Ústavní soud

IV. ÚS 3288/13

I. ÚS 1508/12

II. ÚS 2546/13

III. ÚS 1846/13

I. ÚS 3077/11

I. ÚS 1215/11

I. ÚS 3018/13

I. ÚS 2463/13

IV. ÚS 4580/12

II. ÚS 1541/13

Pl. ÚS 9/13

II. ÚS 3054/13

Pl. ÚS 22/13

Princip právní jistoty patří k základním definičním znakům materiálního právního státu. Jeho součástí je zejména předvídatelnost postupu zákonodárce a zákaz retroaktivity právních norem. Ustanovení Ústavy České republiky a zákona o Sbírce zákonů proto vylučují, aby zákonnou legislativní procedurou přijatý právní předpis působil zamýšlené účinky dříve, než byl vyhlášen. Zákaz zpětné účinnosti trestního práva je uznáván ve všech novodobých právních úpravách a je považován za stěžejní princip trestního práva. V českém právním řádu tento zákaz nachází svůj odraz zejména v tzv. časové působnosti trestního zákona, upravené v čl. 40 odst. 6 Listiny a potažmo § 2 trestního zákoníku, jež stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Specifikum posuzování trestnosti činu limituje možnost ústavně konformního výkladu, Ústavní soud je proto oprávněn přistoupit k derogaci takového retroaktivního ustanovení.

IV. ÚS 1802/13

III. ÚS 1532/13

III. ÚS 2304/13

II. ÚS 2555/13

I. ÚS 2945/13

I. ÚS 4917/12

II. ÚS 2738/13

II. ÚS 1204/13

II. ÚS 3340/13

I. ÚS 3153/13

I. ÚS 3128/13

I. ÚS 777/13

II. ÚS 3284/13

II. ÚS 2284/13

II. ÚS 2394/13

II. ÚS 3542/12

IV. ÚS 3068/13

I. ÚS 1485/12

Pokud byla žaloba podána za určitého stavu právní úpravy, podléhá poplatková povinnost právnímu režimu platnému a účinnému v době jejího podání v celém rozsahu, tj. nejen placení soudního poplatku, ale také jeho vrácení. Pokud obecné soudy toto pravidlo nerespektují, postupují v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 249/12

III. ÚS 2986/13

IV. ÚS 3014/13

IV. ÚS 3322/13

I. ÚS 4609/12

III. ÚS 2776/13

IV. ÚS 3266/13

III. ÚS 3309/13

IV. ÚS 3171/11

IV. ÚS 2166/13

I. ÚS 2905/13

I. ÚS 2447/13

Praxe, kdy obecné soudy upřednostňují v soukromém právu výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím, není ústavně konformní, a je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny lidských práv a základních svobod. Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatele V. P. zrušil I. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 11. 11. 2013 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy účastníka řízení rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 1. 2013 č. j. 19 Co 235/2012-67 pro rozpor s čl. 2 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2013 č. j. 26 Cdo 1322/2013-96 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny. Návrh na zrušení ustanovení § 237 občanského soudního řádu byl odmítnut pro zjevnou neopodstatněnost.

I. ÚS 3512/11

Uplatnění všeobecných obchodních podmínek ve spotřebitelských smlouvách má svá formální i obsahová omezení. Např. ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Opačný postup nezohledňuje v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavní aspekt materiální rovnosti mezi spotřebitelem a dodavatelem projevující se v rovině podústavního práva jako ochrana spotřebitele, a princip důvěry a poctivosti ve smluvních vztazích.

I. ÚS 3257/13

III. ÚS 2789/13

I. ÚS 1415/13

I. ÚS 887/13

III. ÚS 2693/13

III. ÚS 2925/13