Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2018 č. j. 28 Co 351/2018-41, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2018 č. j. 11 Co 348/2018-55, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2018, č. j. 68 Co 397/2018-30 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2018 č. j. 30 Co 385/2018-32, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu bylo dne 17. ledna 2019 doručeno podání, označené jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, ve které se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2018 č. j. 28 Co 351/2018-41, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2018 č. j. 11 Co 348/2018-55, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2018, č. j. 68 Co 397/2018-30 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2018 č. j. 30 Co 385/2018-32.
2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V předmětné věci ústavní stížnost stěžovatele náležitosti tohoto zákona nesplňovala. Stěžovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu).
3. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15, sp. zn. II. ÚS 292/16, sp. zn. II. ÚS 293/16, sp. zn. I. ÚS 879/16, sp. zn. II. ÚS 1616/16, sp. zn. I. ÚS 1778/16, sp. zn. II. ÚS 1779/16). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým nesplňuje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
5. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2127/16, sp. zn. II. ÚS 2506/16, sp. zn. II. ÚS 2997/16, sp. zn. II. ÚS 3787/16, sp. zn. III. ÚS 3875/16, sp. zn. II. ÚS 114/17, sp. zn. II. ÚS 302/17, sp. zn. IV. ÚS 303/17, sp. zn. III. ÚS 304/17, sp. zn. I. ÚS 712/17, sp. zn. III. ÚS 1057/17, sp. zn. III. ÚS 1358/17, III. ÚS 2425/17, IV. ÚS 2426/17, sp. zn. I. ÚS 849/18, jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. února 2019
David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj