Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení1× citováno

Spisová značka

5 Azs 199/2026

Téma · generováno AIOdkladný účinek a fikce pobytového oprávnění

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 4. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: MATYÁŠOVÁ LenkaECLI:CZ:NSS:2026:5.Azs.199.2026.38
Další údaje
Předmět řízení: Pobyt cizinců

Shrnutí · generováno AI

Cizinec žádal, aby kasační stížnost proti zamítnutí pobytu měla odkladný účinek, protože by jinak musel opustit Českou republiku a byl by odloučen od rodiny. Soud návrh zamítl, jelikož odkladný účinek by mu nemohl obnovit oprávnění pobývat na území. Přihlédl také k obavám z narušení veřejného pořádku.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nemůže založit oprávnění k pobytu, pokud cizinci v předchozím správním řízení nesvědčila fikce pobytového oprávnění. Je-li fikce vyloučena podle § 87y odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb. pro dřívější zrušení trvalého pobytu, odklad účinků rozhodnutí ji neobnoví. Návrh byl proto zamítnut i s ohledem na možné narušení veřejného pořádku.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Pokud tomu tak bylo, tak přiznání odkladného účinku žalobě vede k obnovení tohoto oprávnění pobývat na území, naopak pokud tomu tak nebylo, přiznání odkladného účinku žalobě nemůže samo o sobě takové oprávnění založit. Stejně tak tomu je i u přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
    Zobrazit v textu
  • Byla tedy naplněna hypotéza výše citovaného § 87y odst. 3 zákona o pobytu cizinců, který zakládá výluku z uplatnění fikce oprávnění k pobytu. Odkladem účinků napadeného rozhodnutí (včetně jeho právní moci) by tedy nemohlo dojít k obnovení fikce oprávnění k pobytu (oprávnění žalobce na území pobývat).
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: N. I., zast. JUDr. Helenou Martiňákovou, advokátkou se sídlem [adresa] Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2026, č. j. 51 A 2/2026-65, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížnosti proti výše označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2026, č. j. OAM-3765-79/PP-2022. Žalovaný zamítl žádost stěžovatele ze dne 2. 3. 2022 o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a to z důvodu podle § 87e odst. 1 písm. f) téhož zákona, neboť shledal důvodné nebezpečí, že by stěžovatel mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek (výrok I.). Dále stěžovateli stanovil podle § 87e odst. 4 zákona o pobytu cizinců lhůtu k vycestování z území v délce trvání 35 dnů (výrok II.).

[2] Žalovaný v hodnocení výhrady veřejného pořádku dle čl. 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS vycházel zejména z předchozích trestních odsouzení stěžovatele, jenž na území České republiky pobývá od roku 2001; stěžovatel byl pravomocně odsouzen za trestnou činnost v letech 2004, 2013, 2015 a 2016.

[3] Stěžovatel podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s“). Důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti spatřuje stěžovatel v tom, že v případě nepřiznání odkladného účinku bude nucen vycestovat, což způsobí, že bude odloučen od své nezletilé dcery a manželky. Své nezletilé dceři potřebuje být na blízku, jelikož došlo k úmrtí jejího nevlastního otce a stěžovatel s ní obnovil kontakt a plní svoji vyživovací povinnost. Újmu také spatřuje ve ztrátě manželského života. Jelikož jeho manželka disponuje trvalým pobytem a rodinným zázemím v České republice, návrat celé rodiny na Ukrajinu není reálný. Stěžovatel má také obavu, že v případě návratu na Ukrajinu dojde k jeho mobilizaci a přetrhané rodinné vazby již budou neobnovitelné. Ohledně tvrzeného veřejného zájmu na ochraně společnosti stěžovatel uvádí, že je již více než 4 roky propuštěn z výkonu trestu a nebylo v mezičase shledáno žádné závadové jednání stěžovatele.

[4] Žalovaný se vyjádřil pouze ke kasační stížnosti, k návrhu na přiznání odkladného účinku se nevyjádřil.

[5] Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat žalobě odkladný účinek, „jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem“.

[6] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí městského soudu a případně i žalovaného, na která je třeba hledět jako na zákonná a věcně správná, dokud nejsou zákonným postupem zrušena. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s.

[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. nejsou naplněny.

[8] O nepřiznání odkladného účinku žalobě již rozhodl městský soud ve svém usnesení ze dne 2. 7. 2026, č. j. 51 A 2/2026-29. Kromě splnění podmínek dle § 73 odst. 2 s. ř. s. je nutné zkoumat, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo mít dopad ve sféře práv a povinností stěžovatele, tedy zda takový návrh není bezpředmětný. Touto otázkou se již zabýval městský soud. Ve vztahu k řízení podle zákona o pobytu cizinců (o povolení k pobytu na území) je na místě zkoumat, zda stěžovatel měl v předchozím správním řízení vedoucím k vydání napadeného rozhodnutí oprávnění pobývat na území České republiky, byť i na základě tzv. fikce pobytového oprávnění (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2024, č. j. 4 Azs 411/2023-46). Pokud tomu tak bylo, tak přiznání odkladného účinku žalobě vede k obnovení tohoto oprávnění pobývat na území, naopak pokud tomu tak nebylo, přiznání odkladného účinku žalobě nemůže samo o sobě takové oprávnění založit. Stejně tak tomu je i u přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[9] Podle § 87y odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, „[r]odinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky, je oprávněn pobývat na území do dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2“. Podle odst. 3 téhož ustanovení, „[o]právnění pobývat na území podle odstavce 1 neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, trestu vyhoštění, ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo jde-li o opakovaně podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí žádosti“.

[10] Stěžovateli nesvědčila po dobu řízení před žalovaným tzv. fikce pobytového oprávnění podle § 87y odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Z vyjádření žalovaného a rovněž z napadeného rozhodnutí vyplývá, že stěžovateli bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 4. 2020, č. j. OAM-579/ZR-2019, zrušeno povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana EU; tuto skutečnost stěžovatel nijak nerozporoval. Byla tedy naplněna hypotéza výše citovaného § 87y odst. 3 zákona o pobytu cizinců, který zakládá výluku z uplatnění fikce oprávnění k pobytu. Odkladem účinků napadeného rozhodnutí (včetně jeho právní moci) by tedy nemohlo dojít k obnovení fikce oprávnění k pobytu (oprávnění žalobce na území pobývat). Pokud by Nejvyšší správní soud žádosti na přiznání odkladného účinku vyhověl, tak by takové rozhodnutí nemohlo vést ke stěžovatelem sledovanému cíli - zajištění oprávnění setrvání na území České republiky (ke stejnému závěru ve skutkově obdobném případu došel i Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 20. 11. 2024, č. j. 6 Azs 250/2024-43).

[11] Stěžovatel s dcerou (17 let) a matkou své dcery nežije ve společné domácnosti. Ani judikatura Nejvyššího správního soudu přitom stěžovatelem tvrzený nejlepší zájem dítěte neabsolutizuje. Odhlížet v daném případě nelze ani od nutnosti naplnění další stanovené podmínky, a sice že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (zde zájmem na zachování veřejného pořádku), přičemž žalovaný ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že stěžovatel představuje hrozbu pro veřejný pořádek. Tato otázka se však týká merita věci, Nejvyšší správní soud jí tak vypořádá v rámci konečného rozhodnutí ve věci samé. Nelze však ignorovat, že zde existují vážné obavy, že by odložení účinků rozhodnutí mohlo narušit veřejný zájem v takové intenzitě, že ochrana tohoto zájmu převažuje nad poskytnutím dočasné ochrany stěžovatelových práv do doby rozhodnutí soudu ve věci samé.

[12] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele nevyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.

[13] Nejvyšší správní soud zároveň doplňuje, že z rozhodnutí o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

[OBRÁZEK][14] Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (viz § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k citovanému zákonu, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

Soudní poplatek lze zaplatit:

- v hotovosti na pokladně soudu,
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-[účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1050519926.

Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 4. listopadu 2026

JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací