EET 2.0 od listopadu 2026: jak se připravit a co bude povinné od ledna 2027
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Od 1. listopadu 2026 si podnikatelé mohou na portálu MOJE daně vyřídit certifikát a evidenční jednotky pro novou EET. Povinnost evidovat tržby platí od 1. ledna 2027. Přehled, koho se týká, které platby se evidují, kdo má výjimku a jaké hrozí pokuty.
Od 1. listopadu 2026 zpřístupňuje Finanční správa na portálu MOJE daně evidenci tržeb EET 2.0. Podnikatelé si v něm mohou založit evidenční jednotky a vygenerovat certifikát. Samotná povinnost evidovat tržby ale platí až od 1. ledna 2027. Upravuje ji nový zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb, který vyšel ve Sbírce zákonů 7. října 2026. [1][2][3]
Co platí od 1. listopadu a co od ledna?
Většina zákona nabývá účinnosti 1. ledna 2027 (§ 36 zákona č. 180/2026 Sb.). Vybraná ustanovení, konkrétně § 14, 15, 18, 21, 23, 25 a 26 zákona č. 180/2026 Sb., jsou účinná už od 8. října 2026, tedy ode dne po vyhlášení. Pokuta za neodeslání údajů o tržbě (§ 24 zákona č. 180/2026 Sb.) platí až od ledna. Podle § 29 zákona č. 180/2026 Sb. se ale certifikáty a evidenční jednotky řeší nejdříve od 1. listopadu 2026. [1]
Podle harmonogramu Finanční správy má 1. prosince 2026 přibýt bezplatná webová aplikace MOJE eet pro malé podnikatele. Leden má být pilotním provozem, Finanční správa ale zároveň uvádí, že „půjde však již o standardní evidenci“. Zákon žádné přechodné období bez povinnosti nestanoví. [1][3]
Koho se EET týká?
Evidovat tržby musí poplatníci daně z příjmů fyzických i právnických osob (§ 2 zákona č. 180/2026 Sb.), a to u tržeb, které jsou příjmem z podnikání (§ 7 zákona č. 180/2026 Sb.). Mimo evidenci jsou mimo jiné příjmy, které jsou vzhledem k obvyklým tržbám podnikatele ojedinělé. Ministerstvo financí v důvodové zprávě odhaduje, že evidence se dotkne asi 600 tisíc podnikatelů, a samo to označuje za velmi hrubý odhad. [1][6]
Které platby se evidují?
Rozhoduje, zda jde o kontaktní platbu, tedy platbu při osobním kontaktu s podnikatelem nebo v jeho provozovně či dopravním prostředku (§ 6 zákona č. 180/2026 Sb.). Evidují se platby v hotovosti, bezhotovostním převodem, virtuálním aktivem, šekem, směnkou nebo třeba poukázkou (§ 5 zákona č. 180/2026 Sb.). Platba kartou ani QR kód se v zákoně výslovně nejmenují, rozhoduje, zda jde o kontaktní platbu. [1]
Kontaktní platbou je také úhrada prostředkem s hmotnou podstatou, pokud jde o některý ze způsobů podle § 5 odst. 1 zákona č. 180/2026 Sb., například hotovostí, šekem nebo papírovou poukázkou. Platí to i bez osobního kontaktu. Výjimkou je platba zprostředkovaná jako poštovní služba převodem peněz na účet podnikatele. [1][6]
Prakticky to podle § 6 zákona č. 180/2026 Sb. vypadá takto:
- hotovost, karta nebo QR platba v prodejně či u řemeslníka na místě: evidovat,
- platba hotovostí nebo papírovou poukázkou bez osobního kontaktu: evidovat,
- faktura zaplacená převodem z domova nebo platba přes platební bránu e-shopu: zpravidla neevidovat, protože nejde o kontaktní platbu. [1][6]
Vždy jen za předpokladu, že jde o příjem z podnikání a nevztahuje se na něj některá výjimka.
Bezhotovostní převody v zákoně zůstaly, i když je Senát chtěl vypustit. Sněmovna 9. září 2026 setrvala na původním znění poměrem 104 : 45. Ministerstvo v důvodové zprávě píše, že premisa o snadné dohledatelnosti bezhotovostních plateb „v současné realitě finančního světa již není platná“. Odkazuje přitom na soukromé účty, platební aplikace a kryptoměny. [2][6]
Kdo evidovat nemusí?
- Veřejný sektor a finanční instituce: stát, kraje, obce, příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy, banky, pojišťovny nebo investiční společnosti (§ 11 zákona č. 180/2026 Sb.). [1]
- Nevidomí a hluchoslepí podnikatelé s průkazem ZTP nebo ZTP/P, pokud podnikají sami nebo s lidmi se stejným postižením. [1]
- Vybrané činnosti: platby v dopravních prostředcích pravidelné hromadné přepravy nebo na palubě letadel, pokud přímo souvisí s přepravou, obchodní letecká doprava, osobní železniční přeprava, poštovní služby, hazardní hry a podnikání na základě licence podle energetického zákona nebo povolení podle zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 12 zákona č. 180/2026 Sb.). [1]
- Vybrané tržby: prodejní automaty, samoobslužná zařízení mimo provozovnu, kde evidence není ani s přiměřenými náklady proveditelná, veřejné toalety a prodej sladkovodních ryb od 18. do 24. prosince v provozovně, kde se v tomto období prodávají jen ryby a související služby. Dále platby za služby přes mobilní síť, ale jen pokud jde o čerpání nebo zúčtování dřívější platby, například předplaceného kreditu (§ 13 zákona č. 180/2026 Sb.). [1]
- Nové firmy: tržby právnické osoby do přidělení DIČ a ještě 10 dní poté. [1]
Obecný limit tržeb, pod kterým by se evidovat nemuselo, zákon nemá. Výjimka pro přímý prodej zemědělských produktů ze dvora, kterou navrhoval Senát, v něm také není. [1][2]
Co když jsem paušalista?
Podnikatel v prvním pásmu paušálního režimu se může evidence zbavit tím, že se přihlásí k takzvané přirážce (§ 11 odst. 3 zákona č. 180/2026 Sb.). Finanční správa tomu říká režim EET OFF. [9] Podmínkou je, že jeho příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nepřesáhly 1 000 000 Kč. Přirážka činí 1 400 Kč měsíčně a přihlásit se k ní je potřeba do desátého dne zdaňovacího období, pro rok 2027 tedy do 10. ledna 2027. Pozdě podané oznámení je neúčinné a lhůtu nelze prominout. Přihlásit se jde i v oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo o změně pásma. Upravují to § 2b a § 38lk odst. 8 zákona o daních z příjmů ve znění od 1. ledna 2027. [1]
Jak evidence probíhá?
Tržbu je potřeba zaevidovat nejpozději při jejím uskutečnění, a to datovou zprávou autentizovanou certifikátem (§ 16 zákona č. 180/2026 Sb.). Uskutečněním je přijetí platby, nebo už vydání příkazu k platbě, pokud předchází jejímu přijetí. Posílá se mimo jiné evidenční číslo, označení provozovny a pokladny, datum a čas a celková částka (§ 17 zákona č. 180/2026 Sb.). Když systém neodpoví do nastavené doby, nejméně 2 sekund, musí podnikatel údaje poslat po odpadnutí příčiny, nejpozději do 48 hodin (§ 20 zákona č. 180/2026 Sb.). [1]
Zákon o evidenci tržeb nestanoví povinnost vydat zákazníkovi účtenku. Povinnosti vydat doklad podle jiných předpisů tím ale nejsou dotčeny. Důvodová zpráva připomíná například § 16 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, podle kterého musí prodávající vydat doklad, když o něj kupující požádá. Podle Finanční správy půjde použít pokladní zařízení pořízená pro starou EET. [1][5][6]
Jak se připravit?
- Přihlásit se do daňové informační schránky DIS+ na portálu MOJE daně. [3]
- Založit evidenční jednotky, například provozovny nebo e-shop. Zákon chce jejich oznámení dřív, než podnikatel získá certifikát (§ 15 zákona č. 180/2026 Sb.). [1]
- Vygenerovat certifikát a nahrát ho do pokladny. Musí ho mít před první evidovanou tržbou (§ 14 zákona č. 180/2026 Sb.). [1][3]
- Kdo nemá pokladní systém, může od 1. prosince 2026 zkusit bezplatnou aplikaci MOJE eet. [3]
Finanční správa k EET 2.0 provozuje infolinku 953 109 109, v pondělí až čtvrtek od 9 do 17 hodin a v pátek od 9 do 14 hodin. [4]
Jaké hrozí pokuty?
Kdo nepošle údaje o tržbě, může dostat pokutu až 500 000 Kč (§ 24 zákona č. 180/2026 Sb.). Stejná horní hranice platí, když někdo evidenci závažně ztěžuje či maří (§ 23 zákona č. 180/2026 Sb.). Pokuty ukládá finanční úřad, příkazem na místě i celní úřad (§ 25 zákona č. 180/2026 Sb.). Uzavření provozovny, které znala stará EET, nový zákon nezná. [1][6]
Podnikající fyzická osoba může za první zdaňovací období, ve kterém zaeviduje povinně evidovanou tržbu, uplatnit jednorázovou slevu na dani z příjmů až 5 000 Kč. Skutečná výše závisí na dílčím základu daně ze samostatné činnosti a na základní slevě na poplatníka a může být i nulová. Tržby evidované podle staré EET se pro slevu nepočítají (§ 31 bod 4 zákona č. 180/2026 Sb.), takže ji může uplatnit i ten, kdo evidoval už dříve. [1]
Proč se EET vrací?
Důvodová zpráva mluví o efektu „zdanění hloupých“: kdo krátí tržby, získává výhodu nad poctivými. Stát má podle ní zajistit, aby si plátce daní nemusel připadat jako „poctivý hlupák“. Odkazuje i na Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého Finanční správa po zrušení EET ztratila jeden z nástrojů ke kontrole tržeb. [6]
Ministerstvo počítá s dodatečným výnosem asi 14,4 miliardy Kč ročně. Zavedení má Finanční správu stát zhruba 500 milionů Kč, běžné výdaje asi 250 milionů Kč ročně a personální výdaje dalších asi 290 milionů Kč ročně. [6]
Co se stalo se starou EET?
Původní zákon č. 112/2016 Sb. zavedl evidenci od prosince 2016. Ústavní soud nálezem vyhlášeným pod č. 8/2018 Sb. zrušil mimo jiné evidenci bezhotovostních převodů. Za pandemie byla povinnost pozastavena a zákon č. 458/2022 Sb. starou EET od 1. ledna 2023 zrušil. [7][8]