Ústavní soud

IV. ÚS 3046/08

IV. ÚS 2961/08

II. ÚS 984/09

III. ÚS 3146/07

I. ÚS 933/09

IV. ÚS 836/09

I. ÚS 1419/07

Uplyne-li prekluzivní lhůta uvedená v § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, aniž v ní byla daň pravomocně vyměřena či doměřena, zaniká tím právo státu daň vyměřit či doměřit. K zániku tohoto práva se přihlíží z úřední povinnosti nejen v daňovém řízení, ale též v rámci soudního přezkumu rozhodnutí v řízení před správními soudy. Pokud se soud odmítne zabývat námitkou prekluze práva vyměřit nebo doměřit daň, poruší právo stěžovatele na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 2460/08

III. ÚS 3141/08

I. ÚS 591/06

Přehodnocení interpretace právních předpisů ze strany správních orgánů nebo soudů za situace, kdy nedojde k jejich změně, není vyloučeno, představuje však závažný zásah do právní jistoty, který je nutno posuzovat z hlediska individuální situace a může nastat jen ze závažných a principiálních důvodů směřujících k dosažení určité právem chráněné hodnoty. Nedodržení těchto předpokladů představuje projev svévole a je v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Listiny) a s čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR.

III. ÚS 899/09

IV. ÚS 934/09

I. ÚS 587/09

IV. ÚS 350/09

IV. ÚS 2338/08

Z ústavního hlediska je nepřípustné, aby soud na jedné straně v odůvodnění rozsudku uznal, že se žalovaný mohl po právu zprostit závazku plněním jinému věřiteli než žalobci, a zároveň jej za toto jednání „potrestal“ uložením povinnosti k náhradě nákladů řízení. Pak je totiž odůvodnění výroku vnitřně nesourodé, čímž je nastolen i zřejmý rozpor mezi rozhodnutím a důvody, o něž soud své rozhodnutí opřel. Takový postup obecného soudu činí pak jeho rozhodnutí rozporným s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 1899/08

I. ÚS 519/09

IV. ÚS 2464/07

IV. ÚS 314/09

V případě, že exekuční řízení bylo zahájeno před nabytím účinnosti novely provedené zákonem č. 347/2007 Sb., rozhodne obecný soud o náhradě nákladů exekuce podle § 87 exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007.

IV. ÚS 710/09

I. ÚS 1236/08

II. ÚS 528/09

IV. ÚS 3144/08

IV. ÚS 2086/08

IV. ÚS 462/09

IV. ÚS 2893/08

IV. ÚS 2780/08

Soud v občanském soudním řízení nemůže, není-li stanovena výjimka, přiznat žalobci více než požadoval v žalobním petitu a žalovanému nemůže uložit jinou, než žalobcem navrhovanou povinnost. Opačný postup by byl v rozporu s právem účastníka řízení na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.

IV. ÚS 392/09

IV. ÚS 862/09

IV. ÚS 668/09

II. ÚS 1025/09

I. ÚS 731/09

IV. ÚS 168/09

I. ÚS 313/09

I. ÚS 510/05

IV. ÚS 2995/08

II. ÚS 754/09

III. ÚS 526/09

II. ÚS 2448/08

Jestliže obviněný požádá soud o odročení hlavního líčení z toho důvodu, že se jeho obhájce z objektivních důvodů nemůže k hlavnímu líčení dostavit, aniž by se jednalo o zjevnou obstrukci, je zásadně namístě takové žádosti vyhovět; v opačném případě poruší obecný soud stěžovatelovo základní právo na právní pomoc zakotvené v čl. 37 odst. 2 Listiny a čl. 40 odst. 3 Listiny. Jestliže jsou právní závěry obecných soudů extrémně nesouladné s učiněnými skutkovými zjištěními, resp. materiálně pomíjí výsledky provedených důkazů a zjištěných skutečností, poruší tím právo stěžovatele na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 877/09

II. ÚS 1571/08

III. ÚS 980/09

II. ÚS 545/09

II. ÚS 177/09

III. ÚS 551/09

II. ÚS 2493/08

III. ÚS 678/09

III. ÚS 1915/08

III. ÚS 818/09

II. ÚS 593/09