Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

6 Azs 211/2026

Téma · generováno AIPřípustnost kasační stížnosti proti odmítnutí žaloby

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 12. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: VÝBORNÝ ŠtěpánECLI:CZ:NSS:2026:6.Azs.211.2026.20
Další údaje
Předmět řízení: Pobyt cizinců

Shrnutí · generováno AI

Žaloba proti správnímu vyhoštění byla odmítnuta, protože neobsahovala žalobní body a byla podána až poslední den lhůty. Kasační stížnost nenapadala tento důvod odmítnutí, ale uváděla jiné výhrady. Nejvyšší správní soud ji proto jako nepřípustnou odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Kasační stížnost proti usnesení o odmítnutí žaloby může podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. brojit pouze proti zákonnosti odmítnutí žaloby. Neuplatní-li stěžovatel žádnou námitku směřující proti důvodům, pro které městský soud žalobu odmítl, je kasační stížnost nepřípustná a odmítne se podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 104 odst. 4 s. ř. s.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (1)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Za daných okolností Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel neuplatnil v kasační stížnosti žádnou námitku, která by směřovala proti důvodům, jež vedly městský soud k odmítnutí žaloby. Taková kasační stížnost je nepřípustná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2003, č. j. 6 Azs 44/2003-31, či ze dne 10. 1. 2018, č. j. 3 Azs 89/2017-44), pročež ji Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 104 odst. 4 s. ř. s. odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera a soudců Štěpána Výborného a Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: O. S., zastoupen Mgr. Václavem Slukou, advokátem, sídlem [adresa] Praha 3, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 7. 2026, č. j. CPR-22935-3/ ČJ-2026-930310-V240, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2026, č. j. 39 A 29/2026-13,

takto:

I. Kasační stížnost žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie hl. města Prahy ze dne 20. 5. 2026, kterým bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu, kterou Městský soud v Praze shora specifikovaným usnesením odmítl z důvodu absence žalobních bodů. Uvedl, že žalobce podal blanketní žalobu v poslední den lhůty. Za těchto okolností jej již nebylo možné a účelné vyzvat k odstranění vad žaloby.

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost, v níž namítá porušení práva na spravedlivý proces. Městskému soudu vytýká, že neodročil jednání v situaci, kdy se k němu stěžovatel osobně nedostavil a jeho zástupce se z jednání omluvil z důvodu, že si stěžovatel jeho účast při jednání výslovně nepřál. Vadou bylo dle stěžovatele zatíženo i správní řízení, neboť správní orgán nepřizval registrovaného soudního tlumočníka z uzbečtiny. Zároveň stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[3] Kasační stížnost je nepřípustná.

[4] Podle § 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu. Důvody, které lze v kasační stížnosti uplatnit, se proto musí upínat právě k tomuto rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2003, č. j. 6 Ads 3/2003-73). Je-li kasační stížností napadáno usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby, může stěžovatel namítat pouze důvody podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (nezákonnost odmítnutí žaloby).

[5] Stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil dva kasační body, oba se však zcela míjí s důvody napadeného usnesení. Městský soud žalobu odmítl, protože byla podána jako blanketní (absentovaly v ní žalobní body) v poslední den lhůty, a městský soud tak již neměl časový prostor k tomu, aby stěžovatele vyzval k odstranění jejích vad.

[6] S těmito závěry stěžovatel v kasační stížnosti nikterak nepolemizuje. Naopak uvádí námitky, které nijak nekorespondují s důvody napadeného usnesení. Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že zástupce stěžovatele podal kasační stížnost v téměř totožném znění ve věci sp. zn. 6 Azs 183/2026, která se rovněž týkala správního vyhoštění tehdejšího stěžovatele, taktéž státního příslušníka Republiky Uzbekistán. V tehdejší věci však stěžovatel podal odůvodněnou žalobu (v níž namítal rovněž nedostatky tlumočení ve správním řízení), kterou Krajský soud v Praze meritorně projednal (žalobu zamítl). V odkazovaném případě proto měly uplatněné kasační námitky opodstatnění. V nyní souzené věci zaslal zástupce stěžovatele Nejvyššímu správnímu soudu obdobnou kasační stížnost, doplněnou o žádost o přiznání odkladného účinku. Učinil tak navzdory skutečnosti, že zde byly zcela jiné rozhodovací důvody městského soudu a odlišoval se i průběh soudního řízení (stěžovatel v žalobě nenamítal nedostatky tlumočení, v řízení před městským soudem neproběhlo jednání apod.). Nejvyššímu správnímu soudu je navíc známo, že zástupce stěžovatele postupoval obdobně rovněž ve věci sp. zn. 6 Azs 191/2026, v níž podal kasační stížnost téměř totožného znění, rovněž zcela nekorespondující s důvody odmítnutí žaloby. Tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 11. 2026, č. j. 6 Azs 191/2026-26, odmítl pro nepřípustnost.

[7] Nejvyšší správní soud tedy shrnuje, že kasační argumentace se zcela míjí s důvody napadeného usnesení. Nízká kvalita kasační stížnosti, která neobsahuje byť jedinou relevantní námitku, je o to zarážející, že stěžovatel je zastoupen advokátem (a to již od správního řízení). Od advokáta, který má disponovat odpovídající odbornou erudicí, lze důvodně očekávat, že jeho podání budou dostatečně individualizovaná a jejich kvalita bude odpovídat požadavkům řízení před Nejvyšším správním soudem.

[8] Za daných okolností Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel neuplatnil v kasační stížnosti žádnou námitku, která by směřovala proti důvodům, jež vedly městský soud k odmítnutí žaloby. Taková kasační stížnost je nepřípustná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2003, č. j. 6 Azs 44/2003-31, či ze dne 10. 1. 2018, č. j. 3 Azs 89/2017-44), pročež ji Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 104 odst. 4 s. ř. s. odmítl.

[9] O návrhu na přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť bezodkladně rozhodl o samotné kasační stížnosti.

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2026

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací