Princip rovnosti v právech podle čl. 1 odst. 1 Ústavy se uplatní pouze v relaci mezi nejméně dvěma osobami ve stejném, resp. srovnatelném postavení. Z tohoto hlediska nelze nahlížet na postavení osoby cizince, který byl zajištěn za účelem správního vyhoštění, a osoby, která je ve vazbě nebo držena v ústavní zdravotnické péči, jako na osoby ve srovnatelném postavení. Ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nevyžaduje, aby omezení osobní svobody cizince, proti němuž probíhá řízení o vyhoštění nebo vydání, bylo nezbytným prostředkem pro dosažení tímto opatřením sledovaného účelu.

Usnesení12. 5. 2009

I. ÚS 662/09

Usnesení12. 5. 2009

II. ÚS 915/09

Nález12. 5. 2009

I. ÚS 3059/07

Je-li účastníku řízení ustanoven opatrovník, aniž by byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tj. nejedná se o osobu neznámého pobytu, neboť pobyt osoby bylo možné zjistit s využitím soudu dostupných informací, jedná se o nesprávný postup soudu, kdy účastníku byla v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy.

I. ÚS 3079/08

I. ÚS 2318/08

II. ÚS 767/09

I. ÚS 315/09

I. ÚS 343/09

Pokud z odůvodnění rozhodnutí obecného soudu nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, pak takové odůvodnění nevyhovuje zákonným požadavkům, a rozhodnutí v konečném důsledku zasahuje do základních práv účastníka řízení zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení12. 5. 2009

I. ÚS 106/09

Nález12. 5. 2009

IV. ÚS 2170/08

Pokud senát Nejvyššího správního soudu dospěje k jinému právnímu závěru, než byl vysloven v rozhodnutí jiného senátu, je povinen postupovat ve smyslu § 17 odst. 1 soudního řádu správního a předložit věc k rozhodnutí rozšířenému senátu. Nerespektování tohoto postupu představuje porušení základního práva stěžovatele na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1081/09

IV. ÚS 2963/08

IV. ÚS 700/09

IV. ÚS 256/09

I. ÚS 1045/09

IV. ÚS 182/09

IV. ÚS 715/09

IV. ÚS 2133/08

I. ÚS 3150/08

IV. ÚS 1178/08

IV. ÚS 695/09

IV. ÚS 490/09

IV. ÚS 406/09

IV. ÚS 3075/08

IV. ÚS 16/09

IV. ÚS 1024/09

II. ÚS 3147/08

II. ÚS 460/09

Ustanovení opatrovníka podle § 29 občanského soudního řádu musí vždy předcházet šetření o tom, zda jsou dány předpoklady pro tento postup. Je tedy nezbytné vyčerpat všechny dostupné možnosti ke zjištění místa jeho pobytu. Osobu opatrovníka je třeba ustanovit z okruhu osob blízkých osobě zastupovaného, resp. těch, jež jsou schopny skutečně reprezentovat zájmy účastníka. Rovněž je třeba přísně vážit, aby nedošlo ke kolizi zájmů zástupce a zastoupeného. V případě ustanovení zaměstnance téhož soudu přitom nelze očekávat, že ve věci řešené tímtéž soudem bude brojit proti jeho postupu a rozhodnutí. Nedodržení uvedených kautel má za následek porušení základních práv vyplývajících z čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny.

IV. ÚS 561/09

I. ÚS 958/09

II. ÚS 2887/08

I. ÚS 523/07

Stanovená výše úroků z prodlení musí být v souladu s dobrými mravy, se zásadami poctivého obchodního styku a se zásadou přiměřenosti; za nepřiměřenou je třeba považovat takovou výši úroků z prodlení, která podstatně přesahuje úrokovou míru obvyklou v době jejich sjednání. V případě, že se obecné soudy odmítnou zabývat přiměřeností výše úroků z prodlení, poruší právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dopustí se libovůle v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny.

II. ÚS 515/09

II. ÚS 3128/08

II. ÚS 621/09

II. ÚS 1332/08

I. ÚS 245/09

III. ÚS 530/08

← PředchozíStrana 1354 z 1988Další →