Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky H. V., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. června 2025 č. j. 18 Co 195/2025-261 a usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 14. listopadu 2024 č. j. 40 EXE 624/2021-192, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejích práv chráněných čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V posuzované věci tomu tak není.
3. Stěžovatelka není zastoupena advokátem (jak vyžaduje § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu), ani není sama činná jako advokátka (viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS 42/15-st). Stěžovatelka byla Ústavním soudem dne 12. 11. 2025 vyzvána k odstranění této vady (výzva byla stěžovatelce doručena 13. 11. 2025), a to ve lhůtě 2 týdnů. Stěžovatelka vadu neodstranila, nicméně dne 1. 12. 2025 zaslala Ústavnímu soudu žádost o prodloužení lhůty s tím, že je plně a trvale invalidní a její zdravotní stav vyžaduje pro jakékoli administrativní úkony delší lhůtu.
4. Stěžovatelka se v minulosti na Ústavní soud již vícekrát obrátila a byla opakovaně v rámci různých řízení vyzvána k odstranění vad ústavní stížnosti (např. řízení sp. zn. II. ÚS 1633/25, IV. ÚS 1634/25, II. ÚS 1786/25, II. ÚS 1854/25 či I. ÚS 2594/25). Stěžovatelka tak byla Ústavním soudem již několikrát upozorněna na povinné náležitosti ústavní stížnosti (a to opakovaně i na povinnost zastoupení advokátem) a poučena, že jejich nesplnění bude důvodem pro odmítnutí podané ústavní stížnosti, přičemž zpravidla ani v reakci na výzvu vytýkané vady neodstranila. Je nepochybné, že si je stěžovatelka zákonných náležitostí ústavní stížnosti vědoma. Samotná nová výzva zaslaná stěžovatelce v tomto řízení již byla poněkud neefektivním a formalistickým postupem. O to více neefektivním by pak bylo další prodlužování lhůty pro odstranění vady stížnosti, které si musí být stěžovatelka od počátku řízení vědoma. Ústavní soud proto lhůtu určenou stěžovatelce pro odstranění vady dále neprodlužoval.
5. Vzhledem ke shora uvedenému postupoval Ústavní soud dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl pro neodstranění vady ústavní stížnosti v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. prosince 2025
Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka