Ústavní soud

III. ÚS 2736/12

II. ÚS 4291/12

II. ÚS 2138/12

III. ÚS 180/13

III. ÚS 398/13

III. ÚS 2861/12

III. ÚS 3224/12

III. ÚS 259/13

II. ÚS 4714/12

III. ÚS 2927/11

Ačkoliv pouhá nesprávnost výpočtu nákladů řízení není referenčním hlediskem ústavněprávního přezkumu, může zjevné a neodůvodněné vybočení ze standardů aplikace procesně právních předpisů týkajících se výpočtu náhrady nákladů řízení vést k porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. ÚS 4904/12

III. ÚS 4575/12

II. ÚS 4570/12

III. ÚS 4794/12

III. ÚS 3445/11

II. ÚS 3767/12

III. ÚS 4888/12

II. ÚS 1445/12

III. ÚS 2272/12

II. ÚS 3554/12

IV. ÚS 4763/12

II. ÚS 4135/12

IV. ÚS 4675/12

II. ÚS 177/13

II. ÚS 4208/12

III. ÚS 1854/10

II. ÚS 260/13

III. ÚS 3537/12

III. ÚS 213/13

III. ÚS 270/13

II. ÚS 4625/12

III. ÚS 155/13

III. ÚS 4554/12

III. ÚS 4313/12

III. ÚS 1675/12

II. ÚS 4809/12

III. ÚS 4290/12

III. ÚS 2957/10

III. ÚS 195/12

III. ÚS 3512/12

III. ÚS 4089/12

III. ÚS 132/13

IV. ÚS 1880/12

IV. ÚS 3465/12

V situaci, kdy povinný splní svoji povinnost dobrovolně zcela mimo rámec exekučního řízení, je základem pro určení odměny exekutora částka nulová. Náhradu hotových výdajů v takovém případě nelze vyčíslit paušální částkou, ale pouze na základě prokazatelných výdajů, které vznikly soudnímu exekutorovi do okamžiku, než bylo dlužné plnění uhrazeno. Nerespektování konstantní nálezové judikatury Ústavního soudu bez předložení dostatečně odůvodněné (konkurenční) argumentace způsobilé vyložit odchýlení od takovéto judikatury představuje ze strany obecného soudu porušení čl. 2 odst. 3 a čl. 89 odst. 2 Ústavy a také čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2427/12

Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, jsou obecné soudy povinny použít další výkladové metody (systematickou, logickou, teleologickou či historickou metodu výkladu), které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí z výkladu jazykového, který představuje toliko prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Obsahem práva na svobodnou volbu povolání zakotveného v čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je oprávnění jedince rozhodnout se, v jaké oblasti lidských činností by chtěl realizovat svou pracovní schopnost a o takové povolání se ucházet. Zahrnuje v sobě rovněž právo na svobodnou změnu povolání a ochranu proti svévolnému propuštění z pracovního poměru. Obecné soudy jsou při rozhodování povinny vyvinout kreativní úsilí k tomu, aby nalezly ústavně konformní výklad příslušných ustanovení a poskytly tomuto právu ochranu.

IV. ÚS 2127/12

Ke znakům právního státu patří zásada právní jistoty, jejíž nedílnou součástí je jak požadavek předvídatelnosti práva, tak i předvídatelnosti postupu orgánů veřejné moci. Přijetí názoru opačného, než je ustálený názor Nejvyššího soudu, bez náležitého odůvodnění je v rozporu s těmito požadavky a ve svém důsledku je zásahem do práva na spravedlivý proces.

II. ÚS 4864/12

II. ÚS 3673/12

II. ÚS 2800/11

II. ÚS 4789/12