Ústavní soud

I. ÚS 1207/13

II. ÚS 3079/12

II. ÚS 591/13

II. ÚS 937/13

II. ÚS 827/13

II. ÚS 1047/13

II. ÚS 1179/13

II. ÚS 1201/13

III. ÚS 3187/12

III. ÚS 468/13

III. ÚS 720/13

Pl. ÚS 18/13

III. ÚS 4099/12

III. ÚS 724/13

IV. ÚS 1181/13

III. ÚS 576/13

III. ÚS 989/13

III. ÚS 923/13

III. ÚS 3125/12

III. ÚS 1112/13

III. ÚS 3171/10

III. ÚS 29/13

I. ÚS 1185/13

III. ÚS 3159/12

IV. ÚS 630/13

III. ÚS 1085/11

III. ÚS 817/13

IV. ÚS 521/13

Pl. ÚS 25/12

Paušalizace stanovení odměn advokátů pomíjí věcnou náročnost sporu, počet provedených úkonů ve věci, časovou náročnost a účelnost vymáhání práva nebo bránění nároku, přičemž přiznané náklady by neměly být nepřiměřené povaze a hodnotě sporu, což se však pravidelně děje. Jelikož se přiznané náklady řízení pravidelně dostávají do hrubého nepoměru k žalované hodnotě sporu, sankcionování neúspěšné strany řízení porušuje princip proporcionality sankcí. De facto jde o ukládání sankcí bez zákona, čímž je dán rozpor s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Přísudková vyhláška se navíc příčí i zákonnému požadavku, aby byly přiznány toliko náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Ač je zákonem poskytnuto soudům oprávnění odchýlit se od přísudkové vyhlášky, využití tohoto oprávnění je nejednotné a nepředvídatelné, čímž dochází k oslabení principu předvídatelnosti soudního rozhodování a k oslabení principu právní jistoty. I když se výtky týkají především jen některých ustanovení vyhlášky, její jednotlivá ustanovení jsou vzájemně propojena, a proto ji Ústavní soud zrušil celou.

IV. ÚS 4327/12

I. ÚS 226/13

III. ÚS 2479/11

III. ÚS 480/13

III. ÚS 604/13

III. ÚS 2806/10

III. ÚS 4924/12

IV. ÚS 2565/12

I. ÚS 1383/11

IV. ÚS 402/13

I. ÚS 1844/12

I. ÚS 290/13

II. ÚS 896/13

II. ÚS 1078/13

I. ÚS 175/13

II. ÚS 3679/12

V případě, že účastník řízení výslovně požádá o nařízení soudního jednání k projednání věci samé, je obecný soud povinen v souladu s § 115a o. s. ř. toto jednání nařídit, a tím zajistit účastníku řízení možnost předstoupit před soud, předestřít mu svá tvrzení, vyjádřit se k žalobě a předložit důkazy za účelem hájení svých práv. Opačným postupem poruší právo účastníka řízení na přístup k soudu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny a právo na projednání věci v jeho přítomnosti dle čl. 38 odst. 2 Listiny.

I. ÚS 801/13

I. ÚS 719/13

IV. ÚS 4916/12

I. ÚS 4081/12

Ustanovení § 146 odst. 2 písm. c) trestního řádu je nutno vykládat ústavně konformním způsobem tak, že v případě stížnosti proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů plyne povinnost doručovat tuto stížnost přímo z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny. Rozhodování o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce se totiž bezprostředně dotýká jeho legitimního očekávání a je tedy způsobilé je omezit, případně dokonce neústavně porušit.

I. ÚS 1043/13