Ústavní soud

IV. ÚS 3340/09

IV. ÚS 2775/09

IV. ÚS 2564/09

I. ÚS 3224/09

III. ÚS 2992/09

III. ÚS 3075/09

III. ÚS 2648/09

II. ÚS 2620/09

IV. ÚS 3199/09

I. ÚS 3083/09

I. ÚS 3378/09

II. ÚS 2834/09

IV. ÚS 2824/09

I. ÚS 3266/09

III. ÚS 2872/09

IV. ÚS 2553/09

IV. ÚS 3031/09

IV. ÚS 1508/09

IV. ÚS 2751/09

IV. ÚS 3270/09

IV. ÚS 3116/09

IV. ÚS 2845/09

II. ÚS 3375/09

IV. ÚS 985/09

III. ÚS 1468/09

IV. ÚS 3214/09

II. ÚS 3180/09

I. ÚS 3242/09

I. ÚS 3130/09

I. ÚS 3310/09

I. ÚS 2390/09

I. ÚS 2229/08

Rozhodnutí obecných soudů porušují podmínky stanovené v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, za nichž lze omezit vlastnické právo, pokud v posuzované věci není dán žádný veřejný zájem, pro který by bylo možno omezit vlastnické právo stěžovatele. Regulaci výše nájemného za užívání pozemku družstvem pro účely parkování jeho členů nelze považovat za takový veřejný zájem.

I. ÚS 2012/09

III. ÚS 2885/09

I. ÚS 1830/09

I. ÚS 2446/09

IV. ÚS 42/09

Podstatou uplatňování veřejné moci v demokratickém právním státu je princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrana dobré víry v nabytá práva konstituovaná akty veřejné moci, ať už v individuálním případě plynou přímo z normativního právního aktu nebo z aktu aplikace práva. Princip dobré víry působí bezprostředně v rovině subjektivního základního práva jako jeho ochrana, v rovině objektivní se pak projevuje jako princip presumpce správnosti aktu veřejné moci.

III. ÚS 2632/09

I. ÚS 3101/09

I. ÚS 3076/09

IV. ÚS 3102/09

I. ÚS 1116/09

I. ÚS 3283/09

I. ÚS 2680/09

IV. ÚS 1908/09

III. ÚS 3066/09

IV. ÚS 1041/09

IV. ÚS 3182/09

II. ÚS 2805/09

II. ÚS 2956/09