Ústavní soud

IV. ÚS 2019/13

IV. ÚS 2162/13

I. ÚS 2266/13

IV. ÚS 2777/13

I. ÚS 266/12

I. ÚS 47/13

I. ÚS 2622/13

I. ÚS 1339/12

IV. ÚS 2538/13

I. ÚS 2896/12

IV. ÚS 2675/13

IV. ÚS 2254/13

IV. ÚS 642/13

IV. ÚS 2298/13

II. ÚS 2846/13

IV. ÚS 2838/13

IV. ÚS 4468/12

Postup správního soudu, jímž nebyla stěžovatelce, jako osobě zúčastněné na řízení, dána možnost vyjádřit se k návrhu na přiznání odkladného účinku správní žaloby, představuje porušení stěžovatelčina ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny. Ani skutečnost, že je nutno o přiznání odkladného účinku správní žaloby rozhodnout rychle, nezbavuje správní soud povinnosti doručit osobě zúčastněné na řízení adresně žalobu spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku a umožnit jí, aby se k návrhu vyjádřila (§ 34 odst. 2 soudního řádu správního). Zákonná lhůta pro rozhodnutí o odkladném účinku žaloby skýtá, podle názoru Ústavního soudu, dostatečný prostor pro získání vyjádření osoby zúčastněné na řízení.

I. ÚS 2798/13

IV. ÚS 2402/13

IV. ÚS 1205/13

IV. ÚS 1018/13

IV. ÚS 785/13

I. ÚS 1280/12

IV. ÚS 2576/13

IV. ÚS 2133/13

IV. ÚS 2602/13

IV. ÚS 1392/13

I. ÚS 2442/13

III. ÚS 1387/13

III. ÚS 3907/11

II. ÚS 2502/13

I. ÚS 1575/13

III. ÚS 1212/12

III. ÚS 1077/13

III. ÚS 2827/11

I. ÚS 2669/13

II. ÚS 2262/13

II. ÚS 2568/13

I. ÚS 4678/12

III. ÚS 2157/13

II. ÚS 797/13

II. ÚS 2658/13

II. ÚS 2684/13

II. ÚS 1172/12

Pokud obecné soudy při svém rozhodování o náhradě nákladů řízení při zastupování orgánů státu nebo jiných specifických subjektů (v daném případě Pozemkového fondu) advokátem neposoudí to, zda šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva, tj. nezohlední předmět sporu a okolnosti konkrétního případu, poruší tím právo účastníka řízení na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a současně zasáhnou do jeho vlastnického práva garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 2169/13

II. ÚS 2632/13

I. ÚS 2455/13

II. ÚS 179/13

Stanoví-li Ústava v čl. 89 odst. 2, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, a na to navazující zákon o Ústavním soudu konstatuje, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat (§ 54 odst. 2), resp. že odvolání není přípustné (§ 43 odst. 3), pak tyto překážky přezkumu nelze obcházet ani cestou vznášení nároků dle zákona č. 82/1998 Sb.

III. ÚS 1374/11

II. ÚS 2672/13