Nejvyšší správní soud

4 As 168/2024

Rozhoduje-li Česká advokátní komora podle § 18c odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, o určení advokáta k poskytnutí právní služby, která má spočívat v zastupování osoby v řízení před Ústavním soudem podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, její úvaha, zda ve věci jde o „zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva“ ve smyslu § 18c odst. 5 zákona o advokacii, nemůže nahradit věcné posouzení Ústavního soudu. Nevyhovět žádosti o určení advokáta lze z tohoto důvodu jen při zjevné neexistenci procesních předpokladů řízení o ústavní stížnosti nebo jde-li z hlediska rozhodných skutkových okolností o otázku v judikatuře Ústavního soudu již řešenou a vyslovený právní názor Ústavního soudu vylučuje, že by ústavní stížnost mohla být shledána důvodnou. V pochybnostech je třeba rozhodnout ve prospěch určení advokáta.

6 Ads 274/2023

Žádostí kraje podle § 45 odst. 2 písm. l) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, se přímo ukládá poskytovateli zdravotních služeb povinnost podílet se ve stanoveném rozsahu na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby zubních lékařů. Proti žádosti lze proto podat samostatnou žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. V řízení o žalobě proti rozhodnutí o přestupku spočívajícím v porušení povinnosti podílet se na zajištění pohotovostní služby není možné přezkoumávat zákonnost žádosti podle § 45 odst. 2 písm. l) zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, lze pouze přihlédnout k její nicotnosti.

48 A 10/2023

Cizinec, o jehož žádosti o vydání zaměstnanecké karty dosud nebylo rozhodnuto [§ 169t odst. 7 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců], a jenž tedy není držitelem zaměstnanecké karty ve smyslu § 42g odst. 7 uvedeného zákona, může v průběhu řízení o žádosti změnit zaměstnavatele nebo pracovní pozici postupem podle § 41 odst. 8 správního řádu. Správní orgán takto změnu obsahu podání povolit může, hrozí-li podateli vážná újma (§ 41 odst. 8 věta druhá před středníkem správního řádu), nebo ji povolit musí, prokáže-li žadatel, že příčinou jeho žádosti jsou závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění (§ 41 odst. 8 věta třetí ve spojení s § 41 odst. 4 správního řádu). Prokáže-li tedy žadatel o vydání zaměstnanecké karty, že o změnu zaměstnavatele nebo pracovní pozice žádá ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění, ministerstvo vnitra změnu obsahu žádosti povolí.

9 As 184/2024

I. Byla-li u správního orgánu shledána nadkritická míra rizika tzv. systémové podjatosti, jsou ze všech úkonů v řízení vyloučeny i úřední osoby v pozici dotčených orgánů (§ 14 a § 136 správního řádu). II. Nadřízený správní orgán musí při tzv. delegaci nutné dle § 131 odst. 4 správního řádu pověřit k projednání a rozhodnutí věci správní orgán nacházející se v jeho správním obvodu. Není-li v důsledku toho objektivně možné zároveň naplnit požadavek, aby správní obvod pověřeného správního orgánu sousedil se správním obvodem nezpůsobilého správního orgánu, postačí, pověří-li takový správní orgán, jehož správní obvod je správnímu obvodu nezpůsobilého správního orgánu nejblíže.

6 Afs 272/2023

V období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2024 mohl podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV) uplatnit sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 5 % jen při dodržení investiční strategie plynoucí z podmínek stanovených v § 17b odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 30. 6. 2024, i když byly investiční akcie vydané k podfondu přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

1 Afs 35/2024

Šestiměsíční prekluzivní lhůta

2 As 84/2024

I. Formální stránku přestupku podle § 109j odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zásadně naplní každý, kdo v mezích působnosti českých přestupkových zákonů (§ 2 až § 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) užije ve vztahu k sobě označení „notář“, aniž by byl notářem ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o notářích a jejich činnosti. To neplatí tehdy, plyne-li z jiné právní normy (např. z § 12 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), že jde v daném případě o jednání právním řádem dovolené. II. Primárním společenským zájmem chráněným prostřednictvím § 109j odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, je zájem na tom, aby účastníci právního styku nebyli uváděni v omyl či pochybnost, zda osoba, která se označuje jako notář, tedy vykonavatel specifického svobodného povolání, jehož výkon je státem zaštiťován, a od něhož lze legitimně očekávat určitou kvalitu a standard péče, takovým notářem skutečně je (ve smyslu § 1 odst. 1 uvedeného zákona).

5 Afs 56/2024

I. Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje obsahuje informaci o cíli projektu, ale též zda jsou údaje o cíli projektu dostatečně konkrétní a vyplývá z nich, v čem mají činnosti výzkumu a vývoje spočívat (zejména jaké technické a výzkumné nejistoty mají být při řešení projektu překonány, v čem daňový subjekt spatřuje jeho prvek novosti, v čem se řešení má lišit od současného stavu a jaký má být jeho přínos). II. Pro splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, musí daňový subjekt v projektu výzkumu a vývoje uvést veškeré odborné pracovníky, kteří se mají podílet na jeho řešení, nikoli jen odborné garanty, kteří projekt zaštiťují.

5 As 183/2023

Prekluzivní lhůta

6 Ads 236/2023

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nevyžaduje, aby jen proto, že pěstoun je příhraničním pracovníkem zaměstnaným v jiném členském státě Evropské unie, byl nezletilému nezaopatřenému dítěti svěřenému do jeho péče odepřen nárok na dávku pěstounské péče – příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném od 1. 1. 2013, není-li současně zjištěno, že toto dítě či jeho rodinný příslušník v jiném členském státě Evropské unie pobírá obdobnou dávku.

8 Ads 90/2024

Pokud po registraci sociálních služeb vzniknou poskytovateli sociálních služeb daňové nedoplatky nebo nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nelze jeho registraci sociálních služeb zrušit pro neplnění podmínek registrace podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

6 Ads 216/2023

Náhrada snížené odměny jednatele společnosti s ručením omezeným z důvodu jeho dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce není podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2023, osvobozena od daně z příjmů, a proto spadá do vyměřovacího základu pojistného podle § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z téhož titulu při nařízení karantény jednateli společnosti s ručením omezeným nenáležel podle § 5 zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, ani mimořádný příspěvek.

10 Azs 151/2024

Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je procesně zabránit tomu, aby o žádosti téhož cizince běželo současně řízení i v jiném členském státě než v České republice (resp. aby se ve dvou různých členských státech vedlo řízení o tomtéž), nebo aby byla cizinci poskytována dočasná ochrana v České republice a v dalším členském státě zároveň. Smyslem těchto ustanovení naopak nemá být „jednou provždy“ zabránit cizincům, kteří v minulosti byť jen podali žádost v jiném členském státě, požádat o udělení dočasné ochrany v České republice poté, co řízení o žádosti jinde už neběží (cizinci by např. vzali svou žádost zpět nebo jim jiný členský stát dočasnou ochranu nakonec neudělil), nebo poté, co jim už dočasná ochrana jinde poskytována není.

2 As 199/2024

Předmětem řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je toto usnesení. Jestliže dojde k jeho zrušení (§ 38 odst. 4 s. ř. s.), představuje tato skutečnost nedostatek podmínky řízení, pro který nelze v řízení pokračovat [§ 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.]. O neodstranitelný nedostatek podmínky řízení jde ale až tehdy, kdy již rozhodnutí, kterým ke zrušení kasační stížností napadeného usnesení o předběžném opatření došlo, nelze napadnout kasační stížností, nebo již o takové kasační stížnosti bylo rozhodnuto. Nejvyšší správní soud je před odmítnutím kasační stížnosti povinen na tento okamžik vyčkat. Za tímto účelem může přerušit řízení.

10 As 208/2023

I. Určujícím hlediskem při hodnocení podobnosti výrobků [§ 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dříve písm. a)] je, zda by se spotřebitelé mohli na základě této podobnosti – za předpokladu shodnosti či podobnosti označení – mylně domnívat, že výrobky pocházejí ze stejného či z ekonomicky propojeného podniku, tedy že mají společný obchodní původ. II. Pro účely hodnocení shodnosti či podobnosti výrobků [§ 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dříve písm. a)] se za „pivo“ považuje i pivo nealkoholické. Pivo je pak třeba hodnotit jako podobné nealkoholickým nápojům ve třídě 32 mezinárodního třídění [podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (č. 118/1979 Sb.)], sirupům a jiným přípravkům.

6 As 237/2023

I. Zrušit rozhodnutí o přestupku (zde příkaz na místě) v přezkumném řízení dle § 98 správního řádu v neprospěch přestupce lze pouze při dodržení podmínek plynoucích z čl. 4 odst. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), tj. z důvodu podstatné vady přestupkového řízení. II. Mírnější právní kvalifikace přestupku není bez přistoupení dalších okolností podstatnou vadou přestupkového řízení ve smyslu čl. 4 odst. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.).

9 Azs 42/2024

Využila-li Policie České republiky při zadržení průkazu o povolení k pobytu údaj o jeho neplatnosti z informačního systému cizinců, podle § 5 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, nebyla povinna ani oprávněna ověřovat jeho správnost. To neznamená, že uvedený údaj nemůže být nesprávný, je to však Ministerstvo vnitra, a nikoli Policie České republiky, kdo jej vkládá do informačního systému cizinců a podle § 158 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, odpovídá za jeho správnost. Právě Ministerstvo vnitra může zapsáním nesprávného údaje do informačního systému cizinců nezákonně zasáhnout do veřejných subjektivních práv cizince, o jehož údaje jde.

2 Azs 111/2024

Důvod zániku oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany spočívající v udělení víza k pobytu nad 90 dnů v jiném státě (zde v Kanadě) podle § 5 odst. 8 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, není v souladu s čl. 1, čl. 3 odst. 5, čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES. Tento zákonný důvod proto nelze s ohledem na přímý účinek citovaných ustanovení směrnice aplikovat.

9 Afs 69/2024

Daň lze na osobním daňovém účtu daňového subjektu evidovat teprve od okamžiku, kdy je stanovena pravomocně (§ 149 a násl. daňového řádu).

30 A 81/2023

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neumožňuje povinnému subjektu odmítnout žádost o informace jen proto, že žadatel se chce seznámit s nepravomocným správním rozhodnutím. Nejedná se o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu [§ 11 odst. 1 písm. b) tohoto zákona].

31 A 18/2023

Důvodem změny stupně zdravotní způsobilosti vojáka v přezkumném řízení dle § 29 odst. 1 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, může být výlučně závažná změna zdravotního stavu, nikoliv jiný náhled přezkumné komise na klasifikaci již dříve posouzeného a nijak nezměněného zdravotního stavu vojáka.

6 As 85/2024

I. Pro zásah do shromažďovacího práva, byť i jen cestou udílení pokynů dle § 8 odst. 4 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím (zde výzvou neprovolávat konkrétní slogan pod hrozbou rozpuštění shromáždění), musí správní orgán disponovat konkrétními poznatky, jež nemohou přehlížet dosavadní zkušenosti s průběhem shromáždění, zejména jedná-li se o shromáždění probíhající opakovaně. II. Možnou kolizi víceznačného sloganu s ochranou práv jiných osob ve smyslu § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, je třeba hodnotit na základě významu, jejž mu dávají pořadatelé a účastníci shromáždění (byť je třeba analyzovat jejich jednání a projevy jako celek s ohledem na možnost zastření skutečně zamýšleného významu), a nikoliv podle většinového veřejného mínění. III. Paušální přístup správního orgánu je akceptovatelný jen zcela výjimečně z důvodu bezprostředně přítomné (nikoliv spekulativní) hrozby pro veřejnou bezpečnost, k jejíž realizaci by použití sloganu, byť i v jiném významu, reálně mohlo přispět.

1 As 15/2024

Shromáždění svolané na podporu víceznačného hesla lze podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, zakázat pouze za podmínky, že s ohledem na okolnosti shromáždění (např. osobu svolavatele, čas, místo, účastníky shromáždění, kontext užití hesla aj.) bude postaveno najisto, že skutečným účelem shromáždění je podpořit heslo ve významu směřujícím k popírání nebo omezení práv osob, případně k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti.

5 Azs 123/2024

Okolnost, že proti žadateli o vydání povolení k přechodnému pobytu je vedeno trestní stíhání, nemůže s ohledem na presumpci neviny odůvodnit hrozbu závažného narušení veřejného pořádku ve smyslu § 87e odst. 1 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. To neznamená, že správní orgán nemůže přihlédnout k samotnému jednání, pro které je trestní stíhání vedeno, bylo-li toto jednání (nikoli jeho trestnost) v řízení před správním orgánem prokázáno a lze-li z něj takovouto hrozbu dovozovat.

9 Ads 71/2024

I. Společným umístěním sourozenců ve smyslu § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, nelze rozumět jen umístění v jednom zařízení, nýbrž v případě jeho dalšího vnitřního členění také v jedné nižší organizační jednotce tohoto zařízení. II. Výjimku ze společného umístění sourozenců, kterou mohou podle § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, odůvodnit jen „závažné okolnosti ve vývoji a vztazích sourozenců“, je třeba vykládat restriktivně. Dostatečným důvodem není, že se rozdělení sourozenců jeví být z nějakého důvodu toliko vhodnější. Musí jít o krajní prostředek, k němuž lze přistoupit až po náležitém zvážení, že jiná mírnější opatření by nebyla dostatečná. Vždy je třeba vycházet z toho, že společné umístění sourozenců má být výchozím stavem, a teprve konkrétní okolnosti mohou odůvodnit, že takovéto umístění není v zájmu některého ze sourozenců.

6 As 125/2024

Pokud dotčený orgán omezí platnost závazného stanoviska (§ 149 správního řádu) na určitou dobu z důvodu možné budoucí změny poměrů v území a o odvolání proti rozhodnutí, pro něž bylo takové závazné stanovisko podkladem, bylo rozhodnuto po skončení platnosti závazného stanoviska, jedná se o vadu řízení. Soud může dospět k závěru, že tato vada neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí (ve smyslu § 75 odst. 3 s. ř. s.), bude-li stanoviskem či vyjádřením dotčeného orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska prokázáno, že ke změně poměrů v území od doby vydání závazného stanoviska nedošlo, a jeho podmínky jsou tak stále aktuální.

8 As 33/2024

I. Předběžné opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, kterým bylo pověřujícím zadavatelům zakázáno uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, má přímý vliv i na právní postavení centrálního zadavatele (§ 9 téhož zákona). Jím podaná kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o předběžném opatření je proto přípustná. II. Podmínky uvedené v § 272b odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí soud zkoumat nad rámec obecných podmínek pro vydání předběžného opatření podle § 38 s. ř. s. Musí být posuzovány ve vzájemné souvislosti, aby bylo dosaženo rozhodnutí, které vyváží zájem na plnění veřejné zakázky na jedné straně a na efektivní soudní ochranu práv účastníků řízení na straně druhé. Míra intenzity zájmu na plnění veřejné zakázky oproti zájmu na zabránění plnění veřejné zakázky ovlivňuje také rozsah, ve kterém soud musí provést předběžné posouzení závažnosti a důvodnosti žalobních bodů. III. Krajský soud je podle § 38 odst. 4 s. ř. s. oprávněn zrušit nebo změnit předběžné opatření nejen v případě objektivní změny poměrů, ale i tehdy, pokud později zjistí, že ve skutečnosti byl skutkový stav při nařízení předběžného opatření odlišný od toho, jak se jevil na základě tehdy osvědčených skutečností. Změna poměrů zahrnuje i situace, kdy soud v průběhu řízení zjistí nové skutečnosti nebo jsou původně osvědčené skutečnosti prokázány jinak. IV. V řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření nelze podle § 109 odst. 5 s. ř. s. přihlížet ke skutečnostem uplatněným po vydání napadeného rozhodnutí. Účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení je zachována účinná soudní ochrana prostřednictvím návrhu na zrušení předběžného opatření podle § 38 odst. 4 s. ř. s.

10 Afs 16/2023

I. Při posuzování, zda se holdingová struktura či její části (v pozici daňového subjektu) dopustily zneužití práva (§ 8 odst. 4 daňového řádu), je třeba zohlednit právní, daňové, ekonomické a popř. též byznysové aspekty posuzovaných transakcí. Jen tak je možné provést ucelenou úvahu o tom, jaký je jejich (hlavní) účel. Skutečnosti týkající se smyslu a účelu transakcí je správce daně povinen prokázat [§ 92 odst. 5 písm. f) daňového řádu]. Každou věc je tedy třeba posoudit přísně individuálně a komplexně, neboť hodnocení, zda se daňový subjekt choval dovoleným způsobem, bude často záviset na detailech konkrétních transakcí a souvisejících okolností. II. Tvrdí-li daňový subjekt více důvodů (účelů) založení holdingu, je namístě, aby daňové orgány dostatečně zjistily skutkový stav ve všech ohledech [§ 92 odst. 5 písm. f) daňového řádu] a dokázaly, že žádný z nabízených účelů ani všechny tyto účely ve své celistvosti nebyly hlavní, resp. dostatečně významné, aby převážily nad účelem daňovým (subjektivní prvek testu zneužití práva).

8 Azs 83/2024

Osobami přicházejícími v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení podle § 34 odst. 1 s. ř. s. jsou nejen rodinní příslušníci podle § 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, od kterých cizinec odvozuje svůj pobytový titul, nýbrž i další rodinní příslušníci, s nimiž cizinec na území žije, pokud správní rozhodnutí může přímo zasáhnout do jejich práva na soukromý a rodinný život. Předseda senátu proto z úřední povinnosti vyzve tyto osoby podle § 34 odst. 2 s. ř. s. k vyjádření, zda hodlají uplatnit práva osoby zúčastněné na řízení, jestliže dotčení na jejich právech je s ohledem na obsah správního spisu a žalobních námitek dostatečně zjevné.

2 As 312/2023

Pokud z vnitřního předpisu vysoké školy či její součásti (§ 17 a § 33 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) vyplývá právo studenta na přiměřený čas k přípravě odpovědí během státní rigorózní

4 As 327/2023

I. Osobou oprávněnou k podání žádosti o nařízení exekuce II. Podáním žádosti o nařízení exekuce

Vol 17/2024

I. Nelze-li vyloučit na základě navrhovatelem předložených hypotéz a podkladů, týkajících se velkého množství volebních okrsků, hrubé ovlivnění výsledků volby kandidáta (§ 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu), dojde k „zažehnutí“ indicie II. Pokud se navrhovatelem předložená tvrzení o hrubém ovlivnění výsledků volby kandidáta (§ 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu) stanou při ověřování jeho hypotéz a podkladů nepřesvědčivými v takové míře, že je soud má za nepotvrzené, dostatečně závažná indicie

9 As 61/2023

V situaci, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky o jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, neexistuje nebo je zjevně nedůvěryhodná, musí správní orgány posoudit, zda žadatelka předestřela alespoň na první pohled hájitelné tvrzení, že se v rozhodném období podrobila sterilizaci v rozporu s právem. O takto hájitelné tvrzení se bude jednat za podmínky, že v řízení najevo vyšlé indicie

Vol 11/2024

Změní-li se v době od vytištění hlasovacích lístků do dne voleb takové údaje uváděné o kandidátech na hlasovacích lístcích, které jsou politicky významné, jsou volební orgány povinny zajistit vyvěšení těchto změn ve všech volebních místnostech [obdobně jako při opravě zřejmých tiskových chyb podle § 38 odst. 6 a § 67 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky; § 24 odst. 5 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů; § 25 odst. 6 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí; § 26 odst. 5 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu; a § 28 odst. 6 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky]. K tomu jim musí poskytnout součinnost volební strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát dotčený změnou uveden (ve volbách do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu, zastupitelstev krajů a obcí), nezávislý kandidát (ve volbách do Senátu) nebo ti, kdo podali kandidátní listinu (v prezidentských volbách).

Konf 16/2023

Ustanovení § 52 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění účinném od 1. 1. 2022, na rozdíl od předchozích znění zakládá pravomoc Energetického regulačního úřadu pouze k rozhodování sporů, jejichž předmětem je splnění povinnosti úhrady podpory

30 A 93/2023

K založení věcné působnosti Energetického regulačního úřadu [§ 17 odst. 7 písm. e) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon] postačuje, když zákazník, který je v postavení spotřebitele nebo je fyzickou osobou podnikající, ve svém návrhu žádá, aby úřad uložil držiteli licence povinnost, která je podle návrhového tvrzení obsažena ve smlouvě o dodávce nebo distribuci plynu, elektřiny nebo tepelné energie. Otázka, zda taková povinnost ze smlouvy skutečně vyplývá, je až předmětem samotného věcného posouzení návrhu. Energetický regulační úřad může ve svém rozhodnutí uložit držiteli licence povinnost provést vyúčtování dodávky či distribuce plynu, elektřiny nebo tepelné energie i tehdy, když držitel licence tyto služby zákazníkovi již vyúčtoval, ale za nesprávnou cenu.

6 As 166/2023

Proti schválení zásad péče o národní park podle § 38a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se lze bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu.

6 Azs 284/2023

Oprávněnost pobytu na území, která dle § 87e odst. 1 písm. i) bodu 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, představuje podmínku pro vydání povolení k přechodnému pobytu vzdáleného rodinného příslušníka (§ 15a odst. 3 téhož zákona), není v rozporu s ústavním pořádkem ani se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

1 As 277/2022

Ustanovení § 94 odst. 5, část věty před středníkem, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nepředstavuje překážku, jež by vylučovala povolení či nařízení obnovy stavebního řízení dle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu z důvodu zrušení územního rozhodnutí, které bylo podkladem pro vydání stavebního povolení. Stavební úřad musí při rozhodování, zda povolí či nařídí obnovu stavebního řízení, v každé jednotlivé věci zvážit, zda důvody zrušení územního rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování ve stavebním řízení.

10 As 6/2023

Předmět veřejné zakázky na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 15. 7. 2023, je třeba vykládat tak, aby svým rozsahem odpovídal pojmu výrobek dle čl. 2 odst. 1 bodu 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek, nikoliv nutně pojmu věc ve smyslu § 489 občanského zákoníku. To vylučuje, aby předmětem veřejné zakázky na dodávky byly akcie.

10 Afs 4/2024

I. Povinnost ručení za daňové nedoplatky může založit i právní předpis soukromoprávního charakteru. Týká se to i vztahu § 171 odst. 1 daňového řádu, dle kterého nedoplatek je povinen uhradit také ručitel, pokud mu zákon povinnost ručení ukládá, a § 159 odst. 3 občanského zákoníku, dle kterého nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. II. Při postupu dle § 171 odst. 1 daňového řádu ve spojení s § 159 odst. 3 občanského zákoníku nelze za škodu, kterou je člen voleného orgánu povinen právnické osobě nahradit, považovat sám daňový nedoplatek, nýbrž typově například nezákonné vyvedení prostředků ze společnosti, které se až „sekundárně“ projeví v tom, že právnická osoba nebyla s to daň uhradit; je tomu tak například v důsledku povinnosti právnické osoby „vrátit“ neoprávněné odpočty daně z přidané hodnoty, na jejichž vylákání se člen voleného orgánu podílel. III. Ustanovení § 159 odst. 3 občanského zákoníku nevymezuje pouze rozsah ručení člena voleného orgánu právnické osoby, ale i jeho vznik a zánik (např. i uhrazením způsobené škody). Člen voleného orgánu tak může vůči správci daně uplatnit i námitku promlčení povinnosti k náhradě škody. Tím ale není dotčena možnost, že je taková námitka v rozporu s dobrými mravy, přičemž k posouzení této otázky je v řízení příslušný správce daně. IV. Ručitelská výzva dle § 171 odst. 1 daňového řádu se považuje za rozhodnutí o stanovení daně, které musí být vydáno v prekluzivních lhůtách týkajících se stanovení daně. Na stanovení daně ručiteli prostřednictvím ručitelské výzvy se tak může použít i úprava prekluzivní lhůty dle § 148 odst. 6 daňového řádu.

9 As 270/2023

Kasační stížnost proti rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je nepřípustná podle § 104 odst. 2 s. ř. s., neboť směřuje jen proti výroku o nákladech řízení.

10 As 254/2023

I. Je třeba rozlišovat mezi veřejným prostranstvím (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze) a veřejně zpřístupněným pozemkem (objektem/prostorem). V případě veřejně zpřístupněného pozemku nelze chápat okruh osob, jimž je pozemek zpřístupněn, rigidně tak, že jde o okruh konkrétně omezený a vlastník tohoto pozemku musí mít nutně přehled o všech osobách, jimž je pozemek (prostranství) zpřístupněn. Tento okruh osob může být značně široký, přičemž zpřístupnění pozemku (objektu, prostoru) se dokonce může blížit charakteristice pro „každého, kdykoliv a odkudkoliv“ (tj. neomezenému okruhu osob). Zpřístupnění těchto míst a jeho rozsah záleží na vůli jejich vlastníka či provozovatele. II. Areál Pražského hradu je sídlem prezidenta republiky a primárně slouží k výkonu jeho pravomoci, jakož i k jeho veřejné činnosti a protokolárním povinnostem (např. § 2 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky). Jako takový je chráněným objektem a prostorem ve smyslu § 48 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a usnesení vlády č. 1604/2008 Sb., k zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů, jehož vnější bezpečnost zajišťuje Hradní stráž a vnitřní bezpečnost Policie České republiky. Každý návštěvník Pražského hradu tedy musí splnit nadstandardní bezpečnostní podmínky. Daný prostor tedy není veřejným prostranstvím přístupným komukoli, ale je pouze za stanovených podmínek zpřístupněn veřejnosti. III. Účel a zákonný režim areálu Pražského hradu jako chráněného objektu vylučuje, aby se jednalo o místo, které je přístupné každému bez omezení, a tedy sloužilo obecnému užívání ve smyslu § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

5 As 5/2024

Systemizace ani změna organizační struktury podle § 17 a § 19 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nemohou být vzhledem ke své povaze odvetným opatřením ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, proti němuž lze podat samostatnou zásahovou žalobu podle § 82 s. ř. s. Ochrana osoby, která podala oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblower

5 As 168/2022

Nelze bez dalšího vyloučit, že podmínky pro vydání osvědčení válečného veterána dle § 3 odst. 1 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění účinném do 31. 5. 2014, které je nadále rozhodné pro posouzení činností, jež žadatel o vydání osvědčení válečného veterána vykonal před tímto datem, splní některý z bývalých příslušníků Československé lidové armády v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 do Československa. Takový žadatel by však musel prokázat, že během tohoto ozbrojeného konfliktu konal službu ve smyslu výše citovaného ustanovení ve spojení s preambulí tohoto zákona, tedy že s nasazením života bojoval za vlast a/nebo bránil hodnoty svobody, a to nepřetržitě po dobu alespoň 30 dnů.

9 As 66/2023

Krajský soud je při opakovaném posuzování stejné věci vázán svým dříve vysloveným právním názorem, a to bez ohledu na konkrétní senát, kterému byla věc přidělena (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). To platí za předpokladu, že se v období mezi jeho jednotlivými rozhodnutími nezměnily skutkový nebo právní stav věci ani judikatura

1 Afs 234/2023

Při posuzování, zda stříbrné pamětní mince podléhají zvláštnímu režimu daně z přidané hodnoty podle § 90 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tedy zda se jedná o použité zboží, sběratelský předmět numismatického zájmu, nebo pouze o nosič drahého kovu, je rozhodujícím kritériem převažující hodnota mincí. Pokud v ceně, za níž se mince obchodují, převažuje hodnota drahého kovu, nelze na ně zvláštní režim tzv. ziskové přirážky použít.

10 As 79/2024

Smysl a účel výluky omezující poskytnutí informací podle § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, spočívá toliko v zajištění principu rovnosti zbraní v řízeních, kde je jedním z účastníků povinný subjekt. Pod tuto výluku tak nespadají veškeré informace, které se řízení jakkoli týkají (např. některé důkazní prostředky, které vznikly bez vazby na příslušné řízení, či informace o stavu správních řízení týkajících se činnosti povinného subjektu apod.), nýbrž pouze ty, u nichž si je povinný subjekt vědom alespoň potenciální možnosti jakéhokoli řízení, a pro tento případ si příslušnou informaci pořídí, přičemž jejím zveřejněním došlo k jeho znevýhodnění jako strany řízení (např. právní analýza či odborný znalecký posudek určitého problému pro případ, že by nastal určitý problém, který by mohl být důvodem soudního sporu, aniž by tento již reálně vznikl).

8 Ads 53/2024

I. Rozhodování o služebním úrazu státního zaměstnance je věcí služebního poměru. Jelikož se jedná o rozhodování o právech a povinnostech jmenovitě určené osoby ve smyslu § 9 správního řádu, je třeba ve věci vést správní řízení a vydat rozhodnutí. K vydání rozhodnutí o služebním úrazu je příslušný služební orgán podle § 10 odst. 1 písm. f) a odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (zde státní tajemnice). II. Nevydá-li státní tajemník v zákonem stanovených lhůtách k žádosti státního zaměstnance o odškodnění služebního úrazu žádné rozhodnutí, je nečinný. Státní zaměstnanec se může domáhat vydání rozhodnutí jednak postupem podle § 80 odst. 3 správního řádu a následně též žalobou proti nečinnosti podle § 79 s. ř. s.

2 Azs 316/2023

Správní orgán je povinen v řízení o uložení povinnosti opustit území členských států Evropské unie (§ 50a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění do 30. 6. 2023) identifikovat konkrétní zemi, do které by měl cizinec vycestovat. Ve vztahu k ní musí posoudit, zda je vycestování cizince v souladu se zásadou non