Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníProcesníKategorie E - rutinníProcesní

Spisová značka

23 Nd 215/2016

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 23. 8. 2016Zpravodaj: JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D.ECLI:CZ:NS:2016:23.ND.215.2016.1
Další údaje
Předmět řízení: Příslušnost soudu místníSenát: JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. (předseda), JUDr. Zdeňka Dese, Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D.

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

23 Nd 215/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. v právní věci oprávněné Intrum Justitia Czech, s. r. o., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému Š. G., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu Koroměříži pod sp. zn. 32 EXE 715/2016, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 715/2016 projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.

Odůvodnění:

Okresnímu soudu v Kroměříži byla dne 2. května 2016 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce.

Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 9. května 2016, č. j. 32 EXE 715/2016-18, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnému bude spis postoupen Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí, který místně příslušný soud věc projedná.

Okresní soud v Kroměříži k tomu uvedl, že povinného nelze dohledat v centrální evidenci obyvatel ani v registru obyvatel. Ze zprávy Ministerstva vnitra ČR, odboru správních činností, ze dne 7. března 2016, bylo zjištěno, že povinný je evidován v cizineckém informačním systému, avšak ze zprávy Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 14. března 2016 vyplynulo, že tato osoba neprochází dostupnými evidencemi. V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“ či „zákon č. 120/2001 Sb.“), podle místa pobytu povinného. Jelikož soud při vydávání pověření exekutora není povolán zkoumat, zda a kde má povinný majetek, nelze zjistit podmínky pro určení místně příslušeného exekučního soudu ani podle toho, v obvodu kterého soudu se nachází majetek povinného. Za daných okolností tedy okresní soud vyslovil, že jsou v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř. dány předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb. je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. proto určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř.

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud rozhodl, s ohledem na požadavek procesní ekonomie, tak, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011, 32 Nd 80/2012, či 30 Nd 242/2013), tedy Okresní soud v Kroměříži.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. srpna 2016

JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací