Plný text
28 Cdo 2528/2026-212
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Zdeňkem Sajdlem ve věci žalobce: J. H., proti žalované: Generali Česká pojišťovna a.s., IČO [IČO], se sídlem [adresa] o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 16 Co 233/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, č. j. 5 Co 93/2024-53, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. 11. 2024, č. j. 5 Co 93/2024-53, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2024, č. j. 16 Co 233/2022-25, kterým byl zamítnut návrh žalobce na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 16 Co 233/2022-488.
2. Proti usnesení odvolacího soudu žalobce (nezastoupený advokátem) podal dovolání a současně požádal o odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí.
3. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
4. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 téhož zákona).
5. Podle § 9 zákona č. 549/1991 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec první). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec druhý). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec třetí).
6. Podáním dovolání vznikla žalobci (dovolateli) povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [§ 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb.] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (§ 7 odst. 1 věta první téhož zákona). Podle obsahu spisu však žalobce soudní poplatek za dovolání neuhradil.
7. Z obsahu spisu dále vyplývá (a dovolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo), že žalobce po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných či zjevně bezúspěšných procesních podání, jakož i opravných prostředků (řádných i mimořádných), včetně opravných prostředků nepřípustných, a opakovaně podává žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, jež jsou soudy zamítány (v projednávané věci byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 16. 12. 2025, č. j. 16 Co 233/2022-148, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 10. 3. 2026, č. j. 5 Cmo 21/2026-178, zamítnut návrh oprávněného na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro posuzované řízení o zmatečnostní žalobě), přičemž takový způsob uplatňování procesních práv lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, a ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 17. 2. 2026, sp. zn. 23 Cdo 174/2026, ze dne 10. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2609/2025, ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1972/2024, ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 448/2024, ze dne 18. 12. 2024, sp. zn. 30 Cdo 3232/2024, ze dne 27. 9. 2018, sen. zn. 29 NSČR 158/2016, ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5774/2017, a ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4269/2017).
8. Vzhledem ke shora uvedenému má Nejvyšší soud za to, že záměrem shora popsaného počínání žalobce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání bezdůvodných průtahů (procesních obtíží) v soudním řízení. Takový zneužívající procesní postup žalobce nemůže ve smyslu § 2 a § 6 o. s. ř. požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2025, sp. zn. 23 Cdo 1383/2025, a ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2295/2024).
9. Nejvyšší soud tudíž žalobce k zaplacení soudního poplatku za nyní projednávané dovolání již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je patrné, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, avšak soudní poplatek zaplatit nehodlá a opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, čímž zneužívá svá procesní práva (obdobně postupoval Nejvyšší soud ve věci žalobce již v usnesení ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. 25 Cdo 1300/2024 ). Nejvyšší soud současně podotýká, že skutečnost, že splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání je nezbytné pro pokračování v dovolacím řízení, musí být žalobci nutně známa z předchozích řízení před dovolacím soudem, neboť poučení o povinnosti zaplatit soudní poplatek a o následcích jejího nesplnění se žalobci již opakovaně dostalo, a to i v nyní posuzované věci. Za této situace se setrvání na požadavku na výzvu k zaplacení soudního poplatku za dovolání v projednávané věci jeví neefektivním a formalistickým (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22, ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. II. ÚS 2908/23, ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. II. ÚS 2999/23, a ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. II. ÚS 2708/24).
10. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. zastavil (§ 243f odst. 2 o. s. ř.).
11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 10. 2026
Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu