Ústavní soud

IV. ÚS 1161/13

I. ÚS 1152/13

IV. ÚS 994/13

I. ÚS 527/13

II. ÚS 495/13

I. ÚS 1163/13

I. ÚS 4515/12

IV. ÚS 1172/13

I. ÚS 2938/11

I. ÚS 1097/13

I. ÚS 867/13

II. ÚS 387/13

II. ÚS 4237/12

I. ÚS 4549/12

II. ÚS 123/12

Jestliže obecný soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení státu neposoudí výdaje související se zastupováním advokátem z hlediska jejich potřebnosti k účelnému uplatňování nebo bránění práva, a z hlediska toho, zda jejich úhradu lze spravedlivě žádat, takovým postupem poruší právo stěžovatelů na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny a současně zasáhne do vlastnického práva stěžovatelů garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 102/13

I. ÚS 3206/10

Pokud obecné soudy při hodnocení skutkových zjištění nezohlední skutečnosti, které vyšly v řízení najevo, aniž by dostatečně zdůvodnily jejich irelevantnost, jedná se o porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a zákazu libovůle (čl. 2 odst. 2 Listiny). Pokud byli stěžovatelé tímto postupem zbaveni vlastnictví předmětných nemovitostí, jde i o porušení čl. 11 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 1548/11

Jestliže dovolací soud při rozhodování o včasnosti podaného dovolání nepřihlédne k závěru odvolacího soudu zpochybňujícímu řádné doručení rozhodnutí odvolacího soudu účastníku řízení (od něhož se odvíjí lhůta k podání dovolání), tuto pochybnost náležitě neprošetří, přičemž tomuto „vadnému“ doručení přizná účinky doručení řádného, a v důsledku toho vyhodnotí účastníkem řízení podané dovolání za opožděně podané, takovým postupem poruší právo účastníka řízení na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny, spočívající v odepření možnosti domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

I. ÚS 1119/13

IV. ÚS 8/13

IV. ÚS 689/13

IV. ÚS 331/13

IV. ÚS 440/13

IV. ÚS 3641/12

III. ÚS 3874/12

IV. ÚS 820/13

I. ÚS 3256/12

IV. ÚS 3443/12

IV. ÚS 509/13

IV. ÚS 941/13

III. ÚS 2947/10

II. ÚS 327/13

III. ÚS 3409/12

III. ÚS 2465/11

III. ÚS 3562/12

III. ÚS 4162/12

II. ÚS 613/13

II. ÚS 2738/12

II. ÚS 122/13

II. ÚS 4820/12

IV. ÚS 284/13

I. ÚS 3440/11

I. ÚS 1459/12

III. ÚS 958/13

II. ÚS 4774/12

III. ÚS 2201/10

Odpovědnost státu za škodu vzniklou rozhodnutím o zadržení řidičského průkazu podle § 15 odst. 1 vyhlášky č. 87/1964 Sb. nelze vyloučit jen proto, že nedošlo k výslovnému, tj. formálnímu zrušení tohoto správního rozhodnutí, jestliže lze uvažovat o jeho faktickém „zrušení“ tím, že dříve zadržený řidičský průkaz je navrácen coby přímý důsledek určitého výsledku jiného řízení – konkrétně zproštění obžaloby ze spáchání trestného činu. Takovýto výklad aplikovaného podústavního práva vychází z ústavních imperativů zakotvených v čl. 36 odst. 3 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2889/09

II. ÚS 1122/13

I. ÚS 1053/13

III. ÚS 991/13