Ústavní soud

II. ÚS 2889/10

II. ÚS 2541/10

II. ÚS 1487/10

II. ÚS 2849/10

III. ÚS 2593/10

II. ÚS 2668/10

I. ÚS 2452/10

III. ÚS 2971/10

III. ÚS 2931/10

III. ÚS 2722/10

I. ÚS 2992/10

III. ÚS 1419/10

II. ÚS 2062/10

II. ÚS 2902/10

II. ÚS 2244/10

II. ÚS 2272/08

I. ÚS 2798/10

I. ÚS 378/10

I. ÚS 3062/10

IV. ÚS 1892/07

I. ÚS 2812/10

II. ÚS 2916/10

II. ÚS 2936/10

II. ÚS 1859/10

I. ÚS 2420/10

I. ÚS 2267/10

I. ÚS 2057/10

IV. ÚS 2463/10

II. ÚS 2894/10

I. ÚS 2617/10

I. ÚS 1624/10

III. ÚS 1155/10

IV. ÚS 2964/10

III. ÚS 2577/10

I. ÚS 2756/10

Pl. ÚS 5/10

I. ÚS 938/10

Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je, aby pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky v tomto ustanovení uvedené. Pokud obecný soud o delegaci věci rozhodne, aniž by k tomu byly splněny zákonné podmínky, porušuje právo na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny; při nedostatečném odůvodnění svého rozhodnutí o delegaci věci navíc porušuje i základní právo účastníků řízení na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 2121/07

Zodpovězení otázky, zda určitý nález je či není patologický, vyžaduje odborných lékařských znalostí; soud proto nemůže tuto otázku posoudit sám, ale musí ustanovit znalce z oboru zdravotnictví dle § 127 odst. 1 o. s. ř. – v opačném případě porušuje právo účastníka řízení na spravedlivý proces garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2661/10

Zájem dítěte vyjádřený v čl. 32 odst. 1 ve spojení s odst. 4 Listiny základních práv a svobod a v čl. 3 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte vyžaduje, aby obecné soudy při rozhodování o střídavé výchově nezletilého dítěte náležitě reflektovaly všechna relevantní kritéria uvedená v zákoně o rodině. Skutečnost, že při rozhodování o střídavé výchově dítěte nebylo řádně vyslechnuto nezletilé dítě, o jehož záležitostech bylo rozhodováno a které bylo schopno formulovat své názory (§ 100 odst. 4 občanského soudního řádu), přičemž soud neuvedl žádný důvod pro neprovedení výslechu, představuje porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 2948/10

Pl. ÚS 28/09

Obce mohou na svém území regulovat provozní dobu hostinských (a obdobných) zařízení a určitým způsobem tak omezit právo provozovat hospodářskou činnost dle čl. 26 Listiny v zájmu ochrany jiných ústavně zaručených práv. Taková právní úprava však musí být dostatečně určitá a splňovat obecná kritéria pro tvorbu obecně závazných vyhlášek.

IV. ÚS 1122/08

IV. ÚS 362/10

Dle § 706 odst. 3 občanského zákoníku platí, že zemře-li nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl. Pokud obecné soudy na tuto situaci nesprávně aplikují § 703 odst. 2 občanského zákoníku, zasahují ústavně nekonformním výkladem - s ohledem na výluku ze společného jmění manželů dle § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku - do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 Listiny.

II. ÚS 2580/10

I. ÚS 2880/10

I. ÚS 2950/10

I. ÚS 268/10

IV. ÚS 2362/10

I. ÚS 2802/10

III. ÚS 3025/10