Ústavní soud

III. ÚS 2017/11

II. ÚS 2290/11

II. ÚS 3307/11

I. ÚS 3246/11

III. ÚS 1332/11

II. ÚS 935/10

III. ÚS 3068/11

III. ÚS 2869/11

I. ÚS 2461/11

III. ÚS 3149/11

II. ÚS 3396/11

II. ÚS 3381/11

IV. ÚS 1754/11

I. ÚS 3148/11

I. ÚS 3211/11

I. ÚS 395/11

Také při rozhodování o nákladech řízení jsou obecné soudy povinny postupovat v souladu s principy spravedlivého procesu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod. Není-li zřejmé, z čeho soud při svém rozhodování vycházel, svědčí to o libovůli v soudním rozhodování, jež stojí v příkrém rozporu se zásadou právního státu.

I. ÚS 17/11

I. ÚS 3162/11

II. ÚS 1351/10

I. ÚS 2683/11

I. ÚS 2350/11

I. ÚS 2934/11

I. ÚS 2920/11

Pl. ÚS 31/11

I. ÚS 1702/11

II. ÚS 3332/11

I. ÚS 3323/11

I. ÚS 3245/11

I. ÚS 2756/11

Pl. ÚS 20/09

Právní úprava odměňování příslušníků bezpečnostních sborů je v kompetenci především zákonodárce a orgánů moci výkonné. Prostor pro zásah Ú. soudu by byl dán, podobně jako v případech ostatních sociálních a hospodářských práv, pokud by zákonodárce postupoval svévolně nebo zjevně iracionálně. V tomto smyslu obstojí právní úprava, která stanoví možnost nařídit příslušníkovi bezpečnostního sboru službu přesčas v rozsahu až 150 hodin ročně, aniž by mu za ni bylo poskytnuto náhradní volno nebo odměna.

IV. ÚS 1308/11

IV. ÚS 1561/11

IV. ÚS 2446/11

Včasnost podání učiněného elektronickou formou bez zaručeného elektronického podpisu je třeba posuzovat podle okamžiku doručení elektronické zprávy příslušnému soudu, přičemž není rozhodné, kdy se s tímto podáním příslušný pracovník podatelny seznámil a jaké na něm vyznačil datum doručení. Jestliže existuje pochybnost o včasnosti podání učiněného elektronickou formou bez zaručeného elektronického podpisu a okamžik jeho doručení soudu, musí soud učinit příslušné kroky směřující ke zjištění přesného okamžiku doručení takového podání; v opačném případě porušuje ústavně zaručené právo účastníků řízení na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.

III. ÚS 2153/11

V případě zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu je třeba o nákladech řízení rozhodovat primárně dle § 146 odst. 2 o. s. ř. a posoudit zavinění toho kterého účastníka řízení na zastavení řízení. Pokud soud v takovém případě pouze odkáže na § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a bez bližšího odůvodnění rozhodne o tom, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladu řízení, zatíží své rozhodnutí prvkem libovůle, který vždy představuje zásah do práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 1801/11

I. ÚS 3352/11

I. ÚS 3189/11

II. ÚS 3338/11

IV. ÚS 123/11

IV. ÚS 3033/11

II. ÚS 2960/11

IV. ÚS 1326/11

II. ÚS 684/11

III. ÚS 2844/11

II. ÚS 185/06

II. ÚS 3080/11

II. ÚS 1835/09

III. ÚS 3166/11

III. ÚS 2903/08

III. ÚS 2718/11