Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady4× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 1690/17

Téma · generováno AIOdmítnutí vadné ústavní stížnosti bez advokáta

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 15. 6. 2017Zpravodaj: Musil JanTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2017:4.US.1690.17.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 1. 6. 2017

Shrnutí · generováno AI

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože nesplňovala zákonné náležitosti a stěžovatel nebyl zastoupen advokátem. Stěžovatel byl o těchto požadavcích opakovaně poučen v předchozích řízeních, proto mu soud neposkytoval stejné poučení znovu.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Není nutné znovu v každém individuálním řízení poučovat téhož stěžovatele o povinném zastoupení advokátem podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., byl-li o ní i o dalších náležitostech ústavní stížnosti opakovaně poučen dříve. Setrvání na stále stejném poučení by za těchto okolností bylo neefektivní a formalistické. Vadný návrh lze přiměřeně odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní soud však v obdobných případech opakovaného podávání takto vadných podání dospěl k závěru, že není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech.
    Zobrazit v textu
  • Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
    Zobrazit v textu
  • Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2127/16 , II. ÚS 2506/16 , II. ÚS 2997/16 , II. ÚS 3787/16 , III. ÚS 3875/16 , II. ÚS 114/17 , II. ÚS 302/17 , IV. ÚS 303/17 , III. ÚS 304/17 , I. ÚS 712/17 , III. ÚS 1057/17 , III. ÚS 1359/17 , jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl dne 15. června 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu P. B., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2017 č. j. 30 Cdo 478/2017-102 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2017 č. j. 30 Cdo 479/2017-104, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 6. 2017, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel P. B. a napadá v záhlaví usnesení označená rozhodnutí Nejvyššího soudu, jimiž byla dovolací řízení navrhovatele proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 7. 4. 2016 č. j. 23 Co 94/2016-63 a ze dne 30. 6. 2016 č. j. 23 Co 225/2016-85 zastavena. Rozhodnutí dovolacího soudu byla vydána v právní věci vedené původně u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 98/2015, později u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 30/2017.

Z obsahu podání je zřejmé, že nesplňuje formální náležitosti a podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Kromě dalších vad podání je třeba uvést, že stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15, II. ÚS 292/16, II. ÚS 293/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 1616/16, I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/16, III. ÚS 1057/17; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud však v obdobných případech opakovaného podávání takto vadných podání dospěl k závěru, že není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2127/16, II. ÚS 2506/16, II. ÚS 2997/16, II. ÚS 3787/16, III. ÚS 3875/16, II. ÚS 114/17, II. ÚS 302/17, IV. ÚS 303/17, III. ÚS 304/17, I. ÚS 712/17, III. ÚS 1057/17, III. ÚS 1359/17, jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. června 2017 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací