UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady↪ 9× citováno

Spisová značka

I. ÚS 2730/20

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2020-09-30Zpravodaj: Sládeček VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2020:1.US.2730.20.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS Brno SOUD - MS BrnoNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2020-09-21

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost musí splňovat formální náležitosti podle § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, včetně povinného zastoupení advokátem. Není nutné, aby byl stěžovatel o těchto požadavcích poučován v každém jednotlivém řízení, pokud byl dostatečně poučen již dříve. Návrh bez předepsaných náležitostí lze podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona odmítnout.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. M. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 44 Co 101/2020-172 ze dne 29. června 2020 a usnesení Městského soudu v Brně č. j. 30 C 291/2015-167 ze dne 28. dubna 2020, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel s odvoláním na porušení jeho práva na přístup k soudu navrhuje zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Současně uvádí, že Česká advokátní komora žádost o určení advokáta zamítla.

Přestože byl navrhovatel v minulosti v souvislosti s jeho předchozími podáními (např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 930/19, I. ÚS 929/19, IV. ÚS 3061/18, II. ÚS 3059/18, III. ÚS 3058/18, IV. ÚS 920/18, II. ÚS 587/15, I. ÚS 586/15, III. ÚS 2809/14, III. ÚS 1628/14 a další) mnohokrát opakovaně Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nyní podaný návrh tyto podmínky rovněž nesplňuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu, jak se ostatně vyjádřil i v řízeních navrhovatele vedených pod sp. zn. I. ÚS 2382/14, IV. ÚS 3111/16, III. ÚS 85/19, III. ÚS 84/19, IV. ÚS 649/19, IV. ÚS 2373/20, II. ÚS 1857/20, 1 ÚS 2374/20 a dalších, setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. Ostatně stěžovatel neuvádí, že si zajistí advokáta na vlastní náklady, když mu ho Česká advokátní komora odmítla určit. Za dané situace, kdy navrhovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. září 2020

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací