III. ÚS 1833/21

Odůvodnění

1. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. dubna 2021 č. j. 16 Kss 7/2020-85. Ústavní stížnost je vedena pod sp. zn. III. ÚS 1833/21. V souladu s rozvrhem práce Ústavního soudu č. Org. 28/21 byl soudcem zpravodajem ustanoven Vojtěch Šimíček a byl-li by návrh způsobilý k projednání senátem, rozhodoval by o něm III. senát ve složení: R. S., Vojtěch Šimíček a J. Z..

2. Stěžovatelka v podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 19. 7. 2021, vznesla námitku podjatosti proti soudcům Radovanu Suchánkovi, V. Š. a J. Z., neboť uvedení soudci rozhodovali o ústavních stížnostech stěžovatelky ve věcech souvisejících s nyní posuzovanou ústavní stížností (srov. usnesení ze dne 30. 10. 2018 sp. zn. III. ÚS 2023/18 a ze dne 14. 1. 2020 sp. zn. II. ÚS 774/19; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelka nesouhlasí s tím, jak uvedení soudci v odkazovaných věcech rozhodli; tvrdí, že rozhodli v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

3. Soudci R. S., Vojtěch Šimíček a J. Z. se k námitce podjatosti dne 17. 8. 2021 písemně vyjádřili. Všichni shodně uvedli, že se necítí být podjatí; nemají žádný poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům ani jejím zástupcům. Spatřuje-li stěžovatelka jejich podjatost v nesouhlasu s rozhodnutími uvedených soudců III. senátu, jehož byli a jsou členy, v jiných věcech, nemůže být z takové skutečnosti dovozováno jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci, neboť postup v soudním řízení či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu v jiné věci vedené u Ústavního soudu nemůže být jeho poměrem k věci podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Poměr k věci je výhradně osobním vztahem k výsledku řízení.

4. O vznesené námitce podjatosti rozhoduje podle rozvrhu práce Ústavního soudu IV. senát Ústavního soudu.

5. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, lze-li mít se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce též vyloučen, byl-li v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

6. Námitka podjatosti vznesená stěžovatelkou je založena na jejím nesouhlasu s rozhodováním Ústavního soudu v jiných věcech, resp. podílu uvedených soudců na něm, přičemž toliko z této skutečnosti dovozuje podjatost uvedených soudců. Jiné okolnosti, které by svědčily o poměru uvedených soudců k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, netvrdí.

7. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci, a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o jeho předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudce z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti stěžovatele. Z takového předpokladu přitom Ústavní soud vychází ustáleně (srov. např. usnesení ze dne 15. 11. 2017 sp. zn. III. ÚS 2267/17, ze dne 17. 4. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 42/17, bod 9 usnesení ze dne 26. 1. 2021 sp. zn. III. ÚS 3018/20 či bod 9 ze dne 22. 4. 2021 sp. zn. I. ÚS 3/21). Podmínka možné pochybnosti o nepodjatosti uvedených soudců proto není v posuzované věci splněna.

8. Z těchto důvodů IV. senát Ústavního soudu neshledal v nyní posuzované věci splnění podmínky uvedené v § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu, a rozhodl, že soudci R. S., Vojtěch Šimíček a J. Z. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 1833/21.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. září 2021

Pavel Šámal v. r. předseda senátu

Odůvodnění

Dne 8. 7. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, brojící proti v záhlaví označenému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelky na obnovu kárného řízení ve dvou kárných věcech, kdy Nejvyšší správní soud stěžovatelce uložil kárné opatření ve formě odvolání z funkce soudkyně.

Jelikož stěžovatelka namítla podjatost všech soudců III. senátu, muselo být nejprve rozhodováno o této námitce. Usnesením Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2021, č. j. III. ÚS 1833/21-19, bylo rozhodnuto, že soudci Radovan Suchánek, Vojtěch Šimíček a J. Z. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 1833/21. Dne 14. 9. 2021 sdělila stěžovatelka Ústavnímu soudu, že požádala Českou advokátní komoru "o ustanovení obhájce k podání ústavní stížnosti a jednání před Ústavním soudem". Řízení o této žádosti však Česká advokátní komora usnesením ze dne 16. 7. 2021, č. j. 10.01-000357/21-005, podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu zastavila, neboť se jednalo o žádost zjevně právně nepřípustnou, jelikož Česká advokátní komora je oprávněna určovat advokáty jen k poskytování bezplatných právních služeb, což ale není případ stěžovatelky. Současně Česká advokátní komora stěžovatelce doporučila (s ohledem na skutečnost, že oslovila pouze 3 advokáty, kteří jí odmítli poskytnout požadovanou právní službu), aby se svým požadavkem oslovila více různých advokátů. Stěžovatelka následně Ústavnímu soudu dne 15. 9. 2021 sdělila, že proti právě citovanému rozhodnutí České advokátní komory podala správní žalobu. Ústavní soud stěžovatelku dne 16. 9. 2021 upozornil na okolnost, že její návrh nesplňuje zákonem stanovené podmínky řízení, když stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu), který musí ústavní stížnost sepsat. Ústavní soud stěžovatelce připomenul, že o této okolnosti již byla v minulosti opakovaně poučena. K odstranění uvedené vady návrhu stanovil zdejší soud lhůtu 10 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že nebude-li tato vada odstraněna, bude návrh odmítnut. Na tuto výzvu zareagovala stěžovatelka přípisem ze dne 23. 9. 2021, kde zejména uvedla, že se na několik advokátů se žádostí o zastupování v řízení o ústavní stížnosti již obrátila, nicméně byla odmítnuta. Současně uvedla, že se "sama opět pokusí o udělení plné moci k zastupování advokátovi, na kterého se se svojí žádostí o zastupování obrátí". Ústavní soud proto přípisem ze dne 29. 9. 2021 stěžovatelce prodloužil lhůtu k odstranění chybějícího zastoupení advokátem, a to nejpozději do 22. 10. 2021 s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude návrh odmítnut. Česká advokátní komora totiž doporučila stěžovatelce obrátit se na více advokátů, než dosud učinila, přičemž i sama stěžovatelka v přípisu ze dne 23. 9. 2021 sdělila, že tak učiní. Na tuto výzvu stěžovatelka dne 18. 10. 2021 zareagovala tím způsobem, že navrhuje prodloužit lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti o 30 dnů od konečného rozhodnutí ve věci její žaloby podané proti České advokátní komoře. Stěžovatelka tedy ve stanovené lhůtě neodstranila vadu návrhu, spočívající v absenci zastoupení advokátem, přičemž k výzvě Ústavního soudu ani nedoložila, že by učinila jakýkoliv úkon k odstranění této vady směřující (tzn., že by oslovila další advokáty se žádostí o zastoupení v řízení před Ústavním soudem). Pro informaci zaslala Ústavnímu soudu pouze "žádost o ustanovení obhájce k podání ústavní stížnosti a jednání před Ústavním soudem" již ze dne 7. 6. 2021, ze které se podává, že její zastupování odmítli advokáti JUDr. M. Karasová, JUDr. J. Paroulek a JUDr. Z. Koudelka (prostřednictvím sekretářky). Z jejích pozdějších přípisů však nevyplývá, že by za účelem zajištění obligatorního advokátního zastoupení učinila jakýkoliv další úkon, byť k tomu byla Ústavním soudem (a nepřímo i Českou advokátní komorou) výslovně vyzvána. Proto Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. října 2021

Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj