Ústavní soud

IV. ÚS 1917/13

I. ÚS 1551/13

IV. ÚS 2188/13

IV. ÚS 1499/13

IV. ÚS 1595/13

IV. ÚS 1857/13

IV. ÚS 1845/13

III. ÚS 541/11

IV. ÚS 1643/13

IV. ÚS 1818/13

III. ÚS 1356/13

III. ÚS 3429/11

I. ÚS 1258/12

III. ÚS 1513/13

I. ÚS 2186/13

I. ÚS 2196/12

IV. ÚS 2043/13

III. ÚS 614/13

III. ÚS 1696/13

III. ÚS 1837/11

III. ÚS 2214/11

III. ÚS 778/11

III. ÚS 1455/11

Rozhoduje-li soud druhého stupně o stížnosti směřující proti rozhodnutí nalézacího soudu, jímž byla povolena obnova trestního řízení, může ve smyslu § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu napadené rozhodnutí zrušit a sám návrh na povolení obnovy zamítnout dle § 283 písm. d) trestního řádu (tzn. pro nedůvodnost na základě skutkových úvah) jen způsobem uvedeným v § 286 odst. 1 trestního řádu, tj. ve veřejném zasedání. Opačný výklad je v rozporu s požadavkem kontradiktornosti řízení a dokazování garantovaným v čl. 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 1304/11

I. ÚS 1079/11

I. ÚS 1692/13

I. ÚS 1689/13

I. ÚS 1641/13

I. ÚS 1638/13

I. ÚS 1635/13

I. ÚS 1470/13

I. ÚS 1634/13

III. ÚS 1580/13

III. ÚS 1592/13

III. ÚS 1264/13

III. ÚS 1760/13

III. ÚS 1708/13

III. ÚS 1732/13

III. ÚS 2004/13

III. ÚS 1595/11

III. ÚS 1363/13

I. ÚS 1518/13

I. ÚS 1790/13

II. ÚS 1842/13

III. ÚS 2578/11

III. ÚS 1099/13

I. ÚS 1740/13

I. ÚS 3743/11

I. ÚS 1998/13

III. ÚS 1729/13