10 Azs 147/2021

Plný text

10 Azs 147/2021 - 57
pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: R. H., zast. advokátkou Mgr. Šárkou Svobodovou, Sokolovská 1494, Rychnov nad Kněžnou, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2020, čj. OAM502/ZAZA10ZA132020, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2021, čj. 19 Az 59/2020  31,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2021, čj. 19 Az 59/2020  31, se ruší.
II. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 11. 2020, čj. OAM502/ZAZA10ZA132020, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem ani na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem.

IV. Ustanovené zástupkyni žalobkyně Mgr. Šárce Svobodové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 10 185 Kč, která je splatná do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně, občanka Arménie (stěžovatelka), podala dne 5. 8. 2020 na Ministerstvo vnitra opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 11a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žádost ministerstvo shledalo nepřípustnou, jelikož dle něj nepřinášela žádné nové skutečnosti oproti předchozímu řízení, a proto řízení o ní zastavilo. Stěžovatelka proti tomuto rozhodnutí podala žalobu, kterou Krajský soud v Ostravě zamítl a ztotožnil se s argumentací ministerstva.

[2] Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. V ní uvedla dvě stěžejní námitky. Zaprvé nesouhlasila se závěrem, že předložené informace o válečném konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020 nejsou novými skutečnostmi významnými pro věcné posouzení nové žádosti o mezinárodní ochranu. Zadruhé poukázala na porušení práva jednat před soudem v mateřském jazyce.

[3] Žalovaný ve vyjádření odkázal na vlastní rozhodnutí a jeho odůvodnění.

[4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a ve spojení s § 31 odst. 2 s. ř. s.). Neníli tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006  39, č. 933/2006 Sb. NSS).

[5] Přesahem vlastních zájmů stěžovatele, který ve věcech mezinárodní ochrany jedině vede k meritornímu projednání kasační stížnosti, je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je, kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce, nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. O přijatelnou kasační stížnost se může jednat mimo jiné v případě, že napadenými rozhodnutími došlo k zásadnímu pochybení, které mělo dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelky.

[6] Kasační stížnost není přijatelná ve vztahu k otázce, zda krajský soud porušil stěžovatelčino právo jednat před soudem v mateřském jazyce (ve vztahu k této otázce srov. např. rozsudky NSS ze dne 21. 4. 2005, čj. 2 Azs 52/2005  47, nebo ze dne 6. 11. 2003, čj. 7 Azs 17/2003  40). Aby soud ke stanovení tlumočníka přistoupil, musí k tomu mít dostatečné indicie, a ty v nynějším případě neměl. Stěžovatelka podala krajskému soudu žalobu v češtině. V žalobě neuvedla, že česky nerozumí.

[7] Nicméně kasační stížnost je přijatelná ve vztahu k první kasační námitce, tedy k tomu, zda stěžovatelkou předložené skutečnosti měly vést ministerstvo k věcnému posouzení žádosti. Krajský soud se zde dopustil zásadního pochybení, které mělo dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelky. Toto pochybení má dopad též na jednotu rozhodování krajských soudů.

[8] Kasační stížnost je důvodná.

[9] Ze spisu NSS zjistil, že stěžovatelka v minulosti pobývala mj. 8 let v Turecku. Během svého pobytu se živila prostitucí. O jejím pobytu v Turecku mělo ministerstvo informace již v rámci prvního řízení, naopak informaci o prostituci stěžovatelka uvedla až v druhém řízení o přiznání mezinárodní ochrany. Dříve se to prý z různých důvodů styděla uvést. Druhou novou informací v řízení o opakované žádosti je vypuknutí konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v oblasti Náhorního Karabachu. Kromě těchto dvou zemí se do konfliktu zapojilo právě i Turecko, které v něm podpořilo ázerbajdžánskou stranu. Válečný konflikt vypukl v září 2020, tedy v době mezi rozhodnutím ministerstva o první žádosti (leden 2019) a rozhodnutím o opakované žádosti (listopad 2020). Ministerstvo mělo informace o válečném konfliktu z několika na sobě nezávislých zdrojů, ostatně šlo o věc i v Česku všeobecně známou. Stěžovatelka v opakované žádosti uvedla, že její vazby na Turecko z minulosti představují za této situace hrozbu při návratu do vlasti. Při pohovorech uvedla, že její známí s podobnou historií jsou nyní často zváni na arménské ministerstvo vnitra a podrobováni nepříjemným výslechům.

[10] Podle § 11a odst. 1 zákona o azylu je opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany přípustná, pokud žadatel uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání předchozího řízení a které svědčí o tom, že by mohl být vystaven hrozbám odůvodňujícím přiznání azylu (§ 12) či doplňkové ochrany (§ 14a). Pokud jsou tyto podmínky splněny, musí ministerstvo rozhodnout věcně o udělení nebo neudělení některé z forem mezinárodní ochrany (§ 11a odst. 2 zákona o azylu). Naopak pokud ministerstvo shledá opakovanou žádost nepřípustnou, pak se věcně udělením mezinárodní ochrany nezabývá [§ 10a odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona o azylu]. V takovém případě ministerstvo řízení o opakované žádosti zastaví [§ 25 písm. i) zákona o azylu].

[11] Správní orgán je povinen zkoumat v průběhu řízení o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany v souladu s § 10a písm. e) zákona o azylu, zda žadatel neuvedl nové skutečnosti nebo zjištění týkající se důvodů pro udělení azylu nebo důvodů pro udělení doplňkové ochrany, které nebyly bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně skončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany. „Přípustnost opakované žádosti je tak třeba posuzovat z pohledu možných nových skutečností a zjištění pro udělení jak azylu, tak doplňkové ochrany. Obsahujeli opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany takové nové skutečnosti nebo zjištění, je správní orgán povinen hodnotit takovou žádost jako přípustnou a meritorně o ní rozhodnout“ (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 6. 3. 2012, čj. 3 Azs 6/2011  96, č. 2642/2012 Sb. NSS, body 20 a 21).

[12] Tyto závěry lze přenést i na nynější případ. Opakovaná žádost stěžovatelky obsahovala novou skutečnost  válečný konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Nadto obsahovala informace o tom, že je v konfliktu zapojeno Turecko, na které má stěžovatelka osobní vazby z minulosti a které tak prý mohou mít vliv na její situaci při návratu do vlasti. Závažnost těchto informací je patrná i z toho, že se ministerstvo nevyhnulo polemice s nimi, jakkoli řízení nakonec zastavilo. Pokud ovšem ministerstvo řízení zastavilo pro nepřípustnost žádosti, nebyla žádná z těchto okolností ve vztahu ke stěžovatelce věcně zhodnocena. Postup ministerstva je proto nezákonný. Jakkoli stěžovatelka mohla uvést informaci o tom, co v Turecku dělala, již v prvém řízení, nelze jí za těchto specifických okolností přičítat k tíži, že to učinila až nyní. Mohla se totiž legitimně domnívat, že tato skutečnost se stává významnou právě v situaci obnovené „horké“ války mezi Arménií a tureckým spojencem Ázerbájdžánem.

[13] Ze stejného důvodu je nezákonný i závěr krajského soudu. V odůvodnění krajský soud uvedl, že stěžovatelka nepřednesla žádné nové skutečnosti či zjištění, která by byla pro posouzení opakované žádosti významná, a že nedošlo k zásadní změně situace v Arménii, která by zakládala přípustnost žádosti (bod 14 napadaného rozsudku). V rozhodnutí nicméně opakovaně pracoval s informacemi, že stěžovatelka působila v Turecku jako prostitutka a že mezi Arménií a Ázerbájdžánem za podpory Turecka vypukl válečný konflikt. Obě tyto skutečnosti však byly v řízení informacemi novými a měly být jako takové zahrnuty do věcného posouzení udělení či neudělení některé z forem mezinárodní ochrany.

[14] Rozsudek krajského soudu je tedy nezákonný. Proto jej NSS prvním výrokem zrušil (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Stejnou vadou trpí i napadené rozhodnutí žalovaného, proto NSS druhým výrokem zrušil rovněž rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení [§ 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 78 odst. 4 s. ř. s.]. V dalším řízení bude žalovaný vázán právním názorem NSS [§ 78 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s.].

[15] Stěžovatelka sice byla ve věci úspěšná, ovšem žádné náklady řízení jí v řízení před krajským soudem ani před NSS nevznikly. Žalovaný pak ve věci úspěch neměl. Proto NSS rozhodl výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem ani na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti před NSS (§ 60 odst. 1 s. ř. s.).

[16] NSS ustanovil stěžovatelce usnesením ze dne 4. 8. 2021 advokátku pro řízení o kasační stížnosti. Hotové výdaje a odměnu za zastupování ustanovené zástupkyně v takovém případě platí stát (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). Odměnu advokátky tvoří tyto částky:
− odměna za zastupování v řízení o kasační stížnost, tj. za dva úkony právní služby – převzetí věci spojené s poradou se stěžovatelkou a doplnění kasační stížnosti. Odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí 3 100 Kč za úkon [§ 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]  odměna za první úkon je dvojnásobná, tedy 6 200 Kč, jelikož byla prováděna v cizím jazyce [§ 12 odst. 1 advokátního tarifu]. Ke každému úkonu právní služby je třeba připočíst 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tedy 9900 Kč;
− náhrada cestovních nákladů advokátky na poradu se stěžovatelkou při průměrné spotřebě benzínu Natural 95 osobního automobilu (podle doloženého technického průkazu) 9,8l/100km a sazbě 27,80 Kč/l [§ 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb.] a náhradě za používání osobního automobilu při ujetých 12km a sazbě 4,40Kč/l na 1km při cestě za stěžovatelkou [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.]. Celkem 85 Kč;
− náhrada zmeškaného času advokátky za dvě započaté půlhodiny po 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu). Celkem 200 Kč.

Advokátka není plátkyní DPH. Celková částka ve výši 10 185 Kč bude v souladu s výrokem IV. vyplacena z účtu NSS do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. prosince 2021

Zdeněk Kühn
předseda senátu

Plný text

pokračování 10 Azs 147/2021 - 33

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: R. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2020, čj. OAM-502/ZA-ZA10-ZA13-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2021, čj. 19 Az 59/2020-31, o návrzích na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a na ustanovení zástupce

takto:

I. Žalobkyni se ustanovuje zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti Mgr. Šárka Svobodová, advokátka se sídlem [adresa] .

II. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 11. 2020, čj. OAM-502/ZA-ZA10-ZA13-2020.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně vede s žalovaným spor ohledně rozhodnutí o její opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, kterou žalovaný shledal nepřípustnou [§ 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] a řízení zastavil [§ 25 písm. j) zákona o azylu]. Žalobkyně se proti rozhodnutí žalovaného bránila žalobou, kterou krajský soud zamítl.

[2] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností, ke které připojila návrhy na přiznání odkladného účinku a na ustanovení zástupce.

Ustanovení zástupce
[3] Stěžovatelka uvedla, že je uprchlík, nemá dostatečné finanční prostředky, a tedy žádá o ustanovení zástupce. K výzvě soudu zaslala formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. V průvodním dopisu stěžovatelka vysvětlila, že jí zaměstnavatel přes opakované urgence nevydal potvrzení o výši příjmů, a tedy zasílá kopie výplatních lístků z října 2020 (čistá mzda 3 784 Kč), března 2021 (čistá mzda 14 309 Kč) a dubna 2021 (čistá mzda 11 949 Kč). Stěžovatelka nemá žádný majetek, z formuláře neplyne, že by měla manžela či druha, který by vydělával. Stěžovatelka platí nájem ve výši 5 500 Kč.

[4] Z § 35 odst. 10 s. ř. s. vyplývá, že předseda senátu může navrhovateli ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv.

[5] Z předloženého prohlášení je zjevné, že stěžovatelka nedisponuje příjmy v dostatečné výši. Nepobírá ani sociální dávky ani nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty. Naproti tomu pravidelně musí každý měsíc platit nájemné. Navíc v ČR jako cizinka nemá silné rodinné či sociální zázemí. Nedisponuje tak dostatečnými prostředky, z nichž by mohla hradit náklady zastoupení advokátem. Stěžovatelka tedy naplňuje první podmínku pro ustanovení zástupce, neboť je u ní dán důvod pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s.

[6] Co se týče druhé podmínky, řízení o kasační stížnosti je specifické potud, že zastoupení advokátem je podmínkou řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), takže při posuzování návrhu účastníka na ustanovení zástupce se není třeba zabývat naplněním této druhé podmínky výše citovaného zákonného ustanovení, neboť tato potřeba se ze zákona předpokládá.

[7] Vzhledem k tomu, že v daném případě jsou splněny obě podmínky obsažené v § 35 odst. 10 s. ř. s., vyhověl NSS návrhu stěžovatelky a ustanovil jí k ochraně práv Mgr. Šárku Svobodovou, advokátku.

[8] V příloze tohoto usnesení NSS zasílá ustanovené zástupkyni kopie napadeného rozhodnutí žalovaného, žaloby a vyjádření žalovaného k žalobě, napadeného rozsudku, kasační stížnosti a vyjádření žalovaného ze dne 2. 5. 2021.

[9] NSS upozorňuje, že kasační stížnost ze dne 13. 4. 2021 je projednatelná. Přesto soud stěžovatelce poskytne lhůtu jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení k tomu, aby prostřednictvím ustanovené zástupkyně mohla kasační argumentaci rozhojnit. Po uplynutí této lhůty soud v této věci rozhodne.

Přiznání odkladného účinku
[10] Stěžovatelka zejména uvedla, že v důsledku napadeného rozhodnutí musí vycestovat do země původu (Arménie), v níž se obává pronásledování. Toto pronásledování konkretizuje: v minulosti žila dlouhodobě v Turecku, kde prostituovala. V kombinaci s nynějším konfliktem v Náhorním Karabachu, kde válčí Arménie proti Ázerbájdžánu podporovanému právě Tureckem, může mít tato skutečnost pro stěžovatelku fatální dopady. Tato újma by pak nemohla být setřena jakýmkoliv rozhodnutím o kasační stížnosti.

[11] Žalovaná s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí.

[12] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněno kumulativním naplněním následujících objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[13] NSS předesílá, že krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek. I v řízení o kasační stížnosti stěžovatelka uvedla přesvědčivé důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s. Stěžovatelka zejména uvedla důvody pro vznik nepoměrně větší újmy, než jaká by hrozila jiným osobám. NSS akceptuje, že důvody uváděné stěžovatelkou jsou pádné, a proto je namístě odkladný účinek přiznat. Stěžovatelka totiž myslitelným způsobem tvrdí možný postih své osoby jako „přítelkyně Turků“, tedy úhlavních nepřátel Arménů, v důsledku návratu do Arménie. NSS přitom v nynější fázi nijak neověřuje pravdivost těchto důvodů. Současně NSS upozorňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.

[14] Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2020, čj. OAM-502/ZA-ZA10-ZA13-2020.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. května 2021

Zdeněk Kühn
předseda senátu