Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Ústavní soud

Celkem 99 000+ rozhodnutí

Pokročilé filtry

napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)

1 = Sbírka NU (zásadní)

Zobrazeno 51301-51350 z 99 287

Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Nález25. 7. 2013

Pokud odvolací soud založí napadený výrok na zcela novém právním názoru odlišném od názoru prvostupňového soudu, aniž by s tímto názorem seznámil účastníka řízení a umožnil mu tak uplatnit námitky, jedná se o tzv. překvapivé rozhodnutí, které je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zároveň se jedná o rozpor s legitimním očekáváním účastníka řízení, pokud odvolací soud posoudí předmětnou otázku právního nástupnictví poškozeného v trestním řízení odlišně než ustálená judikatura Nejvyššího soudu.

Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Nález25. 7. 2013

Neobsahuje-li právní předpis speciální úpravu pro vracení soudního poplatku v řízeních zahájených před jeho účinností, je třeba jej interpretovat tak, že poplatková povinnost podléhá právnímu režimu platnému a účinnému v době podání žaloby, a to v celém jejím rozsahu, tj. nejen placení soudního poplatku, ale také jeho případné vrácení. Nesprávná interpretace přechodných ustanovení zákona č. 218/2011 Sb. ze strany obecných soudů vede k porušení základního práva účastníků řízení na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Usnesení25. 7. 2013
Nález24. 7. 2013

Orgány činné v trestním řízení postupují v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, pokud provedou prohlídku jiných prostor před zahájením trestního stíhání jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 160 odst. 4 trestního řádu, ačkoliv byly dány podmínky pro zahájení trestního stíhání (neexistuje tedy věcný důvod pro provedení neodkladného a neopakovatelného úkonu). Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatele Z. K. zrušil I. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 24. 7. 2013 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy příkaz k prohlídce jiných prostor Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 9. 2012 sp. zn. 40 Nt 2/2012 pro rozpor s čl. 2 odst. 2 Listiny. Narativní část Vůči stěžovateli byly zahájeny úkony trestního řízení v rámci přípravného řízení před zahájením trestního stíhání pro podezření z přečinu krádeže dle § 205 trestního zákoníku za neoprávněný odběr elektrické energie. Stěžovatel napadl příkaz soudu k prohlídce jiných prostor podle § 83a trestního řádu a postup policie při provádění prohlídky. Namítal, že nedošlo k jednoznačnému určení pozemků dotčených prohlídkou, prohlídka nebyla odůvodněna jako neodkladný a neopakovatelný úkon a k jejímu provedení nebyly faktické důvody. Nesouhlasil s tím, že příkaz opravňoval policii k provedení výkopových a jiných zemních či stavebních prací a že zaměstnanci společnosti ČEZ byli přítomni při prohlídce. Odůvodnění nálezu Ústavního soudu Ústavní soud opakovaně uvedl, že obecný soud musí před vydáním příkazu k prohlídce zkoumat, zda jsou v konkrétní věci splněny zákonné podmínky, a své rozhodovací důvody musí v odůvodnění dostatečně a zřetelně vyložit (nálezy sp. zn. I. ÚS 515/12 a I. ÚS 515/12). Absence podrobného zdůvodnění nicméně sama o sobě nezpůsobuje automaticky důkazní neúčinnost takového úkonu, jestliže při následné kontrole a zvážení všech souvislostí lze konstatovat, že věcné důvody pro neodkladnost úkonu byly splněny (usnesení sp. zn. II. ÚS 577/04, III. ÚS 231/05, I. ÚS 1813/07 či I. ÚS 2816/10). V projednávané věci Ústavní soud shledal jako relevantní námitku týkající se naprosté absence odůvodnění nařízení prohlídky jako neodkladného a neopakovatelného úkonu. Dále zkoumal, zda nedostatek odůvodnění představuje pochybení ústavněprávní intenzity. Vzhledem k tomu, že neodkladným úkonem je dle § 160 odst. 4 trestního řádu takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání, musí se jednat o situaci, kdy řízení ani zahájeno být nemohlo. V projednávané věci přitom orgány činné v trestním řízení od samého počátku považovaly stěžovatele za podezřelého ze spáchání daného činu. Ze spisového materiálu je zřejmé, že byly dány podmínky pro zahájení trestního stíhání, k němuž měly orgány činné v trestním řízení i rozsáhlý časový prostor. Za této situace již nelze považovat absenci odůvodnění za pouhé formální pochybení, nýbrž za případ, kdy pro provedení úkonu jako neodkladného či neopakovatelného chyběly věcné důvody. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnosti z části vyhověl pro rozpor s čl. 2 odst. 2 Listiny a z části ji odmítl jako nepřípustnou (ve vztahu k námitkám stěžovatele proti postupu policie v souvislosti s prováděním prohlídky). . Soudcem zpravodajem v dané věci byla Ivana Janů. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

Nález24. 7. 2013

Ačkoliv znaleckému posudku přísluší významné místo v rámci dokazování v trestním řízení, ze stěžejních zásad dokazování v trestním procesu vyplývá požadavek kritického hodnocení všech důkazů včetně znaleckého posudku. Vyvstanou-li pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, je orgán činný v trestním řízení povinen pokusit se odstranit vzniklé pochybnosti obstaráním dalších důkazů v souladu s čl. 36 Listiny základních práv a svobod. V případě závažných skutkových rozporů a pochybností, které se nepodaří odstranit, musí soud postupovat podle pravidla in dubio pro reo a rozhodnout ve prospěch obviněného.

Usnesení24. 7. 2013
Usnesení24. 7. 2013
Usnesení24. 7. 2013
Nález24. 7. 2013

Přiznáním invalidního důchodu a příspěvku na péči (resp. dalších dávek) automaticky nezaniká vyživovací povinnost rodičů k dítěti, které není schopno se samo živit. Pokud obecné soudy v konkrétním soudním řízení dostatečně nezohlední individuální a konkrétní podmínky na straně dítěte a rodičů, aby posoudily, zda vyživovací povinnost zanikla vzhledem ke skutečným poměrům, jedná se o formalistický závěr, který je v rozporu s čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález24. 7. 2013

Pokud obecné soudy při svém rozhodování v konkrétní věci o náhradě nákladů řízení při zastupování orgánů státu nebo jiných specifických subjektů advokátem nevezmou v úvahu judikaturu Ústavního soudu vztahující se k téže problematice, postupují v rozporu s čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR o závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu ČR.

Usnesení24. 7. 2013
Nález24. 7. 2013

V případě, že státní zástupce podal stížnost proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného obhájce, plyne povinnost doručit tuto stížnost ustanovenému obhájci přímo z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Rozhodování o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce se totiž bezprostředně dotýká jeho legitimního očekávání a je tedy způsobilé je omezit, případně dokonce neústavně porušit.

Usnesení24. 7. 2013
Nález24. 7. 2013

Při aplikaci rehabilitačních právních předpisů je třeba především přihlížet k jejich účelu, jímž je náprava křivd způsobených komunistickým režimem. Pokud tedy obecné soudy neaplikovaly teleologický výklad a neodůvodněně nerespektovaly zavedenou judikaturní praxi, dle níž není podání návrhu na vyslovení účasti na soudní rehabilitaci časově omezeno, porušily ústavně zaručené právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Zároveň nelze, aby při rozhodování o soudních rehabilitacích obecné soudy pouze formálně převzaly právní kvalifikaci orgánů činných v trestním řízení, nýbrž jsou povinny zkoumat, zda nebyla reálně naplněna skutková podstata některého z politických trestných činů.

Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Nález23. 7. 2013

K zásadám pro odvozenou normotvorbu exekutivy patří i zákaz zásahu do věcí vyhrazených zákonu. Jelikož je zákonu vyhrazeno i vymezení skutkové podstaty trestného činu, není možné, aby byla skutková podstata fakticky doplňována podzákonným předpisem. Takový postup je v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege zakotvenou v čl. 39 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
Usnesení23. 7. 2013
← PředchozíStrana 1027 z 1986Další →

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací