Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně L. N., zastoupené Mgr. Zdeňkem Turkem, advokátem se sídlem v Plzni, Slovanská 338/66, proti žalovanému J. V., zastoupeného JUDr. Jaromírem Štůskem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 185/6, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 25 C 220/2021, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 1. 2025, č. j. 13 Co 851/2024-200, takto:
Řízení o odvolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 1. 2025, č. j. 13 Co 851/2024-200, se zastavuje.
1. Okresní soud Plzeň-město (soud prvního stupně) usnesením ze dne 14. 8. 2024, č. j. 25 C 220/2021-160, rozhodl, že se pokračuje v řízení přerušeném usnesením téhož soudu ze dne 15. 3. 2024, č. j. 25 C 220/2021-155.
2. K odvolání žalovaného Krajský soud v Plzni (soud odvolací) usnesením ze dne 21. 1. 2025, č. j. 13 Co 851/2024-200, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný podáním ze dne 17. 2. 2025, jež označil výslovně jako odvolání.
4. Soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 2. 2025, č. j. 25 C 220/2021-222, žalovaného vyzval k odstranění vad uvedeného podání, které dle jeho obsahu posoudil jako dovolání. Na uvedenou výzvu reagoval žalovaný podáním ze dne 10. 3. 2025 (č. l. 224) v němž opět výslovně uvedl, že podání ze dne 17. 2. 2025 není dovoláním, ale odvoláním.
5. Nejvyšší soud, jemuž byl spis k rozhodnutí o podaném opravném prostředku předložen, po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o odvolání žalovaného musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.
6. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů [srov. § 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)]. Odvolání je podle § 201 o. s. ř. řádným opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku – dovolání – proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 10a, § 236 odst. 1 o. s. ř.).
7. Z citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího zákon odvolání nepřipouští. Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
8. Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 85/2001, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 139/2002, ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011, nebo ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4856/2016).
9. Nejvyšší soud proto řízení o odvolání žalovaného podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
10. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 7. 2025
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu