, zavedená zmíněnou úpravou, budou požadována jenom pro barviva, prostředky k odstraňování vlasů, líčidla, červeň na rty, krémy na obličej a pasty na zuby.
2. Zdravotní osvědčení budou moci býti vydávána buď veřejnými laboratořemi, nebo přísežnými znalci, jichž seznam francouzská vláda vládě československé oznámí.
3. Uvedená osvědčení, jež budou odevzdána příslušnému československému konsulátu, budou platna na dobu tří let, budou-li se týkati určitých výrobních známek.
4. Vláda francouzská dodá vládě československé na její žádost seznam odborných výrobních a obchodních firem z oboru kosmetických prostředků.
Rozumí se, že u kosmetických prostředků, jež jsou v kovovém obalu, množství olova v tomto obalu nebude větší než 1%, jestliže tento předpis platí také pro výrobky domácí.
Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty.
ŠTEFAN OSUSKÝ v. r.
Jeho Excellenci
panu ARISTIDU BRIANDOVI,
ministru zahraničních věcí
v Paříži.
V Paříži, dne 2. července 1928.
Pane ministře,
Při provádění článku II. obchodní smlouvy, uzavřené dnešního dne, žádal jste mne, aby různost v zacházení, vznikající ustanoveními předně článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé ze dne 17. srpna 1927 a za druhé článku II. obchodní smlouvy francouzsko-československé nikterak nepřivodila jakoukoliv nevýhodu na újmu Československa.
Jménem své vlády mám čest Vám prohlásiti, že záruky, obsažené v článku II. obchodní smlouvy francouzsko-československé, jsou ve skutečnosti větší, než záruky článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé, poněvadž tento článek vyhrazuje francouzské vládě uvažovati o omezení doložky nejvyšších výhod.
Přes to francouzská vláda nikterak nepomýšlí na to, že by soustava záruk, volená k tomuto účelu Československem, mohla býti pro Československo v jakékoliv době příčinou méně příznivého zacházení, než je to, jež vyplývá z ustanovení článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé pro Německo.
Račte přijmouti, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty.
A. BRIAND v. r.
Jeho Excellenci
panu ŠTEFANU OSUSKÉMU,
zplnomocněnému ministru a mimořádnému vyslanci republiky Československé
v Paříži.
V Paříži, dne 2. července 1928.
Pane ministře,
Svým dopisem z dnešního dne mi Vaše Excellence laskavě oznámila toto:
„Při provádění článku II. obchodní smlouvy, uzavřené dnešního dne, žádal jste mne, aby různost v zacházení, vznikající ustanoveními předně článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé ze dne 17. srpna 1927 a za druhé článku II. obchodní smlouvy francouzsko-československé nikterak nepřivodila jakoukoliv nevýhodu na újmu Československa.
Jménem své vlády mám čest Vám prohlásiti, že záruky, obsažené v článku II. obchodní smlouvy francouzsko-československé, jsou ve skutečnosti větší, než záruky článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé, poněvadž tento článek vyhrazuje francouzské vládě uvažovati o omezení doložky nejvyšších výhod.
Přes to francouzská vláda nikterak nepomýšlí na to, že by soustava záruk, volená k tomuto účelu Československem, mohla býti pro Československo v jakékoliv době příčinou méně příznivého zacházení, než je to, jež vyplývá z ustanovení článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé pro Německo“.
Beru na vědomí tuto zprávu a prosím Vás, pane ministře, abyste přijal ujištění mé nejhlubší úcty.
ŠTEFAN OSUSKÝ v. r.
Jeho Excellenci
panu ARISTIDU BRIANDOVI,
ministru zahraničních věcí
v Paříži.
V Paříži, dne 2. července 1928.
Pane ministře,
Při vyjednávání jste mne laskavě uvědomil o přání, projeveném československou vládou, aby francouzskou vládou byly do obchodní smlouvy vloženy doložky o povolení úlev při vjezdu a pobytu československých obchodních cestujících, kteří chtějí provozovati své povolání na území francouzských osadních držav.
Mám čest Vás prositi, abyste československé vládě laskavě oznámil, že ve francouzských osadách není prozatím žádné úpravy o vpouštění cizích obchodních cestujících. Zmíněná úprava bude připravována, ale bude moci býti definitivně zavedena teprve po poradě s místními vládami.
Jsem šťasten Vám dáti ujištění, že francouzská vláda bude této úpravy používati s největší blahovůlí pro československé obchodní cestující, jakmile úprava bude uvedena v platnost.
Račte přijmouti, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty.
A. BRIAND v. r.
Jeho Excellenci
Panu ŠTEFANU OSUSKÉMU,
zplnomocněnému ministru a mimořádnému vyslanci republiky Československé
v Paříži.
V Paříži, dne 2. července 1928.
Pane ministře,
Na přání, projevené při jednání československou vládou, aby francouzskou vládou byly do obchodní smlouvy vloženy doložky o povolení úlev při vjezdu a pobytu československých obchodních cestujících, kteří chtějí provozovati své povolání na území francouzských osadních držav, Vaše Excellence mi laskavě oznámila, že ve francouzských osadách není prozatím žádné úpravy o vpouštění cizích obchodních cestujících a že zmíněná úprava, která bude připravována, bude moci býti definitivně zavedena teprve po poradě s místními vládami.
Vaše Excellence mi však laskavě dala ujištění, že francouzská vláda bude této úpravy používati pro československé cestující s největší blahovůlí, jakmile úprava bude uvedena v platnost.
Mám čest poděkovati Vaší Excellenci za zmíněné oznámení a prosím Vás, abyste laskavě přijal ujištění mé nejhlubší úcty.
ŠTEFAN OSUSKÝ v. r.
Jeho Excellenci
panu ARISTIDU BRIANDOVI,
ministru zahraničních věcí
v Paříži.
PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU SE SEZNAMY A, B C, D, PODPISOVÝM PROTOKOLEM A PROHLÁŠENÍM, JAKOŽ I VÝMĚNU NOT, A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NIMI SOUHLASÍ, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE.
TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM, DNE 29. BŘEZNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACATÉHO DEVÁTÉHO.
L. S.
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ:
T. G. MASARYK v. r.
MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ:
Dr. EDVARD BENEŠ v. r.
Tato obchodní úmluva se seznamy A, B, C, D, protokolem a prohlášením, jakož i s notami, nabývá platnosti podle dohody, sjednané mezi vládou republiky Československé a vládou republiky Francouzské ve smyslu článku XXXVI., dnem 24. dubna 1929.
Týmž dnem pozbývá platnosti obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, podepsaná dne 17. srpna 1923 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 1923, č. 174/1923 Sb. z. a n., a dodatečná úprava, podepsaná v Paříži dne 18. srpna 1924 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. prosince 1924, č. 5/1925 Sb. z. a n.
Dr. Beneš v. r.