Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

6 Azs 204/2026

Téma · generováno AIOdkladný účinek kasační stížnosti v azylové věci

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 30. 9. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: JUŘIČKOVÁ VeronikaECLI:CZ:NSS:2026:6.Azs.204.2026.23
Další údaje
Předmět řízení: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

Shrnutí · generováno AI

Soud posuzoval návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, kterým nebyla udělena mezinárodní ochrana. Návrh zamítl, protože tvrzení o ohrožení po návratu a zásahu do soukromého života byla jen obecná a nebyla doložena konkrétními okolnostmi. O samotné kasační stížnosti tím soud nerozhodl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Odkladný účinek kasační stížnosti podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat jen při kumulativním splnění zákonných podmínek a jde o výjimku. Žadatel o mezinárodní ochranu musí tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy vyplývající z jeho individuální situace. Obecná a nedoložená tvrzení o ohrožení po vycestování či zásahu do soukromí nepostačují.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy hrozící žadateli oproti jiným osobám jsou však zásadně individuální, závislé na osobě žadatele a jeho konkrétní situaci. Má-li být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na vycestování do země původu utrpěl.
    Zobrazit v textu
  • Stěžovatelův návrh však obsahuje pouze obecná tvrzení, dle kterých může být v případě nuceného vycestování ohrožen na životě a zdraví a může být zasaženo do jeho soukromého života. Tyto důvody stěžovatel blíže nerozvedl, nekonkretizoval a ani je neosvědčil.
    Zobrazit v textu
  • Z výše uvedených důvodů tak Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele nevyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Usnesení ze dne 30. 9. 2026

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Štěpána Výborného v právní věci žalobce: S. M., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem [adresa] Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem [adresa] Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2025, č. j. OAM 681/ZA-ZA11-ZA01-2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2026, č. j. 48 Az 9/2025-33, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil stěžovateli mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

[2] Stěžovatel společně s kasační stížností podal návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu uvedl, že v případě nepřiznání odkladného účinku mu hrozí nucené vycestování do vlasti, čímž může být ohrožen na životě a zdraví. Také zdůraznil, že nucené vycestování by pro něj znamenalo citelný zásah do soukromého života. Dále stěžovatel obsáhle citoval závěry obsažené v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011-100, týkající se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v situaci, kdy žalovaný zrušil tehdejšímu stěžovateli povolení k trvalému pobytu. Stěžovatel připomněl, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy, a tedy jím nelze předjímat úspěšnost rozhodnutí o věci samé.

[3] Žalovaný ve vyjádření poukázal na to, že stěžovatel v návrhu neuvedl konkrétní skutečnosti, které by svědčily pro přiznání odkladného účinku. S jeho přiznáním žalovaný nesouhlasil.

[4] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení podaného návrhu a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě naplněny.

[5] Podle § 33m zákona o azylu, ve znění účinném od 12. 6. 2026, podání kasační stížnosti má odkladný účinek, jde-li o rozhodnutí o: a) odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, nebo b) neprodloužení azylu nebo doplňkové ochrany.

[6] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) obecně platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.

[7] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek nemají, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou takový postup odůvodňují. Je-li přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která žadateli hrozí, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tedy taková, která odůvodňuje, aby v konkrétním případě nebylo pravidlo, že žaloba (resp. kasační stížnost) odkladný účinek nemá, nebylo výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).

[9] V posuzovaném případě nepředstavuje dle Nejvyššího správního soudu překážku pro přiznání odkladného účinku sama skutečnost, že se jedná o řízení ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. Stěžovatel totiž může být i v případě tohoto pravomocného rozhodnutí a jeho právních účinků nucen opustit území České republiky a vycestovat zpět do země původu, neboť přestal být žadatelem o mezinárodní ochranu, s čímž se pojí i důsledek v podobě ztráty oprávnění k pobytu na území.

[10] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy hrozící žadateli oproti jiným osobám jsou však zásadně individuální, závislé na osobě žadatele a jeho konkrétní situaci. Má-li být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na vycestování do země původu utrpěl.

[11] Stěžovatelův návrh však obsahuje pouze obecná tvrzení, dle kterých může být v případě nuceného vycestování ohrožen na životě a zdraví a může být zasaženo do jeho soukromého života. Tyto důvody stěžovatel blíže nerozvedl, nekonkretizoval a ani je neosvědčil. Stěžovatel konkrétně neuvedl ani nepopsal individuální okolnosti, jak a kým by měl být ohrožen na životě a zdraví; k tvrzenému zásahu do soukromého života neuvedl a nepopsal svou rodinnou a osobní situaci ani okolnosti dosavadního života v České republice. Není tedy zřejmé, jaké rodinné a soukromé vazby by případným vycestováním stěžovatele byly narušeny. Z obsahu dostupného spisového materiálu ani Nejvyšší správní soud neshledal, že by ve stěžovatelově případě byly dány mimořádné okolnosti, které by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odůvodňovaly. Za dostatečný důvod pro přiznání odkladného účinku nelze považovat rovněž stěžovatelův odkaz na judikaturu ve věci zrušení povolení k trvalému pobytu (usnesení č. j. 5 As 73/2011-100), která se již z povahy věci nemůže vztahovat na stěžovatelův případ, neboť řešila skutkově i právně odlišný případ.
[12] Z výše uvedených důvodů tak Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele nevyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.

[13] Zároveň Nejvyšší správní soud doplňuje, že z rozhodnutí o odkladném účinku nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. září 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu

Usnesení ze dne 7. 10. 2026

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Štěpána Výborného v právní věci žalobce: S. M., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem [adresa] Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem [adresa] Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2025, č. j. OAM-681/ZA-ZA11-ZA01-2025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2026, č. j. 48 Az 9/2025-33,

takto:
I. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil stěžovateli mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Podáním ze dne 3. 10. 2026 vzal žalobce podanou kasační stížnost zpět.

[2] Podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 120 s. ř. s. soud řízení o kasační stížnosti zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

[3] Projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud proto rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti.

[4] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s § 120 s. ř. s.), podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. října 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací