Ústavní soud

I. ÚS 2326/13

III. ÚS 2187/13

I. ÚS 3231/12

I. ÚS 2470/13

I. ÚS 2774/13

I. ÚS 1410/12

IV. ÚS 2931/13

I. ÚS 925/12

I. ÚS 2474/13

Pokud dojde na straně obecných soudů k chybnému posouzení žaloby jako podané opožděně, přestože ve skutečnosti byla podána ve lhůtě, a k následnému odmítnutí zabývat se věcí meritorně, jedná se o ústavně nepřípustné odepření spravedlnosti v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 1852/13

I. ÚS 810/13

I. ÚS 1602/13

I. ÚS 2941/13

I. ÚS 1256/12

III. ÚS 1180/12

I. ÚS 267/13

II. ÚS 1505/13

I. ÚS 4641/12

III. ÚS 2618/13

III. ÚS 1984/12

III. ÚS 2213/13

III. ÚS 1332/13

III. ÚS 1837/12

III. ÚS 1625/12

III. ÚS 2191/13

II. ÚS 1697/13

II. ÚS 1922/13

III. ÚS 3850/12

III. ÚS 1189/13

III. ÚS 75/13

III. ÚS 1033/13

I. ÚS 215/12

Obecné soudy nesou objektivní odpovědnost za jednání, kterým orgány veřejné moci zasahují do základních práv jednotlivce. Pokud obecné soudy odmítly přiznat stěžovateli náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., ačkoliv domovní prohlídka, na jejímž základě stěžovateli škoda vznikla, byla soudem označena jako nezákonná, postupovaly v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 2463/11

III. ÚS 3333/11

Principům lidské důstojnosti a autonomie vůle odpovídá to, že při ustanovení opatrovníka musí být brána v potaz vůle opatrovance ohledně určení osoby jeho opatrovníka. V případě, že je opatrovníkem ustanovena obec, je vždy nutné rozlišovat mezi opatrovníkem a vykonavatelem opatrovnictví. Z ústavněprávního hlediska neobstojí představa, že splnění podmínky pro zproštění funkce opatrovníka spočívající v tom, že její výkon není v souladu se zájmy opatrovance, lze eliminovat tak, že vykonavatelem opatrovnictví lze v poměrech téže obce pověřit jinou osobu; to platí zejména v malých obcích, kdy výběr „vykonavatelů“ opatrovnictví – nezávislých na dosavadním – je z povahy věci omezený. Z dikce § 27 odst. 3 občanského zákoníku logicky vyplývá, že ustanovení orgánu místní samosprávy jakožto opatrovníka nastupuje až subsidiárně, tj. pokud nemůže být opatrovníkem ustanoven příbuzný fyzické osoby ani jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem. Nedostojí-li obecný soud všem výše uvedeným požadavkům při ustanovování opatrovníka osobě omezené ve způsobilosti k právním úkonům, porušuje tím její práva garantovaná v čl. 36 odst. 1, ve spojení s čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 5 a čl. 10 odst. 1, 2 Listiny.

III. ÚS 2384/10

II. ÚS 2390/13

I. ÚS 2288/13

II. ÚS 2372/13

II. ÚS 2203/13

I. ÚS 2525/13

IV. ÚS 2064/13

I. ÚS 1423/12

II. ÚS 2401/13

IV. ÚS 2748/13

I. ÚS 2436/13

Pl. ÚS 14/13

I. ÚS 2695/13

I. ÚS 1523/12

IV. ÚS 1997/13

II. ÚS 3623/12