Provozovatelé kritické infrastruktury by mohli sami zneškodnit dron nad svým objektem. Vláda schválila návrh protidronového zákona
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Vláda schválila návrh zákona, podle kterého by provozovatelé kritické infrastruktury mohli ve zvlášť vymezené zóně sami zamezit letu dronu, i jeho zničením. Musí o zónu požádat, mít zpracovaná rizika a proškolený personál. Rozšiřuje se i oprávnění policie a dalších sborů zasáhnout proti dronu.
Vláda schválila 9. listopadu 2026 návrh zákona, který má posílit ochranu kritické infrastruktury před drony. Připravilo ho ministerstvo vnitra s ministerstvem dopravy. Provozovatelé například energetických nebo dopravních zařízení by poprvé mohli sami zasáhnout proti dronu, který bez povolení vletí nad jejich objekt. Vláda návrh schválila s úpravami podle stanoviska předsedy Legislativní rady vlády, konečné znění zatím zveřejněné není. [1][2][3]
Kdo smí proti dronu zasáhnout podle platného znění?
Úřad pro civilní letectví může nad vymezenými oblastmi lety dronů zakázat nebo omezit, mimo jiné kvůli ochraně kritické infrastruktury (§ 44e zákona č. 49/1997 Sb.). Aktivně zakročit ale smí hlavně policie. Policista může provozu dronu zamezit i jeho poškozením nebo zničením, jen pokud dron bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek (§ 36a zákona č. 273/2008 Sb.). [6][7]
Důvodová zpráva popisuje, že než policie dorazí, dron obvykle odletí. Firmy provozující kritickou infrastrukturu podle ní nezasahují z právní nejistoty, protože výslovné oprávnění nemají. [5]
Co by se změnilo pro provozovatele kritické infrastruktury?
Úřad pro civilní letectví by mohl na podnět samotného provozovatele vymezit nad trvale zakázanou oblastí zvláštní prostor. V něm by provozovatel směl letu dronu zamezit, i jeho poškozením nebo zničením. Zóna by se zobrazovala v digitální mapě pro drony. [1][4]
Zásah by ale měl přísné podmínky:
- provozovatel musí předem zpracovat dokumentaci s posouzením rizik a postupy a aktualizovat ji nejméně jednou za 4 roky,
- zasahovat smějí jen jeho zaměstnanci, kteří jsou proškolení a mají osvědčení pilota dronu,
- pokud to okolnosti dovolí, musí pilota nejdřív upozornit a vyzvat k ukončení letu,
- postup nesmí být zjevně nepřiměřený a má co nejméně ohrozit okolí,
- zásah musí bez zbytečného odkladu telefonicky ohlásit policii a záznamy uchovávat 5 let. [4]
Zvláštní zónu nedostane nikdo automaticky, musí o ni sám požádat. Prostředky k detekci a zásahu si provozovatel pořizuje dobrovolně, zákon mu je nepřikazuje. [1][5]
Jak se mění pravomoci policie a dalších sborů?
Policista by nově mohl proti dronu zakročit, když ohrožuje i kritickou infrastrukturu, životní prostředí nebo jiný důležitý zájem, bez podmínky bezprostředního ohrožení. Druhým důvodem by bylo důvodné podezření, že dron porušil zákaz letů a může ohrozit úkol policie. Podobná oprávnění mají získat Vojenská policie, Vězeňská služba, zpravodajské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a hasiči při záchranných pracích. [1][4]
Proč s tím vláda spěchá?
Důvodová zpráva připomíná, že v květnu 2026 dron v ochranném prostoru pražského letiště narušil letecký provoz, jedno letadlo muselo odletět do Vídně a další se zpozdila. Uvádí i nález dronu s výbušninou na letišti Lipsko/Halle. Vláda proto navrhuje, aby Sněmovna vyslovila souhlas už v prvním čtení. [3][5]
Co bude dál?
Návrh zatím nedostal číslo sněmovního tisku. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení. Samotná účinnost podle důvodové zprávy ochranu hned nezajistí, provozovatelé si schopnosti budou budovat postupně. [2][4][5]