Ústavní soud

IV. ÚS 3107/07

IV. ÚS 3317/07

IV. ÚS 294/08

IV. ÚS 625/06

Viz analytická právní věta v nálezu sp. zn. I. ÚS 643/06. Kvalitní a nově předestřená ústavněprávní argumentace stěžovatele, která vybídne Ústavní soud k nahlížení na problematiku dříve řešenou z dosud nepoužité perspektivy, může vést k tomu, že Ústavní soud takovou argumentaci posoudí jako natolik závažnou a přesvědčivou, že v dané věci přehodnotí svůj dosavadní právní názor vyslovený v usnesení, jímž nadto není vázán, a stěžovatelově ústavní stížnosti nálezem vyhoví. Ústavní soud si nenárokuje neomylnost; jeho judikatura nesmí ustrnout na určitém stupni dosaženého vývoje tak, že by se Ústavní soud slepě a sveřepě držel v minulosti utvořeného právního názoru a z tohoto důvodu by odmítal vést jakýkoli dialog s účastníky řízení o možnosti posunu své rozhodovací praxe. K její změně je však nutno přistupovat opatrně a zdrženlivě, tj. výlučně v nezbytných případech opodstatňujících překročení principu předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Aby se Ústavní soud nedopustil libovůle v rozhodování a neporušil tak princip předvídatelnosti soudního rozhodování, je namístě, aby vlastní překonanou judikaturu nepřešel bez povšimnutí, ale naopak v odůvodnění svého rozhodnutí na ni upozornil a ozřejmil, jaké okolnosti jej vedly k zaujetí odlišného – nového právního názoru.

IV. ÚS 2967/07

III. ÚS 2444/07

III. ÚS 1831/07

III. ÚS 2066/07

I. ÚS 351/08

IV. ÚS 435/08

IV. ÚS 182/08

III. ÚS 2486/07

III. ÚS 2293/07

I. ÚS 334/04

III. ÚS 2769/07

III. ÚS 292/08

III. ÚS 2276/07

III. ÚS 2570/07

I. ÚS 91/08

III. ÚS 264/08

III. ÚS 2780/07

III. ÚS 2191/07

III. ÚS 2668/07

I. ÚS 310/08

III. ÚS 2710/07

II. ÚS 166/08

I. ÚS 3171/07

IV. ÚS 98/07

I. ÚS 1711/07

I. ÚS 3111/07

I. ÚS 281/08

I. ÚS 22/08

IV. ÚS 3015/07

I. ÚS 2597/07

II. ÚS 836/06

I. ÚS 1796/07

IV. ÚS 341/08

IV. ÚS 3165/07

IV. ÚS 199/08

IV. ÚS 2240/07

I. ÚS 4/06

Pokud je podání k soudu učiněno prostřednictvím pošty a na obálce (podacím lístku) jsou uvedeny rozporné údaje (data) důležité pro posouzení zachování lhůty, soudy se nemohou formalisticky spokojit pouze s jedním z rozporných údajů, aniž by je dále ověřovaly. Pokud by odmítly za takové situace projednat podání s poukazem na jeho opožděnost, porušily by ústavně zaručené právo na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

IV. ÚS 211/08

IV. ÚS 1851/07

IV. ÚS 276/06

I. ÚS 1477/07

I. ÚS 3101/07

IV. ÚS 2218/07

IV. ÚS 3195/07

II. ÚS 337/08

I. ÚS 2999/07